Bavlna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otevřená tobolka se zralou bavlnou

Bavlna je jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin, které patří k rodu Gossypium (bavlník).[1]

Na začátku 21. století se bavlna podílela cca třetinou na světové spotřebě textilních vláken, bavlnou se zabývá (od pěstování bavlníku až po obchod s bavlněnými výrobky) asi 200 milionů lidí.[2]

Z historie bavlny[editovat | editovat zdroj]

Podle dosavadních poznatků se pěstoval bavlník na textilní vlákno už před několika tisíci lety, jak o tom svědčí nálezy ze 4. tisíciletí př. n. l. v Pákistánu,[3] nebo 7000 let staré textilie z Egypta nebo z Mexika.[4] Systematické pěstování bavlníku za účelem prodeje vláken bavlny začalo v Egyptě, v Indii a v Peru.[5] Ze 7. století před n. l. pochází asi nejstarší písemná zmínka o exportu bavlny – z Indie do (dnešního) Iráku. Do Evropy se prodala první bavlna asi o 200 let později a do Číny v 6. století n. l.[6]

Až do konce 18. století neexistovaly ani o pěstování ani o spotřebě bavlny žádné souhrnné údaje. Z jednotlivých základních informací se dá jen velmi zhruba odvodit, že spotřeba (ručně) spřádané bavlny nepřesáhla několik tisíc ročních tun. Podíl bavlny na celkové spotřebě textilních vláken nepřesahoval 5 % (vlna 77 %, len a konopí 18 %). Teprve po zavedení strojní výroby příze a s vynálezem vyzrňovacího stroje došlo ke značnému nárůstu spotřeby bavlny.[5] V Anglii byla v roce 1771 uvedena do provozu první průmyslová přádelna bavlny na světě, první továrnu tohoto druhu ve střední Evropě postavil v roce 1797 Rakušan Leitenberger ve Verneřicích (okres Děčín).[7]

Od roku 1791 do konce 20. století se zvýšila celosvětová spotřeba z 213 000 tun na téměř stonásobek. Zpracování bavlny se v tomto období, obzvlášť ve 20. století přesunulo z Evropy a USA do Asie:[5]

Světový den bavlny[editovat | editovat zdroj]

Světový den bavlny se slaví 7. října. Tento den byl zahájen v roce 2019.[8]

Spotřeba bavlny[editovat | editovat zdroj]

Rok Produkce t×10³ Producenti (podíl v %) Spotřebitelé (podíl v %)
1791 213 Čína (40)[pozn. 1], Indie (28), Brazílie (21) Evropa (10)[pozn. 1], pěstitelské země (90)[pozn. 1]
1882 2 282 USA (56), Indie a Pákistán (20), Čína (11) Anglie (30), ostatní Evropa (24), USA (18)
2001 19 936 Čína (25), USA (21), Indie a Pákistán(21) Čína (27), Indie a Pákistán (24), USA (8)

Ve 2. dekádě 21. století (2011–2015) dosáhla průměrná spotřeba bavlny 26,2 miliony tun ročně[9] a výroba příze se dále přemísťuje do zemí, ze kterých pochází surovina:

Hlavní producenti bavlny (t×10³)
Pořadí Stát 2010 2014 2020
1 Čína 5,970 6,532 5,911
2 Indie 5,683 6,423 6,131
3 USA 3,942 3,553 3,180
4 Pákistán 1,869 2,308 1,202
5 Brazílie 974 1,524 2,757
6 Uzbekistán 1,136 1,052 948
7 Turecko 817 828 656
8 Austrálie 387 501 115
9 Argentina 230 205 367
10 Turkmenistán 225 210 168
Svět celkem 22,714 25,234 24,200
Zdroj: UN Food & Agriculture Organization[10]

Pěstování bavlníku[editovat | editovat zdroj]

Statistika z roku 2015 uvádí 77 států od tropů po nejteplejší oblasti mírného pásu,[11] ve kterých se pěstuje bavlník na asi 2,4 % světové orné půdy. Z cca 50 známých druhů se na začátku 21. století systematicky pěstují k získávání („výrobě“) textilních vláken následující tzv. „kulturní“ druhy:

  • Bavlník chlupatý (Gosypium hirsutum) se pěstuje jako jednoletý keř. Pochází asi z Mexika, pěstuje se prakticky ve všech zemích dodávajících bavlnu a již od 20. století představuje kolem 90 % celosvětové sklizně[12]. Vlákna jsou bílá nebo nažloutlá, s délkou 19–38 mm.[13]
  • Bavlník keřovitý (Gossypium Barbadense) pochází z ostrova Barbados. Dává nejcennější druhy bavlny, které se pěstují zejména v USA, Peru, Egyptě a prodávají např. pod obchodními názvy Pima, Sea Island, Giza aj. Vlákna jsou velmi jemná a dosahují délky od 35 do nejméně 50 mm. Podíl na světové sklizni obnáší asi 8%[12][14][pozn. 2]
  • Bavlník bylinný (Gossypium herbaceum) pochází z Indie, pěstuje se hlavně v Indii, Pákistánu a také v jižní Evropě. Vlákna jsou žlutá až nahnědlá s délkou 15–26 mm.[18]
  • Bavlník stromový (Gossypium arboreum) pochází z Afriky, pěstuje se jako víceletý strom v Indii, Číně, v afrických zemích aj. Rostlina dává poměrně hrubá vlákna o délce 22–24 mm.[19]

Vlákna z bylinného a stromového bavlníku se podílejí na celosvětové sklizni cca 2 %[12]

Vegetační doba[editovat | editovat zdroj]

K růstu je nutných 150–200 dnů bez mrazu, 10–30 m³ vody na kg vláken. Půda má být málo kyselá až málo alkalická, dobře odvodněná nebo jílovitý písek. Semena se před setím napouštějí protiplísňovými prostředky. Seje se s odstupem 30–40 cm mezi rostlinami a asi 1 m mezi řádky. 10–12 týdnů po vysetí rostlina kvete (asi 48 hodin), vláknina vyzrává 175–225 dnů po vysetí.

Na bavlníku narůstá 5–30 tobolek, v tobolce je až 30 semen, každé je obrostlé až 7000 vlákny. Po sklizni se rostliny odstraní a používají jako hnojivo, příp. jako palivo.

Zavlažování[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 21. století byly asi 3/4 osevních ploch uměle zavlažováno.

Způsoby zavlažování:

  • Více než 95 % plantáží se zavlažuje prostým zatopením, při kterém se však ztrácí 40–60 % vody vypařením.
  • Asi 2 % ploch se zalévá umělým deštěm, dosahuje se až 90% využití vody, metoda však vyžaduje nákladné investice.
  • Odměřováním vody na zalévání po kapkách se dosáhne až 98% využití, je to drahá metoda používaná jen na 1 % ploch.

Zavodňování plantáží vede v mnoha regionech k vysychání vodních zdrojů a k zasolení půdy.[20][21]

Náklady na pěstování[editovat | editovat zdroj]

Během růstu bavlníku se vynakládá při konvenčních metodách pěstování asi 620 pracovních hodin/ha a při plné modernizaci 70–125 h/ha.

Spotřeba chemikálií na tunu bavlny:

  • 400 kg hnojiv
  • 40 kg insekticidů
  • 1,2 kg prostředků na opadání listů (před sklizní)

Snížení výnosu vlivem škůdců se odhaduje na 34 %, z toho 16 % hmyzem, 12 % nemocemi a 6 % plevelem.

Státní podpora pěstitelům bavlny. V období 2002/2003 obnášela v celosvětovém průměru 0,17 US$/kg, z toho např.: Čína 0,07 – Egypt 0,05 – Mali 0,03 – USA 0,26 – Řecko 0,92 – Španělsko 1,12.[22]

Geneticky modifikovaná semena bavlníku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 se pěstovala geneticky modifikovaná, zvaná také hybridní nebo Bt-bavlna ve 20 státech, z toho např. v Indii 95 % a v Číně 50 % sklizně.[23] Pěstování semen je kontrolováno skoro všude (až na USA a Turecko) státními institucemi. Ve 3. dekádě 21. století se na celosvětové roční produkci 42 milionů tun podílela hybridní semena cca 75 %.[24] Spotřeba hybridních semen se kalkuluje s 10-12 kg/ha za cenu 100-200 USD.[25]

Podle některých průzkumů se dá u geneticky modifikovaných bavlníků snížit spotřeba pesticidů až o 60 %. Odpůrci však poukazují na neúměrně vysoké ceny modifikovaných semen (ceny osiva se zvýšily od roku 1996 do roku 2011 o více než 500 %[26]) a nepředvídatelné následky pro klasickou bavlnu.[27][28]

Organická bavlna[editovat | editovat zdroj]

Bavlník se pěstuje bez použití škodlivých chemikálií s cílem ochrany životního prostředí a použití bavlny pro zdravotně zaručeně nezávadné výrobky. Dosud (do roku 2013) se z organické bavlny vyráběly např. textilie pro kojence, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplň matrací a také oděvy.

V roce 1991 byly v USA vydány předpisy pro certifikaci organicky produkované bavlny, podle kterých:

  • půda před nasetím musí 3 roky ležet ladem, nebo
  • se na ní musí organicky pěstovat jiné rostliny než bavlna, nebo
  • se 3 roky po sobě musí pěstovat bavlna organickým způsobem.

Výnos organického bavlníku nepřesahuje polovinu výnosu normálně pěstovaných rostlin, vlákna jsou kratší a mají menší pevnost.[2]

Světová sklizeň organické bavlny dosáhla v roce 2009 rekordního podílu 1 % na celkové produkci. Produkce (vyzrněné) organické bavlny 180 971 tun za období 2017/2018 představovala podíl 0,7 % na světové produkci všech druhů bavlny.[29] Naproti tomu podle informací OECD dosáhla celosvětová sklizeň organické bavlny v roce 2018 cca 6,4 milionů tun.[30]

Ekologické aspekty pěstování bavlny[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s výrobou důležitých chemických vláken má pěstování bavlny z části nepříznivější vliv na využívání přírodních zdrojů a na zatížení životního prostředí[31]:

Faktor / Druh vlákna bavlna polyester viskóza
Spotřeba vody (m3/t)  5 800  100  400
Spotřeba energie (gigajoule/t)  55  95  100
Znečištění ovzduší (ekvivalent CO2/t)  2,0  4,1  3,5
Relat. znečištění půdy (%)  100  9,2  5,7
Potřeba pěstit. plochy (ha/t)  1,3  —  0,7

Sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Celosvětový průměrný výnos se udával za rok 2019 se 765 kg vyzrněné bavlny na hektar půdy.[32]

Protože bavlna nedozrává stejnoměrně, musí se sklízet ve 2–4 etapách. Na začátku 21. století byl u celosvětové sklizně poměr ruční ke strojové sklizni 70/30 %.

Při ručním sběru se počítá s výkonem 20–110 kg nevyzrněné bavlny / pracovní den, což odpovídá zhruba 0,5–3,5 kg vyzrněné bavlny za pracovní hodinu.

Při strojním sběru se kalkuluje (např. v roce 2013) se 110 $/akr, tj. cca 0,30 €/kg.[33] Ke strojové sklizni bavlníku se používá sklízeč bavlny (Cotton Picker) nebo sklízeč tobolek (Stripper).

Vlastnosti vlákna[editovat | editovat zdroj]

Složení bavlněného vlákna a jeho doprovodných látek[34]
Komponenty Bavlněné
vlákno (%)
Primární
stěna (%)
Doprovodné
rostlinné látky (%)
Celulóza 88–96 52 23–28
Pektiny 12
Pentozány 5–10
Lignin 22–26
Vosky 0,4–1,0 7 5–7
Popel 0,7–1,6 14 2,6–2,8
Proteiny 1–2 12 2–4
Vápník 0,1 3,7
Magnezium 0,07 0,7
Fyzikální vlastnosti bavlněného vlákna
Spec. hmotnost 1,51 g/cm³[35] Modul elasticity 4,5–11 GPa (za sucha)[36]
Délka 15–56 mm[35] Tažnost 6–10 % (za sucha)[36]
Průměr 12–35 µm[35] Tepelná vodivost 0,54 W/m·K[36]
Pevnost v tahu 287–800 MPa[35] Elektrická vodivost 107 Ωcm[36]
Spec. pevnost 15–55 cN/tex (za sucha)[36] Navlhavost 8 %[35]

K dalším vlastnostem patří např. odolnost proti kyselinám, dobré izolační schopnosti, nízká odolnost proti slunečnímu záření a povětrnostním vlivům.[37]

Klasifikace (třídění) bavlny[editovat | editovat zdroj]

Bavlna se lisuje ve vyzrňovacích stanicích do balíků (průměrně cca 200 kg). Z každého balíků se zde odebírají 2 vzorky (2 × cca 120 g), které se manuálně testují a porovnávají s úředními standardy (vzory). Podle výsledku testu se každý balík zařazuje do určité jakostní třídy. Z balíků s vlastnostmi v určitém rozsahu hodnocení se tvoří partie (lot, batch).[38]

Vzorky se testují většinou ve státních zkušebnách, jen menší část světové sklizně bavlny testují soukromí klasifikátoři (Brazílie, Austrálie). Pro rozlišení úrovně kvality vlákna používá (na začátku 21. století) každá větší pěstitelská země své zvláštní klasifikační systémy[37], méně významné regiony se většinou řídí americkými standardy[37].

Klasifikace s pomocí elektronických přístrojů[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Micronaire.

Asi od roku 1960 jsou ve vývoji poloautomatické přístroje, které mohou nahradit práci klasifikátorů.

V roce 2014 bylo ve světě instalováno 2300 zařízení High Volume Instrument (HVI), která klasifikují v objektivních číselných hodnotách: délku, stejnoměrnost a rozdělení staplu, zralost, pevnost, barvu, množství a velikost nežádoucích příměsí.

V USA nahradil systém HVI od roku 1991 manuální klasifikaci středněvlákných bavln a podobným způsobem organizuje testování vláken např. Čína, Pákistán, Uzbekistán a další státy. Výrobce HVI udává, že se s pomocí tohoto přístroje klasifikuje (2014) 95 % celosvětové sklizně bavlny.[39]

Pro komplexní hodnocení kvality bavlny byly vyvinuty různé matematické vzorce, do kterých se dosazují údaje z HVI, např.

  • Index kvality vláken FQI = UHM x UI x STR / MIC
  • Index spřadatelnosti MFQI=(UHM x UI x STR x (1+SF)) / MIC

kde je: UHM – střední hodnota horní poloviny staplu (mm), UI - % stejnoměrnosti, STR – cN/tex, EL – tažnost (%), SF - % krátkých vláken, MIC – maicronaire

Podle indexu MFQI byly např. v roce 2010 hodnoceny bavlny ELS (nejvyšší MFQI = možnost nejjemnější příze):

Stát Druhy bavlny MFQI
Indie DCH 32 257,45
Súdán Bakarat 261,1
Čína 132 302,41
USA UBN Pima 312,07
Egypt Giza 87 352,56
Indie Suvin 355,17
Egypt Giza 45 411,67

[40]

Obchod s bavlnou[editovat | editovat zdroj]

V 21. století se většina bavlny zpracovává v pěstitelských zemích. Mezinárodní obchod s bavlnou se týká méně než 30 % celkové produkce, jeho hodnota obnášela cca 6 miliard €.[5]

Průměrné ceny bavlny v USD/libru (453 g)

Pěstitelé (často družstevně organizovaní) nechávají surovou bavlnu vyzrnit a balíky se spřadatelnými vlákny prodávají specializovaným velkoobchodníkům (příp. dopravcům), u kterých je nakupují zpracovatelé (v naprosté většině výrobci příze) na základě obchodních vzorků (viz kap. Klasifikace bavlny).

Cena bavlny, resp. celosvětový cenový trend se orientuje mimo jiné na každodenních záznamech Burzy komodit (commodity exchange) v New Yorku. Na tvorbu cen má vliv dlouhá řada faktorů (od předpovědi počasí až např. po cenu nafty).[41]

Od roku 2004 se udává jako reprezentativní hodnota denní průměr pěti nejlevnějších kotací ze 16 druhů bavlny zaznamenaných na východoasijských burzách. Údaje sestávají z indexu A = aktuální ceny a B = kotace na příští sezónu.[42]

Na regionálních burzách se zaznamenávají ceny druhů, se kterými se obchoduje v dané oblasti. Např. Brémy, Izmir, Bombaj, Šanghaj aj.[2] Příklad cen na Brémské burze v lednu 2012 (CIF v €/kg): egyptská (cca 36 mm) 2,63 €, USA Pima (cca 36 mm) 3,33 €, súdánská dlouhovl. 2,79 €, USA (cca 27 mm) 1,98 €. Obchody se uzavírají zčásti až 24 měsíců před dnem dodávky.[5]

Zpracování bavlny[editovat | editovat zdroj]

V 21. století se bavlna používá skoro výhradně na výrobu příze (až na nepatrné množství netkaných textilií). Z dostupných informací se dá jen zhruba odvodit, že asi polovina spotřebované bavlny se směsuje v přízích s chemickými vlákny (převážně s polyesterem)[43][44]

Zhotovení směsi vláken (partie) pro výrobu příze[editovat | editovat zdroj]

Pro racionální výrobu příze je nutné předzásobení surovinou na dobu nejméně 3 měsíců (6000–7000 balíků bavlny pro provoz střední velikosti). Balíky s materiálem z několika různých proveniencí a lotů se skladují u přepravce nebo ve vlastních prostorách přádelny. Ze zásoby suroviny se sestavují přádní partie obvykle po 40–50 balících.[45]

Průměrná hodnota jakostních ukazatelů (délka, pevnost vláken atd.) musí odpovídat předem stanovené výši, hodnoty jednotlivých balíků se smějí odchylovat od průměru maximálně o 10 %. Jednotlivé partie se zpracovávají odděleně. Pokud se však dá ze zásoby balíků sestavit více partií tak, aby jejich průměrné hodnoty byly (až na nepatrné odchylky) srovnatelné, zpracovávají se bez přerušení v jednom sledu.[39][46]

Balíky se navážejí do mísírny provozu přádelny, zbaví obalu a v moderních provozech (asi od roku 1970) odebírá pojízdný automatický rozvolňovač z každého z nich chomáčky 50–100 gramů vláken. Ty se spojují do rouna, které se na čechradlech dále rozvolňuje na vločky o váze cca 10 g a zbavuje asi 3–5 % nežádoucích příměsí. Materiál se pak rozděluje do 6–8 svislých šachet mísicího stroje, pod kterými se směsuje celý obsah (300–400 kg) tak, že se bavlna ze všech šachet klade vodorovně nad sebe a odvádí ke zpracování na mykacích strojích.[47]

Mísení bavlny s umělými vlákny se provádí zpravidla při zpracování na protahovacích strojích.

Použití textilií z bavlny a ze směsí s bavlnou[editovat | editovat zdroj]

Podle příručky textilního odborníka z roku 1981:[37]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c nepotvrzený odhad
  2. Údaj o podílu 8 % potvrzuje např.[15], naproti tomu podle[16] a[17] dosahuje podíl Gossypium Barbadense v 21. století méně než 3 %.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 96-97
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 (1970), str. 505
  • Jabran/Chauhan: Cotton Production, John Wiley & Sons 2020, ISBN 9781119385493

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. cotton [online]. Dictionary, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 52-59
  3. Agri-History of Cotton in India [online]. cicr, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  4. World Cotton History [online]. cottonaustralia, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-12. (anglicky) 
  5. a b c d e Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
  6. Riello: Cotton The Fabric that Made the Modern World, Cambridge University Press 2013, ISBN 978-1-107-00022-3
  7. Seibt: Lebensbilder zur Geschichte der böhmischen Länder, Band 4, Oldenbourg Verlag 1981, ISBN 978-3-486-50591-7, str. 102
  8. World Cotton Day 2020. www.wto.org [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Global cotton production [online]. statista, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Production of Cotton by countries [online]. UN Food & Agriculture Organization [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. 
  11. Cotton Production [online]. index mundi, 2016 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c Gillham, Bell, Arin, Matthews, Rumeur, Hearn: Cotton Production for the Next Decade, World Bank Technical Paper Number 287, The World Bank, 1995, ISBN 0-8213-3312-7, str. 25
  13. Gossypium hirsutum [online]. eFlora, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Gossypium barbadense [online]. eFlora, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Gordon / Hsieh: Cotton: Science and Technology, Woodhead Publishing 2007, ISBN 978-1-84569-026-7, str. 72
  16. The Long Staple Market [online]. cotlook, 2007-08-08 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Bremen Cotton Report [online]. baumwollboerse, 2012-01-12 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy) 
  18. bavlník bylinný [online]. AtlasRostlin, 2012-2013 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. 
  19. Gossypium arboreum [online]. eFlora, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Infothek Baumwolle: Bewässerung [online]. proplanta, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (německy) 
  21. Mediagalerie: Pflanze Baumwolle [online]. proplanta, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (německy) 
  22. Agrarhandel und nachhaltigge Entwicklung [online]. FU Berlin, 2013 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (německy) 
  23. Indien bald mit eigenem Standard [online]. FashionUnited, 2012-08-13 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-19. (německy) 
  24. Global cottonseed production [online]. Statista, 2023-02-08 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Developments in the Global Cotton Market [online]. International Cotton Advisory Commitee, 2023-02-08 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Postřehy z prvních … [online]. Gate2Biotech, 2013-05-27 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. 
  27. Bavlna – špatné svědomí našich skříní [online]. 7.G, 2006 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. 
  28. Baumwollanbau – Probleme und Lösungsansätze [online]. Universität Hohenheim, 2015-04-27 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-19. (německy) 
  29. Global production of organic cotton [online]. just-style, 2019-11-15 [cit. 2020-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-04. (anglicky) 
  30. Agricultural Outlook 2021-2030 [online]. OECD, 2023 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Engelhardt: Schwarzbuch Baumwolle, Deuticke im Paul Zsolnay Verlag, Wien 2012, str. 160–178, ISBN 978-3-552-06197-2
  32. World cotton production [online]. Fibre2Fashion, 2020-03-20 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. Maximazing Harvester Capacity [online]. Cotton Incorporated, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  34. H.-K. Rouette: Handbuch Textilveredelung, Band 1: Ausrüstung, Deutscher Fachverlag, Frankfurt a. Main, 2006, ISBN 3-86641-012-3
  35. a b c d e Pickering (Hrsg.): Properties and performance of natural-fibre composites. Woodhead Publishing, Cambridge 2008, ISBN 978-1-84569-267-4
  36. a b c d e Bobeth (Hrsg.): Textile Faserstoffe. Springer Verlag, Berlin/ Heidelberg 1993, ISBN 3-540-55697-4
  37. a b c d Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 96
  38. Spot Contracts of Cotton Bales [online]. National Spot Exchange, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. a b HVI Classic [online]. Unster, 2005 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-20. (anglicky) 
  40. Characterization of Egyptian Cotton [online]. Indian Journal of Fibre, 2011-11-27 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Cotton Futures [online]. index mundi, 2017-04-06 [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. The Cotlook Indices – an explanation [online]. Cotton Outlook, 2023-03-24 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Global Dynamics [online]. JTATM, 2007 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-12. (anglicky) 
  44. Global and China Blended Yarn [online]. QY Research, 2014 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-27. (anglicky) 
  45. Kampen: Vorlesung Prof. J.Lünenschloß „Verfahren und Maschinen der Garnherstellung“, TH Aachen
  46. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 358-359
  47. Faservorbereitung [online]. QY Research, 2017 [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-22. (anglicky)