Verneřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Děčínsku. O části města Hrob pojednává článek Verneřice (Hrob).
Verneřice

kostel sv. Anny
Znak obce Verneřice
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0421 562921
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Děčín (CZ0421)
Obec s rozšířenou působností Děčín
Pověřená obec Benešov nad Ploučnicí
Historická země Čechy
Katastrální výměra 31,38 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 142 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 493 m n. m.
PSČ 405 02 až 407 25
Zákl. sídelní jednotky 7
Části obce 6
Katastrální území 7
Adresa městského úřadu Mírové náměstí 138
407 25 Verneřice
Starosta Ing. Daniel Zygula
Oficiální web: www.vernerice.cz
Email: vernerice@vernerice.cz
Verneřice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Verneřice
Red pog.svg
Verneřice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verneřice (německy Wernstadt) jsou město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije zde zhruba 1100 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352.[2] Od roku 1479 byly Verneřice městem.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3] S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí změněno a obci byl vrácen status města.[4]

Narodil se zde Josef Strobach (1852–1905), rakousko-uherský politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady za Křesťansko sociální stranu, krátce i starosta Vídně.[5]

Leitenbergerové[editovat | editovat zdroj]

V obci si postavil svou první dílnu a později i továrnu Johann Josef Leitenberger. Stal se z něj (a celé jeho rodiny) později velmi úspěšný podnikatel v oboru potisku textilu a kartounů. Zemřel zde 30. května 1802.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Verneřice[2][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 839 2 006 2 074 1 989 2 078 1 688 1 587 750 708 776 812 848 880 858
Domy 264 243 244 249 265 263 268 268 248 143 132 163 164 181
Data z roku 1961 zahrnují domy z místních částí Čáslav, Loučky a Příbram.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V letech 1890 až 1978 vedla do Verneřic železniční trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou na Úštěk.

V roce 1930 byly zřízeny v této oblasti autobusové linky. První linka vedla z Verneřic přes Příbram, Rychnov, Fojtovice a Benešov nad Ploučnicí do Děčína. Druhá linka vedla z Verneřic přes Valkeřice (Algersdorf). V zimě se často pro vysoký sníh nedalo projet.

V roce 2007 vede přes Verneřice autobusová linka č. 510041 z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Verneřice a Příbram do Rychnova, a linka 510125 přes Žandov a Merboltice. Linka 592458 jezdí z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku, přibližně v trase zrušené železnice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Verneřicích.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

V hoře Boží vrch bydlívali trpaslíci. Když zde však byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice, museli se vystěhovat, protože nemohli snést hřmot kostelních zvonů.[9]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Verneřice (Werndorf, k. ú. Verneřice)
  • Čáslav (Tschiaschel, k. ú. Čáslav u Verneřic)
  • Loučky (Schönau, k. ú. Loučky u Verneřic)
  • Příbram (Biebersdorf, k. ú. Příbram pod Bukovou horou a Velké Stínky)
  • Rychnov (Reichen, k. ú. Rychnov u Verneřic)
  • Rytířov (Rittersdorf, k. ú. Rytířov)

Vysídlením Němců v roce 1945 zanikly na dnešním území města dřívější vesnice Boží Vrch (Gottesberg), Malé Loučky (Niederschönau), Malé Stínky (Kleinzinken) a Velké Stínky (Großzinken).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 372, 373.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Rozhodnutí č. 10 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Verneřice městem, Miloslav Vlček, 17. října 2006
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Strobach, Josef Karl (1852–1905), Politiker und Geschäftsmann, s. 411. (německy)  
  6. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6 : Regia, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98.  
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288.  
  8. VALENČÍK, Michal. Ohrožené památky. Praha : Baset, 2006. 296 s. ISBN 80-7340-082-0. S. 231.  
  9. STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]