Verneřice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Děčínsku. O části města Hrob pojednává článek Verneřice (Hrob).
Verneřice
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0421 562921
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Děčín (CZ0421)
obec s rozšířenou působností: Děčín
pověřená obec: Benešov nad Ploučnicí
historická země: Čechy
katastrální výměra: 31,38 km²
počet obyvatel: 1099 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 493 m n. m.
PSČ: 405 02 až 407 25
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 6
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Mírové náměstí 138
407 25 Verneřice
starosta / starostka: Ing. Daniel Zygula
Oficiální web: http://www.vernerice.cz
E-mail: vernerice@vernerice.cz
Verneřice na mapě
Verneřice
Red pog.png
Verneřice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Verneřice (německy Wernstadt) jsou město v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije zde zhruba 1100 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352.[2] Od roku 1479 byly Verneřice městem.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3] S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí změněno a obci byl vrácen status města.[4]

Narodil se zde Josef Strobach (1852–1905), rakousko-uherský politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady za Křesťansko sociální stranu, krátce i starosta Vídně.[5]

Leitenbergerové[editovat | editovat zdroj]

V obci si postavil svou první dílnu a později i továrnu Johann Josef Leitenberger. Stal se z něj (a celé jeho rodiny) později velmi úspěšný podnikatel v oboru potisku textilu a kartounů. Zemřel zde 30. května 1802.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Verneřice[2][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 839 2 006 2 074 1 989 2 078 1 688 1 587 750 708 776 812 848 880 858
Domy 264 243 244 249 265 263 268 268 248 143 132 163 164 181
Data z roku 1961 zahrnují domy z místních částí Čáslav, Loučky a Příbram.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V letech 1890 až 1978 vedla do Verneřic železniční trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou na Úštěk.

V roce 1930 byly zřízeny v této oblasti autobusové linky. První linka vedle z Verneřic přes Příbram, Rychnov, Fojtovice a Benešov nad Ploučnicí do Děčína. Druhá linka vedla z Verneřic přes Valkeřice (Algersdorf). V zimě se často pro vysoký sníh nedalo projet.

V roce 2007 vede přes Verneřice autobusová linka č. 510041 z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Verneřice a Příbram do Rychnova, a linka 510125 přes Žandov a Merboltice. Linka 592458 jezdí z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku, přibližně v trase zrušené železnice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Verneřicích.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

V hoře Boží vrch bydlívali trpaslíci. Když zde však byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice, museli se vystěhovat, protože nemohli snést hřmot kostelních zvonů.[9]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vysídlením Němců v roce 1945 zanikly na dnešním území města dřívější vesnice Boží Vrch (Gottesberg), Malé Loučky (Niederschönau), Malé Stínky (Kleinzinken) a Velké Stínky (Großzinken).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-06-29]. S. 50. Dostupné online.  
  2. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 372, 373.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Rozhodnutí č. 10 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Verneřice městem, Miloslav Vlček, 17. října 2006
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Strobach, Josef Karl (1852–1905), Politiker und Geschäftsmann, s. 411. (německy) 
  6. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Cesta Johanna Josefa Leitenbergera ke slávě, s. 98.  
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288.  
  8. VALENČÍK, Michal. Ohrožené památky. Praha : Baset, 2006. 296 s. ISBN 80-7340-082-0. S. 231.  
  9. STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]