Horní Podluží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Podluží
Letecký snímek středu obce Horní Podluží

Letecký snímek středu obce Horní Podluží

znak obce Horní Podlužívlajka obce Horní Podlužíznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0421 562505
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4): Děčín (CZ0421)
obec s rozšířenou působností: Varnsdorf
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 7,52 km²
počet obyvatel: 775 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 436 m n. m.
PSČ: 407 57
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 4
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Horní Podluží
Horní Podluží č. p. 2
407 57 Horní Podluží
starosta / starostka: Karel Kopecký
Oficiální web: http://www.hornipodluzi.cz/
E-mail: obecniurad@hornipodluzi.cz
Horní Podluží na mapě
Horní Podluží
Red pog.png
Horní Podluží
Zdroje k infoboxu a částem obce

Horní Podluží (do roku 1947 Horní Grund,[1] německy Obergrund) je obec a vesnice v severních Čechách v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, v jižní části Šluknovského výběžku, na severní straně Lužických hor, na severním úpatí hory Jedlová, v blízkosti bývalého města Jiřetína pod Jedlovou, od kterého leží severozápadně, a západně od Dolního Podluží. Leží na železniční trati Liberec – Rybniště a obcí prochází silnice II/264 z Rybniště do Varnsdorfu. V roce 2010 měla obec 766 obyvatel. Na katastru obce se nachází rybník Světlík, který je významným hnízdištěm vodního ptactva. Na Šibeničním vrchu se nachází lyžarský areál se sjezdovkou o délce 480 metrů. Největším zaměstnavatelem v obci je firma Belden se sídlem v USA, výrobce elektromechanických komponentů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Německé pojmenování obce bylo Ober-Grund, české Horní Grund. Přívlastek Ober byl použit k odlišení od Dolního Podluží. Dolní a Horní Grund se již rozeznával v roce 1566. Německý výraz grund znamená mimo jiné údolí, dolinu, úval či rokli. K odlišení bylo později přidáno Ober, česky Horní. Do roku 1947 se používalo odvozené jméno z němčiny, Ober Grunt.[2] Jméno Ober Grund měla na Děčínsku ještě jedna obec, Horní Žleb. České jméno Horní Podluží získala obec v roce 1947 dle návrhu žáka měšťanské školy Jiřího Maška podle polohy pod Lužickými horami a horou Luží.[3] Horní Grunt byl přejmenován na Horní Podluží dne 16. ledna 1948 vyhláškou Ministra vnitra 7/1948 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[4]

Místní část Žofín měla německý název Sophienhain, byla pojmenována na počest kněžny Žofie z Lichtenštejnu.[5] Světlík se německy jmenovaly „Lichtenberg“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů. Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo). Název byl zvolen k odlišení od sousedních osad Světliny 1.díl a Světliny 2.díl .[6] Místní části byly přejmenovány vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 123/1947 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí povolených v roce 1946 a vyhláškou ze dne 16. ledna 1948 vyhláškou Ministra vnitra 7/1948 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[7]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1411,[8] kdy na jejím místě stávala osada Bernsdorf. Jednalo se o lánovou obec, založenou při obou březích potoka Lužničky. Přes obec tehdy vedla takzvaná Haňšpachská cesta, z hradu Tolštejna do dnešní Lipové (dř. Hainspach). Další významnou cestou byla cesta z Chřibské do Žitavy, která vedla podél potoka a v jejímž prostoru došlo k růstu osídlení a vzniku osad. V roce 1485 se Grunt uvádí jako součást majetku patřícímu k hradu Tolštejn. V roce 1566 se poprvé objevuje název Obergrundt . Roku 1607 se vesnice dostává do majetku Vchynského ze Vchynic a Tetova, pozdějších Kinských.[9] Vchynský byl důvěrníkem Albrecht z Valdštejna a jeho majetek se dostal do konfiskace, kdy přešel do rukou Lichtenštejnů. Velké škody způsobila třicetiletá válka, po Obnoveném zřízení zemském v roce 1627 nekatoličtí věřící, především luteráni navždy opouští obec. S nimi odchází obchodníci a řemeslníci.[9]

Sousoší Kalvárie

Ve 14. a v 15. pod vládou pánů ze Schlenitz došlo k rozkvětu zemědělství. Začal se zde zpracovával len, jehož pěstování pak mělo později ve zdejším kraji velkou tradici. Ve zdejších manufakturách se vyrábělo lněné zboží. Tkaní lnu však nemělo dlouhého trvání a ve zdejší oblasti se začala zpracovávat bavlna. Významnější se stala výroba manšestru a sametu. Postupem času z manufaktur vyrostly textilní továrny, s čímž souvisel i nárůst obyvatel. Vedle výroby bavlněného zboží a sametu zde byla i škrobárna, továrna na výrobu porcelánových květin a na krátkou dobu tiskárna.

Od roku 1855 má obec vlastní hřbitov, původní u kostela svaté Kateřiny společný pro Horní a Dolní Podluží byl uzavřen.

V roce 1885 byly k Hornímu Podluží přidruženy osady Světlík (Lichtenberg), Ladečka (Lichtenstein) a Žofín (Sophienheim).

Na počtu zdejších obyvatel se velmi podepsala druhá světová válka a následující vysídlení Němců, do té doby žilo v obci přes 2000 lidí, dnes jen něco málo přes 700.

V roce 1980 byla obec sloučena s Dolním Podlužím. V roce 1990 se opět osamostatnila.[8]

V roce 2008 obec získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.[8]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce Horní Podluží je devítičlenné. V zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má pět zástupců, Občanské sdružení Horní Podluží má tři zástupce a Sdružení nezávislých kandidátů „Rozvoj venkova“ má jednoho zástupce.[10] Starostou obce je Karel Kopecký z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.[11]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad v Horním Podluží

Vlajka a znak byl obci udělen 13. února 2003 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za základě rozhodnutí číslo 16 ze dne 9. prosince 2002. Popis znaku zní: „Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky“.[12] Zelené pole má barvu obecně spojitelnou s venkovskými obcemi, stejně jako s lesy, horami a přírodou. Poloha obce a její historický vývoj se shoduje s uvedeným výkladem o symbolice zelené barvy. Přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole je inspirováno rodovým znakem Šlejniců, prvních historicky známých majitelů obce. Užívali erb, ve kterém byl stříbrno-červeně polcený štít vpravo s jednou, vlevo s dvěma růžemi opačných barev se zlatými semeníky.

Podoba praporu odpovídá popisu: „List tvoří čtyři zlaté pruhy, zelený, bílý, červený a zelený. Uprostřed pod sebou tři růže opačných barev se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce je 2:3.“[12] Prostřední dva pruhy opakují levou polovinu znaku a zelené pruhy se shodují s pravou polovinou štítu.

Území[editovat | editovat zdroj]

Petružálkova skalka

Jižní část Horního Podluží se nachází na severní straně západní části Lužických hor, severní část obce se nachází ve Šluknovské pahorkatině. Rozloha katastru obce je 7,47 km², z toho 1,05 km² zaujímá orná půda, zahrady zaujímají 0,18 km², ovocné sady 0,01 km², trvalé travní porosty 4,83 km², lesní půda 0,52 km², vodní plochy 0,16 km², zastavěné plochy 0,14 km² a ostatní plochy 0,59 km².[13] Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín.

Horní Podluží sousedí na severu s Varnsdorfem, na východě s obcí Dolní Podluží a na jihu s Jiřetínem pod Jedlovou. Na západě obec sousedí s obcí Rybniště.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Větrný mlýn Světlík (archivní foto, před rokem 1935)

Obcí protéká od západu z Rybnišťského velkého rybníka ležícím již na katastru obce Rybniště na východ do Dolního Podluží potok Lužnička. V obci se do něj vpravo od jihozápadu od sedla mezi Žulovcem a Šibeničním vrchem vlévá Rybný potok (jiné zdroje udávají název Malý stožecký potok),[A 1] od severu od rybníku Světlík se vlévá další potok. Hlavní sídelní část vsi tvoří od západu Horní Podluží a na ně bezprostředně navazující východní část Žofín. Ladečka je oblast směrem k Rybnišťskému velkému rybníku a Světlík je osídlení směrem k rybníku Světlík. Původní osada Světlík zanikla.

Hlavní komunikační tahy procházejí obcí východozápadním směrem, železniční trať vede při severním okraji obce. V blízko středu obce je železniční zastávka Horní Podluží, souběžně s ní vede silnice III. třídy přes Žofín směrem k Dolnímu Podluží, jižním okrajem obce obloukem silnice II/264 směrem do Jiřetína a také do Dolního Podluží.

Jižní části obce se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory.

Z severní části katastru se nachází Světlický vrch (na mapách také pod názvem U Petružálkovy skalky)[A 2] o nadmořské výšce 511,8 metrů. Již mimo katastr obce se nachází hřebenu Lužických hor jihozápadně od obce nejbližší vrchy Žulovec o nadmořské výšce 566,1 metrů a Šibeniční vrch o nadmořské výšce 589,1 metrů.[A 3][14]

Na území obce se nachází přírodní rezervace Světlík. Minulosti se zde těžila rašelina a jedná se o lokálně významný mokřad. Vyskytuje se zde suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý, dále prstnatec májový pravý, záběhlík bahenní, smldílek bahenní, ostřice latnatá a starček potoční.[15]

U Petružálkovy skalky se nachází skalky z tefritu, z nichž nejvyšší je vysoká přes 10 metrů. Mají nedokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Jsou pozůstatkem povrchového vulkanického tělesa, lávového pole, jehož podložím jsou pyroklastika.[16]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Horní Podluží[17][18]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 430 1 454 1 449 1 431 1 501 1 345 1 652 915 733 757 782 637 693 704
Domy 193 210 227 240 242 249 287 295 199 175 167 153 210 230
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Ladečka, Světlík a Žofín.

Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Horním Podluží trvale 758 osob, z toho 353 žen. Celkem 702 občanů se hlásilo k české národnosti, 16 k slovenské, 19 k německé, 1 k polské, 1 k moravské a 1 k romské národnosti.[19] Z 758 osob bylo 91 věřících, z toho se 83 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k církvi československé husitské, 2 k českobratrské církvi evangelické. 597 osob bylo bez vyznání a u 70 osob nebylo vyznání zjištěno.[19]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nenachází kostel či kaple, věřícím sloužil kostel svaté Kateřiny v Dolním Podluží. Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Dále se v obci nachází zvonička, které před válkou vyzváněla dvakrát denně. V poledne čas oběda a večer dětem čas návratu domů. Po válce ohlašovala úmrtí a od 70. let 20. století se nevyužívá.[20]

Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou v obci je pětilopatkový větrný mlýn holandského typu z roku 1843 s otočnou konstrukcí a je jediným větrným mlýnem holandského typu se zachovaným technickým zařízením v Čechách.[21] [22] Mlýn nikdy nesloužil jinému účelu, byl funkční až do roku 1945. Od roku 2002 probíhá obnova mlýna.

Kulturní život a sport[editovat | editovat zdroj]

Místní TJ Čechie Horní Podluží hrála v roce 2010 v okresním přeboru v kopané.[23] V obci je od roku 1879 sbor dobrovolných hasičů,[24] a od roku 1996 Místní organizace Českého svazu rybářů Horní Podluží spravuje lokality pro sportovní rybaření v okolí, mezi něž patří i rybník Světlík.[25] V obci je i Veterán klub Jawa Horní Podluží.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční zastávka Horní Podluží

Přes obec prochází silnice číslo 264 Z Rybniště do Varnsdorfu, souběžně s ní prochází obcí silnice třetí třídy. Na území obce se nachází železniční zastávka Horní Podluží na trati Liberec - Rybniště. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku a Děčínem zajišťuje ČSAD Semily. Přímé autobusové spojení do Prahy neexistuje.[26] V obci jsou tři autobusové zastávky.

Školství a zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V obci je pouze mateřská škola, do základní školy musí děti dojíždět do Dolní Podluží.[9] Škola byla založena v roce 1824. Škola v devadesátých letech 20. století ukončila svoji činnost pro nedostatek dětí. V obci není žádný lékař ani zdravotnické zařízení.[8]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Lyžařský vlek v Horním Podluží

U obce je zimní lyžařský areál na Šibeničním vrchu, zvaném taky Kopeckého kopec. V areálu se nacházejí dva lyžařské vleky, sjezdovka o délce 550 půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola a servis lyžařského vybavení. Při nedostatku sněhu jsou sjezdovky zasněžovány sněhovými děly a sjezdovka má osvětlení pro večerní lyžování.[27]

Do obce nevede žádná turisticky značená cesta. Obcí vedou dvě cyklotrasy číslo 3013 z Hraničního rybníka do Kyjova a trasa číslo 3052 z Varnsdorfu do České Kamenice.[28]

Rybnišťský velký rybník a rybník Světlík spojuje naučná stezka.[29]

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v obci je společnost LUKRAM s.r.o., kterou vlastní nadnárodní společnost Belden sídlem USA od 1. srpna 2008, která vyrábí elektromechanické propojovací komponenty pro průmyslovou mechanizaci.[30] Společnost má výrobní prostory v bývalém areálu firmy Stap, která vyráběla zipy a zdrhovadla. V obci je kozí farma, zabývající se chovem koz a a výrobou kozích sýrů.[31]

Obchody a restaurace[editovat | editovat zdroj]

V obci je prodejna potravin,[32], ubytování a stavování poskytuje hotel Sonnenhof Slavie,[33], součástí areálu hotelu je přírodní koupaliště. penzion HOPO,[34], penzion Jana,[35], restaurace U vleku,[36], ubytování je též na Kozí farmě, hospoda na hřišti tvoří zázemí fotbalového hřiště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapový list 02-24-04 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
  2. Mapový list 02-24-04 1:10 0000 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
  3. Údaje čerpány z mapového listu 1:10 0000 02-24-04 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lužické hory: Horní Podluží
  2. Lužické hory, Horní Podluží [online]. Jiří Kühn, 1997-2009., [cit. 2010-03-12]. Dostupné online.  
  3. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. [dále jen Vlastivěda]. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 199.  
  4. Portál veřejné správy České republiky, 7/1948 Sb. o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947 7/1948 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.  
  5. Vlastivěda, str. 206.
  6. Vlastivěda, str. 205.
  7. Portál veřejné správy České republiky, 123/1947 Sb. o změnách úř. názvů měst, obcí, osad a částí povolených v r. 1946 [online]. Ministerstvo vnitra, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.  
  8. a b c d Vítáme Vás v obci Horní Podluží [online]. Obec Horní Podluží, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.  
  9. a b c Vlastivěda, str. 206.
  10. Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování, Horní Podluží [online]. [cit. 2010-06-24]. Dostupné online.  
  11. Horní Podluží, orgány obce [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.  
  12. a b KASÍK, Stanislav. Znaky a prapory obcí Dolní a Horní Podluží. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 37 až 38. ISSN 1212-6918.  
  13. Veřejná databáze ČSÚ, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online.  
  14. Katastrální mapa Horního Podluží [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.  
  15. Vlastivěda, str. 32.
  16. Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží. 1. vyd. Praha : Česká geologická služba, 2006. ISBN 80-7075-640-3. S. 52.  
  17. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.  
  18. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 284.  
  19. a b Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, 2005, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.  
  20. Mikroregion Tolštejn. 1. vyd. Krásná Lípa : Svazek obcí Tolštejn, 2008. S. 8.  
  21. Větrný mlýn Světlík [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupné online.  
  22. Lužické hory, zajímavá místa, Světlík [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné online.  
  23. Čechie Horní Podluží [online]. Dalibor Fridrich a MAFRA, a.s., [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  24. Hasiči Horní Podluží [online]. eStránky.cz, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  25. Varnsdorfští rybáři [online]. Český Rybářský Svaz - Místní Organizace Varnsdorf, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  26. ČSAD Semily - Jízdní řády Ústecký kraj [online]. ČSAD Semily a.s., [cit. 2009-03-20]. Dostupné online.  
  27. Lyžařský areál v Horním Podluží [online]. Obec Horní Podluží, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  28. Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Soubor cykloturistických map. 1:100 000. 1. vyd. Praha : Trasa, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7324-021-1.  
  29. Horní Podluží [online]. www.ceskehory.cz, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  30. LUKRAM s.r.o. čeká další rozvoj [online]. Rumburské noviny, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.  
  31. Kozí farma Žofín Horní Podluží [online]. Kozí farma Žofín, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.  
  32. HANYKÝŘ PAVEL [online]. Zlaté stránky, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  33. Hotel Sonnenhof Slavie [online]. Hotel Sonnenhof Slavie 2008, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  34. Dovolená v Hopo [online]. [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  35. Penzion Jana [online]. euroregin.cz, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  36. Horní Podluží [online]. České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o., [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]