Horní Podluží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Podluží

Letecký snímek středu obce Horní Podluží
Znak obce Horní PodlužíVlajka obce Horní Podluží
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0421 562505
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Děčín (CZ0421)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Varnsdorf
Historická země Čechy
Katastrální území Horní Podluží
Katastrální výměra 7,52 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 796 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 436 m n. m.
PSČ 407 57
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 4
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Horní Podluží
Horní Podluží č. p. 2
407 57 Horní Podluží
Starosta Karel Kopecký
Oficiální web: www.hornipodluzi.cz
Email: obecniurad@hornipodluzi.cz
Horní Podluží v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Horní Podluží
Red pog.svg
Horní Podluží
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Podluží (do roku 1947 Horní Grund,[2] německy Obergrund) je obec a vesnice v severních Čechách v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, v jižní části Šluknovského výběžku, na severní straně Lužických hor, na severním úpatí hory Jedlová, v blízkosti bývalého města Jiřetína pod Jedlovou, od kterého leží severozápadně, a západně od Dolního Podluží. Leží na železniční trati Liberec – Rybniště a obcí prochází silnice II/264 z Rybniště do Varnsdorfu. V roce 2010 měla obec 766 obyvatel. Na katastru obce se nachází rybník Světlík, který je významným hnízdištěm vodního ptactva. Na Šibeničním vrchu se nachází lyžarský areál se sjezdovkou o délce 480 metrů. Největším zaměstnavatelem v obci je firma Belden se sídlem v USA, výrobce elektromechanických komponentů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Německé pojmenování obce bylo Ober-Grund, české Horní Grund. Přívlastek Ober byl použit k odlišení od Dolního Podluží. Dolní a Horní Grund se již rozeznával v roce 1566. Německý výraz grund znamená mimo jiné údolí, dolinu, úval či rokli. K odlišení bylo později přidáno Ober, česky Horní. Do roku 1947 se používalo odvozené jméno z němčiny, Ober Grunt.[3] Jméno Ober Grund měla na Děčínsku ještě jedna obec, Horní Žleb. České jméno Horní Podluží získala obec v roce 1947 dle návrhu žáka měšťanské školy Jiřího Maška podle polohy pod Lužickými horami a horou Luží.[4] Horní Grunt byl přejmenován na Horní Podluží dne 16. ledna 1948 vyhláškou Ministra vnitra 7/1948 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[5]

Místní část Žofín měla německý název Sophienhain, byla pojmenována na počest kněžny Žofie z Lichtenštejnu.[6] Světlík se německy jmenovaly „Lichtenberg“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů. Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo). Název byl zvolen k odlišení od sousedních osad Světliny 1.díl a Světliny 2.díl .[7] Místní části byly přejmenovány vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 123/1947 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí povolených v roce 1946 a vyhláškou ze dne 16. ledna 1948 vyhláškou Ministra vnitra 7/1948 Sbírky o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[8]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1411,[9] kdy na jejím místě stávala osada Bernsdorf. Jednalo se o lánovou obec, založenou při obou březích potoka Lužničky. Přes obec tehdy vedla takzvaná Haňšpachská cesta, z hradu Tolštejna do dnešní Lipové (dř. Hainspach). Další významnou cestou byla cesta z Chřibské do Žitavy, která vedla podél potoka a v jejímž prostoru došlo k růstu osídlení a vzniku osad. V roce 1485 se Grunt uvádí jako součást majetku patřícímu k hradu Tolštejn. V roce 1566 se poprvé objevuje název Obergrundt . Roku 1607 se vesnice dostává do majetku Vchynského ze Vchynic a Tetova, pozdějších Kinských.[6] Vchynský byl důvěrníkem Albrecht z Valdštejna a jeho majetek se dostal do konfiskace, kdy přešel do rukou Lichtenštejnů. Velké škody způsobila třicetiletá válka, po Obnoveném zřízení zemském v roce 1627 nekatoličtí věřící, především luteráni navždy opouští obec. S nimi odchází obchodníci a řemeslníci.[10]

Sousoší Kalvárie

Ve 14. a v 15. pod vládou pánů ze Schlenitz došlo k rozkvětu zemědělství. Začal se zde zpracovával len, jehož pěstování pak mělo později ve zdejším kraji velkou tradici. Ve zdejších manufakturách se vyrábělo lněné zboží. Tkaní lnu však nemělo dlouhého trvání a ve zdejší oblasti se začala zpracovávat bavlna. Významnější se stala výroba manšestru a sametu. Postupem času z manufaktur vyrostly textilní továrny, s čímž souvisel i nárůst obyvatel. Vedle výroby bavlněného zboží a sametu zde byla i škrobárna, továrna na výrobu porcelánových květin a na krátkou dobu tiskárna.

Od roku 1855 má obec vlastní hřbitov, původní u kostela svaté Kateřiny společný pro Horní a Dolní Podluží byl uzavřen.

V roce 1885 byly k Hornímu Podluží přidruženy osady Světlík (Lichtenberg), Ladečka (Lichtenstein) a Žofín (Sophienheim).

Na počtu zdejších obyvatel se velmi podepsala druhá světová válka a následující vysídlení Němců, do té doby žilo v obci přes 2000 lidí, dnes jen něco málo přes 700.

V roce 1980 byla obec sloučena s Dolním Podlužím. V roce 1990 se opět osamostatnila.[9]

V roce 2008 obec získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.[9]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce Horní Podluží je devítičlenné. V zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má pět zástupců, Občanské sdružení Horní Podluží má tři zástupce a Sdružení nezávislých kandidátů „Rozvoj venkova“ má jednoho zástupce.[11] Starostou obce je Karel Kopecký z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.[12]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad v Horním Podluží

Vlajka a znak byl obci udělen 13. února 2003 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za základě rozhodnutí číslo 16 ze dne 9. prosince 2002. Popis znaku zní: „Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky“.[13] Zelené pole má barvu obecně spojitelnou s venkovskými obcemi, stejně jako s lesy, horami a přírodou. Poloha obce a její historický vývoj se shoduje s uvedeným výkladem o symbolice zelené barvy. Přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole je inspirováno rodovým znakem Šlejniců, prvních historicky známých majitelů obce. Užívali erb, ve kterém byl stříbrno-červeně polcený štít vpravo s jednou, vlevo s dvěma růžemi opačných barev se zlatými semeníky.

Podoba praporu odpovídá popisu: „List tvoří čtyři zlaté pruhy, zelený, bílý, červený a zelený. Uprostřed pod sebou tři růže opačných barev se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce je 2:3.“[13] Prostřední dva pruhy opakují levou polovinu znaku a zelené pruhy se shodují s pravou polovinou štítu.

Území[editovat | editovat zdroj]

Petružálkova skalka

Jižní část Horního Podluží se nachází na severní straně západní části Lužických hor, severní část obce se nachází ve Šluknovské pahorkatině. Rozloha katastru obce je 7,47 km², z toho 1,05 km² zaujímá orná půda, zahrady zaujímají 0,18 km², ovocné sady 0,01 km², trvalé travní porosty 4,83 km², lesní půda 0,52 km², vodní plochy 0,16 km², zastavěné plochy 0,14 km² a ostatní plochy 0,59 km².[14] Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín.

Horní Podluží sousedí na severu s Varnsdorfem, na východě s obcí Dolní Podluží a na jihu s Jiřetínem pod Jedlovou. Na západě obec sousedí s obcí Rybniště.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Větrný mlýn Světlík (archivní foto, před rokem 1935)

Obcí protéká od západu z Rybnišťského velkého rybníka ležícím již na katastru obce Rybniště na východ do Dolního Podluží potok Lužnička. V obci se do něj vpravo od jihozápadu od sedla mezi Žulovcem a Šibeničním vrchem vlévá Rybný potok (jiné zdroje udávají název Malý stožecký potok),[A 1] od severu od rybníku Světlík se vlévá další potok. Hlavní sídelní část vsi tvoří od západu Horní Podluží a na ně bezprostředně navazující východní část Žofín. Ladečka je oblast směrem k Rybnišťskému velkému rybníku a Světlík je osídlení směrem k rybníku Světlík. Původní osada Světlík zanikla.

Hlavní komunikační tahy procházejí obcí východozápadním směrem, železniční trať vede při severním okraji obce. V blízko středu obce je železniční zastávka Horní Podluží, souběžně s ní vede silnice III. třídy přes Žofín směrem k Dolnímu Podluží, jižním okrajem obce obloukem silnice II/264 směrem do Jiřetína a také do Dolního Podluží.

Jižní části obce se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory.

Z severní části katastru se nachází Světlický vrch (na mapách také pod názvem U Petružálkovy skalky)[A 2] o nadmořské výšce 511,8 metrů. Již mimo katastr obce se nachází hřebenu Lužických hor jihozápadně od obce nejbližší vrchy Žulovec o nadmořské výšce 566,1 metrů a Šibeniční vrch o nadmořské výšce 589,1 metrů.[A 3][15]

Na území obce se nachází přírodní rezervace Světlík. Minulosti se zde těžila rašelina a jedná se o lokálně významný mokřad. Vyskytuje se zde suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý, dále prstnatec májový pravý, záběhlík bahenní, smldílek bahenní, ostřice latnatá a starček potoční.[16]

U Petružálkovy skalky se nachází skalky z tefritu, z nichž nejvyšší je vysoká přes 10 metrů. Mají nedokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Jsou pozůstatkem povrchového vulkanického tělesa, lávového pole, jehož podložím jsou pyroklastika.[17]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Horní Podluží[18][19]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 430 1 454 1 449 1 431 1 501 1 345 1 652 915 733 757 782 637 693 704
Domy 193 210 227 240 242 249 287 295 199 175 167 153 210 230
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Ladečka, Světlík a Žofín.

Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Horním Podluží trvale 758 osob, z toho 353 žen. Celkem 702 občanů se hlásilo k české národnosti, 16 k slovenské, 19 k německé, 1 k polské, 1 k moravské a 1 k romské národnosti.[20] Z 758 osob bylo 91 věřících, z toho se 83 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k církvi československé husitské, 2 k českobratrské církvi evangelické. 597 osob bylo bez vyznání a u 70 osob nebylo vyznání zjištěno.[20]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nenachází kostel či kaple, věřícím sloužil kostel svaté Kateřiny v Dolním Podluží. Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Dále se v obci nachází zvonička, které před válkou vyzváněla dvakrát denně. V poledne čas oběda a večer dětem čas návratu domů. Po válce ohlašovala úmrtí a od 70. let 20. století se nevyužívá.[21]

Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou v obci je pětilopatkový větrný mlýn holandského typu z roku 1843 s otočnou konstrukcí a je jediným větrným mlýnem holandského typu se zachovaným technickým zařízením v Čechách.[22] [23] Mlýn nikdy nesloužil jinému účelu, byl funkční až do roku 1945. Od roku 2002 probíhá obnova mlýna.

Kulturní život a sport[editovat | editovat zdroj]

Místní TJ Čechie Horní Podluží hrála v roce 2010 v okresním přeboru v kopané.[24] V obci je od roku 1879 sbor dobrovolných hasičů,[25] a od roku 1996 Místní organizace Českého svazu rybářů Horní Podluží spravuje lokality pro sportovní rybaření v okolí, mezi něž patří i rybník Světlík.[26] V obci je i Veterán klub Jawa Horní Podluží.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční zastávka Horní Podluží

Přes obec prochází silnice číslo 264 Z Rybniště do Varnsdorfu, souběžně s ní prochází obcí silnice třetí třídy. Na území obce se nachází železniční zastávka Horní Podluží na trati Liberec - Rybniště. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku a Děčínem zajišťuje podnik Autobusy Karlovy Vary. Přímé autobusové spojení do Prahy neexistuje.[27] V obci jsou tři autobusové zastávky.

Školství a zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V obci je pouze mateřská škola, do základní školy musí děti dojíždět do Dolní Podluží.[10] Škola byla založena v roce 1824. Škola v devadesátých letech 20. století ukončila svoji činnost pro nedostatek dětí. V obci není žádný lékař ani zdravotnické zařízení.[9]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Lyžařský vlek v Horním Podluží

U obce je zimní lyžařský areál na Šibeničním vrchu, zvaném taky Kopeckého kopec. V areálu se nacházejí dva lyžařské vleky, sjezdovka o délce 550 půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola a servis lyžařského vybavení. Při nedostatku sněhu jsou sjezdovky zasněžovány sněhovými děly a sjezdovka má osvětlení pro večerní lyžování.[28]

Do obce nevede žádná turisticky značená cesta. Obcí vedou dvě cyklotrasy číslo 3013 z Hraničního rybníka do Kyjova a trasa číslo 3052 z Varnsdorfu do České Kamenice.[29]

Rybnišťský velký rybník a rybník Světlík spojuje naučná stezka.[30]

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v obci je společnost LUKRAM s.r.o., kterou vlastní nadnárodní společnost Belden sídlem USA od 1. srpna 2008, která vyrábí elektromechanické propojovací komponenty pro průmyslovou mechanizaci.[31] Společnost má výrobní prostory v bývalém areálu firmy Stap, která vyráběla zipy a zdrhovadla. V obci je kozí farma, zabývající se chovem koz a a výrobou kozích sýrů.[32]

Obchody a restaurace[editovat | editovat zdroj]

V obci je prodejna potravin,[33], ubytování a stavování poskytuje hotel Sonnenhof Slavie,[34], součástí areálu hotelu je přírodní koupaliště. penzion HOPO,[35], penzion Jana,[36], restaurace U vleku,[37], ubytování je též na Kozí farmě, hospoda na hřišti tvoří zázemí fotbalového hřiště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapový list 02-24-04 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
  2. Mapový list 02-24-04 1:10 0000 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
  3. Údaje čerpány z mapového listu 1:10 0000 02-24-04 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Lužické hory: Horní Podluží
  3. Lužické hory, Horní Podluží [online]. Jiří Kühn, 1997-2009., [cit. 2010-03-12]. Dostupné online.  
  4. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 199. [dále jen Vlastivěda]. 
  5. Portál veřejné správy České republiky, 7/1948 Sb. o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947 7/1948 Sb. [online]. Ministerstvo vnitra, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.  
  6. a b Vlastivěda, str. 206.
  7. Vlastivěda, str. 205.
  8. Portál veřejné správy České republiky, 123/1947 Sb. o změnách úř. názvů měst, obcí, osad a částí povolených v r. 1946 [online]. Ministerstvo vnitra, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.  
  9. a b c d Vítáme Vás v obci Horní Podluží [online]. Obec Horní Podluží, [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.  
  10. a b Vlastivěda, str. 136.
  11. Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování, Horní Podluží [online]. [cit. 2010-06-24]. Dostupné online.  
  12. Horní Podluží, orgány obce [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.  
  13. a b KASÍK, Stanislav. Znaky a prapory obcí Dolní a Horní Podluží. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 37 až 38. ISSN 1212-6918.  
  14. Veřejná databáze ČSÚ, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online.  
  15. Katastrální mapa Horního Podluží [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, [cit. 2010-06-26]. Dostupné online.  
  16. Vlastivěda, str. 32.
  17. Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží. 1. vyd. Praha : Česká geologická služba, 2006. ISBN 80-7075-640-3. S. 52.  
  18. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.  
  19. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 284.  
  20. a b Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, 2005, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.  
  21. Mikroregion Tolštejn. 1. vyd. Krásná Lípa : Svazek obcí Tolštejn, 2008. S. 8.  
  22. Větrný mlýn Světlík [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupné online.  
  23. Lužické hory, zajímavá místa, Světlík [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné online.  
  24. Čechie Horní Podluží [online]. Dalibor Fridrich a MAFRA, a.s., [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  25. Hasiči Horní Podluží [online]. eStránky.cz, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  26. Varnsdorfští rybáři [online]. Český Rybářský Svaz - Místní Organizace Varnsdorf, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  27. ČSAD Semily - Jízdní řády Ústecký kraj [online]. ČSAD Semily a.s., [cit. 2009-03-20]. Dostupné online.  
  28. Lyžařský areál v Horním Podluží [online]. Obec Horní Podluží, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  29. Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Soubor cykloturistických map. 1:100 000. 1. vyd. Praha : Trasa, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7324-021-1.  
  30. Horní Podluží [online]. www.ceskehory.cz, [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.  
  31. LUKRAM s.r.o. čeká další rozvoj [online]. Rumburské noviny, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.  
  32. Kozí farma Žofín Horní Podluží [online]. Kozí farma Žofín, [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.  
  33. HANYKÝŘ PAVEL [online]. Zlaté stránky, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  34. Hotel Sonnenhof Slavie [online]. Hotel Sonnenhof Slavie 2008, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  35. Dovolená v Hopo [online]. [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  36. Penzion Jana [online]. euroregin.cz, [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  
  37. Horní Podluží [online]. České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o., [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]