Horní Podluží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Horní Podluží
Letecký snímek středu obce Horní Podluží
Letecký snímek středu obce Horní Podluží
Znak obce Horní PodlužíVlajka obce Horní Podluží
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0421 562505
Pověřená obecVarnsdorf
Obec s rozšířenou působnostíVarnsdorf
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Děčín (CZ0421)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel813 (2022)[1]
Rozloha7,44 km²
Katastrální územíHorní Podluží
Nadmořská výška436 m n. m.
PSČ407 57
Počet domů295 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Horní Podluží
Horní Podluží č. p. 2
407 57 Horní Podluží
obecniurad@hornipodluzi.cz
StarostaPetr Hoření
Oficiální web: www.hornipodluzi.cz
Horní Podluží na mapě
Horní Podluží
Horní Podluží
Další údaje
Kód obce562505
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Podluží (do roku 1947 Horní Grund,[3] německy Obergrund) je obec a vesnice v severních Čechách v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, v jižní části Šluknovského výběžku, na severní straně Lužických hor, na severním úpatí hory Jedlová, v blízkosti bývalého města Jiřetína pod Jedlovou, od kterého leží severozápadně, a západně od Dolního Podluží. Leží na železniční trati Rybniště–Varnsdorf a obcí prochází silnice II/264 z Rybniště do Varnsdorfu. V obci žije 813[1] obyvatel. Na katastru obce se nachází rybník Světlík, který je významným hnízdištěm vodního ptactva. Na Šibeničním vrchu se nachází lyžarský areál se sjezdovkou o délce 480 metrů. Největším zaměstnavatelem v obci je firma Belden se sídlem v USA, výrobce elektromechanických komponentů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Německé pojmenování obce bylo Ober-Grund, české Horní Grund. Přívlastek Ober byl použit k odlišení od Dolního Podluží. Dolní a Horní Grund se již rozeznával v roce 1566. Německý výraz grund znamená mimo jiné údolí, dolinu, úval či rokli. K odlišení bylo později přidáno Ober, česky Horní. Do roku 1947 se používalo odvozené jméno z němčiny, Ober Grunt.[4] Jméno Ober Grund měla na Děčínsku ještě jedna obec, Horní Žleb. České jméno Horní Podluží získala obec v roce 1947 dle návrhu žáka měšťanské školy Jiřího Maška podle polohy pod Lužickými horami a horou Luží.[5] Horní Grunt byl přejmenován na Horní Podluží dne 16. ledna 1948 vyhláškou ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[6]

Místní část Žofín měla německý název Sophienhain, byla pojmenována na počest kněžny Žofie z Lichtenštejnu.[7] Světlík se německy jmenovaly „Lichtenberg“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů. Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo). Název byl zvolen k odlišení od sousedních osad Světliny 1.díl a Světliny 2.díl .[8] Místní části byly přejmenovány vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí povolených v roce 1946, a vyhláškou ministra vnitra ze dne 16. ledna 1948 č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[9]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1411,[10] kdy na jejím místě stávala osada Bernsdorf. Jednalo se o lánovou obec, založenou při obou březích potoka Lužničky. Přes obec tehdy vedla takzvaná Haňšpachská cesta, z hradu Tolštejna do dnešní Lipové (dř. Hainspach). Další významnou cestou byla cesta z Chřibské do Žitavy, která vedla podél potoka a v jejímž prostoru došlo k růstu osídlení a vzniku osad. V roce 1485 se Grunt uvádí jako součást majetku patřícímu k hradu Tolštejn. V roce 1566 se poprvé objevuje název Obergrundt . Roku 1607 se vesnice dostává do majetku Vchynského ze Vchynic a Tetova, pozdějších Kinských.[7] Vchynský byl důvěrníkem Albrecht z Valdštejna a jeho majetek se dostal do konfiskace, kdy přešel do rukou Lichtenštejnů. Velké škody způsobila třicetiletá válka, po Obnoveném zřízení zemském v roce 1627 nekatoličtí věřící, především luteráni navždy opouští obec. S nimi odchází obchodníci a řemeslníci.[11]

Sousoší Kalvárie

Ve 14. a v 15. pod vládou pánů ze Schlenitz došlo k rozkvětu zemědělství. Začal se zde zpracovával len, jehož pěstování pak mělo později ve zdejším kraji velkou tradici. Ve zdejších manufakturách se vyrábělo lněné zboží. Tkaní lnu však nemělo dlouhého trvání a ve zdejší oblasti se začala zpracovávat bavlna. Významnější se stala výroba manšestru a sametu. Postupem času z manufaktur vyrostly textilní továrny, s čímž souvisel i nárůst obyvatel. Vedle výroby bavlněného zboží a sametu zde byla i škrobárna, továrna na výrobu porcelánových květin a na krátkou dobu tiskárna.

Od roku 1855 má obec vlastní hřbitov, původní u kostela svaté Kateřiny společný pro Horní a Dolní Podluží byl uzavřen.

V roce 1885 byly k Hornímu Podluží přidruženy osady Světlík (Lichtenberg), Ladečka (Lichtenstein) a Žofín (Sophienheim).

Na počtu zdejších obyvatel se velmi podepsala druhá světová válka a následující vysídlení Němců, do té doby žilo v obci přes 2000 lidí, dnes jen něco málo přes 700.

V roce 1980 byla obec sloučena s Dolním Podlužím. V roce 1990 se opět osamostatnila.[10]

V roce 2008 obec získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.[10]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce Horní Podluží je devítičlenné. V zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má pět zástupců, Občanské sdružení Horní Podluží má tři zástupce a Sdružení nezávislých kandidátů „Rozvoj venkova“ má jednoho zástupce.[12] Starostou obce je Petr Hoření z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.[13]

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad v Horním Podluží

Vlajka a znak byl obci udělen 13. února 2003 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za základě rozhodnutí číslo 16 ze dne 9. prosince 2002. Popis znaku zní: „Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky“.[14] Zelené pole má barvu obecně spojitelnou s venkovskými obcemi, stejně jako s lesy, horami a přírodou. Poloha obce a její historický vývoj se shoduje s uvedeným výkladem o symbolice zelené barvy. Přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole je inspirováno rodovým erbem Šlejniců, prvních historicky známých majitelů obce. Užívali erb, ve kterém byl stříbrno-červeně polcený štít vpravo s jednou, vlevo s dvěma růžemi opačných barev se zlatými semeníky.

Podoba praporu odpovídá popisu: „List tvoří čtyři zlaté pruhy, zelený, bílý, červený a zelený. Uprostřed pod sebou tři růže opačných barev se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce je 2:3.“[14] Prostřední dva pruhy opakují levou polovinu znaku a zelené pruhy se shodují s pravou polovinou štítu.

Území[editovat | editovat zdroj]

Petružálkova skalka

Jižní část Horního Podluží se nachází na severní straně západní části Lužických hor, severní část obce se nachází ve Šluknovské pahorkatině. Rozloha katastru obce je 7,47 km², z toho 1,05 km² zaujímá orná půda, zahrady zaujímají 0,18 km², ovocné sady 0,01 km², trvalé travní porosty 4,83 km², lesní půda 0,52 km², vodní plochy 0,16 km², zastavěné plochy 0,14 km² a ostatní plochy 0,59 km².[15] Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín.

Horní Podluží sousedí na severu s Varnsdorfem, na východě s obcí Dolní Podluží a na jihu s Jiřetínem pod Jedlovou. Na západě obec sousedí s obcí Rybniště.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Větrný mlýn Světlík (archivní foto, před rokem 1935)

Obcí protéká od západu z Velkého rybníka ležícím již na katastru obce Rybniště na východ do Dolního Podluží potok Lužnička. V obci se do něj vpravo od jihozápadu od sedla mezi Žulovcem a Šibeničním vrchem vlévá Malý stožecký potok (lidově Rybný potok[zdroj?]), od severu od rybníku Světlík se vlévá další bezejmenný potok. Hlavní sídelní část vsi tvoří od západu Horní Podluží a na ně bezprostředně navazující východní část Žofín. Ladečka je oblast směrem k Velkému rybníku a Světlík je osídlení směrem k rybníku Světlík. Původní osada Světlík zanikla.

Hlavní komunikační tahy procházejí obcí východozápadním směrem, železniční trať vede při severním okraji obce. V blízko středu obce je železniční zastávka Horní Podluží, souběžně s ní vede silnice III. třídy přes Žofín směrem k Dolnímu Podluží, jižním okrajem obce obloukem silnice II/264 směrem do Jiřetína a také do Dolního Podluží.

Jižní části obce se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory.

V severní části katastru se nachází Petružálkovy skály o nadmořské výšce 515 metrů.[16][17] V minulosti též nazývané jako U Petružálkovy skály, U Petržálkovy skály [18][19] Lidově též nazývaný jako Světlický vrch (zřejmě podle místní části Světlík).[zdroj?] Již mimo katastr obce se nachází na hřebenu Lužických hor jihozápadně od obce nejbližší vrchy Žulovec o nadmořské výšce 565 metrů a Šibeniční vrch o nadmořské výšce 590 metrů.[20]

Na území obce se nachází přírodní rezervace Světlík. Minulosti se zde těžila rašelina a jedná se o lokálně významný mokřad. Vyskytuje se zde suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý, dále prstnatec májový pravý, mochna bahenní, smldílek bahenní, ostřice latnatá a starček potoční.[21]

U Petružálkovy skalky se nachází skalky z tefritu, z nichž nejvyšší je vysoká přes 10 metrů. Mají nedokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Jsou pozůstatkem povrchového vulkanického tělesa, lávového pole, jehož podložím jsou pyroklastika.[22]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Horní Podluží[23][24]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 430 1 454 1 449 1 431 1 501 1 345 1 652 915 733 757 782 637 693 704
Domy 193 210 227 240 242 249 287 295 199 175 167 153 210 230
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Ladečka, Světlík a Žofín.

Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Horním Podluží trvale 758 osob, z toho 353 žen. Celkem 702 občanů se hlásilo k české národnosti, 16 k slovenské, 19 k německé, 1 k polské, 1 k moravské a 1 k romské národnosti.[25] Z 758 osob bylo 91 věřících, z toho se 83 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k církvi československé husitské, 2 k českobratrské církvi evangelické. 597 osob bylo bez vyznání a u 70 osob nebylo vyznání zjištěno.[25]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území obce se nenachází kostel či kaple, věřícím sloužil kostel svaté Kateřiny v Dolním Podluží. Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Dále se v obci nachází zvonička, které před válkou vyzváněla dvakrát denně. V poledne čas oběda a večer dětem čas návratu domů. Po válce ohlašovala úmrtí a od 70. let 20. století se nevyužívá.[26]

Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou v obci je pětilopatkový větrný mlýn holandského typu z roku 1843 s otočnou konstrukcí a je jediným větrným mlýnem holandského typu se zachovaným technickým zařízením v Čechách.[27] [28] Mlýn nikdy nesloužil jinému účelu, byl funkční až do roku 1945. Od roku 2002 probíhá obnova mlýna.

Kulturní život a sport[editovat | editovat zdroj]

Místní TJ Čechie Horní Podluží hrála v roce 2010 v okresním přeboru v kopané.[29] V obci je od roku 1879 sbor dobrovolných hasičů,[30] a od roku 1996 Místní organizace Českého svazu rybářů Horní Podluží spravuje lokality pro sportovní rybaření v okolí, mezi něž patří i rybník Světlík.[31] V obci je i Veterán klub Jawa Horní Podluží.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční zastávka Horní Podluží

Přes obec prochází silnice číslo 264 Z Rybniště do Varnsdorfu, souběžně s ní prochází obcí silnice třetí třídy. Na území obce se nachází železniční zastávka Horní Podluží na trati Rybniště–Varnsdorf. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku a Děčínem zajišťuje podnik Autobusy Karlovy Vary. Přímé autobusové spojení do Prahy neexistuje.[32] V obci jsou tři autobusové zastávky.

Školství a zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V obci je pouze mateřská škola, do základní školy musí děti dojíždět do Dolní Podluží.[11] Škola byla založena v roce 1824. Škola v devadesátých letech 20. století ukončila svoji činnost pro nedostatek dětí. V obci není žádný lékař ani zdravotnické zařízení.[10]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Lyžařský vlek v Horním Podluží

U obce je zimní lyžařský areál na Šibeničním vrchu, zvaném taky Kopeckého kopec. V areálu se nacházejí dva lyžařské vleky, sjezdovka o délce 550 půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola a servis lyžařského vybavení. Při nedostatku sněhu jsou sjezdovky zasněžovány sněhovými děly a sjezdovka má osvětlení pro večerní lyžování.[33]

Do obce nevede žádná turisticky značená cesta. Obcí vedou dvě cyklotrasy číslo 3013 z Hraničního rybníka do Kyjova a trasa číslo 3052 z Varnsdorfu do České Kamenice.[34]

Velký rybník a rybník Světlík spojuje naučná stezka.[35]

Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v obci je společnost LUKRAM s.r.o., kterou vlastní nadnárodní společnost Belden sídlem USA od 1. srpna 2008, která vyrábí elektromechanické propojovací komponenty pro průmyslovou mechanizaci.[36] Společnost má výrobní prostory v bývalém areálu firmy Stap, která vyráběla zipy a zdrhovadla. V obci je kozí farma, zabývající se chovem koz a a výrobou kozích sýrů.[37]

Obchody a restaurace[editovat | editovat zdroj]

V obci je prodejna potravin,[38] ubytování a stavování poskytuje hotel Sonnenhof Slavie,[39] součástí areálu hotelu je přírodní koupaliště (momentálně mimo provoz). Restaurace U vleku,[40] ubytování je též na Kozí farmě, hospoda na hřišti tvoří zázemí fotbalového hřiště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Lužické hory: Horní Podluží
  4. Lužické hory, Horní Podluží [online]. Jiří Kühn, 1997-2009. [cit. 2010-03-12]. Dostupné online. 
  5. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 199. [dále jen Vlastivěda]. 
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  7. a b Vlastivěda, str. 206.
  8. Vlastivěda, str. 205.
  9. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  10. a b c d Vítáme Vás v obci Horní Podluží [online]. Obec Horní Podluží [cit. 2010-06-22]. Dostupné online. 
  11. a b Vlastivěda, str. 136.
  12. Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování, Horní Podluží [online]. [cit. 2010-06-24]. Dostupné online. 
  13. Horní Podluží, orgány obce [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-04. 
  14. a b KASÍK, Stanislav. Znaky a prapory obcí Dolní a Horní Podluží. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 37 až 38. ISSN 1212-6918. 
  15. Veřejná databáze ČSÚ, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  16. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  17. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  18. Státní mapa 1 : 5 000 ML Varnsdorf 8-7 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 1998 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  19. Státní mapa 1 : 5 000 ML Varnsdorf 8-7 [online]. Český úřad geodetický a kartografický, 1979 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  20. Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  21. Vlastivěda, str. 32.
  22. Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2006. ISBN 80-7075-640-3. S. 52. 
  23. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369. 
  24. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 284. 
  25. a b Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, 2005 [cit. 2010-03-14]. Dostupné online. 
  26. Mikroregion Tolštejn. 1. vyd. Krásná Lípa: Svazek obcí Tolštejn, 2008. S. 8. 
  27. Větrný mlýn Světlík [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupné online. 
  28. Lužické hory, zajímavá místa, Světlík [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-17. 
  29. Čechie Horní Podluží [online]. Dalibor Fridrich a MAFRA, a.s. [cit. 2009-06-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  30. Hasiči Horní Podluží [online]. eStránky.cz [cit. 2009-06-27]. Dostupné online. 
  31. Varnsdorfští rybáři [online]. Český Rybářský Svaz - Místní Organizace Varnsdorf [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-12. 
  32. ČSAD Semily - Jízdní řády Ústecký kraj [online]. ČSAD Semily a.s. [cit. 2009-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-18. 
  33. Lyžařský areál v Horním Podluží [online]. Obec Horní Podluží [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10. 
  34. Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Soubor cykloturistických map. 1:100 000. 1. vyd. Praha: Trasa, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7324-021-1. 
  35. Horní Podluží [online]. www.ceskehory.cz [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10. 
  36. LUKRAM s.r.o. čeká další rozvoj [online]. Rumburské noviny [cit. 2010-06-27]. Dostupné online. 
  37. Kozí farma Žofín Horní Podluží [online]. Kozí farma Žofín [cit. 2010-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-31. 
  38. HANYKÝŘ PAVEL [online]. Zlaté stránky [cit. 2010-07-11]. Dostupné online. 
  39. Hotel Sonnenhof Slavie [online]. Hotel Sonnenhof Slavie 2008 [cit. 2010-07-11]. Dostupné online. 
  40. Horní Podluží [online]. České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o. [cit. 2010-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-11. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]