Bobří soutěska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Bobří soutěska
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Bobří potok
Bobří potok
Základní informace
Vyhlášení 5. dubna 1968
Nadm. výška 400–450 m n. m.
Rozloha 0,98 ha[1]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Česká Lípa, Děčín
Umístění Verneřice, Žandov
Souřadnice
Bobří soutěska
Bobří soutěska
Další informace
Kód 2418
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Bobří soutěska je přírodní památka v údolí Bobřího potoka na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje v okresech Česká Lípa a Děčín. Nachází se v Českém středohoří východně od Louček u Verneřic. Předmětem ochrany je erozní údolí s projevy zpětné eroze v čedičovém podloží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve svahu na pravém břehu Bobřího potoka, v místech pod někdejším Čertovým mlýnem a výše položenou, nyní zaniklou obcí Starosti, došlo v letech 1860–1861 k pokusům o těžbu uhlí. Štola, ražená zhruba v polovině svahu, sice dosáhla na slojku hnědého uhlí, to se však ukázalo být pro spalování nevhodné. Po opuštění dolu se štola zřítila.[2]

O zařazení do chráněných území rozhodlo usnesení okresního národního výboru Děčín 17. května 1968 a okresního národního výboru Česká Lípa 5. dubna 1968. Tehdy byla lokalita zapsána jako chráněný přírodní výtvor v rozsahu 0,66 ha a zahrnovala Bobří vodopád.[3] V evidenci evropských významných lokalit je vedena pod názvem Binov – Bobří soutěska.[4] Přírodní památka je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území s rozlohou 0,9831 hektarů se rozprostírá v nadmořské výšce 400–450 metrů v katastrálních územích Velká Javorská města Žandov v Libereckém kraji (0,72 hektarů) a Loučky u Verneřic v Ústeckém kraji (0,27 hektarů).[5]

Stinné údolí vzniklo erozní činností v čedičovém podloží, vytvořeném od západu přitékajícím Bobřím potokem. Důvodem ochrany je ukázka zpětné eroze v čedičovém tělesu. Jsou zde dva vodopády. Menší pěnivý vytéká z pukliny v čedičové skále pod troskami Čertova mlýna, vysoký je jen 2 metry, široký čtyři metry. Nedaleko od něj je další vodopád vysoký 6 metrů, není však tak mohutný. Celé údolí je zarostlé lesem, je zde mnoho vzácných květin (např. růže alpská), i živočichů (např. skorec vodní, konipas horský).[6]

Přístup pro turisty[editovat | editovat zdroj]

Přes údolí vede zeleně značená cesta od Kravař na Verneřice, není zde silnice ani železniční trať. Nejbližší vlaková zastávka je v Kravařích na železniční trati Lovosice – Česká Lípa.[7] Průchodnost územím byla zlepšena úpravou cest a vybudováním lávek i zábradlí. Za vysokého stavu vody se tudy nedoporučuje chodit.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. KÜHN, Petr. Geologické zajímavosti Libereckého kraje. 1. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. 120 s. ISBN 80-239-6366-X. S. 23. 
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57. 
  4. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Ústecko. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola CHKO České středohoří, s. 228. 
  5. a b Bobří soutěska [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 
  6. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Bobří soutěska, s. 11. 
  7. Českolipsko do kapsy, s. 13.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]