Peklo (národní přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Peklo
Peklo, cesta pod skalami
Základní informace
Vyhlášení 18. listopad 1967
Vyhlásil Ministerstvo kultury a informací
Nadm. výška 247-303 m n. m.
Rozloha 58,1067 km²
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Česká Lípa
Umístění Zahrádky, Sosnová, Kvítkov
Souřadnice
Peklo
Peklo
Další informace
Kód 304
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Národní přírodní památka Peklo (německy Höllengrund) u České Lípy se nachází v údolí Robečského potoka mezi obcí Zahrádky u České Lípy a městem Česká Lípa. Jedná se o maloplošné chráněné území, který bylo vyhlášeno již roku 1967. Památka byla ve správě Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR[1], později ve správě rozšířené CHKO Kokořínsko. Údolím je vedena naučná stezka Peklo, hojně navštěvovaná zejména na jaře kvůli kobercům kvetoucích bledulí.

Popis přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území o rozloze 43,73 ha zasahuje do katastrálních území obcí Zahrádky u České Lípy, Kvítkov, Sosnová a Česká Lípa (k. ú. Dubice u České Lípy). Je ve výšce 247–303 m n. m. a patří geomorfologicky jak do Českolipské kotliny, tak do Provodínské pahorkatiny.[2]

Starší typ tabule naučné stezky

Robečský potok v katastru obce Zahrádky vytéká z Novozámeckého rybníka a protéká pískovcovým skalním masivem, kde vytváří velice malebnou skalní průrvu v celkové délce asi 4 km, která končí poblíž města Česká Lípa, v části Dubice - Robeč. Příkré pískovcové skalní stěny zde vytváří impozantní a mohutný pískovcový kaňon s malou údolní nivou na jeho dně. Voda se zde hluboko zařízla do druhohorních kvádrových pískovců, jež tvoří geologický podklad celé zdejší oblasti. Je zde řada jeskyní, převisů, voštin.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Neprostupné údolí se stávalo v období válek (třicetiletá válka, prusko-rakouská válka) pro obyvatele okolních vsí úkrytem před vojenskými oddíly i pruskými verbíři.

Počátkem 19. století upravil hrabě Vincenc Karel Kounic, tehdejší majitel panství Nový zámek (dnešní Zahrádky), okolí svého zámku v romantický krajinný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celém svém toku splavněn a plavba na člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty pobývající na zámku.[3]

Most nad údolím a potokem

V roce 1881 byla projektována železnice Česká Lípa - Lovosice (dnešní Trať 087), která měla vést údolím. Na nátlak vlastivědného spolku Excursions Club, majitele pozemků hraběte Kinského a veřejnosti byl ale projekt přepracován a v průběhu roku 1898 tak údolí nad osadou Karba překlenul ocelový viadukt s pěti pískovcovými oblouky o výšce 24 m (světlost 12 m) a celkové délce 209 m.[4] Území Pekla bylo vedeno od roku 1895 jako soukromá rezervace.[5]

Rozcestník v Pekle

Výnosem MKI (Ministerstvo kultury a informací) č.13.903/67 byla lokalita 18. listopadu 1967 zapsána mezi chráněná území. Dne 21. prosince 1987 byla zapsána do obdobného seznamu výnosem Ministerstva kultury ČSR č.17.094/87 se začleněním do CHN - chráněná naleziště. Rozsah byl 43,73 ha a předmětem ochrany byla Lokalita bledule jarní v pískovcovém kaňonu.[6] Také most přes údolí (který je již vně rezervace) byl navržen k zařazení mezi technické památky.[7] V roce 1992 byla lokalita přeregistrována mezi NPP (národní přírodní památky).[8]

Naučná stezka[editovat | editovat zdroj]

Malebně půvabným údolím dnes vede červená turistická značená cesta od železniční zastávky Zahrádky až do České Lípy. Asi 2 km od České Lípy u Skautské skály začíná naučná stezka Peklo, která seznamuje v úseku 4 km na 10 zastaveních návštěvníky s místní přírodou a zajímavostmi. Původní panely byly několikrát nahrazeny novými.[7] Trasa naučné stezky je po březích potoka s občasnými přechody po mostech z jedna na druhou stranu, je vybavena kvůli velkému množství turistů povalovými chodníky a řadou mostů. Stěny kaňonu jsou zarostlé reliktními bory, javořinou, lipami.[1] Na trase v soutěsce je tunel a skalní byt.[9] Poslední zastavení (tedy tabule s informacemi) je u osady Karba.[10] Na jaře v mokřinách kolem potoka zde kvete bledule jarní a další chráněné byliny. Byl zde zaznamenán při dlouhodobém průzkumu v letech 1995 - 1996 výskyt 148 druhů obratlovců a 250 druhů hmyzu, desítky z nich patří k druhům ohroženým, či kriticky ohroženým (např. volavka bílá, žluva hajní, konipas luční, slepýš křehký).[11][5]

Skalní reliéfy[editovat | editovat zdroj]

Na českolipské straně údolí jsou na skalách vyryty reliéfy, podobizny bez popisu. Jejich autory byli Erich Hockel (podobizna Friedricha Nietzscheho, podobná Stalinovi) a sochař Augustin Schindler z České Lípy zde vytvořil v letech 1934 či 1935 podobiznu Richarda Wagnera.[12]

Přístup turistů[editovat | editovat zdroj]

Pěší turisté mohou pokračovat po červené stezce (kdysi trasa 0354, nyní Evropská dálková trasa E10) dál na Zahrádky, a pak po břehu rezervace Novozámeckého rybníka. Pokud jdou z jihu, pak po průchodu soutěsky dojdou k České Lípě, bývalému přírodnímu koupališti v Dubici. Odtud jezdí linka MHD až k nádraží. Nad údolím u Zahrádek jsou stopy po zřícenině hradu Frýdlant. V polovině naučné stezky je žlutě značená odbočka k obci Kvítkov.[13] Cykloturistika je v údolí zakázána.

Po povodních v létě 2010 byla řada mostků a povalové chodníky v majetku Lesů ČR poničeny a Peklo se stalo neprůchodné. Do konce roku 2010 měly být dle tvrzení MěÚ Česká Lípa opravené,[14] opravy byly provedeny s ročním zpožděním.

Problémem je nedodržování zákazu vjezdu cyklistů a motorových vozidel, který navrhuje řešit i s dalšími opatřeními plán na roky 2014-2022.[15]

Počátkem října 2013 bylo údolí na týden zcela uzavřeno, protože zde Lesy ČR po dohodě se Správou CHKO Kokořínsko prováděly první část úprav terénu a trasy naučné stezky.[16]

Začátek NPP od Zahrádek

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 24. 
  2. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227. 
  3. Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola I peklo může být romantické, s. 103. 
  4. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Karba, s. 71. 
  5. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 91. 
  6. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 152. 
  7. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Naučné stezky Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, 2006, 3.vydání. Kapitola Naučná stezka Pekelské údolí, s. 10. 
  8. VONDRÁČEK, Jiří. Inventarizační zoologický průzkum NPP Peklo. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 113. ISSN 1211-9172. 
  9. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Česká Lípa, Peklo, s. 16. 
  10. Českolipsko do kapsy, str. 10
  11. Bezděz 1998, str. 128
  12. SOVADINA, Miloslav. Reliéf Richarda Wagnera. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 78, s. 315. ISSN 1211-9172. 
  13. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  14. Kateřina Kotková. Oprava mostku v Pekle. i-noviny.cz [online]. 2010-11-02 [cit. 2010-11-03]. Dostupné online. 
  15. Michael Polák. Čtvrt milionu na tůňky a kontroly cyklistů. Ekologové mají nový plán pro Peklo. Českolipský deník [online]. 2013-02-27 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  16. Michael Polák. Údolí Peklo se na jeden týden úplně uzavře. Čeká proměnu. Českolipský deník [online]. 2013-09-27 [cit. 2013-09-28]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]