Provodínská pahorkatina
| Provodínská pahorkatina | |
|---|---|
 Vrch Dub z hradu Jestřebí | |
| Nejvyšší bod | 458 m n. m. (Dub) |
| Rozloha | 63 km² |
| Nadřazená jednotka | Dokeská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Jestřebská kotlina, Českolipská kotlina, České středohoří |
| Podřazené jednotky | Hradčanská pahorkatina, Provodínské kameny, Zahrádecká pahorkatina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | čedič, znělec, pískovec |
| Povodí | Ploučnice |
| Souřadnice | 50°37′49″ s. š., 14°36′32″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Provodínská pahorkatina je geomorfologický okrsek v severní části Dokeské pahorkatiny. Území v protaženém tvaru (převážně směr SZ–JV) se rozkládá mezi obcemi Stvolínky, Zahrádky, Sosnová, Provodín, vsí Hradčany a městem Doksy v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji.
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Je to členitá pahorkatina složená převážně ze středoturonských až svrchnoturonských, popř. coniackých (na západě) křemenných pískovců, s proniky třetihorních vulkanitů. Vytváří práh mezi Jestřebskou kotlinou na jihozápadě a Českolipskou kotlinou na severovýchodě. Na severozápadě též sousedí s Českým středohořím. V jihovýchodní části je pahorkatina téměř souvisle, jinde převážně až středně zalesněná. Na JV je významný podíl bučin a smíšených porostů s bukem, jinde převažují borové porosty, smrčiny a smíšené porosty, mimo lesy převažují pole. V okolí Provodína jsou rozsáhlé pískovny na sklářské a slévárenské písky.[2]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Provodínská pahorkatina náleží do celku Ralská pahorkatina a podcelku Dokeská pahorkatina.
Podřazené jednotky[editovat | editovat zdroj]
Provodínská pahorkatina se dále člení na tři podokrsky:
- Hradčanská pahorkatina – leží na východě okrsku; vysoko položená plošina s ojedinělými vulkanickými suky a s hustou sítí kaňonovitých a neckovitých údolí bez stálých vodních toků, s pískovcovými stěnami a destruovanou severní částí (Hradčanské stěny); leží zde dva nejvyšší vrcholy celého okrsku: Dub (458 m) a Pecopala (453 m)[3] – součást NPR Břehyně - Pecopala.
- Provodínské kameny – tvoří centrální část okrsku; je to skupina sedmi výrazných neovulkanických vrcholů ležících v linii severně od obce Provodín; nejvyšším vrcholem je Spící panna, chráněná jako PP Provodínské kameny.
- Zahrádecká pahorkatina – leží na západě okrsku; sestává z nízkých plošin, četných pískovcových hřbítků a svědeckých skalek; je zde kaňon Robečského potoka (NPP Peklo) i PP Kaňon potoka Kolné[4]; nejvyšší vrchol je Skleněný vrch (356 m).[2]
Nejvyšší kopce Provodínské pahorkatiny[editovat | editovat zdroj]
- Dub 458 m, Hradčanská pahorkatina
- Pecopala 453 m, Hradčnská pahorkatina
- Spící panna 419 m, Provodínské kameny
- Dlouhý vrch 402 m, Provodínské kameny
- Michlův vrch 387 m, Provodínské kameny
- Kraví hora 378 m, Provodínské kameny
- Skleněný vrch 356 m, Zahrádecká pahorkatina
- Puchavec 341 m, Provodínské kameny
- Pitrův vrch 333 m, Provodínské kameny
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Provodínská pahorkatina na Wikimedia Commons
