Jestřebí (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hrad Jestřebí
Hrad Jestřebí před zřícením části skalního masivu v roce 2009
Hrad Jestřebí před zřícením části skalního masivu v roce 2009
Základní informace
Sloh gotika
Výstavba asi 1400
Materiál kámen
Stavebník Berkové z Dubé
Současný majitel Stát
Poloha
Adresa Jestřebí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrad Jestřebí
Hrad Jestřebí
Hrad Jestřebí, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 35083/5-3021 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřebí je zřícenina skalního hradu v obci JestřebíLibereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od okresního města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy, v nadmořské výšce 259 metrů.[1]. Byl založen Berky z Dubé koncem 14. století[2] a postupně zchátral. Zřícenina je chráněna od roku 1958 jako kulturní památka České republiky pod číslem 35083/5-3021.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na obec Jestřebí se skalním hradem
Vstup na schodiště hradu
Vrcholek hradu na skalní plosině

Hrad byl postaven kolem roku 1400[4] u obce, která je zmiňována roku 1295 jako majetek Jindřicha z Dubé a Jestřebí. I počátkem 15. století zdejší krajinu vlastnili Berkové z Dubé. Roku 1426 byl hrad dobyt spolu s nedalekou Českou Lípou husity. Ti jej svěřili do péče svému hejtmanovi Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé, po husitských válkách zde byl Čeněk z Dubé, který se shoně s Vartenberky a Mikešem Pancířem ze Sloupu podnikal loupežné výpravy do Lužice. Lužice výpady oplatila trestnou výpravou do Čech. Čeněk před nimi hrad rychle prodal Janu Smiřickému, veliteli litoměřické posádky. Ten byl sice později za zradu krále popraven, ale zdejší panství si jeho potomci udrželi dalších 40 let. V roce 1491 hrad koupil a připojil ke svému sousednímu panství Kryštof z rodu Vartenberků. O padesát let později, přesně roku 1547 byl označován jako pustý.[5]

Během 18. století zdivo začali rozebírat vesničané a pak došlo k odpadávání narušených skalních bloků.[6]. Je záznam z roku 1825, kdy musely být kvůli padajícím skalám odstraněny z podhradí tři domky. Také v druhé polovině 19. století bylo zaznamenáno několik zřícených skal a přístup byl popisován jako životu nebezpečný[7]. Kolem roku 1830 byly provedeny úpravy romantické stavby.

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu se tyčí v dominantní poloze na skalním suku nad obcí. Je dobře viditelný od křižovatky silnice mezi Prahou a Zákupy, Českou Lípou a Doksy. Jedná se o částečně do skály vysekaný hrad vyhledávaný hojně turisty. Pro pěší sem vede červená turistická cesta od České Lípy. Nejbližší železniční zastávka je v obci Provodín 2 km daleko.[8] Nejpozoruhodnějším zbytkem hradu je v pískovci vytesaná prostora s významnými relikty šlapacího kola rumpálu. Pozoruhodná je rovněž absence klasických hradeb. Vrchol skalního bloku byl opatřen přímo cimbuřím. Vstup na hrad je volný a dobře od obce vyznačený. Převýšení až na horní plošinu je 60 metrů a cestou nutno zdolat 77 schodů. V podhradí je dostatek parkovacích míst. Na hradě byl i básník Karel Hynek Mácha.[9]

Zatímco ves pod hradem se dříve nazývala Krušina, hrad měl německé pojmenování Habichstein, tedy v českém překladu Jestřábí kámen.

Hrad podléhá zkáze[editovat | editovat zdroj]

Rozpadání skalního podloží pokračovalo po celé 20. století. Jako příčina je uváděna nevhodná činnost lidí, zejména těžba pískovce a také prorůstání puklin náletovými dřevinami. Lze očekávat, že proces rozpadu bude pokračovat.[10]

Ve čtvrtek 1. října 2009 se zřítila další část hradu a ten byl následně pro veřejnost uzavřen.[11][12] Hrad byl ale po půl roce opět zpřístupněn veřejnosti.[13]

V následujících letech proběhla ostrá diskuse, týkající se vhodnosti zabezpečení památky pomocí bariér a ocelových sítí. Konečný verdikt vyslovila až tzv. památková rada Národního památkového ústavu, jejíž členové v roce 2012 posoudili situaci přímo na místě a připustili možnost vybudování bariér.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hrad Jestřebí po zřícení části skalního masivu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Jestřebí, s. 188. 
  2. TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-22]. Identifikátor záznamu 146834 : hrad Jestřebí, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ADAMOVIČ, Jiří; KAŇKOVÁ, Helena. Skalní řícení na hradě Jestřebí. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 138. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 
  5. ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 98. 
  6. PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Jestřebí, s. 124-125. 
  7. Bezděz 2010, s. 143
  8. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  9. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech (5). Praha: Radioservis a.s., 2007. ISBN 978-80-86212-00-5. Kapitola Skalní hrad Jestřebí, s. 47. 
  10. Bezděz 2010, s. 147
  11. Část hradu Jestřebí se zřítila. Redakce Radmila Pokorná. Českolipský deník [online]. 2009-10-03 [cit. 2009-10-03]. Dostupné online. 
  12. ČCHEIDZEOVÁ, Marie. To nejhorší je za námi. Zatím. Českolipský deník [online]. 2009-11-10. 28. 4. 2015. 
  13. Hrad Jestřebí je opět přístupný. Redakce Lucie Pokorná. ČT24 [online]. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. 
  14. POLÁK, Michael. Hrad v Jestřebí obtočí ocelové sítě. Památkářům se to nelíbí. Českolipský deník [online]. 2012-11-21. 28. 4. 2015. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]