Doksy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Českolipsku. O obci na Kladensku pojednává článek Doksy (okres Kladno).
Doksy
Pohled na náměstí

Pohled na náměstí

znak obce Doksyvlajka obce Doksyznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0511 561495
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (LAU 1): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
pověřená obec: Doksy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 74,93 km²
počet obyvatel: 5 204 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 266 m n. m.
PSČ: 47201
zákl. sídelní jednotky: 24
části obce: 8
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Městský úřad Doksy
nám. Republiky 193
472 01 Doksy
starosta / starostka: Ing. Eva Burešová
Oficiální web: www.doksy.com
E-mail: urad@doksy.com
Doksy na mapě
Doksy
Red pog.svg
Doksy
Zdroje k infoboxu a částem obce

Doksy (německy. Hirschberg nebo Bad Hirschberg) jsou město v jižní části okresu Česká Lípa, v Libereckém kraji. Jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v České republice, zejména v letních měsících. Leží na břehu Máchova jezera u silničního tahu I/38 mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou a železniční tratě 080. Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích. První z nich tvoří části Doksy, Břehyně, Kruh, Obora, Staré Splavy, Zbyny a Žďár. Druhou pak Vojetín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení obce[editovat | editovat zdroj]

Obec vznikla po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále Přemysla Otakara II. chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu Markvarticů.[2][3]. První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v Písku roku 1264, kdy německým lokátorům Hartvigovi a Konrádovi z Kravař věnoval 100 lánů půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.

Další listiny o Hirsperchu pochází jak ze stejného roku 1264, tak v listině jeho syna krále Václava II. z roku 1293.[4] Listina od Václava II, který zde příliš nepobýval, je považována pro historii města za první jistý psaný dokument.[5]

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce rozvoji města napomohl císař Karel IV., od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva várečné a mílové) a který v roce 1366[6] či 1367[7] nechal založit Velký rybník s rozlohou 350 ha, který je dnes nazýván Máchovo jezero.

Jeho syn Zikmund Lucemburský panství zastavil Janu z Michalovic, který s pomocí mj. Berků z Dubé toto začlenil do protihusitské enklávy. Husité pak roku 1426 bezděkovské panství včetně s Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil Jan Smiřický ze Smiřic, ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.

Radnice na nám. Republiky

V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění rybníkářství, bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období třicetileté války byl kraj popleněn vojsky a později doosídlen Němci.

Po roce 1553 dokeské (dokské) panství získal Jan z Vartenberka a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.[7] V roce 1620, týden po bitvě na Bílé hoře bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody Maxmiliána. Pak zde panoval rod Butlerů.[8] V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Rod Valdštejnů jej měl až do roku 1945.[9]

Na konci 18. století město vyhořelo a statut města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura textilního průmyslu. Také v Doksech si syn břehyňského mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu kartounku a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na 2 000. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo naráz 500 lidí.[10]

Koncem 19. století se městečko orientovalo na turistický ruch.[11]. Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.[9]. Po druhé světové válce zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů.

Vývoj státní správy[editovat | editovat zdroj]

Doksy byly v roce 1848 panstvím, jehož majitelem byl hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. K panství Doksy patřilo tehdy 27 obcí a náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s 10 politickými okresy. Doksy i se Starými Splavy byly zařazeny do politického okresu Dubá (Politischer Bezirk Dauba), který se stal jedním z oněch 10 okresních měst. V Dubé byl vytvořen i soudní okres, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Dubá, kam Doksy i nadále patřily, se staly součástí Kraje Mladá Boleslav.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Doksy v okrese řízené okresním hejtmanstvím v Dubé zůstaly. V Dobé zůstal i soudní okres. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1948. V období Protektorátu byly kraje obnoveny. Na území Sudet vznikly tři kraje, okres Dubá i s Doksy byly zařazeny pod kraj Ústí nad Labem.

Při reformě provedené k 1. lednu 1949 byl vytvořen politický okres Doksy, který patřil pod Liberecký kraj. V roce 1960 byl okres Doksy zrušen, většina jeho území byla vřazena do okresu Česká Lípa, kde je podnes.[12][13]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Doksech.

Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.

  • Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie – postaven na místě původního dřevěného kostelíku roku 1638, barokně přestavěn.[14] Z hradní kaple na Bezdězu sem byla přenesena kopie Panny Marie Montserratské, jedna ze tří, které v Evropě existují.
  • Radnice z roku 1855 postavena místo shořelé při požáru v roce 1842. Hodiny na věži dodány roku 1863 dílnou hodinářského mistra Karla Janoty z Poděbrad.
  • Barokní mariánské sousoší z roku 1685 se sochou Panny Marie a čtyř světců – Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského. Sousoší i radnice jsou na Náměstí Republiky (kdysi Marktplatz).[15]
  • Zámek Doksy – renesanční zámek z druhé půle 16. století je pod náměstím v anglickém parku, zatím není veřejnosti přístupný
  • Památník Karla Hynka Máchy – umístěn v nejstarším roubeném stavení ve městě tzv.Hospitálku založeném v roce 1669 a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice věnované básníkovi, rybářství a rybníkářství
  • Kino Máj – architektonicky významná stavba navržena Karlem Hubáčkem
  • Pomník Karla Hynka Máchy – odhalen před zdejší základní školou 29. května 1960
  • Hraběcí čekárna – na vlakovém nádraží; pro Valdštejny, kteří měli zásluhu o zavedení železnice do Doks.
  • Lípa u železničního přejezdu ke hřbitovu, památná lípa malolistá[souř 1]
  • Na místním hřbitově je hrob významné osobnosti (Antonín Bennewitz)[16], který je zařazen mezi celostátně registrované kulturní památky.

Kulturní a společenské události[editovat | editovat zdroj]

Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.[17] Od roku 1960 je muzeem Památník Karla Hynka Máchy, které organizuje i některé akce pro veřejnost.

Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší LARP bitva v ČR – Bitva Pěti Armád (B5A).

Turistická lákadla[editovat | editovat zdroj]

Doksy jsou pro turisty atraktivní zejména v letní sezoně.

Nádraží Doksy je blízko Máchova jezera

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z Bakova nad Jizerou přes Doksy do České Lípy. Trať 080, jak je značena v jízdním řádě, je dnes v provozu v trase Jedlová – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na dokském nádraží staví osobní vlaky z Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků linky D23, jezdící z Kolína přes Mladou Boleslav a Českou Lípu až do Rumburka.

Obcí prochází silnice I/38. V obci se rovněž nachází autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací (např. Praha). Doksy leží v integrovaném dopravním systému Libereckého kraje IDOL.

Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava[18]. V letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v provozu výletní vláček.[19]

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 byl založen fotbalový klub SK Doksy. Začátkem druhé světové války (v roce 1939) byl zrušen, po jejím skončení v roce 1945 se klub podařilo založit znovu. V letech 1951 až 1955 změnil několikrát název, roku 1951 na Sokol Doksy, r. 1952 na Sokol SKP Doksy, r. 1952 na Sokol STS Doksy, r. 1953 na Dynamo Doksy. V těchto letech hrál krajskou a oblastní pravidelnou soutěž.[20].

V současnosti patří místní klub k nejlepším ve své kategorii. Dokský A tým zakončil sezonu 2010/2011 v I. A třídě Libereckého kraje na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky.[21] V krajském přeboru se v červnu 2012 umístil na 3 místě.

Fotbalový B tým zakončil sezonu 2010/2011 v III. třídě okresu Česká Lípa na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.[22] O rok později tým z Jestřebí, hrající jako B tým Doks, zvítězil suverénním způsobem v II. třídě okresu a v sezóně 2012/2013 bude hrát v I. B třídě.[23]

Kino v Doksech

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na katastrech města existuje několik chráněných lokalit:

Zajímavosti z okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-28]. Dostupné online.  
  2. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 35.  
  3. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Máchův kraj, s. 24.  
  4. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice : Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Dějiny – Založení města, s. 12.  
  5. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 19.  
  6. Doksy, str.16
  7. a b Dulík – Doksy a okolí, str. 19
  8. ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec : Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 82.  
  9. a b Liberecký kraj – Českolipsko, str. 35
  10. FIŠAROVÁ, Gabriela. Sborník učitelských prací. Praha : Univerzita Karlova, 2004. ISBN 80-7308-074-5. Kapitola Doksy a Máchovo jezero, s. 19.  
  11. Českolipsko , str.26
  12. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Popis regionu, s. 4.  
  13. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  14. Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy
  15. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 36.  
  16. Michael Polák. Učil Suka a oblíbil si Doksy. Před 180 lety se narodil Antonín Bennewitz. Českolipský deník [online]. 2013-03-26 [cit. 2013-03-26]. Dostupné online.  
  17. SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 42. ISSN 80-7065-071-20.  
  18. http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava
  19. http://www.doksy.com/svezte-se-vyletnim-vlackem.html
  20. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945–1992, s. 465.  
  21. Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 20.června, s. 21. ISSN 1214-8462.  
  22. Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 15. ISSN 1214-8462.  
  23. čtk. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

  1. památná lípa malolistá, 50°33′40,25″ s. š., 14°39′45,6″ v. d.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lázně, místa léčební a sídla letní, Praha 1904
  • F. Hantschel: Führer durch die Sommerfrische Hirschberg und deren Umgebung, B. Leipa
  • B. Kinský: Bezděz – Doksy a Máchovo jezero s okolím, Česká Lípa 1931
  • R. Mauserová, V. Richtrmoc: Doksy a Máchův kraj, Dobřichovice 2003
  • M. Klement: Tu je naše Lido, Dějiny a současnost 10/2007

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]