Ralsko (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ralsko
Městský úřad Ralska je v části obce Kuřívody
Městský úřad Ralska je v části obce Kuřívody
Znak obce RalskoVlajka obce Ralsko
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0511 562017
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Česká Lípa
Historická země Čechy
Katastrální výměra 170,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 117 (2019)[1]
Nadmořská výška 331 m n. m.
PSČ 471 24
Zákl. sídelní jednotky 10
Části obce 9
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Městský úřad Ralsko, Kuřívody 701,471 21 Mimoň
Starosta ing. Miloslav Tůma
Oficiální web: www.mestoralsko.cz
Email: podatelna@mestoralsko.cz
Ralsko v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Ralsko
Ralsko
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ralsko (německy Roll, rusky Ральско) je město na jihovýchodě okresu Česká Lípa, na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, opuštěného sovětskou armádou, v průměrné nadmořské výšce 331 metrů. Ralsko patří rozlohou 171 km² k obcím s největší rozlohou v Česku (po Praze, Brně a Ostravě 4. největší obec i město). Hlavním sídlem novodobé obce je bývalé město Kuřívody, po němž zdědila status města. Název Ralsko není názvem žádné sídelní části dnešního města, ale dominantního kopce a hradu, nacházejících se na hranici jednoho ze severních výběžků území města, a bývalého vojenského výcvikového prostoru. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Zámek Kuřívody

Sídelní část obce Kuřívody byla založena na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.[2] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.[2] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřívody, od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.[2] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.[2]

Od 17. století až do druhé světové války byly Kuřívody osídleny převážně německým obyvatelstvem, proto bylo území v roce 1938 zabráno Německem jako součást Sudet a po válce (počátkem roku 1947) výrazně postiženo vysídlením Němců. Již v letech 1942–1943 vznikl na neosídlené části území výcvikový prostor Wehrmachtu a v dubnu 1945 zde vznikla dvě letiště. Koncem roku 1946 rozhodla československá vláda o zřízení vojenského tábora (vojenského prostoru) Ralsko, následkem čehož byly některé vesnice zlikvidovány a jiné využity pro vojenské účely. V letech 1968–1991 vojenský prostor využívala okupační sovětská vojska, od té doby je území postupně čištěno od následků působení vojsk, zejména od nevybuchlé munice, ale i různých ekologických zátěží.

Novodobá historie obce Ralsko se začala psát 1. ledna 1992, kdy došlo ke sloučení devíti osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 171 km².[3] První novodobé obecní zastupitelstvo vzešlo z komunálních voleb v roce 1992.

V době voleb měla obec 630 občanů. V letech 19911993 nalezlo v Ralsku domov 170 Volyňských Čechů z ukrajinských vesnic Malá Zubovština a Malinovka, postižených černobylskou jadernou katastrofou. Další významný příliv osídlenců nastal až koncem 90. let, kdy se do prvních rekonstruovaných domů po sovětské armádě v Ploužnici a Kuřívodech začaly stěhovat rodiny prakticky ze všech částí Česka.

V tomto bývalém vojenském prostoru se mimo jiné nachází i přistávací dráha již nepoužívaného Letiště Hradčany, kterou měl v případě špatného počasí v okolí kosmického střediska Bajkonur v Kazachstánu použít sovětský raketoplán Buran.

S účinností od 1. prosince 2006 byl obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954[4]

S velkou podporou Libereckého kraje se podařilo v prosinci 2014 schválit Územní plán města Ralsko a od 5. ledna 2015 otevřít Stavební úřad.[5]

Původní katastrální členění[editovat | editovat zdroj]

  • Dolní Krupá (část moderního k. ú. Horní Krupá)
  • Jezová (části moderních k. ú. Horní Krupá a Kuřívody)
  • Kuřívody (část moderního k. ú. Kuřívody)
  • Vrchbělá (část moderního k. ú. Kuřívody)

Změny na radnici[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu března a dubna 2011 byl zastupitelstvem odvolán z funkce starosty Ing. Miloš Tita (nezávislý) a do vedení města se po dvou letech vrátil Miroslav Králík z ČSSD. K rozsáhlým změnám došlo i ve složení městské rady.[6] K dalším rozbrojům docházelo i v roce následujícím, kdy byly odvolávány výbory zastupitelstva.[7] V březnu 2015 byl starosta obviněn státním zástupcem ze zneužití pravomoci veřejného činitele.[8]

Dne 21. dubna 2015 byl odvolán z funkce starosty Miroslav Králík, staronovým starostou byl zvolen Ing Miloš Tita z Iniciativy nezávislých. Ke změně došlo i na postu místostarosty.[9]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kuřívody, kostel sv. Havla

Přírodní zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

Na území obce Ralsko se nachází též útulek pro lesní zvěř a handicapovaná zvířata; leží na břehu Hradčanského rybníka a jsou v něm k vidění především zvířata žijící v okolí, např. prase divoké, liška, kuna či tři druhy bažantů. K největším zajímavostem patří psík mývalovitýMongolska a mýval severní ze severu Kanady.

mimo katastr města

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Jedna žena z Náhlova prý kdysi v tůni máchala prádlo, když se jí do něj zachytil zvon. Žena jej nemohla vytáhnout, ale přivolala chalupníky, s jejichž pomocí zvon vyvlekla na břeh. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Linharta v Hlavicích a občanům Náhlova se jím pak vyzvánělo při pohřbech zdarma.[zdroj?]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Ralsko se skládá z devíti částí:

Jablonec (Jabloneček) a Svébořice, pobytem sovětských vojsk téměř srovnané se zemí, zůstávají dosud neobydleny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d Z historie města, web Obec Ralsko, 5. 6. 2006
  3. PLICKOVÁ, Helena. Ralsko je největší a nejmladší obcí. Českolipský deník (mimořádné vydání). Září 2006, s. 4. 
  4. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysy, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  5. Micharl Polák. Stát otevírá v Ralsku stavební úřad. I kvůli ruinám po Sovětech. Českolipský deník [online]. 2015-01-05 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online. 
  6. Radmila Pokorná. Ralsko:Odvolali vedení radnice. Českolipský deník [online]. 2011-04-01 [cit. 2011-04-02]. Dostupné online. 
  7. Radmila Pokorná. Další trable v Ralsku: skončil kontrolní a majetkový výbor. Českolipský deník [online]. 2012-12-12 [cit. 2012-12-12]. Dostupné online. 
  8. Michael Polák. Obžaloba navrhuje pro starostu Ralska 18 měsíců podmíněně. Českolipský deník [online]. 2015-03-14 [cit. 2015-03-16]. Dostupné online. 
  9. Michael Polák. Převrat v Ralsku: Odsouzený starosta přišel o místo na radnici. Českolipský deník [online]. 2015-04-22 [cit. 2015-04-22]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]