Sloup v Čechách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sloup v Čechách
Pohled na obec ze skalního hradu
Znak obce Sloup v ČecháchVlajka obce Sloup v Čechách
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0511 562050
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nový Bor
Historická země Čechy
Katastrální území Sloup v Čechách
Katastrální výměra 5,77 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 721 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 292 m n. m.
PSČ 471 52
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Benešova 280, 47152 Sloup v Čechách
Starosta Jaromír Studnička
Oficiální web: www.obecsloupvcechach.cz
Email: ousloup@mybox.cz
Sloup v Čechách v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Sloup v Čechách
Sloup v Čechách
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sloup v Čechách (německy Bürgstein) se nachází v okrese Česká Lípa, kraj Liberecký. Díky zdejšímu skalnímu hradu, koupališti, nové rozhledně a sousedícím Lužickým horám patří k oblíbeným cílům turistů. Žije zde 721[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skalní hrad ve Sloupu

První zachovalá zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy zde vedla obchodní stezka z Prahy do Žitavy a z roku 1324 je první záznam o existenci strážního hradu u obce. Je však pravděpodobné, že je o 30 let starší. V první čtvrtině 14. století kraj od Žitavy přes Lužické hory až na Českolipsko patřil Ronovcům, Chvalovi z Lipé a jeho synům. Syn Chval se nechal psát po roce 1290 jako Čeněk z Ojvína a zřejmě on využil skálu ve Sloupu připomínající Ojvín ke stavbě hradu. Vesnice pod hradem byla roku 1352 psána jako farní. Od roku 1400 patřila ves Hynkovi Hlaváčovi z Dubé, který ji i s okolím roku 1412 prodal za 200 kop grošů šlechtici Hanušovi Welfovi z Varnsdorfu. Husitské války Sloup přežil bez újmy.[2]

Později po husitských válkách získal sloupské panství loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Podnikal odtud loupeživé nájezdy na okolí i do Saska a Lužické vojsko mu v odvetě v letech 1444 a 1445 hrad zbořilo.[3] Mikeš jej později obnovil a loupil dál, v roce 1455 jej předal synům. V lednu 1471 ho i s podhradím koupili Berkové z Dubé[4].

V roce 1595 Adam Berka z Dubé ve vsi postavil panský dům, Berkovský zámek, k obývání daleko pohodlnější než zdejší hrad. Během třicetileté války roku 1639 hrad oblehlo vojsko švédského generála Banera, dobylo jej a vypálilo. Obnoven již nebyl. O 50 let později byla ve skále u hradu vyhloubena poustevna.

Rozvoj podnikání[editovat | editovat zdroj]

Skalní hrad ve Sloupu, na kresbě z roku 1831
Zámek Kinských

Po zesnulém Ferdinandu Hroznatovi jeho dědici roku 1708 prodali panství Sloup za 280 000 zlatých hraběti Václavu Norbertu Oktaviánu Kinskému, pánu v České Kamenici. Když ten zemřel, testamentem a dědickou dohodou rodiny Kinských sloupské panství získal jeho druhorozený syn Josef, který byl v době otcova úmrtí nezletilý. Proto až do roku 1726 panství spravoval starší bratr Štěpán Vilém Oldřich Kinský.[5]

Obec se začala rozvíjet po roce 1726, kdy panství převzal hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský. Nechal zde postavit v letech 1730–1733 zámek v barokním slohu, který hrabě Kinský později stále upravoval. Roku 1779 zde hostil císaře Josefa II. a koncem července 1822 i arcivévodu Františka Karla. U něj je zámecký park s kašnou a vodotryskem. Po znárodnění majetku vysídlených Němců byla v zámku zřízena ozdravovna pro děti z Prahy, sloužil i jako škola v přírodě a ústav sociální péče. Pak se zde usídlil Domov pro seniory[6][4]

Hrabě Kinský podnikal na celém svém panství, v samotném Sloupu využil i svůj zámek, kde od roku 1756 vyráběl na třech, později devíti stavech jemné plátno. V roce 1759 v obci, ve dvoře pod hradem zřídil barvírnu pláten, kterou postupně rozšířil na kartounku, nejstarší v Čechách. Formíři připravující dřevěné formy k potisku pracovali v obecním domě a v budově, ze které se později stal hostinec Fichtelschänke poblíž hradu. Nedaleko u potoka měl prádelnu pláten. V obci zřídil tkalcovskou školu a roku 1760 manufakturu na výrobu barchetu, kde zaměstnával v roce 1761 na 35 stavech 250 lidí, o 3 roky později jich bylo 400. Roku 1762 založil manufakturu na výrobu cvilinku, řízenou mistrem ze Saska.[7]

Změny státní správy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1848 byl vlastníkem Panství Sloup Karel, hrabě Kinský. Součástí jeho panství bylo 26 obcí, z nichž 24 je dnes v okrese Česká Lípa. Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (včetně panství Sloup), ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Sloup byl i s Janovem začleněn do Českolipského kraje, politického okresu Česká Lípa řízeného okresním hejtmanstvím, soudního okresu Nový Bor. Příslušný krajský soud byl v České Lípě.

V roce 1855 byl Českolipský kraj zrušen, Sloup byl v okrese Nový Bor, který byl začleněn do Litoměřického kraje. Při další reformě státní správy roku 1862 byly kraje zrušeny úplně, okresy zůstaly. Tento stav se do roku 1918 téměř nezměnil.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Sloupu v Čechách.

Jiné zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Lesní kamenné divadlo ve Sloupu
  • V roce 1921 bylo u obce směrem k Zákupům vytvořeno lesní kamenné divadlo, kde svou mateřskou scénu nalezl divadelní spolek Sloup. V letech 1957 až 1959 bylo znovu upraveno, po roce 1960 bylo zapomenuté pozvolna devastováno. Až v roce 2004 byl areál opraven a uveden opět do divadelního provozu.[15]. Poblíž divadla na rozcestí s Restaurací U sedmi trpaslíků začíná horní část Cikánského dolu.
  • Jihovýchodně, ve vzdálenosti zhruba 0,5 km vzdušnou čarou od středu obce směrem k vrchu Slavíček, se nachází Sloupské skalní město. Toto skalní město spolu s nedalekými Svojkovskými skalami patří mezi významné horolezecké lokality v daném regionu.[16]
  • V roce 1995 byl Sloup v Čechách vyhlášen vesnickou památkovou zónou.
  • V roce 2011 byla poblíž Samuelovy jeskyně a Lesního divadla postavena nová rozhledna Na stráži i s penzionem.[17]
  • V listopadu 2012 obec slavnostně otevřela nové víceúčelové kulturní centrum u křižovatky v sousedství zámku. Náklady dosáhly částky 80 milionů, obci se podařilo objekt bývalé restaurace odkoupit v roce 2007 od soukromníka a s přispěním Regionálního operačního programu jej kompletně zrekonstruovat.[18]. V roce 2014 se do budovy přestěhoval i obecní úřad.
  • V areálu bývalé Traktorky byla v prosinci 2012 otevřena IV. výstava betlémů.[19]
  • Na katastru obce jsou kopce Slavíček (535 m.) a Šišák (484 m.)

Znak a prapor obce[editovat | editovat zdroj]

Návrh znaku i praporu zpracoval Miloslav Sovadina a Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě. V lednu 1993 návrhy projednalo Obecní zastupitelstvo, v květnu 1998 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR (prodleva kvůli nedostatečně odůvodněnému návrhu) a 18. června 1998 jej obci předseda Poslanecké sněmovny udělil.[20]

Skupina roubených domů v centru obce

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Hrázděný dům

V 19. století se stává Sloup oblíbeným letoviskem a také zde vznikla řada spolků, např. Horský a zkrášlovací, či Tělocvičný a Divadelní. V obci je řada ubytovacích zařízení, restaurací, naučné stezky a okruhy. Svou mezinárodní základnu, která je zároveň ubytovacím zařízením, má v objektu Herberk (Lesní 205) dětská asociace A-TOM.

Koupaliště[editovat | editovat zdroj]

V roce 1905 bylo na okraji obce z Radvaneckého rybníka vytvořeno přírodní koupaliště, na břehu fungovala restaurace, půjčovna loděk, byla zde plavecká škola. V období mezi světovými válkami se areál nazýval Vlaštovčím jezerem (Schwalbensee), protože zde hnízdící břehule Němci nazývali břehovými vlaštovkami. Po roce 1945 zůstalo koupaliště v provozu a byl u něj postaven kemp i s chatkami.

V roce 1989 byl kemp veden jako veřejné tábořiště Na koupališti, provozovaný Okresním podnikem služeb, závod 06, Nový Bor. Rozloha oploceného areálu byla 80 000 m², provozováno sociální zařízení, půjčovna loděk, restaurace Jednoty III. cenové skupiny, další kiosky s občerstvením, byl zde povolen tehdy i windsurfing.[21]

Doprava a turistika[editovat | editovat zdroj]

Do obce zajíždějí autobusové linky několika dopravců. Jedná se o spoje na trase Česká Lípa - Nový Bor (přes Sloup), Česká Lípa - Cvikov a Nový Bor - Zákupy. Nádraží v Novém Boru na železniční trati 080 Bakov nad Jizerou - Česká Lípa - Jedlová je od středu obce vzdáleno necelé 4 km. Přes Sloup vede mezinárodní červeně značená turistická trasa pro pěší E10 z České Lípy i trasa značená modře. Vedou zde cyklotrasy 3062 a 3066.[22] Obec si vybudovala vlastní vyhlídkové okruhy obcí a po přilehlých památkách. V červnu 2014 byla otevřena poblíž Lesního divadla naučná stezka pro děti.[23]

Sport[editovat | editovat zdroj]

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 ve III. třídě okresu Česká Lípa na 4. místě čtrnáctičlenné tabulky.[24] Rok poté soutěž vyhráli a postupují pro sezónu 2012/2013 do II. třídy okresu Česká Lípa.[25]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

V nedalekém Janově se narodili:

  • Josef Max (*1804) – kamenosochař; vytvořil pomník Františka I., pomník vojevůdce Radeckého, tři sousoší pro Karlův most,
  • Emanuel Max (*1810) – kamenosochař; vytvořil pomník generála Radeckého, čtyři sousoší pro Karlův most, busty a náhrobky

Partnerská města a obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Skalní hrad Sloup, s. 161. 
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 23. 
  4. a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Sloup v Čechách, s. 153. [dále jen Růžička]. 
  5. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Zakladatel manufaktur hrabě Kinský, s. 16. 
  6. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 22
  7. Historie podnikání na Českolipsku, str. 20
  8. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48. 
  9. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Česká Lípa a okolí, s. 21. 
  10. Českolipsko , str.22
  11. Kristýna Brožová. Zachraňují hrobku Kinských. Českolipský deník [online]. 2012-07-05 [cit. 2012-07-05]. Dostupné online. 
  12. Růžička, kapitola Samuelova jeskyně, str. 135.
  13. RNDR. NĚMEC, Jan. Památné stromy. Praha: Olympia, 2003. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola 133.Sloupská lípa, s. 116. 
  14. KÜHN, Petr. Osudy soch Panny Marie ve Sloupu. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 295. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-07-5. 
  15. Růžička, str. 155
  16. Popis Sloupského skalního města na webu obce Sloup v Čechách
  17. HERÁKOVÁ, Milada. Rozhledna ve Sloupu v Čechách. [[www.kct.cz|Turista]]. 2011, roč. 123, čís. 7, s. 2. ISSN 0139-5467. 
  18. Michael Polák. Sloup v Čechách odhalil novou chloubu: kulturní centrum. Českolipský deník [online]. 2012-11-29 [cit. 2012-11-30]. Dostupné online. 
  19. ava. Na betlémy do Traktorky. Českolipsko 5+2 dny. 2012, roč. 1, čís. 31, s. 3. 
  20. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 246. ISSN 1211-9172. 
  21. HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, Ing. Vladimír. Kempink v Československu. Praha: Olympia, 1990 (3. vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Sloup, s. 173. 
  22. Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 
  23. Marie Čchedzieová. FOTO: Pět zastavení ve Sloupu: Duše stromů střeží studánku. Českolipský deník [online]. 2014-06-25 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  24. Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  25. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]