Přeskočit na obsah

Cvikov (okres Česká Lípa)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cvikov
Stará radnice na náměstí Osvobození
Stará radnice na náměstí Osvobození
Znak města CvikovVlajka města Cvikov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecCvikov
Obec s rozšířenou působnostíNový Bor
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 558 (2024)[1]
Rozloha45,05 km²[2]
Nadmořská výška357 m n. m.
PSČ471 54
Počet domů1 181 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Osvobození 63
471 54 Cvikov
mesto@cvikov.cz
StarostaPetr Vrabec
Oficiální web: www.cvikov.cz
Cvikov na mapě
Cvikov
Cvikov
Další údaje
Kód obce561479
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cvikov (německy Zwickau in Böhmen) je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, zhruba šest kilometrů severovýchodně od Nového Boru, na území chráněné krajinné oblasti Lužické hory při její jižní hranici. Žije v něm přibližně 4 600[1] obyvatel.

První osada zde vznikla na obou stranách Boberského potoka v 13. století. Z roku 1352 pochází první písemná zmínka. Osada pod názvem Czwykaia byla uvedena v seznamech papežského desátku. Tou dobou už zde existoval farní kostel svaté Alžběty. V roce 1391 se vesnice dočkala povýšení na město.[4] V 14. století se zde na obchodní cestě z Lípy do Žitavy soustřeďoval obchod i mnohá řemesla.[5]

Nová radnice na náměstí Osvobození

V letech 1553 až 1558 zde byla postavena věž z pískovce nalámaného na Dutém kameni. Roku 1634 postihl městečko požár a téměř shořelo. V roce 1680 po morové epidemii zde došlo k velkému povstání sedláků, kterých se zde z okolních dvaceti obcí shromáždilo asi 1 200. Na Zeleném vrchu se vydrželi dva dny bránit vojsku generála Piccolominiho.[5] V roce 1697 byl na náměstí města postaven pískovcový morový sloup, později přestěhovaný ke kostelu. V roce 1728 byla na náměstí postavena řada kamenných domů a na Křížovém vrchu-Kalvárii vznikla křížová cesta ke kostelu. V té době již na vrcholu kopce stála poustevna, první z kaplí cesty byla dostavěna roku 1735. Křížová cesta po zrušení poutního místa a kaple císařem Josefem II. zchátrala. Nové kaple byly vybudovány po roce 1900. Kaple na vrcholu je z roku 1847, u ní jsou sochy Panny Marie, Jana Evangelisty a Maří Magdaleny.[6]

V 19. století byla na náměstí postavena empírová budova radnice.[7] V roce 1834 vybudoval u Boberského potoka Leopold Martin léčebné lázně. V roce 1910 byla ve Cvikově vybudována léčebna pro děti nemocné tuberkulózou, v roce 1961 (po ústupu tuberkulózy) bylo zařízení přeměněno na Dětskou léčebnu pro nespecifická onemocnění plic a horních cest dýchacích.[8] V Martinově údolí na severozápadním okraji Cvikova se nachází Léčebna respiračních nemocí pro dospělé.[9]

V období druhé světové války se ve zdejší textilní továrně vyráběly letecké padáky. Poblíž městečka působila odbojová skupina Waltro.[5] Po druhé světové válce bylo z města nuceně vysídleno původní německé obyvatelstvo.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Cvikov od severovýchodu

Město se nachází na Boberském potoce na jihovýchodním úpatí hory Klíč (760 m) a na jižním okraji chráněného území Lužické hory, asi deset kilometrů jihovýchodním směrem od německé Žitavy za hranicemi s německou spolkovou zemí Sasko. Západním směrem leží Údolí samoty na horním toku Dobranovského potoka.

Území Cvikova patří geomorfologicky do rozsáhlé Cvikovské pahorkatiny. Severně od města prochází hranice s Lužickými horami. Přímo na katastru Cvikova se nacházejí kopce Kobyla (625 m), Pařez (532 m), Hrouda (452 m), Bartelův vrch (448 m) Křížový vrch-Kalvárie (443 m), Kamenitý (442 m) a Chudý vrch (434 m).[10]

Sousedními obcemi sídla jsou Zákupy, Velký Valtinov, Sloup v Čechách, Svor, Velenice, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Svojkov, Brniště a Radvanec.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Cvikov byl v roce 1848 součástí panství Zákupy, jehož formálním vlastníkem byl příslušník habsburské císařské rodiny Leopold II. Toskánský. Panství Zákupy náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po zrušení poddanství a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s deseti politickými okresy. Cvikov byl zařazen do okresu Česká Lípa. Zároveň byl vytvořen soudní okres Cvikov, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Česká Lípa, kam Cvikov i nadále patřil, se stal součástí Litoměřického kraje.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Cvikov i jeho soudní okres byly přeřazeny pod okresní hejtmanství Jablonné v Podještědí. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.[11]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]
Kaple svaté Anny Samotřetí v Naději

Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 k městu patřily i Kunratice u Cvikova.[12]

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Město má znak původem již z první poloviny 16. století (asi z roku 1526). Návrh na vzhled praporu zpracoval Jaroslav Kluch, byl projednán v Městském zastupitelstvu 8. dubna 1993, v listopadu 1993 byl posouzen Podvýborem pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny.[13]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Cvikovský pivovar

Rozsáhlý areál cvikovského pivovaru byl v provozu do roku 1968. V roce 2013 jej koupil soukromý podnikatel s cílem jeho provoz obnovit.[14] Od roku 2014 je v provozu restaurace Sladovna a pivovar produkuje piva Sklář, Luž a Klíč.[15]

Státní statek Cvikov

[editovat | editovat zdroj]

Státní statek Cvikov hospodařil v pohraniční oblasti severočeského kraje zhruba na polovině okresu Česká Lípa a po poslední reorganizaci činila jeho rozloha 14 000 hektarů zemědělské půdy, z toho 9 200 hektarů půdy orné. Funkčně byl rozdělen do šesti hospodářství a do šesti pomocných provozů (tři střediska dopravy, tři střediska dopravy a zpracovatelské činnosti).[16]

Město leží na silnici I/13, která vede z Liberce do Děčína a dále přes Ústí nad Labem a Teplice do Karlových Varů, poblíž jejího křížení se silnicí I/9 Praha – Česká Lípa – Rumburk.

Veřejnou dopravu zajišťuje několik autobusových linek, zejména do Nového Boru, České Lípy a Liberce; několik dálkových spojů jezdí i do Ústí nad Labem.

V letech 1886/1905 – 1973/1986 byla v provozu Železniční trať Svor – Jablonné v Podještědí, naposledy v jízdním řádu pro cestující označená jako trať 8n, zrušená pro nevhodné trasování a nízké využití. Koleje jsou zde zrušeny a nádražní budovy využity k jiným účelům.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Hotel Sever

[editovat | editovat zdroj]
Hotel Sever ve Cvikově II

Město s pomocí dotace evropských fondů zrenovovalo v roce 2011 secesní budovu hotelu postaveného před 110 roky. Hotel se jmenoval v minulosti Říšský dvůr a Stalingrad. V roce 1942 zde přednášel Konrad Henlein. Po válce byl hotel byl místem tanečních zábav. Do roku 1992 jej provozovaly Restaurace a jídelny Česká Lípa, později začal chátrat a uvažovalo se o jeho demolici. Roku 2006 jej město koupilo za 1,3 milionů Kč a s pomocí dotací jej za 62 milionů Kč zrenovovalo. Nyní je zde multifunkční zařízení v Žitavské ulici 132 se sálem pro 300 osob, galerií a centrem "Sever" pro místní spolky.[17]

Fotbalový A tým mužů hrál v sezóně 2013/2014 době I. A třídu Libereckého kraje,[18] fotbalový B tým II. třídu okresu Česká Lípa (okresní přebor).

Město je spojeno s Novým Borem a Jablonným v Podještědí zeleně značenou turistickou trasou, s Českou Lípou modře značenou turistickou trasou. Modře a žlutě značená trasa vede turisty do Lužických hor. Žlutý místní okruh vede turistu přes skalní divadlo a Schillerovu vyhlídku kolem Zeleného vrchu.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svaté Alžběty Uherské
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Cvikově.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historie města [online]. Město Cvikov [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 
  5. a b c RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Cvikov, s. 17. 
  6. ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Obce Lužických a Žitavských hor, s. 168. 
  7. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag & berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 20. 
  8. Historie – dětská léčebna Cvikov [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. 
  9. O nás [online]. Cvikov: Léčebna respiračních nemocí [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  10. Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  11. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 268. 
  13. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 239. ISSN 1211-9172. 
  14. POLÁK, Michael. Českolipsko bude mít své vlastní pivo! Luž a Klíč. Českolipský deník [online]. 2013-11-07 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  15. O pivovaru Cvikov [online]. Pivovar Cvikov [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  16. KOUDELKA, M. Problematika privatizace státních statků v pohraniční oblasti [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  17. ŠEBELKA, Jan. Hotel čekala zkáza. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 2B. ISSN 1210-1168. 
  18. CIHLÁŘ, Miloslav. Do I. A třídy jdou Rynoltice, Bílý Kostel postupuje do I. B třídy!. Deník [online]. 2013-06-26 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  19. GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Cvikov, s. 43. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]