Poštovní směrovací číslo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Poštovní směrovací číslo (poštovní kód, zkratka PSČ, v angličtině ZIP nebo postcode) se používá v poštovním styku jako součást adresy především pro identifikaci místa doručení při automatizovaném třídění zásilek. Je to číselné označení územního obvodu dodávací (adresní) pošty, případně menšího dodávacího obvodu nebo poštovní přihrádky (p. o. boxu).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé bylo poštovní směrovací číslo zavedeno na Ukrajině v roce 1932, v roce 1939 byl systém ale opuštěn. Další pokusy se zaváděním poštovních směrovacích čísel provádělo Německo během druhé světové války. Souviselo to zejména s tím, jak na poštách ubývalo pracovníků s dobrou znalostí zeměpisu tak i s rozšiřujícím se územím, na kterém bylo nutné doručovat zásilky německým vojákům. To se zdařilo v roce 1941. V roce 1958 PSČ zavedla Argentina, v roce 1959 Spojené království, v roce 1963 USA a v roce 1964 Švýcarsko. Se zaváděním PSČ se začaly objevovat úvahy o jeho využití při strojním třídění zásilek.

V roce 2005 evidovala Světová poštovní unie zavedení PSČ u 117 ze 190 svých členů. PSČ dodnes nepoužívá např. Irsko.

PSČ v Československu[editovat | editovat zdroj]

Přípravou projektu zavedení PSČ v Československu se započalo koncem 60. let 20. století ve Výzkumném ústavu spojů. O definitivním zavedení se rozhodlo v roce 1971. Zavedena v Československu byla PSČ k 1. lednu 1973. Podle tehdejšího sdělení Federálního ministerstva spojů bylo důvodem úsilí o neustálé zdokonalování služeb v souladu se závěry XIV. sjezdu KSČ, k němuž je nutné použít nových moderních metod, zracionalizovat pracovní postupy a připravit podmínky pro použití poloautomatických a automatických strojů na třídění poštovních zásilek. Zavedení bylo provázeno masivní reklamní kampaní. Přestože zavedení mezi obyvatelstvem v počátcích naráželo na nepochopení, používalo se v polovině 70. let 20. století v Československu na 90 % zásilek.

Systém se prakticky v nezměněné podobě používá dodnes. Některé koncepty možných změn v systému PSČ se zaměřují na geomarketingové využití PSČ, ale především z finančních důvodů se změna neočekává.

PSČ v České republice[editovat | editovat zdroj]

Poštovní směrovací číslo je jedinečné v rámci České republiky a je zpravidla neměnné (mohou se však měnit dodávací územní obvody pošt a zřizovat či rušit pošty). Správcem číselníku PSČ je Česká pošta. Dodávacím obvodem pošty je zpravidla území obce, několik obcí nebo souvislé části obce, ale samoty či jiné osamocené budovy mimo hlavní část obce bývají někdy přičleněny k dodávacímu obvodu té pošty, od níž jsou přístupnější. Významné podniky nebo instituce mohou mít vlastní směrovací číslo, které v takových případech odpovídá jejich poštovní přihrádce na dodávací poště (například ČTÚ má PSČ 225 02).

PSČ v samostatném Slovensku[editovat | editovat zdroj]

PSČ na Slovensku

Slovenská pošta, a. s. dne 20. dubna 2004 předložila Ministerstvu dopravy, pošt a telekomunikací SR návrh změnit PSČ a využít i čísla s počátečními číslicemi 1 až 7. Dne 13. května 2004 se Slovenská pošta zavázala vypracovat analýzu dopadu na uživatele poštovních služeb a na státní rozpočet a navrhnout harmonogram a organizační zabezpečení změny, další jednání proběhla 19. července 2004. Původně Slovenská pošta navrhovala změnu k 1. dubnu 2004, podle požadavku ministerstva byl termín odložen na 1. ledna 2006. 24. ledna 2005 provozní ředitel Jozef Vavrek na tiskové konferenci Slovenské pošty oznámil, že termín se odkládá na 1. července 2006, případně až na 1. ledna 2007. Do současnosti ale změna nebyla uskutečněna. Jako důvod se uvádí především výrazná finanční náročnost projektu.

Změna PSČ na Slovensku souvisí s rozsáhlejšími změnami technologie a organizace činnosti. Účelem změny má být, aby poštu bylo možno automaticky třídit nejen podle dodávacích pošt, ale přímo i podle doručovacích rajónů, čímž se má podíl zásilek doručených do druhého dne po podání zvýšit ze 43 % na 90 %; současně má být snížen počet dodávacích pošt. Třídicí linky CRS 1000 od firmy Siemens byly instalovány mezi prosincem 2004 a březnem 2005 v Bratislavě, Zvolenu a Žilině, nahradily staré linky ILV.

Formát PSČ a význam číslic[editovat | editovat zdroj]

2 digit postcode czech republic.png

PSČ je pěticiferné, členěné na trojčíslí a dvojčíslí. První číslice PSČ přibližně odpovídá starému krajskému rozdělení Československa podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu:

(Podobné číslování bylo použito i k číslování okresních závodů krajských podniků ČSAD.)

Po rozdělení Československa k 1. lednu 1993 a rozdělení Československé správy pošt a telekomunikací na Českou poštu a Slovenskou poštu převzaly obě československá PSČ.

V Praze druhá číslice PSČ odpovídá jednomu z deseti městských obvodů, třetí číslice zpravidla rozlišuje dodávací poštu v rámci obvodu. PSČ většiny pražských dodávacích pošt končí číslicemi „00“. Jiná koncová dvojčíslí se používají k rozlišení poštovních přihrádek na dodávací poště určené prvním trojčíslím. Pouze v Praze 5 a v Praze 9, kde je více než deset dodávacích obvodů, jsou některé dodávací pošty rozlišeny posledním dvojčíslím PSČ. Například 190 00 je PSČ dodávací pošty Praha 9, která je dodávací poštou pro část městského obvodu Praha 9, a 190 22 je PSČ Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s., jehož sídlo spadá do jejího dodávacího obvodu, 197 00 je PSČ dodávací pošty Praha 97, umístěné ve Kbelích v městském obvodě Praha 9, 190 14 je PSČ dodávací pošty Praha 914 v Klánovicích v Praze 9.

V Bratislavě byla 1. ledna 1982 provedena reorganizace dodávacích pošt a změněna všechna PSČ (podrobnosti viz slovenský článek o PSČ).

Někdy mezi lety 1986 a 1991 byla změněna PSČ částí připojených k Praze roku 1974 z čísel začínajících číslicí 2 na pražská.

Psaní PSČ v adrese[editovat | editovat zdroj]

Poštovní směrovací číslo se uvádí v adrese společně s názvem dodávací pošty (ten zpravidla odpovídá názvu obce a číselnému značení pošty).

Jan Novák                     Karel Pospíšil
Bohumínská 125                Hrozenkovská 12  
735 14  Orlová 4              155 21  Praha 517 

Místo názvu dodávací pošty se běžně používá a toleruje název části obce, například Orlová-Lutyně nebo Praha 5-Zličín.

Čtečky třídicích strojů hledají PSČ na začátku posledního řádku adresy. Zahraniční poštovní kódy mají být doplněny zkratkou země určení. Název země určení má být uveden samostatně na posledním řádku adresy.

Nepoštovní použití PSČ[editovat | editovat zdroj]

Předseda Poslanecké sněmovny PČR využívá v usneseních o jmenování obcí městy nebo městysi poštovní směrovací číslo spolu s názvem obce k jednoznačné specifikaci obce, jíž se usnesení týká. Jinak se obvykle k tomuto účelu používá údaj o okresu podle Zákona o územním členění státu.

Také známá aktivita geocaching má volbu k vyhledání cache v dané oblasti pomocí PSČ.

PSČ ve světě[editovat | editovat zdroj]

Označení států podle normy ISO 3166-1
ZIP code v USA

Pro tvorbu PSČ se ve světě ve většině případů používá numerických (číselných) kódů. Některé poštovní správy ale využívají i alfanumerických (kombinace písemných a číselných) kódů. Výhodou alfanumerických kódů oproti kódům numerickým spočívá ve větším množství kombinací. Používají se k přesnému určení ulice či dokonce objektu. Alfanumerického systému směrovacích čísel využívají např. Kanada, Spojené království či Nizozemsko.

V mezinárodním poštovním provozu se pro rozlišení států (zejména používajících čtyř či pětimístní numerický systém) používá předřazení kódu státu (D pro Německo či F pro Francii). Od roku 1994 se na doporučení Evropského výboru pro normalizaci v mezinárodním poštovním styku používá ISO 3166-1 alpha-2 (DE pro Německo, FR pro Francii). V praxi ale není tento způsob příliš rozšířen.

Umístění PSČ v adrese není mezinárodně kodifikováno. V anglofonních zemích tvoří PSČ poslední řádek adresy, v zemích kontinentální Evropy se řadí před název obce. V Japonsku, Rusku či Číně je PSČ umístěno na začátku adresy.

Systém směrovacích čísel má mnoho států, například:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Federální ministerstvo spojů: Poštovní směrovací čísla, Praha, Nakladatelství dopravy a spojů, 1972, schváleno FMS pod č. j. 2726/72-PN
  • Federální ministerstvo spojů: Poštovní směrovací čísla, 5. vydání, Praha, Nakladatelství dopravy a spojů, 1980, schváleno FMS pod č. j. 14 506/80-PN/2
  • a další příručky a seznamy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]