Reklama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Reklamní leták z roku 1873

Reklama je placená nebo neplacená propagace výrobku, služby, společnosti, obchodní značky nebo myšlenky, mající obvykle za cíl zvýšení prodeje. Podle použitého média se rozlišuje televizní, novinová, internetová, rozhlasová, plakátová nebo jiná. Slovo reklama vzniklo z latinského „clamare“ (křičet, volat). Definice reklamy, schválená Parlamentem České republiky v roce 1995, říká, že „reklamou se rozumí přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií“. Reklamu využívají především obchodní společnosti, ale i neziskové organizace a profesní či sociální organizace.

Reklama podle cíle[editovat | editovat zdroj]

Cíle reklamy vycházejí z rozhodnutí o cílové skupině a marketingovém mixu, které určují, čeho musí reklama v rámci celkového marketingového programu dosáhnout.

Cílová skupina je množina příjemců, které má reklamní kampaň oslovit. Cílovou skupinou mohou být současní nebo potenciální uživatelé výrobku, služby či značky, jednotlivce či skupiny, kteří se rozhodují o nákupu atd. Charakteristika cílové skupiny je základním předpokladem pro další postup strategie, tj. pro stanovení toho, co, jakým způsobem, kdy a kde se bude sdělovat.[1]

Cíle reklamy lze klasifikovat podle jejího primárního účelu – zda má reklama informovat, přesvědčovat, nebo připomínat.

  • Reklama s cílem informovat se využívá při zavádění nové kategorie produktů. V takovém případě je úkolem vytvořit primární poptávku.
  • Přesvědčovací reklama nabývá na významu ve chvíli, kdy roste konkurence. Tento druh reklamy je využíván k vytvoření selektivní poptávky po značce a k přesvědčení spotřebitelů, že nabízí za jejich peníze nejvyšší kvalitu.
  • Reklama s cílem upomínat je velice důležitá pro vyzrálé výrobky, protože nedovolí spotřebitelům, aby na ně zapomněli. Firmy se tímto druhem reklamy mohou také snažit ujistit stávající zákazníky, že učinili správnou volbu.[2]

Reklama se snaží o vyvolání odezvy u cílového publika. Tato odezva může být svou povahou:

  • percepční – spotřebitel si utvoří určitý pohled či názor na daný produkt či značku, případně reklama jeho postoj změní.
  • behaviorální – spotřebitel si koupí produkt či zvýší množství, které nakupuje.

Konečnými cíli reklamní kampaně mohou být:

  • zvýšení nebo udržení obratu, zisku a tržního podílu,
  • zavedení nového či inovovaného produktu či služby,
  • zlepšení image značky, produktu nebo služby,
  • snaha o větší známost značky či produktu,
  • zlepšení a upevnění pověsti firmy.

Reklama podle média[editovat | editovat zdroj]

Pokud obchodník (nabízející) využívá několik komunikačních kanálů zároveň, mluvíme o marketingové kampani.

Noviny[editovat | editovat zdroj]

Tento druh médií patří mezi nejstarší druh mediální komunikace. Noviny čte převážně dospělá populace.

  • Lze zaujmout širokou vrstvu populace.
  • Menší finanční náklady.
  • Možnost přesného zaměření na cílové skupiny.
  • Reklama v novinách patří na první místo v žebříčcích důvěryhodnosti reklamních sdělení.
  • Čtenář si může reklamu přečíst opakovaně.

Časopisy[editovat | editovat zdroj]

Časopisy můžeme rozdělit na odborné časopisy, inzertní periodika a populární časopisy.

  • Delší životnost než u novin.
  • Větší kreativita inzerce než u novin.
  • Směrovány na cílovou skupinu.
  • Delší redakční uzávěrky.

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Reklama v rádiu

Hlavní vysílací čas je ráno. Neboli čas, kdy lidé vstávají, cestují do školy či do práce. Tyto informace musí být tedy podány jednoduše a několikrát být zopakovány.

  • Jedna z nejlevnějších reklam.
  • Zaměření se přímo na cílovou skupinu. Mají specifický okruh posluchačů – společné například věk, životní styl. Díky regionálním stanicím je možné vysílat přímo na určité území.
  • Přenos pouze pomocí zvuku – posluchači nemůžou vidět produkt či danou službu.
  • Kulisovost rozhlasu – posluchač neposlouchá naplno.
  • Omezená životnost – posluchač nemá možnost se k reklamě vrátit.

Televize[editovat | editovat zdroj]

Toto médium nevyžaduje od diváka žádnou aktivitu. Výhodou je zejména kombinace sluchových a vizuálních možností.

  • Masové pokrytí.
  • Kombinace sluchových i vizuálních prostředků.
  • Působení na psychiku televizního diváka.
  • Kreativní možnosti televize.
  • Vysoké náklady na tvorbu reklamy a jejího vysílání.
  • Krátký čas na oslovení – reklamní spot trvá přibližně 30 sekund.
  • Přepínání reklam na jiný program.

Internet[editovat | editovat zdroj]

Tento typ médií je kombinací všech druhů médií a také jejich doplněním. Nejdůležitějším u tohoto média je rychlost přenosu sdělení a aktuálnost. Jde o předávání aktuálních informací právě teď a bez jakéhokoliv omezení. U internetu je ale nejnižší důvěryhodnost.

  • Přesné zasáhnutí cílové skupiny na specializovaných webových stránkách.
  • Zpětná vazba s návštěvníkem stránky.
  • Zákazník si ihned může zakoupit nabízený produkt či službu.
  • Není vhodná k oslovení určitých skupin spotřebitelů – například seniorů.
  • Není možné mluvit o standardní ceně, ta se totiž může napříč webovými stránkami velmi lišit.
  • Rozporuplný pohled na efektivitu – reklamy jsou často blokovány.

Venkovní reklama[editovat | editovat zdroj]

Mezi tento typ patří billboardy, poutače, firemní štíty, plakáty atd. Toto médium oslovuje své publikum jako součást prostředí, ve kterém žijí a ve kterém se pohybují.

  • Možnost vystavení ve veřejném prostoru.
  • Tato reklama může oslovit téměř kohokoliv.
  • Pohledové médium – tedy krátký čas na prostudování celého sdělení. Uvádí se, že jsou to přibližně 2–3 sekundy času.
  • Omezení pro venkovní reklamu je také dlouhý čas na zadání a umístění. Typickou dobou vystavení billboardu jsou dva až tři měsíce.[3]

Příprava reklamní kampaně[editovat | editovat zdroj]

Při přípravě reklamní kampaně se vychází z marketingové analýzy, která poskytuje potřebné informace o trhu, zákaznících, konkurenci, okolí atd.

  • Důležité je stanovit cíle reklamní kampaně: jasně stanovit, zda je cílem přímo zvýšení prodeje či známosti naší značky, korekce některých dimenzí image atd.
  • Potvrzení rozpočtu, ze kterého bude financována kampaň.
  • Určení cílové skupiny, na kterou si přejeme naši kampaň zaměřit, a její podrobná charakteristika.
  • Stanovení určitých požadavků na kampaň a jejich formulace pro reklamní agenturu.
  • Formulace poselství, toho, co si přejeme cílové skupině sdělit a jak, aby zprávě porozuměla a správně ji interpretovala.
  • Výběr médií, jejichž prostřednictvím si přejeme cílovou skupinu oslovit, jejich kombinace a návaznost.
  • Kontrola výsledků dané kampaně ve vztahu ke splnění daných cílů.

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy stanoví:

Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky.

Reklama především nesmí být klamavá, skrytá, podprahová či v rozporu s dobrými mravy. Nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí. Nesmí propagovat výrobky či služby, které jsou zákonem zakázané.

Zvláštní podmínky se vztahují na reklamu uvádějící zvláštní nabídku, reklamu zaměřenou na mládež do 18 let, reklamu na tabákové výrobky, alkoholické nápoje, léčiva, zdravotnické prostředky, potraviny, kojeneckou výživu, prostředky na ochranu rostlin, střelné zbraně a střelivo a pohřebnictví.

Definice (právo EU): „Reklamou“ se rozumí každé předvedení související s obchodem, živností, řemeslem nebo svobodným povoláním, jehož cílem je podpora odbytu zboží nebo poskytnutí služeb, včetně nemovitostí, práv a závazků.[zdroj?]

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

Srovnávací reklama[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o strategii, ve které se přímo porovnává výrobek, služba nebo značka zadavatele s výrobkem konkurence. Tento druh strategie často využívají firmy, které nejsou leadery na trhu a své výrobky přirovnávají právě k vedoucím výrobkům.

Maloobchodní reklama[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o reklamu, kterou dělají obchodní jednotky a je zaměřena přímo na spotřebitelskou veřejnost. I když reklamní výdaje bývají vysoké, účinnost je velmi různá.

Kooperativní reklama[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o spolupráci při dělení nákladů a aktivit většinou mezi velkoobchodem a maloobchodem, kde podíl závisí na vzájemné dohodě partnerů.[4]

Reklama a její pro a proti[editovat | editovat zdroj]

Obhajoba reklamy[editovat | editovat zdroj]

  • má informativní povahu – určuje ceny výrobků v prodeji, místo prodeje výrobku apod., čímž usnadňují rozhodování zákazníka
  • podporuje soutěžení a posiluje konkurenci (firmy pak nemají tak velkou tržní sílu)
  • možnost, jak může nová firma přilákat zákazníky

Kritika reklamy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VYSEKALOVÁ J., MIKEŠ J. Reklama – Jak dělat reklamu: 1. vydání. Praha: Grada publishing, 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-2001-2
  2. KOTLER, P. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha : Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545
  3. POSPÍŠIL J., ZÁVODNÁ S. L. Jak na reklamu. Praktický průvodce světem reklamy. 1. vyd. Computer Media, 2012. 31–43 s. ISBN 978-80-7402-115-2
  4. NAGYOVÁ, J. Marketingová komunikace není pouze reklama. 1. vyd. Praha : VOX, 1999. 157s. ISBN 978-80-247-2001-2

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo reklama ve Wikislovníku