Severomoravský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Severomoravský kraj
Vítkovice
Vítkovice
Území
Sídlo kraje Ostrava
Historická země Morava
Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Vznik 11. dubna 1960[1]
Zánik 1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha 11 068 km²
Počet obyvatel 1 870 536 (2019)[3]
Hustota zalidnění 169 obyv./km²
Počet okresů 11
Severomoravský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje 38
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severomoravský kraj byl ustanoven 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu, a jako územní jednotka existuje dosud, třebaže nemá vlastní obecné správní orgány ani samosprávu. Kromě severní části historické Moravy do území kraje patří i České Slezsko, přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říká Severní Morava. Sídlem kraje je Ostrava. Severomoravský kraj zanikne 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2]

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Je vymezen územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín. Okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město tvoří území samosprávného Moravskoslezského kraje, okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Šumperk (společně s okresem Prostějov, který územně patří do Jihomoravského kraje) tvoří území samosprávného Olomouckého kraje. Okres Vsetín patří do samosprávného Zlínského kraje.

Kraj hraničí s Polskem a Slovenskem a s územními kraji Východočeským, Jihomoravským.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Původně byl Severomoravský i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Severomoravského kraje vznikl Moravskoslezský kraj, většina Olomouckého kraje a část Zlínského kraje. Severomoravský kraj zůstal jen jednotkou územního členění.

Poštovní směrovací čísla (PSČ) míst v Severomoravském kraji začínají číslicí 7; číslem 7 ale začínají i PSČ okresů Zlín (dříve Gottwaldov), Kroměříž a Prostějov, které jsou územně součástí Jihomoravského kraje (Zlín – 760 01, Kroměříž – 767 01, Prostějov – 796 01). Čísla dopravních závodů ČSAD v Severomoravském kraji začínala číslicí 7.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  2. a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRUMEK, Ladislav; ROSTAVŠČIKOV, Viktor; a kol. Cesta družby = Doroga družby. Ostrava : Profil; Volgograd : Nižněvolžské nakladatelství, 1983.
  • GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]