Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o statutárním městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Ostrava (rozcestník).
Možná hledáte: Ostrata.
Statutární město Ostrava
Logo města
Znak statutárního města OstravaVlajka statutárního města Ostrava
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecOstrava
Obec s rozšířenou působnostíOstrava
(správní obvod)
OkresOstrava-město
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava + Slezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel283 504 (2023)[1]
Rozloha214,23 km²[2]
Nadmořská výška195–339 m n. m.
centrum: 215 m n. m.
PSČ702 00
Počet ulic1936 (2020)
Počet domů28 000 (2021)[3]
Počet MO23
Počet částí obce37
Počet k. ú.39
Počet ZSJ265
Rozpočt. výdaje6720[4] mil. Kč (2016)
Kontakt
Adresa magistrátuProkešovo nám. 1803/8
729 30 Ostrava
info@ostrava.cz
PrimátorJan Dohnal (ODS)
Oficiální web: www.ostrava.cz
Ostrava
Ostrava
Další údaje
Kód obce554821
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 284 tisíc[1] obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými Katovicemi tvoří Slezskou metropolitní oblast s 5,3 miliony obyvatel.[5]

Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Svědkem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly Colours of Ostrava a Beats for Love, Folklor bez hranic Ostrava, festivaly vážné hudby Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti. Každoročně se koná také atletický závod Zlatá tretra. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou.

Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V letech 2004 a 2015 pořádala společně s Prahou mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Na začátku roku 2017 se v Ostravě konalo Mistrovství Evropy v krasobruslení a v září 2018 se na Městském stadionu uskutečnil IIAF Kontinentální pohár. Na přelomu let 2019 a 2020 hostila Ostrava spolu s Třincem hokejové Mistrovství světa juniorů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno (Moravské a Slezské) Ostravy bylo převzato od řeky Ostravy, což bylo středověké jméno dolního toku Ostravice.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ostravy.

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.[zdroj?]

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[7][8] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1631 až 1645 několikrát obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.[zdroj?]

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i halda Ema ve Slezské Ostravě.[zdroj?]

Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky byla pravděpodobně první horská dráha v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem Tivoli. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.[zdroj?]

Významné historické události v datech[editovat | editovat zdroj]

Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava
Pomník osvobození Rudou armádou během Ostravské operace v roce 1945

Zemské hranice[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená)

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.[zdroj?]

V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.[zdroj?]

Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory, Přívoz a Vítkovice – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.[zdroj?]

Městské symboly[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Městský znak je blasonován takto: „V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a tmavým červeným semeníkem”. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[11]

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Ostravy.

Ostravská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s bílým, osedlaným koněm bez uzdy, v poskoku, s červenou pokrývkou pod žlutým sedlem. Za hlavou je žlutá, pětilistá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky.

Pečeť[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o pečeti města Ostravy (v té době Moravská Ostrava) prochází z 11. listopadu 1426. Je na ní vyobrazen znak města v podobě gotického štítu, v němž je doleva kráčející osedlaný kůň se třmeny, uzdou i ohlávkou.[12]

[editovat | editovat zdroj]

Ostravské logo je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Je tvořeno textem – názvem města – se třemi vykřičníky (OSTRAVA!!!). V základním provedení je na bílém pozadí text světlemodrý, vykřičníky jsou tmavě modré. Barvy však mohou být proházené.

Autorem loga je Studio Najbrt. Představeno bylo v roce 2008.[13]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.[zdroj?] Sousedními obcemi sídla jsou Bohumín, Petřvald, Šenov, Vřesina, Čavisov, Stará Ves nad Ondřejnicí, Klimkovice, Vratimov, Velká Polom, Dolní Lhota, Jistebník, Hlučín, Šilheřovice, Ludgeřovice, Dobroslavice, Děhylov, Krmelín, Paskov a Rychvald.

Nejvyšší bod na území města se nachází pod vrcholem Končina u Plesné (339 m n. m.), nejnižším bodem je hladina Odry u Antošovic (195 m n. m.).

Ostrava – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 0,4 2,8 7,7 13,5 18,9 21,9 23,6 23,4 19,4 14,0 6,7 2,0 12,9
Průměrné denní minimum [°C] −5,6 −4,1 −0,8 3,0 7,3 10,6 11,9 11,6 8,7 4,7 0,9 −3,2 3,7
Průměrné srážky [mm] 26,7 30,2 34,0 52,4 91,2 104,4 91,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,3 701,8
Slunečných hodin 47,3 63,8 112,4 153,5 202,6 204,6 217,4 203,6 150,2 118,8 54,6 38,4 1 567,2
Zdroj: Světová meteorologická organizace (UN)[14] Leden 2011

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

Růžice kompasu Vratislav (~170 km) Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km) Radom (~270 km) Růžice kompasu
Praha (~270 km) Sever Krakov (~120 km)
Západ   Ostrava   Východ
Jih
Brno (~140 km) Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km) Košice (~270 km)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Moravské Ostravy[15]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
6 881 13 448 19 243 30 116 36 754 41 765 45 885
Vývoj počtu obyvatel Ostravy[15]
1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[16] 2013 2014[17] 2015 2016 2017 2018 2021 2023
183 662 234 222 278 656 322 073 327 371 316 744 302 456 296 507 294 684 293 312 291 658 290 317 288 923 284 982 283 504

Do 19. století bylo obyvatelstvo národnostně nevyhraněné, část obyvatel tvořilo českojazyčné lašské obyvatelstvo, velká část obyvatel byla německy hovořící. Od poloviny 19. století, zejména vlivem příchodu kvalifikovaných dělníků a intelektuálů z Čech, se město začalo počešťovat. Do města se však v té době stěhovalo obyvatelstvo z celého Rakouska-Uherska – příchozí obyvatelé mimo české země pocházeli zejména z Haliče. Po roce 1945 došlo k vysídlení většiny ostravských Němců. V devadesátých letech se většina obyvatel přihlásila k české národnosti a tzv. moravské národní hnutí se zde do dnešních dnů téměř vůbec neprosadilo. V roce 2001 se podle sčítání lidu 89,6 % obyvatel považovalo za Čechy, 3,5 % za Slováky, 2,3 % za Moravany, 0,3 % za Poláky, 0,3 % za Slezany, 0,2 % za Vietnamce, 0,2 % za Romy, 0,2 % za Němce a 0,1 % za Ukrajince. K jakékoliv víře se přihlásilo 29,5 % obyvatel – 80,1 % z nich tvořili římští katolíci.[zdroj?]

Ostrava má necelých 300 tisíc obyvatel, do města také dojíždí 50 tisíc lidí za prací i za studiem.[18] Kromě toho je Ostrava centrem druhé největší české aglomerace nazvané Ostravská metropolitní oblast, která v Moravskoslezském kraji kromě přilehlých obcí zahrnuje většinu velkých měst: především Opavu, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnici, Nový Jičín, Krnov, Orlovou, Bohumín nebo Český Těšín. Žije v ní téměř 1 milion obyvatel, což z ní činí druhé nejvýznamnější urbanizované území v Česku.[5] K roku 2019 konkrétně měla rozlohu 2710 km², kde v celkem 172 obcích žilo 982 071 obyvatel (81 % obyvatel kraje), hustota zalidnění tak činila 362 obyvatel na km².[19]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Městské obvody v Ostravě
Katastrální území Ostravy
Související informace naleznete také v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Město o rozloze 214 km² je tvořeno 23 městskými obvody. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka Městský obvod rozloha (ha) počet obyvatel (2021)[20] Části Katastrální území
vlajka Hošťálkovic Hošťálkovice 529 1 683   Hošťálkovice
vlajka Hrabové Hrabová 920 3 758   Hrabová
vlajka Krásného Pole Krásné Pole 543 2 652   Krásné Pole
vlajka Lhotky Lhotka 214 1 333   Lhotka u Ostravy
vlajka Mariánských Hor a Hulvák Mariánské Hory a Hulváky 735 11 629 Hulváky, Mariánské Hory Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
vlajka Martinova Martinov 403 1 199   Martinov ve Slezsku
vlajka Michálkovic Michálkovice 289 3 245   Michálkovice
vlajka Moravské Ostravy a Přívozu Moravská Ostrava a Přívoz 1353 37 855 Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz
vlajka Nové Bělé Nová Bělá 717 2 207   Nová Bělá
vlajka Nové Vsi Nová Ves 307 747   Nová Ves u Ostravy
vlajka Ostravy-Jihu Ostrava-Jih 1631 96 871 Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
vlajka Petřkovic Petřkovice 393 3 140   Petřkovice u Ostravy
vlajka Plesné Plesná 487 1 496   Nová Plesná, Stará Plesná
vlajka Polanky nad Odrou Polanka nad Odrou 1730 4 898   Polanka nad Odrou
vlajka Poruby Poruba 1318 61 939   Poruba, Poruba-sever
vlajka Proskovic Proskovice 343 1 204   Proskovice
vlajka Pustkovce Pustkovec 107 1 312   Pustkovec
vlajka Radvanic a Bartovic Radvanice a Bartovice 1666 6 189 Bartovice, Radvanice Bartovice, Radvanice
vlajka Slezské Ostravy Slezská Ostrava 4140 21 375 Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
vlajka Staré Bělé Stará Bělá 1393 3 980   Stará Bělá
vlajka Svinova Svinov 1163 4 257   Svinov
vlajka Třebovic Třebovice 282 1 828   Třebovice ve Slezsku
vlajka Vítkovic Vítkovice 648 7 653   Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Politika[editovat | editovat zdroj]

Jan Prokeš

Představitelé Ostravy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Ostravy.

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.[zdroj?]

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.[zdroj?]

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal prvním primátorem města Ostravy, Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993–2001) a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje, či Petr Kajnar, který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 tisíc nových pracovních míst. Současným primátorem je Jan Dohnal zvolený v roce 2023.[21]

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Volby do Zastupitelstva města Ostravy proběhly v roce 2022. Níže je uveden seznam zastupitelů, kteří vykonávali funkci v letech 2022–2026.[22]

Složení zastupitelstva (55 mandátů)
Koalice (37) Opozice (18)

ANOANOANOANOANO
ANOANOANOANO
ANOANOANOANO

OstravakOstravakOstravak
OstravakOstravakOstravak
OstravakOstravak

ODS + TOP09ODS + TOP09
ODS + TOP09ODS + TOP09
ODS + TOP09ODS + TOP09

STAROSTOVÉ pro OSTRAVUSTAROSTOVÉ pro OSTRAVU
STAROSTOVÉ pro OSTRAVU
STAROSTOVÉ pro OSTRAVU

Česká pirátská strana
Česká pirátská strana
Česká pirátská strana

KDU-ČSL
KDU-ČSL
KDU-ČSL

JDETOJDETOJDETO
JDETOJDETOJDETO
JDETOJDETO

SPDSPDSPD
SPDSPD
SPDSPD

Ostravská levice (KSČM)
Ostravská levice (KSČM)
Ostravská levice (KSČM)

Členové zastupitelstva

Členové zastupitelstva
Jméno a příjmení Zvolen za
Josef Babka, JUDr. Ostravská levice
Zuzana Bajgarová, Mgr. ANO 2011
Lucie Baránková Vilamová, Ing. Ph.D.

náměstkyně primátora

ANO 2011
Martin Bednář, Bc.

člen rady města

ANO 2011
Aleš Boháč, Bc. MBA

náměstek primátor

STAROSTOVÉ pro OSTRAVU
Vladimír Cigánek, Ing. ODS
Robert Čep, prof. Ing. Ph.D. ANO 2011
Filip Čmiel, Ing. Ph.D. SPD
Jan Dohnal, Mgr.

primátor města

Koalice SPOLU
Martin Drastich, Ing. et Ing. Ph.D., MBA Ostravak
Tomáš Gemela ANO 2011
Regina Gogelová, Ing. Koalice SPOLU
Peter Harvánek, Ing. SPD
Andrea Hoffmanová, Mgr. Ph.D.

náměstkyně primátora

Česká pirátská strana
Michal Hořínek, Mgr. Koalice SPOLU
Patrik Hujdus, Mgr. STAROSTOVÉ pro OSTRAVU
Jiří Jureček STAROSTOVÉ pro OSTRAVU
Martin Juroška, Ing. Ph.D. Ostravská levice
František Kolařík, Ing. Koalice SPOLU
Martin Kret, Ing. DiS. ANO 2011
Markéta Langrová ANO 2011
Tomáš Macura, Ing. MBA ANO 2011
Vít Macháček, Ing. Ostravská levice
Dagmar Macháčková, Bc. MPA

náměstkyně primátora

ANO 2011
Tomáš Málek, MUDr. Ostravak
Marie Malcharová SPD
Karel Malík, Ing. ANO 2011
Michal Mariánek, Mgr. MBA

člen rady města

Ostravak
Margeta Michopulu, Bc. ANO 2011
Petr Mika, Mgr. Ostravak
Ondřej Němeček, MUDr. Bc. MBA ANO 2011
Miroslav Otisk, Bc. MSc. MBA ANO 2011
Maxim Pachomov, Bc. ANO 2011
Libor Pavel, Mgr. SPD
Tomáš Pavliska Ostravak
Vladimír Polák Ostravak
Gabriela Poštulková SPD
Zbyněk Pražák, Ing. Ph.D.

náměstek primátora

Koalice SPOLU
Petr Psotka, Mgr. Koalice SPOLU
Zdeněk Rodek ANO 2011
Rostislav Řeha, Ing. Česká pirátská strana
Lukáš Semerák, JUDr.

člen rady města

Ostravak
Jan Síla, MUDr. SPD
Ondřej Slíva, Ing. ANO 2011
Robert Starý SPD
Miroslav Svozil, Ing. ODS
Kateřina Šebestová, Mgr. ANO 2011
Hana Tichánková, Ing.

náměstkyně primátora

ANO 2011
Jaroslav Trnovec ANO 2011
Jiří Vávra

náměstek primátora

ANO 2011
Petr Veselka ANO 2011
Iveta Vozňáková, doc. Ing. Ph.D. Ostravak
Tomáš Výtisk, Ing. STAROSTOVÉ pro OSTRAVU
David Witosz, Ing. Piráti
Radana Zapletalová, Bc. Koalice SPOLU

Úřady a instituce[editovat | editovat zdroj]

Pohled na znak města před Novou radnicí

Úřady[editovat | editovat zdroj]

Justiční instituce[editovat | editovat zdroj]

Krajský soud v Ostravě

Krajský soud v Ostravě sídlí v historické budově na Havlíčkově nábřeží v Moravské Ostravě a jeho působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje.[zdroj?]

Okresní soud v Ostravě sídlí v moderní budově na ulici U Soudu v městském obvodu Poruba, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. Spolu s brněnským městským soudem jde co do počtu soudců o největší české okresní soudy[23].

K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Staré ostravské tramvaje v tradičních barvách (těch, která dnes mají jen stará vozidla) na zastávce Nová Ves vodárna

Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části České republiky. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava, které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v České republice dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Londýna a Varšavy. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.[zdroj?]

Páteří silniční infrastruktury je dálnice D1, která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do Polska, s Frýdkem-Místem ji spojuje dálnice D56. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí silnice I. třídy č. 11, 56, 58 a 59. Poblíž Ostravy vede evropská silnice E75 a E462.[zdroj?]

Ostrava je také významným železničním uzlem, leží na II. a III. železničním koridoru a vede tudy dálková osobní i nákladní doprava z Česka do Polska a na Slovensko. Nejdůležitějšími ostravskými nádražími jsou Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Svinov. Ostrava jako první město v České republice zavedlo železniční spojení až na letiště. Z Ostravy jezdí přímé vlaky.[zdroj?]

Tramvaj Stadler Tango NF2 nOVA v barevném provedení typickém pro všechna nová vozidla

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. Dnes se plánuje výstavba nového úseku tramvajové tratě, a to od křižovatky "U Slovanů" (zastávka rektorát VŠB) k dnešní autobusové smyčce Opavská (u obchodního domu Globus). Projekt byl zastupitelstvem města schválen jako součást strategického plánu rozvoje města.[24] Součástí modernizace a ekologizace MHD v Ostravě je rovněž pokrývání tramvajových pásů absorpční pryží a následné zatravňování.[25]

V roce 2018 začalo být postupně uváděno do provozu čtyřicet tramvají vyvinutých pro Ostravu společností Stadler. Vozy nesoucí název Stadler Tango NF2 nOVA jsou se svou tichou jízdou, klimatizací, USB zásuvkami, kapacitou 190 míst, maximální rychlostí 80 km/h, wi-fi připojením toho času nejmodernějšími tramvajemi v České republice. Cena jedné tramvaje činila 28,5 milionu korun.[26] Nákup těchto tramvají, stejně tak jako plánovaný (2020) nákup čtyřiceti tramvají Škoda 39T nové generace společnosti Škoda Transportation za 1,9 miliardy korun[27], je součástí projektu rozsáhlé obměny vozového parku ve městě. Od počátku této obměny do roku 2022 má být kompletně vyměněn vozový park, přičemž provoz MHD ve městě je po tomto datu plánován již výrazně ekologičtější, např. zcela bez dieselových motorů.[28] Součástí této obměny je např. i výměna dieselových autobusů za ty s pohonem CNG a za elektrobusy, nákup parciálních a dvoučlánkových trolejbusů, nákup CNG minibusů a elektrominibusů a v plánu jsou také doubledeckery s pohonem CNG. Všechna nová vozidle jsou uváděna do provozu v novém barevném provedení, a sice v barvě světle modré/tyrkysové s reflexními bílými doplňky.[28] V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.[zdroj?]

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. V devadesátých letech se otevřela trať do Koblova. Následně nastal útlum v rozšiřovaní trolejbusové dopravy, který skončil v roce 2013, kdy byla otevřená trať na Novou Karolinu. V roce 2015 byla otevřená krátká trať na Hulváky. V neděli 28.2.2016 byla zprovozněna trolejbusová trať na Hranečník, kde tak vznikl Přestupní uzel Hranečník.[zdroj?]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ostravice

Ačkoliv ze statistik Ostrava nevychází nejlépe, životní prostředí ve městě se neustále zlepšuje. Stavu životního prostředí v Ostravě se věnuje i řada projektů města. Jedním z nich jsou speciální webové stránky dycham.ostrava.cz,[29] které umožňují občanům sledovat aktuální stav ovzduší nebo ozdravné pobyty určené pro děti ohrožené znečištěním ovzduší.[zdroj?]

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo. S jejich odstraněním se začne na podzim 2017. Definitivní likvidace by měla být hotova do roku 2020.[30]

Kultura, umění, architektura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ostravě.
Divadlo Antonína Dvořáka

Kultura a umění[editovat | editovat zdroj]

V Ostravě je pět stálých divadel. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má tři scény (Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo "12"), dále Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo Mír a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava.[zdroj?]

V Ostravě působí mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně zde probíhají mezinárodní festivaly klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival či Ostravské dny – Festival nové hudby. Důležitým místem, které řadu akcí spojených s Janáčkovou filharmonií i se zmíněnými hudebními festivaly hostí, je Dům kultury města Ostravy.[zdroj?]

Colours of Ostrava

Od roku 2002 se v Ostravě koná multižánrový hudební festival Colours of Ostrava, který do Ostravy každoročně přivádí řadu hvězd a desetitisíce návštěvníků. Oblast Dolních Vítkovic hostí od roku 2013 festival taneční hudby Beats for Love který každoročně navštíví přes 40000 návštěvníků. V pěti ostravských obvodech se od roku 1998 koná festival Folklor bez hranic Ostrava, který představuje krásy českého i zahraničního folkloru.

Mezi další významné kulturní akce v Ostravě patří filmové a divadelní festivaly Jeden svět, Ostrava Kamera Oko, Mezinárodní festival outdoorových filmů nebo oblíbené Letní shakespearovské slavnosti, které se konají pod širým nebem na Slezskoostravském hradě. Zvykům a tradicím se pak věnuje Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění, festival Májová Plesná nebo Irský kulturní festival, který přibližuje irskou kulturu.

Od roku 2006 má v Ostravě svoje sídlo celostátní křesťanská televize TV Noe.[31]

V Ostravě lze navštívit také řadu muzeí a galerií:

  • Ostravské muzeum se nachází v budově Staré radnice z 16. století. Stálé expozice se věnují historii města, přírodě i krajině Ostravska.[32]
  • Dům umění patří k architektonickým zajímavostem města. Kvalitou sbírek se galerie řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.[33]
  • Malý svět techniky U6 umožňuje testování vědecko-technických zákonitostí na vlastní kůži (např. řídit vlak, vyrobit elektrický proud jízdou na kole, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema).[34][35]
  • Velký svět techniky nabízí další atrakce, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m² jsou umístěny celkem čtyři „světy“ s trvalými expozicemi a jeden „svět“ určený pro expozice dočasné.[36]
  • Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě. Při prohlídce se prochází stejnou cestu, jakou chodili horníci každodenně při příchodu do práce. Je zde řetízkový systém šaten, koupelny, převlékárny, dispečink, strojovna s dochovanými těžními stroji a kompresory. Přímo do dolů se však nefárá.[37]
  • Landek (národní přírodní památka), zalesněný vrch nad soutokem Odry a Ostravice ležící v slezské části Ostravy mezi Koblovem a Petřkovicemi. Jedná se o světově známou lokalitu v oblastech archeologie, geologie, historie a hornictví. Místo nálezu petřkovické Venuše, sídliště lovců mamutů a první doložené použití černého uhlí jako palivo. Na místě bývalého hradu Landek se nachází rozhledna s výhledem na Moravskou Ostravu a Přívoz nebo dál do Moravské brány.
  • Hornické muzeum Landek Park naproti tomu nabízí autentickou prohlídku uhelného dolu Anselm s průvodcem-horníkem.[zdroj?]
  • Muzeum hraček, které má unikáty i rarity z více než 60 zemí a také nejstarší hračky od poloviny 19. století.[zdroj?]
Divadlo loutek
  • Železniční muzeum s modely vláčků nebo originály dokumentů z dob Rakouska-Uherska.[zdroj?]
  • Pivovarské muzeum – prohlídková trasa s ochutnávkou umožňuje seznámit se s postupy výroby piva i jeho historií.[zdroj?]
  • Hasičské muzeum se nachází v secesní budově někdejšího německého sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze. Součástí expozice je videoprojekce přibližující práci hasičů.[zdroj?]
  • Muzeum Keltičkova kovárna, v němž údajně žil kovář Keltička – podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Před domem se nachází památník kováře Keltičky a malá expozice uvnitř mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Obsahuje např. sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty.[zdroj?]
  • Geologický pavilon prof. Františka Pošepného představující okolo 15 000 exponátů mineralogických, petrografických a paleontologických sbírek, i kolekci nerostných surovin.[zdroj?]
  • Plato Ostrava – jde o instituci bez vlastního sbírkového fondu, zaměřenou na současné domácí i zahraniční výtvarné umění.[zdroj?]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Řada významných staveb se nachází v městské památkové zóně Moravská Ostrava. Architektonicky kvalitní stavby sloužící především veřejnému životu byly postaveny na přelomu 19. a 20. století. Kromě Masarykova náměstí s budovou Staré radnice, mariánským morovým sloupem z roku 1702 a secesním polyfunkčním domem Café Habsburg s kavárnou,[38] jsou významnou součástí čtvrti Smetanovo náměstí s budovou Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistickým obchodním domem Knihcentrum, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Za zmínku stojí také církevní stavby: nejstarší ostravský kostel sv. Václava z 13. století nebo druhý největší chrám na Moravě a ve Slezskukatedrála Božského Spasitele. Budovy v této části města se pojí se jmény slavných architektů jako byli např. Karel Kotas, Josef Gočár, Ernst Korner nebo Alexander Graf. Na začátku roku 2012 bylo poblíž centra Ostravy postaveno obchodní centrum Forum Nová Karolina.[zdroj?]

Také v předměstských částech je hodnotná architektura, například zástavba modernistických vil ve Staré Bělé v blízkosti Bělského Lesa. Nejvýznamnější je ale městský obvod Ostrava-Poruba se svou architekturou ve stylu socialistického realismu 50. let 20. století (tzv. sorela), který se inspiroval vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá prvky antiky, renesance a klasicismu. Vstupem do bytové zástavby je známý Oblouk. S těžkým průmyslem v Ostravě je část Ostrava-Vítkovice. S narůstajícím počtem zaměstnanců bývalých Vítkovických železáren zde vznikly dělnické kolonie společně se sociálním zázemím, radnicí i kostelem. Vše s režným neomítaným zdivem. Navštívit lze také městskou památkovou zónu v Ostravě-Přívoze se secesní zástavbou či Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce, komplex bývalých dělnických bytů vybudovaných ve 20. letech minulého století.[zdroj?]

Sakrální památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála Božského Spasitele

Zaniklé stavby[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Masarykovo náměstí je historickým centrem města

Ostrava má industriální charakter, pro turisty je zajímavá zejména Dolní oblast Vítkovice, Důl Michal nebo Landek Park. Prozkoumat město lze i díky adventuře Kód Salomon,[39] ve které jde o příběh barona Rothschilda. Během procházky městem lze snadno narazit na filmový štáb, který právě točí nový film, seriál nebo videoklip. Ostravu filmové produkce totiž vyhledávají kvůli její atmosféře stále častěji. Nejčastějšími cíli kromě muzeí a galerií jsou:

  • Nová radnice na Prokešově náměstí, s nejvyšší vyhlídkovou věží. Z ochozu ve výšce 73 m lze vidět Ostravu z ptačí perspektivy. Výhled s komentářem seznámí jak s historií města, tak s jeho současností.[zdroj?]
  • Komenského sady, místo, kde je možné narazit na sochu sovětských hrdinů, cvičící jogíny, tančící matky i sportovce. Je zde také ostravská pláž a kavárna.[zdroj?]
  • Pohádkový orloj, jenž je možno spatřit od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, vždy v dvouhodinových intervalech. V oknech galerie loutek se asi dvě minuty odehrává boj Kašpárka se smrťákem, kterého se účastní i další čtyři postavy – anděl, král, královna a čert.[zdroj?]
  • Slezskoostravský hrad, který se vlivem důlní činnosti propadl o 16 m. Nachází se nedaleko Masarykova náměstí a soutoku řek Lučiny a Ostravice. Na hradě se koná celoročně mnoho akcí zejména pro děti a jejich rodiče, ale také známý festival Letní shakespearovské slavnosti.[zdroj?]
  • Stodolní ulice, legendární místo, ve kterém je přes 60 barů, klubů, restaurací a kaváren.[zdroj?]
  • Masarykovo náměstí, historické centrum města střeží mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž barokní socha svatého Floriána. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta T. G. Masaryka z foyer Nové radnice. Je zde také obchodní dům Laso, Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“ nebo Dům dědiců I. Reisze od vídeňského architekta Wunibalda Deiningera a další pamětihodnosti.[zdroj?]
  • Poruba, historická městská čtvrť vystavěná v „sorele“ za účelem nahrazení městského centra. Nejstarší část Poruby byla vybudována jako součást monumentálních velkolepých plánů, které se z finančních důvodů nerealizovaly celé, ale jenom hlavní body.[zdroj?]
  • Trojhalí Karolina. Historické budovy mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovice na území po bývalé koksovně Karolina jsou přetvořeny podle návrhu architekta Josefa Pleskota na místo, kam lidé chodí za sportem a zábavou.[zdroj?]
  • Zoologická zahrada Ostrava – rozlohou druhá největší zoo v České republice je domovem 400 druhů zvířat. Jsou zde moderní expozice, nové pavilony, výběhy, večerní prohlídky, komentovaná krmení, ale třeba i zimní běžkování. Od roku 2014 je novou součástí Safari asijských kopytníků, od roku 2015 pak Pavilon evoluce.[zdroj?]
  • Dolní oblast Vítkovice (národní kulturní památka) je klasickým industriálním prostorem v srdci města. Na Vysokou pec č. 1 Bolt Tower s restaurací se lze dostat proskleným výtahem, je z ní rozhled nejen na celý areál, ale také na Ostravu a její okolí. K dispozici je průvodce, který návštěvníky seznámí nejen s historií rodiny Rothschildů, ale i s objekty VI. Energetické ústředny, kompresorovny, starými hornickými koupelnami nebo třeba Gongem, halou postavenou z bývalého plynojemu.[zdroj?]
  • Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě.[zdroj?]
  • Hornické muzeum Landek Park s dřívějším dolem Anselm.
  • Planetárium Ostrava, kde si lze rozšířit vědomosti o vesmíru nebo i jen poslouchat hudbu pod hvězdnou oblohou.[zdroj?]
  • Halda Ema (také pod názvem Terezie Ema nebo Ostravská sopka) na pravém břehu řeky Ostravice s výškou 315 (z původních 327) m n. m.,[40] na níž vládne subtropické klima, neboť halda stále pracuje.[zdroj?]
  • DinoPark Ostrava

Podle Ostravy byl pojmenován vrchol v Patagonských Andách v Chile.[41]

Školství[editovat | editovat zdroj]

SPŠ chemická akademika Heyrovského a Gymnázium
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Aula VŠB

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Cizojazyčné školy[editovat | editovat zdroj]

  • 1st International School of Ostrava
  • Ostrčilova Bilingual School
  • Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.
  • ZŠ a MŠ Monty School
  • Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě
  • Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě
  • PORG základní škola a gymnázium o. p. s.

Sport v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Bazaly, bývalé sídlo Baníku
Stadion Vítkovice
Ostravar Aréna (2007)

Ostrava je městem se sportovní tradicí. V současnosti hostí akce jak republikového, tak i evropského či světového charakteru.[zdroj?]

V minulosti hostila řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

  • 1986: MS v odbíjené žen
  • 1987: MS ve vzpírání
  • 1990: MS v házené mužů
  • 1992: ME v kulturistice
  • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
  • 2001: ME ve volejbale mužů
  • 2003:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v krasobruslení
  • 2004:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v latinskoamerických tancích
    • MS v ledním hokeji
  • 2005:
    • ME ve futsale
    • MS v latinskoamerických tancích
  • 2006:
    • ME v soutěži teamgym
    • MS v kulturistice mužů
    • první kolo světové skupiny Davis Cupu
    • MS mládeže do 17 let v atletice
  • 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny
  • 2009: MS ve freestyle motokrosu
  • 2009: ME U20 v rugby – skupina B
  • 2010: MS v basketbalu žen
  • 2011: ME v atletice do 23 let
  • 2013: MS ve florbale žen
  • 2015: Davis Cup
  • 2015: MS v ledním hokeji
  • 2017: Mistrovství Evropy v krasobruslení
  • 2019/2020 (prosinec 2019 a leden 2020): Ostrava a Třinec hostili Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji hráčů do 20 let

.

V Ostravě sídlí sportovní týmy HC Vítkovice Ridera a HC RT Torax Poruba (lední hokej), FC Baník Ostrava, MFK Vítkovice a FC Ostrava Jih(fotbal), NH Ostrava (basketbal), 1. SC Vítkovice, FBC Ostrava a MVIL Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball), VK Ostrava, Blue Volley Ostrava (volejbal) a Ostrava Steelers (americký fotbal).[zdroj?]

Ostrava nabízí množství příležitostí sportovního vyžití, díky čemuž získala titul Evropské město sportu 2014.[46] Na území města Ostravy se nachází atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Ostravu protíná řada cyklotras a cyklostezek. V okolí Ostravy se nachází pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy a vyznačují se dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází další golfové hřiště v Kravařích.[zdroj?]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Ostravy jsou:[47]

Město Země Spolupráce od roku Oblasti spolupráce
Katowice Polsko 1960, obnovena 1996 reforma státní správy, pořádání Česko-polských dnů, revitalizace průmyslových ploch
Drážďany Německo 1971, obnovena 1995 kultura, mládež, školství
Split Chorvatsko 1976 spolupráce v oblasti kultury a bezpečné dopravy v Evropě
Pireus Řecko 1997 spolupráce v oblasti kultury, školství
Coventry Spojené království 1957, obnovena 1990 školství, spolupráce hospodářských komor
Košice Slovensko 2001 revitalizace průmyslových ploch, kultura, spolupráce důchodců
Miskolc Maďarsko 2001 revitalizace průmyslových ploch
Pittsburgh USA 2001 revitalizace průmyslových ploch, ekologie
Uralsk Kazachstán 2008 obchodní, ekonomická, vědecko-technická spolupráce, ochrana životního prostředí, sportu, turismu, malého a středního podnikání
Shreveport USA 2015
Gaziantep Turecko 2012 podpora rozvoje hospodářských styků, kulturní výměna
Abomey Beninská republika 2012 urbanismus a regenerace města, strategické plánování, podpora podnikatelských aktivit, ochrana životního prostředí, činnost samosprávných orgánů, vzdělanost a kultura, cestovní ruch, sport
Dnipro Ukrajina 2024 průmysl, byznys, školství, kultura, sport

V letech 1949–2022 byl partnerským městem Ostravy Volgograd a v letech 2009–2022 Doněck. Obě partnerství byla vypovězena kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou.[48]

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Jaromír Nohavica

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. [1]
  5. a b ITI ostravské aglomerace [PDF online]. Statutární město Ostrava, prosinec 2015 [cit. 2016-06-18]. S. 16, 17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 202, 203.
  7. Představujeme město: Ostrava. www.ceskapanoramata.eu [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14. 
  8. Ostrava 2015: Věděli jste, že…. www.ostrava2015.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-27. 
  9. katedrála Božského Spasitele [online]. Památkový katalog [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. 
  10. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  11. Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
  12. Nejstarší dochovaná městská pečeť Moravské Ostravy
  13. Ostrava má nové logo, ostrava.cz. www.ostrava.cz [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-28. 
  14. World Weather Information Service – Ostrava [online]. United Nations [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54. 
  16. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  17. Kolik vlastně má Ostrava obyvatel? Čísla se různí. Moravskoslezský deník. 2014-01-09. Dostupné online [cit. 2018-06-25]. 
  18. Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  19. OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument [PDF online]. Regionální stálá konference Středočeského kraje, březen 2020 [cit. 2021-05-07]. S. 15–17. Dostupné online. 
  20. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-04-03]
  21. Primátorem Ostravy se stal Jan Dohnal z ODS, město povede nová koalice. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2023-04-26 [cit. 2023-04-26]. Dostupné online. 
  22. Členové zastupitelstva města. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2023-04-29]. 
  23. www.justice.cz [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. 
  24. Nová tramvaj Poruba [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14. 
  25. [2]
  26. Nejmodernější tramvaj je v Ostravě. Ostrava.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  27. ROTT, Lukáš. Škoda představila model nové tramvaje. Brzy budou k vidění i v Ostravě. moravskoslezsky.denik.cz. 2018-10-11. Dostupné online [cit. 2019-05-14]. 
  28. a b Nové dopravní prostředky MHD za 4,7 miliard v Ostravě | Ostrava-Online.cz. www.ostrava-online.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  29. http://www.dycham.ostrava.cz
  30. Čištění ropných lagun začne na podzim. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-17]. 
  31. https://www.tvnoe.cz/kontakty
  32. Stálé expozice. In: Ostravské muzeum [online]. GrowJOB institute, ©2005-2022 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: http://www.ostrmuz.cz/website/imagemenu/stale-expozice/.
  33. Pět v jednom, Galerie výtvarného umění v Ostravě znovuotevírá Dům umění. In: GVUO.cz [online]. Galerie výtvarného umění v Ostravě, ©2017, 10. 10. 2019 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.gvuo.cz/pro-media/pet-v-jednom-galerie-vytvarneho-umeni-v-ostrave-znovuotevira-dum-umeni_sd35.
  34. Zveme na školní výlet. Starohamerský zpravodaj, 2014, č. 4, s. [6]. Dostupné také z: https://docplayer.cz/4254829-Starohamersky-zpravodaj.html.
  35. Malý Svět techniky novou atrakcí Dolní oblasti Vítkovic. In: Ostrava!!! [online]. OVANET, 15. 11. 2012 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/maly-svet-techniky-novou-atrakci-dolni-oblasti-vitkovic.
  36. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ. Bienále Industriální stopy 2011. Rozhovor s Rodanem Broskevičem. In: Earch.cz [online]. artEcho, ©2021, 26. 9. 2011 [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.earch.cz/revue/clanek/bienale-industrialni-stopy-2011-rozhovor-s-rodanem-broskevicem.
  37. Prohlídkové okruhy. In: Dul-michal.cz [online]. PORTA [cit. 2022-06-04]. Dostupné z: https://www.dul-michal.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy.
  38. AUGUSTINKOVÁ, Lucie; PACLOVÁ, Hana. Café Habsburg (kavárna Praha) v Ostravě. 1.. vyd. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, 2016. 116 s. ISBN 978-80-248-3984-4. 
  39. Archivovaná kopie. kodsalomon.ostrava.cz [online]. [cit. 2019-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-30. 
  40. Česko země příběhů: Rozhled z ostravské sopky
  41. MARYNČÁKOVÁ, Natálie. Historie a současnost horolezeckého oddílu Vítkovice. Brno, 2017 [cit. 2021-11-07]. 145 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Taťána Straková. s. 67–70. Dostupné online.
  42. VOŠ Mediální komunikace - studuj s praxí. VOŠ Mediální tvorby [online]. [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  43. http://www.gwsh.pl/cz/ [online]. 
  44. http://www.newportu.cz/historie.htm [online]. 
  45. Vysoká škola sociálně správní. www.vsss.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-23]. 
  46. Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu [online]. [cit. 2013-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. 
  47. Mezinárodní vztahy. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-21]. 
  48. https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-vypovi-partnerske-smlouvy-s-doneckem-a-volgogradem

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]