Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o statutárním městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Ostrava (rozcestník).
Možná hledáte: Ostrata.
Statutární město Ostrava
Logo města
Ostravakolaz.png
NUTS 5: CZ0806 554821
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4): Ostrava-město (CZ0806)
historická země: Slezsko + Morava
katastrální výměra: 214,23 km²
počet obyvatel: 291 634 (2017)[1] (e)
rozpočtové výdaje: 6720 mil. Kč  (2016[2])
nadmořská výška: 208–334 m n. m.
PSČ: 702 00
zákl. sídelní jednotky: 265
části obce: 37
městské části / obvody: 23
katastrální území: 39
adresa magistrátu: Magistrát města Ostravy
Prokešovo náměstí 1803/8
Moravská Ostrava a Přívoz
729 30  Ostrava 2
info@ostrava.cz
primátor(ka): Tomáš Macura[3] (nestr. za ANO)
www.ostrava.cz
Ostrava
Ostrava

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární a univerzitní město na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde 291 634[1] obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v České republice.[4]

Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Živoucím důkazem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Po celý rok se ve městě pořádají různorodé kulturní a sportovní akce. Mezi nejznámější z nich patří například hudební festival Colours of Ostrava, festivaly vážné hudby Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti, nebo atletický závod Zlatá tretra. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou.

Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V roce 2004 a 2015 pořádala společně s Prahou mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Na začátku roku 2017 se v Ostravě konalo Mistrovství Evropy v krasobruslení. V roce 2017 si Ostrava připoměla 750 let od první písemné zmínky o městě.

[editovat | editovat zdroj]

Znak Ostravy

Heraldický znak[editovat | editovat zdroj]

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[5]

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 bylo představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. OSTRAVA!!![6] je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Podobu loga tvoří název města se třemi vykřičníky.

Logo města

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ostravy.

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[7][8] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1621 až 1645 obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i halda Ema ve Slezské Ostravě.

Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky byla pravděpodobně první horská dráha v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem Tivoli. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.

Významné historické události v datech[editovat | editovat zdroj]

Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava

Zemské hranice[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená)

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou většina města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra města a velkých sídlišť leží na Moravě.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Moravské Ostravy[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
6 881 13 448 19 243 30 116 36 754 113 709 125 304
Vývoj počtu obyvatel Ostravy[10]
1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[11]
183 662 234 222 278 656 322 073 327 371 316 744 296 224

Do 19. století bylo obyvatelstvo národnostně nevyhraněné, většina obyvatel byla německy hovořící. Od poloviny 19. století, zejména vlivem příchodu kvalifikovaných dělníků a intelektuálů z Čech, se město začalo počešťovat. Po roce 1945 dochází k odsunu německého obyvatelstva. V devadesátých letech se většina obyvatel přihlásila k české národnosti a tzv. moravské národní hnutí se zde do dnešních dnů téměř vůbec neprosadilo. Ve městě je rovněž početná romská, slovenská, polská a vietnamská menšina.

Ostrava je centrem druhé největší české aglomerace, která v Moravskoslezském kraji kromě přilehlých obcí zahrnuje většinu velkých měst: především Opavu, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnici, Nový Jičín, Orlovou, Bohumín nebo Český Těšín. Žije v ní téměř 1 milion obyvatel, což tvoří 79 % obyvatel kraje.[4]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.

Ostrava – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Průměrné maximum [°C] 0,4 2,8 7,7 13,5 18,9 21,9 23,6 23,4 19,4 14 6,7 2
Průměrné minimum [°C] -5,6 -4,1 0,8 3 7,3 10,6 11,9 11,6 8,7 4,7 0,9 -3,2
Srážky [mm] 26,7 30,2 34 52,4 91,2 104,4 91,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,3
Zdroj: Světová meteorologická organizace (UN)[12] Leden 2011

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

Růžice kompasu Vratislav (~170 km) Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km) Radom (~270 km) Růžice kompasu
Praha (~270 km) Sever Krakov (~120 km)
Západ   Ostrava   Východ
Jih
Brno (~140 km) Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km) Košice (~270 km)

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Městské obvody v Ostravě
Katastrální území Ostravy
Související informace naleznete také v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Město o rozloze 214 km2 je tvořeno 23 městskými obvody. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka Městský obvod rozloha (ha) počet obyvatel (2011) Části Katastrální území
vlajka Hošťálkovic Hošťálkovice 529 1 599   Hošťálkovice
vlajka Hrabové Hrabová 920 3 622   Hrabová
vlajka Krásného Pole Krásné Pole 543 2 730   Krásné Pole
vlajka Lhotky Lhotka 214 1 192   Lhotka u Ostravy
vlajka Mariánských Hor a Hulvák Mariánské Hory a Hulváky 735 12 270 Hulváky, Mariánské Hory Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
vlajka Martinova Martinov 403 1 496   Martinov ve Slezsku
vlajka Michálkovic Michálkovice 289 2 985   Michálkovice
vlajka Moravské Ostravy a Přívozu Moravská Ostrava a Přívoz 1353 38 661 Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Přívoz
vlajka Nové Bělé Nová Bělá 717 1 764   Nová Bělá
vlajka Nové Vsi Nová Ves 307 676   Nová Ves u Ostravy
vlajka Ostravy-Jihu Ostrava-Jih 1631 106 973 Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
vlajka Petřkovic Petřkovice 393 2 916   Petřkovice u Ostravy
vlajka Plesné Plesná 487 1 262   Nová Plesná, Stará Plesná
vlajka Polanky nad Odrou Polanka nad Odrou 1730 4 698   Polanka nad Odrou
vlajka Poruby Poruba 1318 66 603   Poruba, Poruba-sever
vlajka Proskovic Proskovice 343 1 212   Proskovice
vlajka Pustkovce Pustkovec 107 1 129   Pustkovec
vlajka Radvanic a Bartovic Radvanice a Bartovice 1666 6 493 Bartovice, Radvanice Bartovice, Radvanice
vlajka Slezské Ostravy Slezská Ostrava 4140 21 161 Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
vlajka Staré Bělé Stará Bělá 1393 3 760   Stará Bělá
vlajka Svinova Svinov 1163 4 301   Svinov
vlajka Třebovic Třebovice 282 1 805   Třebovice ve Slezsku
vlajka Vítkovic Vítkovice 648 6 916   Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Představitelé Ostravy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Ostravy.

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal prvním primátorem města Ostravy, Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993–2001) a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje, či Petr Kajnar, který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 tisíc nových pracovních míst. Současným primátorem je Tomáš Macura zvolený v roce 2014.

Úřady a instituce[editovat | editovat zdroj]

Pohled na znak města před Novou radnicí

Úřady[editovat | editovat zdroj]

Justiční instituce[editovat | editovat zdroj]

Krajský soud v Ostravě sídlí v historické budově na Havlíčkově nábřeží v Moravské Ostravě a jeho působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje.

Okresní soud v Ostravě sídlí v moderní budově na ulici U Soudu v městském obvodu Poruba, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. Spolu s brněnským městským soudem jde co do počtu soudců o největší české okresní soudy[13].

K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Další instituce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Ostravě, Trolejbusová doprava v Ostravě a Městská autobusová doprava v Ostravě.
Ostravské tramvaje v tradičních barvách na zastávce Nová Ves vodárna

Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části České republiky. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava, které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v České republice dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Prahy, Paříže, Londýna a Düsseldorfu. Od roku 2016 se nově létá také do Dubaje a Milána. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.

Páteří silniční infrastruktury je dálnice D1, která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do Polska. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí silnice I. třídy č. 11, 56, 58 a 59. Poblíž Ostravy vede evropská silnice E75 a E462.

Ostrava je také významným železničním uzlem, leží na II. a III. železničním koridoru a vede tudy dálková osobní i nákladní doprava z Česka do Polska a na Slovensko. Nejdůležitějšími ostravskými nádražími jsou Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Svinov.

Samozřejmostí je i hustá síť městské hromadné dopravy s tramvajemi, trolejbusy a autobusy. V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. V devadesátých letech se otevřela trať do Koblova. Následně nastal útlum v rozšiřovaní trolejbusové dopravy, který skončil v roce 2013, kdy byla otevřená trať na Novou Karolinu. V roce 2015 byla otevřená krátká trať na Hulváky. V neděli 28.2.2016 byla zprovozněna trolejbusová trať na Hranečník, kde tak vznikl Přestupní uzel Hranečník.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[14]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Ostravice

Ačkoliv ze statistik Ostrava nevychází nejlépe, životní prostředí ve městě se neustále zlepšuje. Stavu životního prostředí v Ostravě se věnuje i řada projektů města. Jedním z nich jsou speciální webové stránky dycham.ostrava.cz,[15] které umožňují občanům sledovat aktuální stav ovzduší nebo ozdravné pobyty určené pro děti ohrožené znečištěním ovzduší.

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo. S jejich odstraněním se začne na podzim 2017. Definitivní likvidace by měla být hotova do roku 2020.[16]

Kultura, umění, architektura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ostravě.

Kultura a umění[editovat | editovat zdroj]

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadlo bez bariér.

V Ostravě působí mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně zde probíhají mezinárodní festivaly klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival či Ostravské dny – Festival nové hudby. Od roku 2002 se v Ostravě koná multižánrový hudební festival Colours of Ostrava, který do Ostravy každoročně přivádí řadu hvězd a desetitisíce návštěvníků. V Ostravě-Plesné tradičně probíhá folklórní festival Májová Plesná[17][18] a Mezinárodní sochařské sympozium Plesná, jehož produkty dnes zdobí nejen plesenský parčík, ale i některá místa v centru (např. kostel svatého Václava), Porubě či třeba v Třebovicích.

Mezi další významné kulturní akce v Ostravě patří filmové a divadelní festivaly Jeden svět, Ostrava Kamera Oko, Mezinárodní festival outdoorových filmů nebo oblíbené Letní shakespearovské slavnosti, které se konají pod širým nebem na Slezskoostravském hradě. Zvykům a tradicím se pak věnuje Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění, festival Folklor bez hranic nebo Irský kulturní festival, který přibližuje irskou kulturu.

V Ostravě lze navštívit také řadu muzeí a galerií:

  • Ostravské muzeum se nachází v budově Staré radnice z 16. století. Stálé expozice se věnují historii města, přírodě i krajině Ostravska.
  • Dům umění patří k architektonickým zajímavostem města. Kvalitou sbírek se galerie řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.
  • Malý svět techniky U6 umožňuje testování vědecko-technických zákonitostí na vlastní kůži (např. řídit vlak, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema).
  • Velký svět techniky nabízí další atrakce, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m2 jsou umístěny celkem čtyři „světy“.
  • Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě. Při prohlídce se prochází stejnou cestu, jakou chodili horníci každodenně při příchodu do práce. Je zde řetízkový systém šaten, koupelny, převlékárny, dispečink, strojovna s dochovanými těžními stroji a kompresory. Přímo do dolů se však nefárá.
  • Hornické muzeum Landek Park naproti tomu nabízí autentickou prohlídku uhelného dolu Anselm s průvodcem-horníkem.
  • Muzeum hraček, které má unikáty i rarity z více než 60 zemí a také nejstarší hračky od poloviny 19. století.
  • Pivovarské muzeum – prohlídková trasa s ochutnávkou umožňuje seznámit se s postupy výroby piva i jeho historií.
  • Hasičské muzeum se nachází v secesní budově někdejšího německého sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze. Součástí expozice je videoprojekce přibližující práci hasičů.
  • Muzeum Keltičkova kovárna, v němž údajně žil kovář Keltička – podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Před domem se nachází památník kováře Keltičky a malá expozice uvnitř mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Obsahuje např. sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty.
  • Geologický pavilon prof. Františka Pošepného představující okolo 15 000 exponátů mineralogických, petrografických a paleontologických sbírek, i kolekci nerostných surovin.
  • Plato Ostrava – jde o instituci bez vlastního sbírkového fondu, zaměřenou na současné domácí i zahraniční výtvarné umění.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Řada významných staveb se nachází v městské památkové zóně Moravská Ostrava. Architektonicky kvalitní stavby sloužící především veřejnému životu byly postaveny na přelomu 20. a 21. století. Kromě Masarykova náměstí s budovou Staré radnice a mariánským morovým sloupem z roku 1702 jsou významnou součástí čtvrti Smetanovo náměstí s budovou Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistickým obchodním domem Knihcentrum, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Za zmínku stojí také církevní stavby: nejstarší ostravský kostel sv. Václava z 13. století nebo druhý největší chrám na Moravě a ve Slezskukatedrála Božského Spasitele. Budovy v této části města se pojí se jmény slavných architektů jako byli např. Karel Kotas, Josef Gočár, Ernst Korner nebo Alexander Graf. Na začátku roku 2012 bylo poblíž centra Ostravy postaveno obchodní centrum Forum Nová Karolina.

Také v předměstských částech je hodnotná architektura, například zástavba modernistických vil ve Staré Bělé v blízkosti Bělského Lesa. Nejvýznamější je ale městský obvod Ostrava-Poruba se svou architekturou ve stylu socialistického realismu 50. let 20. století (tzv. sorela), který se inspiroval vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá prvky antiky, renesance a klasicismu. Vstupem do bytové zástavby je známý Oblouk. S těžkým průmyslem v Ostravě je spojena městská část Ostrava-Vítkovice. S narůstajícím počtem zaměstnanců bývalých Vítkovických železáren zde vznikly dělnické kolonie společně se sociálním zázemím, radnicí i kostelem. Vše s režným neomítaným zdivem. Navštívit lze také městskou památkovou zónu v Ostravě-Přívoze se secesní zástavbou či Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce, komplex bývalých dělnických bytů vybudovaných ve 20. letech minulého století.

Sakrální památky[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé stavby[editovat | editovat zdroj]

Turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Masarykovo náměstí je historickým centrem města

Ostrava má industriální charakter, pro turisty je zajímavá zejména Dolní oblast Vítkovice, Důl Michal nebo Landek Park. Prozkoumat město lze i díky adventuře Kód Salomon,[19] ve které jde o příběh barona Rothschilda. Během procházky městem lze snadno narazit filmový štáb, který právě točí nový film, seriál nebo videoklip. Ostravu filmové produkce totiž vyhledávají kvůli její atmosféře stále častěji. Nejčastějšími cíli kromě muzeí a galerií jsou:

  • Nová radnice na Prokešově náměstí, s nejvyšší vyhlídkovou věží. Z ochozu ve výšce 73 m lze vidět Ostravu z ptačí perspektivy. Výhled s komentářem seznámí jak s historií města, tak s jeho současností.
  • Komenského sady, místo, kde je možné narazit na sochu sovětských hrdinů, cvičící jogíny, tančící maminky i sportovce. Je zde také ostravská pláž a kavárna.
  • Svět miniatur miniuni na výstavišti Černá louka, kde je malý svět plný známých světových staveb, např. pařížská Eiffelovka, egyptské pyramidy či londýnský Big Ben.
  • Pohádkový orloj, jenž je možno spatřit od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, vždy v dvouhodinových intervalech. V oknech galerie loutek se asi dvě minuty odehrává boj Kašpárka se smrťákem, kterého se účastní i další čtyři postavy – anděl, král, královna a čert.
  • Slezskoostravský hrad, který se vlivem důlní činnosti propadl o 16 m. Nachází se nedaleko Masarykova náměstí a soutoku řek Lučiny a Ostravice. Na hradě se koná celoročně mnoho akcí zejména pro děti a jejich rodiče, ale také známý festival Letní shakespearovské slavnosti.
  • Stodolní ulice, legendární místo, ve kterém je přes 60 barů, klubů, restaurací a kaváren.
  • Masarykovo náměstí, historické centrum města střeží mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž barokní socha svatého Floriána. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta T. G. Masaryka z foyer Nové radnice. Je zde také obchodní dům Laso, Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“ nebo Dům dědiců I. Reisze od vídeňského architekta Wunibalda Deiningera a další pamětihodnosti.
  • Poruba, historická městská čtvrť vystavěná v „sorele“ za účelem nahrazení městského centra. Nejstarší část Poruby byla vybudována jako součást monumentálních velkolepých plánů, které se z finančních důvodů nerealizovaly celé, ale jenom hlavní body.
  • Trojhalí Karolina. Historické budovy mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovice na území po bývalé koksovně Karolina jsou přetvořeny podle návrhu architekta Josefa Pleskota na místo, kam lidé chodí za sportem a zábavou.
  • Zoologická zahrada Ostrava – rozlohou druhá největší zoo v České republice je domovem 400 druhů zvířat. Jsou zde moderní expozice, nové pavilony, výběhy, večerní prohlídky, komentovaná krmení, ale třeba i zimní běžkování. Od roku 2014 je novou součástí Safari asijských kopytníků, od roku 2015 pak Pavilon evoluce.
  • Dolní oblast Vítkovice (národní kulturní památka) je klasickým industriálním prostorem v srdci města. Na Vysokou pec č. 1 Bolt Tower s retaurací se lze dostat proskleným výtahem, je z ní rozhled nejen na celý areál, ale také na Ostravu a její okolí. K dispozici je průvodce, který návštěvníky seznámí nejen s historií rodiny Rothschildů, ale i s objekty VI. Energetické ústředny, kompresorovny, starými hornickými koupelnami nebo třeba Gongem, halou postavenou z bývalého plynojemu.
  • Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě.
  • Hornické muzeum Landek Park s dřívějším dolem Anselm.
  • Planetárium Ostrava, kde si lze rozšířit vědomosti o vesmíru nebo i jen poslouchat hudbu pod hvězdnou oblohou.
  • Halda Ema (také pod názvem Terezie Ema nebo Ostravská sopka) na pravém břehu řeky Ostravice ve výšce 315 m n.m., na níž vládne subtropické klima, neboť halda stále pracuje.
  • DinoPark Ostrava

Školství[editovat | editovat zdroj]

Aula VŠB

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy[editovat | editovat zdroj]

Cizojazyčné školy[editovat | editovat zdroj]

  • 1st International School of Ostrava
  • Ostrčilova Bilingual School
  • Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.
  • ZŠ a MŠ Monty School
  • Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě
  • Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě
  • PORG základní škola a gymnázium o. p. s.

Sport v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Bazaly, bývalé sídlo Baníku
Stadion Vítkovice

Ostrava je městem se sportovní tradicí, kvalitním hostitelem sportovních akcí jak republikového, tak i evropského či světového charakteru a její občané jsou považováni za nejlepší sportovní publikum v celé České republice. Ostrava nabízí velké množství sportovního vyžití a zároveň se zde koná mnoho významných sportovních událostí, díky čemuž Ostrava získala titul Evropské město sportu 2014.[22]

Na území města Ostravy se nachází mnoho sportovišť, jako jsou atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Vyznavači cyklistiky si mohou vybrat z bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, které Ostravu protínají. Bohaté příležitosti pro využití volného času poskytuje okolí Ostravy. Pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy se vyznačují dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují dostatek příležitostí pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, kteří pro svůj koníček potřebují dokonale upravený a na prostor náročnější terén, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází velmi oblíbené golfové hřiště v Kravařích.

Ostrava je rovněž místem konání mnoha vrcholových sportovních evropských i světových šampionátů . Každoročně od roku 1961 se zde pořádá mezinárodní atletický meeting Zlatá tretra Ostrava obsazovaný nejlepšími atlety světa. V roce 2004 se Ostrava stala spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly v Ostravar Aréně – v jedné z největších a nejmodernějších víceúčelových hal v České republice. Tato pro fanoušky jedinečná událost se v Ostravě opakovala i v roce 2015. V roce 2017 Ostrava hostila Mistrovství Evropy v krasobruslení.

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

  • 1986: MS v odbíjené žen
  • 1987: MS ve vzpírání
  • 1990: MS v házené mužů
  • 1992: ME v kulturistice
  • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
  • 2001: ME ve volejbale mužů
  • 2003:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v krasobruslení
  • 2004:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
    • MS v ledním hokeji
  • 2005:
    • ME ve futsale
    • MS v latinsko-amerických tancích
  • 2006:
    • ME v soutěži teamgym
    • MS v kulturistice mužů
  • 2007:
    • první kolo světové skupiny Davis Cupu
    • MS mládeže do 17 let v atletice
  • 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny
  • 2009: MS ve freestyle motokrosu
  • 2009: ME U20 v rugby – skupina B
  • 2010: MS v basketbalu žen
  • 2011: ME v atletice do 23 let
  • 2013: MS ve florbale žen
  • 2015:
    • Davis Cup
    • MS v ledním hokeji
  • 2017:
    • Mistrovství Evropy v krasobruslení

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

V Ostravě sídlí týmy FC Baník Ostrava a MFK Vítkovice (fotbal), HC Vítkovice Ridera a HC RT Torax Poruba (lední hokej), NH Ostrava (basketbal), 1. SC WOOW Vítkovice a Remedicum Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball), VK Ostrava (volejbal) a Ostrava Steelers (americký fotbal).

Partnerská města[23][editovat | editovat zdroj]

Město Země Spolupráce od roku Oblasti spolupráce
Volgograd Ruská federace 1949 spolupráce škol, mládeže, městská hromadná doprava
Katowice Polsko 1960, obnovena 1996 reforma státní správy, pořádání Česko-polských dnů, revitalizace průmyslových ploch
Drážďany Německo 1971, obnovena 1995 kultura, mládež, školství
Split Chorvatsko 1976 spolupráce v oblasti kultury a bezpečné dopravy v Evropě
Pireus Řecko 1997 spolupráce v oblasti kultury, školství
Coventry Velká Británie 1957, obnovena 1990 školství, spolupráce hospodářských komor
Košice Slovensko 2001 revitalizace průmyslových ploch, kultura, spolupráce důchodců
Miskolc Maďarsko 2001 revitalizace průmyslových ploch
Pittsburgh USA 2001 revitalizace průmyslových ploch, ekologie
Uralsk Kazachstán 2008 obchodní, ekonomická, vědecko-technická spolupráce, ochrana životního prostředí, sportu, turismu, malého a středního podnikání
Doněck Ukrajina 2009 ochrana životního prostředí, sport, turismus, malé a střední podnikání
Shreveport USA 2015
Gaziantep Turecko 2012 podpora rozvoje hospodářských styků, kulturní výměna
Abomey Beninská republika 2012 urbanismu a regenerace města, strategického plánování, podpory podnikatelských aktivit, ochrany životního prostředí, činnosti samosprávných orgánů, vzdělanosti a kultury, cestovního ruchu, sportu
Suzhou Čína 2015 ekonomiky, obchodu, vědy a techniky, kultury, vzdělávání, sportu, zdravotnictví a výměn zaměstnanců k propagaci společného rozvoje na regionální úrovni

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. [1]
  3. http://ostrava.idnes.cz/primatorem-ostravy-se-stal-tomas-macura-z-ano-fom-/ostrava-zpravy.aspx?c=A141106_102038_ostrava-zpravy_jog
  4. a b ITI ostravské aglomerace [PDF online]. Statutární město Ostrava, prosinec 2015, [cit. 2016-06-18]. S. 16, 17. Dostupné online.  
  5. Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
  6. Ostrava má nové logo, ostrava.cz
  7. Představujeme město: Ostrava
  8. Ostrava 2015: Věděli jste, že…
  9. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.] : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54.  
  11. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14, [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.  
  12. World Weather Information Service – Ostrava [online]. United Nations, [cit. 2011-01-21]. [2]. (anglicky) 
  13. http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html
  14. Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz
  15. http://www.dycham.ostrava.cz
  16. Čištění ropných lagun začne na podzim. Ostrava.cz. . Dostupné online [cit. 2017-02-17]. (cs-CZ) 
  17. http://moravskoslezsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133946
  18. https://plesna.ostrava.cz/cs/o-plesne/archiv/majova-plesna/majova-plesna
  19. https://kodsalomon.ostrava.cz
  20. http://www.gwsh.pl/cz/ [online]. .  
  21. http://www.newportu.cz/historie.htm [online]. .  
  22. Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu [online]. . Dostupné online.  
  23. Mezinárodní vztahy. Ostrava.cz. . Dostupné online [cit. 2017-02-21]. (cs-CZ) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]