Západoslovenský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Západoslovenský kraj
Území
Sídlo kraje Bratislava
Země Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Vznik 11. dubna 1960[1]
obnoven 1. ledna 1971[2]
Zánik 1. července 1969[3]
19. prosince 1990[4]
Základní informace
Rozloha 14 488,3 km²[5]
Počet obyvatel 1 683 891 (1980)[5]
Hustota zalidnění 116,2 obyv./km²
Počet okresů 11 (1982)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa Západoslovenského kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy

Západoslovenský kraj (slovensky Západoslovenský kraj) byl vyšší administrativní jednotka Československa, existující v letech 1960–1969 a 1971–1990. Rozkládal se na západě a jihozápadě Slovenska, přibližně na území dosavadních krajů Bratislavského a Nitranského. Centrum kraje byla Bratislava, která se po federalizaci republiky 1. ledna 1969 stala hlavním městem Slovenské socialistické republiky a zároveň územní jednotkou s postavením samostatného kraje. K 1. červenci 1969 byly kraje na Slovensku zrušeny, obnoveny byly od 1. ledna 1971. Krajské orgány měly nadále sídlo v Bratislavě.

Kraje byly na Slovensku zrušeny k 19. prosinci 1990, nové kraje vznikly v roce 1996. Na území někdejšího Západoslovenského kraje byly vytvořeny kraje Bratislavský, Trnavský, Trenčínský a Nitranský.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Území Západoslovenského kraje bylo zhruba ohraničeno řekami Moravou na západě, Dunajem na jihu a Iplem na jihovýchodě, dále pohořím Bílé Karpaty na severu a úbočími Strážovských vrchů, Vtáčniku a Štiavnických vrchů na severovýchodě. Kraj hraničil s Rakouskem a Maďarskem a v rámci Československa s Jihomoravským a Stredoslovenským krajem. Jeho dominující krajinnou formou byla rozsáhlá Podunajská nížina, z níž vystupovaly masivy Malých Karpat, Tribeče a Považského Inovce (nejvyšší bod kraje Inovec 1042 m n. m.). Na západním okraji se rozkládala ještě Záhorská nížina. Nejvýznamnějšími toky na území kraje mimo zmíněných hraničních byl Váh, Nitra, Žitava, Hron, Malý Dunaj, Dudváh a na severozápadě Myjava. Největším městem kraje (bez Bratislavy) byla Nitra, následovaná Trnavou a Trenčínem.

Kraj měl v roce 1978 rozlohu 14 491 km² s 1 660 030 obyvateli. Průměrná hustota zalidnění kraje byla 115 obyvatel/1 km².

Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 8 (Bratislava a okolí) respektive 9 (zbytek kraje), čísla dopravních závodů ČSAD v Západoslovenském kraji začínala číslicí 8.

Kraje byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Západoslovenského kraje vznikl Bratislavský kraj, Trnavský kraj, Trenčínský kraj (většina) a Nitranský kraj. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnoho měst se nově stalo sídly okresů.

Staré okresy byly rozděleny zhruba následovně:

Trenčín
Č. Okres Býv. SPZ Rozloha
(km²)
Poč. obyv.
(1.1.1978)
Hust.zal.
1 Bratislava-vidiek BH,BY 1.240 142.763 115
2 Dunajská Streda DS 1.078 102.114 95
3 Galanta GA .982 140.477 143
4 Komárno KN 1.100 109.245 99
5 Levice LV 1.551 122.964 79
6 Nitra NR 1.443 201.380 140
7 Nové Zámky NZ 1.347 151.975 113
8 Senica SE 1.691 141.670 84
9 Topol'čany TO 1.360 151.898 112
10 Trenčín TN 1.309 173.889 133
11 Trnava TT 1.390 221.655 159

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 130/1970 Zb., o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  3. Zákon č. 71/1969 Zb., Slovenskej národnej rady o územnom členení Slovenskej socialistickej republiky, § 2. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  4. Zákon č. 517/1990 Zb., o územnom a správnom členení Slovenskej republiky, § 1. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  5. a b Statistický lexikon obcí ČSSR 1982. Praha. 1984.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ctibor Rybár: Československo - sprievodca, Šport Bratislava, 1981