Československá socialistická republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tento článek je o ústavním zřízení a atributech československého státu existujícího v letech 1960–1990. O všeobecných dějinách tohoto útvaru pojednává článek Komunistický režim v Československu.
Československá socialistická republika
← Československá republika (1948–1960) 1960–1990 Československá federativní republika →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Hymna: Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
Motto: Pravda vítězí / Pravda víťazí
geografie
Mapa
rozloha:
127 900 km²
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
13 741 529 (podle sčítání lidu z 1. března 1961), dne 28. března 1977 dosáhl počet obyvatel 15 miliónů[1]
národnostní složení:
Češi, Slováci, Maďaři (národnostní menšina)
žádné státní náboženství, státem podporovaný ateismus
státní útvar
vznik:
11. červenec 1960 (novou Ústavou)[zdroj?]
zánik:
29. březen 1990 (změna názvu - v reakci na pád režimu)[zdroj?]
státní útvary a území
Předcházející:
Československá republika (1948–1960) Československá republika (1948–1960)
Nástupnické:
Československá federativní republika Československá federativní republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.

11. července 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky, kterou byl změněn název státu na Československá socialistická republika. Československá socialistická republika se stala 1. ledna 1969 federací. Ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29. března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky“ byl změněn oficiální název státu na Československá federativní republika.[2] K 31. prosinci 1986 měla ČSSR celkem 15 552 650 obyvatel, z toho 7 575 162 mužů a 7 977 488 žen.[3]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ústava Československé socialistické republiky z roku 1960 zavedla nový název státu (Československá socialistická republika), nové státní symboly, zakotvila jako státní zřízení socialismus a vedoucí úlohu KSČ. Ve druhé polovině 60. let se tehdejší vedení státu pokusilo provést ekonomické reformy, které měly vést ke zvýšení efektivity národního hospodářství (viz ekonom Ota Šik). V této dekádě byla plně dokončena kolektivizace zemědělství, které se stabilizovalo a zemědělská výroba se začala zvyšovat. Významným krokem bylo zahájení industrializace Slovenska.

Snahy o ekonomické reformy se dále rozvinuly v roce 1968 a vyústily v obrodný proces demoraktizace společnosti, zvaný také Pražské jaro, který byl pokusem tehdejší KSČ o tzv. socialismus s lidskou tváří. Tato snaha tehdejšího vedení státu, která měla mezi obyvatelstvem širokou podporu, však byla zmařena vpádem vojsk Varšavské smlouvy 21. 8. 1968.

1. ledna 1969 se Československo stalo federací dvou svrchovaných států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

70. léta se nesla ve znamení normalizace, což byl proces vedoucí k zastavení demokratizace společnosti a návrat ke stavu před obrodným procesem. V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Hospodářství zaznamenalo v první polovině 70. let poměrně vysokou dynamiku růstu, která se však v závěru této dekády postupně snižovala. Počáteční ekonomické úspěchy režimu umožnily zvýšit výdaje v sociální oblasti. Stát investoval do rozsáhlé bytové výstavby, do rozvoje energetické soustavy, výstavby silniční a železniční sítě i rozsáhlé modernizace zdravotnictví. To se mimo jiné projevilo i výrazným zvýšením porodnosti (nejvyšší počet narozených dětí byl zaznamenán v roce 1974 a doposud nebyl překonán). V tomto období byla dokončena industrializace Slovenska, byla dokončena mechanizace zemědělství a naše země se stala v základních potravinách plně soběstačná. V průmyslu docházelo k dalšímu rozšiřování sortimentu výroby tak, abychom nemuseli tyto výrobky dovážet ze zahraničí, a to zejména ve strojírenství, což s sebou přinášelo rostoucí zaostávání technické úrovně produkce [ZDROJ]. Ekonomika velikosti ČSSR nebyla schopna držet krok v tak širokém záběru výroby a ve spojení s neexistencí konkurence vedlo k rostoucím potížím prodat naši produkci do západních zemí a tím k sílícímu nedostatku devizových prostředků. V tomto období došlo k definitivnímu vyčerpání možností extenzivního růstu ekonomiky, kdy byly do výroby nasazeny veškeré lidské rezervy, včetně vysoké zaměstnanosti žen, důchodců apod. Další růst ekonomiky tak byl možný už jen pouze zvýšením technologické úrovně produkce, zaváděním automatizace apod., což se, díky absenci tlaku na efektivitu v centrálně plánované ekonomice, částečně dařilo. V politické oblasti docházelo ke stupňování tlaku na odpůrce režimu. Represe sice nebyla tak kruté jako v 50. letech, nedocházelo již k popravám odpůrců režimu, přesto režim tvrdě postihoval jakékoli náznaky jiného než oficiálního názoru (nejznámější akce tohoto druhu byla např. Anticharta v roce 1977). V tomto období se naprostá většina národa aktivně se účastnila všech prorežimních akcí jako byly spartakiády, prvomájové demonstrace apod.

Po sérii protirežimních demonstrací se nakonec v listopadu 1989 zhroutil komunistický režim. Socialistické Československo se začalo otevírat okolnímu světu a vydalo se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

V březnu 1990 se název státu změnil na Československá federativní republika, v dubnu pak na Česká a Slovenská Federativní Republika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje 1989, s. 7
  2. ↑ znění ústavního zákona o změně názvu Československé socialistické republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-21. 
  3. ↑ Demografie, Czechoslovakia. Státní úřad statistický, Czechoslovakia. Ústrřední komise lidové kontroly a statistiky, Czechoslovakia. Federální statistický úřad, 1986, s. 297.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Časová osa historie Československa
Časová osa Vznik 1918–1938 1938–1945 1945–1948 1948–1989 1989–1992 Zánik
Česko
Čechy
Morava
Slezsko 		Předlitavsko
západní část
R-U 		Československá republikaa
První republika 		Sudetyb Třetí republika Československá republikae
(1948–1960)
někdy také Čtvrtá republika (do 1969) 		Československá socialistická republikaf
(1960–1990)
někdy také Pátá republika (od 1969) 		Česká a Slovenská Federativní Republikag
(1990–1992) 		Česká
republika
(od 1993)
Druhá
republikac
(1938–1939) 		Protektorát
Čechy a Morava
(1939–1945)
Slovensko Zalitavsko
východní část
R-U 		Slovenská republika
(1939–1945) 		Slovenská
republika
(od 1993)
jižní Slovensko a
Podkarpatská Rusd
(1939–1945)
Podkarpatská Rus Zakarpatská oblasth
(1944/1946–1991) 		Zakarpatská oblasth
(od 1991)
Exilová vláda v Londýně

a Založena Prozatímní ústavou. Ukotvena tzv. Ústavou 1920.
b Anektovány nacistickým Německem.
 c Včetně autonomní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi.
d Anektované a připojené k Maďarskému království.

e Deklarována jako "lidově-demokratická" (bez formální změny názvu). Zřízena tzv. Ústavou 9. května v návaznosti na státní převrat v únoru 1948.
f Po období tzv. pražského jara došlo k 1. 1. 1969 k federalizaci. Z dosud unitárního Československa se v období tzv. normalizace stala federace dvou národních států: ČSR a SSR.
g Krátce též Československá federativní republika. Období tzv. pomlčkové války.
h Součást Ukrajinské SSR resp. Ukrajiny.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Československá_socialistická_republika&oldid=17984889“