Československá socialistická republika

; vlajka	; znak
	Hymna Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
	Motto Pravda vítězí / Pravda víťazí
Geografie
Hlavní město	Praha
Rozloha	127 900 km²
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít (2 655 m)
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	13 741 529 (podle sčítání lidu z 1. března 1961), dne 28. března 1977 dosáhl počet obyvatel 15 miliónů
Národnostní složení	Češi, Slováci, Maďaři, Němci (národnostní menšina)
Jazyky	čeština, slovenština, regionálně maďarština
Náboženství	žádné státní náboženství, státem podporovaný ateismus
	Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika (1960–1968); federativní socialistická republika (1969–1990)
Měna	koruna československá
Vznik	11. červenec 1960 – Ústava Československé socialistické republiky
Zánik	29. březen 1990 – přejmenována na „Československá federativní republika“
	Státní útvary a území
	Československá republika (1948–1960)
	Československá federativní republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990. Dne 11. července 1960 byla přijata Ústava Československé socialistické republiky, nahrazující Ústavu 9. května z roku 1948. Název státu změnila z dosavadního Československá republika na Československá socialistická republika. Tento název již vydržel po zbylé trvání komunistického režimu v Československu a ještě několik měsíců poté, co režim padl následkem sametové revoluce zahájené 17. listopadu 1989. V důsledku porevolučního vývoje byl název státu změněn ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29. března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky“ na Československá federativní republika.^[4]

Ze státoprávního hlediska prodělala ČSSR během svého trvání hlubokou změnu v důsledku Pražského jara roku 1968: v říjnu toho roku Ústavní zákon o československé federaci stát s účinností k 1. lednu 1969 změnil na federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.^[5] Federalizace se tehdy ovšem do názvu společného státu nepromítla – to se stalo až roku 1990, kdy již federace začala směřovat ke svému zániku.

Z hlediska periodizace dějin Československa nejsou vložení slova „socialistický“ do názvu státu ani jeho odstranění o necelých 30 let později příliš významnými zlomy. V obou případech šlo spíše o dodatečné stvrzení předchozího vývoje, takže do názvu státu se promítla politická změna, která nastala již předtím. Socialismus v názvu republiky upomínal na konsolidaci komunistického režimu, která proběhla na přelomu 40. a 50. let 20. století, tedy v letech po „Vítězném únoru“, jak převrat z roku 1948 nazývali sami komunisté; a odstranění tohoto slova bylo terminologickou tečkou za sametovou revolucí, jež tento režim svrhla.

Politický systém

Státní orgány

Československá socialistická republika byla socialistický stát s vládou jedné strany. Komunistická strana Československa měla podle Ústavy vedoucí úlohu.^[6] Hlavou státu byl prezident republiky. Nejvyšším orgánem státní moci a zákonodárným sborem bylo Národní shromáždění Československé socialistické republiky.^[7] Od 1. ledna 1969 bylo Federální shromáždění zákonodárným sborem československé federace.^[8] Výkonnou moc měla vláda.

Soudnictví

Moc soudní vykonávaly volené soudy.

Národní výbory

Národní výbory byly orgány státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu a kraje.

Slovenská národní rada

Zvláštní postavení měla Slovenská národní rada, která byla zákonodárným sborem Slovenska.^[9] Od 1. ledna 1969 byla Slovenská národní rada zákonodárným sborem Slovenské socialistické republiky.^[10]

Předsedové vlád a vlády

Viliam Široký (1960–1963)
- Třetí vláda Viliama Širokého
Jozef Lenárt (1963–1968)
- Vláda Jozefa Lenárta
Oldřich Černík (1968–1970)
Lubomír Štrougal (1970–1988)
Ladislav Adamec (1988–1989)
- Vláda Ladislava Adamce
Marián Čalfa (1989–1990)
- Pověřen řízením ve vládě Ladislava Adamce
- První vláda Mariána Čalfy

Odkazy

Reference

↑ Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje 1989, s. 7
↑ SKALICKÝ, Jaroslav. Rovnoprávnost s Čechy. Před 50 lety se Československo stalo federací a Slováci získali vlastní stát. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-02 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online.
↑ Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky
↑ ^a ^b znění ústavního zákona o změně názvu Československé socialistické republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-21.
↑ článek 1 ústavního zákona o československé federaci
↑ článek 4 Ústavy Československé socialistické republiky
↑ článek 39 Ústavy Československé socialistické republiky
↑ článek 20 ústavního zákon o československé federaci
↑ článek 73 Ústavy Československé socialistické republiky
↑ článek 102 ústavního zákona o československé federaci

Literatura

RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století : spolupráce a konflikty 1914-1992. Praha: Vyšehrad, 2012. 688 s. ISBN 978-80-7429-133-3.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá socialistická republika na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo ČSSR ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje 1989, s. 7

[2] SKALICKÝ, Jaroslav. Rovnoprávnost s Čechy. Před 50 lety se Československo stalo federací a Slováci získali vlastní stát. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-02 [cit. 2020-07-07]. Dostupné online.

[3] Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky

[#1-4] znění ústavního zákona o změně názvu Československé socialistické republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-21.

[5] článek 1 ústavního zákona o československé federaci

[6] článek 4 Ústavy Československé socialistické republiky

[7] článek 39 Ústavy Československé socialistické republiky

[8] článek 20 ústavního zákon o československé federaci

[9] článek 73 Ústavy Československé socialistické republiky

[10] článek 102 ústavního zákona o československé federaci

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Časová osa historie Československa
Časová osa	Vznik	1918–1938	1938–1945		1945–1948	1948–1989		1989–1992	Zánik
Česko Čechy Morava Slezsko	Předlitavsko západní část R-U	Československá republika^a První republika	Sudety^b		Třetí republika	Československá republika^e (1948–1960)	Československá socialistická republika^f (1960–1990)	Česká a Slovenská Federativní Republika^g (1990–1992)	Česká republika (od 1993)
Česko Čechy Morava Slezsko	Předlitavsko západní část R-U		Česko-Slovenská republika^c Druhá republika (1938–1939)	Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)					Česká republika (od 1993)
Slovensko	Zalitavsko východní část R-U			Slovenská republika (1939–1945)					Slovenská republika (od 1993)
Slovensko				jižní Slovensko a Karpatsko^d (1939–1945)					Slovenská republika (od 1993)
Podkarpatská Rus				jižní Slovensko a Karpatsko^d (1939–1945)	Zakarpatská oblast^h (1944/1946–1991)			Zakarpatská oblast^h (od 1991)
			Exilová vláda v Londýně
^a Založena Prozatímní ústavou. Ukotvena tzv. Ústavou 1920. ^b Anektovány nacistickým Německem. ^c Včetně autonomních oblastí Slovenska a Podkarpatské Rusi. ^d V roce 1939 též krátce Karpatská Ukrajina. Anektované a připojené k Maďarskému království.			^e Deklarována jako „lidově-demokratická“ (bez formální změny názvu). Zřízena tzv. Ústavou 9. května v návaznosti na státní převrat v únoru 1948. ^f Po období tzv. pražského jara došlo k 1. 1. 1969 k federalizaci. Z dosud unitárního Československa se v období tzv. normalizace stala federace dvou národních států: ČSR a SSR. ^g Krátce též Československá federativní republika. Období tzv. pomlčkové války. ^h Součást Ukrajinské SSR, resp. Ukrajiny.