Maďaři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maďaři
Magyarok
Koláž maďarských osobností
Populace
cca 14-15 mil.
Země s významnou populací
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 9 979 000[1]
Maďarští sousedé cca. 2,2 mil.
RumunskoRumunsko Rumunsko 1 237 746 (2011) [2]
SlovenskoSlovensko Slovensko 458 467 (2011) [3]
Srbsko Srbsko 253 899 (2011) [4]
UkrajinaUkrajina Ukrajina 156 566 (2001) [5]
RakouskoRakousko Rakousko 40 583 (2001) [6]
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 16 595 (2001) [7]
Slovinsko Slovinsko 6 243 (2002) [8]
Zbytek Evropy c. 0,3-0,5 mil.
NěmeckoNěmecko Německo 120 000 (2004) [9]
FrancieFrancie Francie 100 000 až 200 000 (2004) [9]
Spojené královstvíSpojené království Spojené království 80 135 (2001)
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 40 000-70 000
ČeskoČesko Česko 14 672 (2001) [10]
IrskoIrsko Irsko 8 034 (2011) [11]
TureckoTurecko Turecko 6 800 (2001)
RuskoRusko Rusko 3 768 (2002) [12]
MakedonieMakedonie Makedonie 2 003 (2002) [13]
Severní Amerika c. 2 million
USAUSA USA 1 563 081 (2006) [14]
Portoriko Portoriko 1 050
KanadaKanada Kanada Kanada 315 510 (2006) [15]
Jižní Amerika 0,2 - 1 mil.
BrazílieBrazílie Brazílie 80 000 [16]
ArgentinaArgentina Argentina 40 000-50 000 [17]
ChileChile Chile 40 000
Jazyk(y)

Maďarština

Náboženství

54,5% Římskokatolická církev • 19,4% Protestantská církev • 1 až 2% Judaismus • 25,4% Bez vyznání

Příbuzné národy

FinovéEstonci

Maďaři (maďarsky magyarok, vysl. [maďarok]) jsou původem kočovnické etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům. Většina z nich ovládá maďarštinu jako svůj mateřský jazyk, která je velmi odlišná od okolních jazyků (nepatří do rodiny indoevropských jazyků).

Počet[editovat | editovat zdroj]

Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 miliónů, ale v Maďarsku samotném jich žije pouze 9,9 miliónů.[1] Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Zbytek (zhruba pětina z celkového počtu) žije na území západní Evropy, v USA a jinde ve světě.

Maďaři jsou velice vlastenecký národ. Jsou hrdí na svou vlast, jazyk, původ a národní dějiny. Ctí své předky a národní tradice. Na maďarských školách je vyučován povinný předmět – Vlastenectví (Hazafiság).(Kdje?)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do Evropy přišli Maďaři pod vedením vůdce Arpáda v roce 895 a usadili se v Uherských nížinách, kde roku 1001 založil Štěpán I. Uherský samostatný stát Uherské království, které bylo od počátku multinárodní (žili zde např.: Chorvati, Kumáni (od 11. století), Sikulové, Srbové, Polovci, Slováci, Avaři). Uhersko se až do roku 1918 rozkládalo na dnešním území:

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování magyar – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce Magora, bratra Hunora, praotce Hunů. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.[18]

Podle lingvistů předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ty, kteří mluví. Magyar v sobě obsahuje ugrofinské mon (mluvit, maď. mond) a er (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně češtiny. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ungri (latinsky Hungari). Předci Maďarů, žijící na dolním Donu, se v 6. století přidali ke kmenovému svazu Onogurů (znamená deset národů) a stali se součástí turkické říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako turci nebo ungri (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ungri prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku 834 z Byzance.[19]

Čeština rozlišuje označení maďarský a Maďarsko na jedné straně a uherský a Uhersko (z latinského hungaricus a Hungaria) na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem uherský se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též slovenština, chorvatština, srbština a slovinština. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. Magyar znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak Magyarország označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků.

Významní Maďaři[editovat | editovat zdroj]

Tradiční významné maďarské osobnosti[editovat | editovat zdroj]

2000 magyar[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 proběhla v Maďarsku anketa 2000 magyar (obdoba soutěže Největší Čech v ČR), hlasovalo se ve dvou kategoriích – historické (již zemřelí) a současné (žijící).

Historická kategorie:

  1. Štěpán I. Uherský
  2. István Széchenyi
  3. János Kádár
  4. Arpád
  5. Matyáš Korvín
  6. Ignác Semmelweis
  7. Albert Györgyi
  8. Endre Ady
  9. János Arany
  10. Lajos Kossuth
  11. János Neumann
  12. Sándor Petőfi
  13. Attila József
  14. Ferenc Deák
  15. János Hunyadi
  16. Béla Bartók
  17. István Dobó
  18. Ferenc II. Rákóczi
  19. Ferenc Erkel
  20. Zoltán Kodály

Současná kategorie:

  1. Árpád Göncz
  2. Gyula Horn
  3. Krisztina Egerszegi
  4. Ede Teller
  5. József Béres
  6. Géza Hofi
  7. István Kovács
  8. Imre Makovecz
  9. András Balczó
  10. György Soros
  11. Miklós Németh
  12. Ferenc Puskás
  13. Bertalan Farkas
  14. Endre Czeizel
  15. Imre Sinkovits
  16. Ernő Rubik
  17. Ferenc Zenthe
  18. Tamás Vitray
  19. László Papp
  20. Nándor Fa

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarok na maďarské Wikipedii.

  1. a b Hungarian Central Statistical Office. Retrieved 25 July 2010.
  2. (rumunsky) "Comunicat de presă privind rezultatele provizorii ale Recensământului Populaţiei şi Locuinţelor – 2011", at the 2011 Romanian census site; accessed February 11, 2012
  3. 2001 Slovakian Census
  4. 2011 Serbian Census
  5. National composition of population
  6. 2001 Austrian census
  7. Položaj Nacionalnih Manjina U Republici Hrvatskoj – Zakonodavstvo I Praska
  8. Slovenia
  9. a b Bund Ungarischer Organisationen in Deutschland
  10. Národnost ve sčítání lidu v českých zemích
  11. CSO Emigration [online]. Census Office Ireland, [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Russia Report to COE
  13. Republic of Macedonia – State Statistical Office
  14. 2006 community survey
  15. The 2006 census
  16. Revista Época Edição 214 24 June 2002
  17. Hungarian Embassy in Buenos Aires 20 June 2009
  18. Kontler (2011), str. 26.
  19. Kontler (2011), str. 31.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]