Mikuláš Zrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O vojevůdci žijícím v letech 1508–1566 pojednává článek Mikuláš Šubič Zrinský.
Mikuláš Zrinský
Jan Thomas Portrait of Miklós Zrínyi.jpg
Narození3. května 1620
Čakovec
Úmrtí18. listopadu 1664 (ve věku 44 let)
Kuršanec
Příčina úmrtílovecká nehoda
Povoláníbásník, spisovatel, politik a voják
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Manžel(ka)Mária Euzébia Draskovichová
Mária Zsófia Löblová
DětiAdam Zrinský
RodičeJiří V. Zrinský
PříbuzníPetr Zrinský (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Zrinský (chorvatsky Nikola Zrinski, maďarsky Zrínyi Miklós, 1. května 1620, Čakovec18. listopadu 1664, Gornji Kuršanec) byl chorvatský a maďarský básník, vojevůdce a politik. Patřil do významné chorvatské šlechtické rodiny Zrinských.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem chorvatského šlechtice Juraje Zrinského. Dostalo se mu kvalitního vzdělání na poli vojenském i humanitním. Coby mladý muž procestoval Itálii, kde se seznámil s tehdejšími nejmodernějšími trendy v umění, ekonomii a politice.

Po návratu z cest bojoval na maďarsko-tureckém pomezí proti Osmanům a později na Moravě proti Švédům. U maďarského Jágeru přišel na poslední chvíli na pomoc císaři Ferdinandu III., který byl zaskočen náhlým útokem, který proti němu podnikl generál Carl Gustaf Wrangel. Porazil armádu proti císaři rebelujícího Jiřího I. Rákocziho.

Za jeho zásluhy se mu dostalo uznání od samotného císaře: byl povýšen a při korunovaci Ferdinanda IV. směl nést císařský meč. V letech 1652–1653 bojoval proti Osmanům. Roku 1655 neúspěšně kandidoval na úřad uherského palatina. Dosáhl významných úspěchů ve válce proti Turkům a díky tomů získal mnoho vysokých poct (například Řád zlatého rouna).

V roce 1664 patřil k iniciátorům odboje uherské šlechty proti Leopoldovi I. V listopadu ale zemřel při lovu, když byl napaden zraněným kancem. Do čela hnutí se pak postavil František Vešeléni, podle kterého se hnutí označuje jako Vešeléniho spiknutí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mikuláš Zrinský (1620–1664)

Mikuláš Zrinský nebyl jen šlechtic a vojevůdce, ale i vzdělanec a literát. Hovořil plynně několika jazyky: chorvatsky, maďarsky, latinsky, německy a italsky. Roku 1651 mu ve Vídni vyšla sbírka epické poezie Jadranská siréna, ve které oslavuje hrdinnou smrt svého praděda Mikuláše Šubiče Zrinského při obraně Szigetváru proti Turkům. Z maďarštiny do chorvatštiny toto dílo přeložil jeho bratr Petr Zrinský.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ivan Drašković
Znak z doby nástupu chorvatský bán
16471664
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr Zrinský