Řád zlatého rouna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Náhrdelník rytíře Řádu zlatého rouna, vídeňská klenotnice

Řád zlatého rouna (francouzsky Toison d'or, latinsky ordo aurei velleris) je rytířský řád založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován velmistrem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Řád zlatého rouna byl založen burgundským vévodou Filipem DobrýmBrugách dne 10. ledna 1430 u příležitosti jeho sňatku s princeznou Isabelou Portugalskou, poté, co odmítl členství v Podvazkovém řádu. Řád je též známý pod názvem Ordre de la toison d'or, el Toyson de oro, el Tusan a v raných dobách též jako rytířský řád zlatého rouna ovčího plátna z Burgund nebo řád belgické vlny.

Po vymření rodu burgundských vévodů roku 1477 přešel řád na rod Habsburků. Poté, co roku 1700 zemřel poslední španělský král z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku bourbonsko-habsburských sporů o dědictví řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových bourbonských dědiců, tak rakouská větev Habsburků. Rakouská republika dne 23. června 1953 uznala právo hlavy dynastie Habsburků na suverénní udělování řádu.

Základní pravidla a privilegia řádu[editovat | editovat zdroj]

Řád sdružuje všechny své členy jako nerozlučitelný svazek. Všichni členové řádu mají stejná práva a mají se k sobě chovat bratrsky. Maximální počet rytířů byl původně omezen na 30, přičemž vedle Řádu zlatého rouna nesměli být členy žádného jiného řádu. Tato pravidla však byla v průběhu času zmírněna. Řádoví rytíři byli osvobozeni od všech poplatků a podléhali jen jediné soudní pravomoci, a to jurisdikci řádu samého. Tato soudní moc sestávala ze všech třiceti řádových rytířů a řádového suveréna, resp. jeho zástupce. Při všech slavnostech u dvorů měli přednost a právo nadřazenosti, s výjimkou korunovaných hlav. Španělští rytíři řádu obdrželi od krále Filipa právo kdykoli neohlášeni vstoupit do sálů paláce a jejich vůdce mohl stát před králem s pokrývkou na hlavě.

Úkolem řádu bylo udržování katolické víry, ochrana církve a zachovávání neposkvrněnosti rytířské cti. Byl zasvěcen Panně Marii a patronem byl apoštol a mučedník sv. Ondřej.

30. listopadu je řádový den, a tohoto dne se dodnes konají slavnostní svaté mše a jsou přijímáni noví členové řádu.

Mytologické pozadí[editovat | editovat zdroj]

Existují dva výklady původu řádu:

  • jeden je odvozován od zázračné Gedeonovy milosti
  • druhý pochází z řecké mytologie, z báje o zlatém rounu.

Velmistři jednotného řádu[editovat | editovat zdroj]

  • 1. Filip Dobrý, vévoda burgundský, 10. leden 1430 – 15. červen 1467
  • 2. Karel Smělý, vévoda burgundský, 15. červen 1467 – 5. leden 1477
  • 3. Maxmilián I., císař římský, 30. duben 1478 – 27. březen 1482
  • 4. Filip I. Sličný, král kastilský, vévoda burgundský, otec českého krále Ferdinanda I. 27. březen 1482 – 25. září 1506
  • 5. Karel V., císař římský, král španělský, 25. září 1506 – 22. říjen 1555
  • 6. Filip II., král španělský, portugalský a anglický, 22. říjen 1555 – 13. září 1598
  • 7. Filip III., král španělský a portugalský, 13. září 1598 – 31. březen 1621
  • 8. Filip IV., král španělský a portugalský, 31. březen 1621 – 17. září 1665
  • 9. Karel II., král španělský, 17. září 1665 – 1. listopad 1700

Velmistři řádu (Španělsko)[editovat | editovat zdroj]

Velmistři řádu (Rakousko)[editovat | editovat zdroj]

  • 10. Karel VI., císař římský (král český), král španělský, 1. listopad 1700 – 20. říjen 1740
  • 11. František I., císař římský (král český), vévoda lotrinský, 20. říjen 1740 – 18. srpen 1765
  • 12. Josef II., císař římský (král český), 18. srpen 1765 – 20. únor 1790
  • 13. Leopold II., císař římský (král český), 20. únor 1790 – 1. březen 1792
  • 14. František I. císař římský, císař rakouský (král český), 1. březen 1792 – 2. březen 1835
  • 15. Ferdinand I. Dobrotivý, císař rakouský (král český), 2. březen 1835 – 2. prosinec 1848
  • 16. František Josef I., císař rakouský (král český), 2. prosinec 1848 – 21. listopad 1916
  • 17. Karel I., císař rakouský (král český), 21. listopad 1916 – 1. duben 1922
  • 18. Ota Habsburský, hlava rakouské dynastie, 1. duben 1922 – 30. listopad 2000
  • 19. Karel Habsbursko-Lotrinský od 30. listopadu 2000

Nositelé řádu[editovat | editovat zdroj]

Do rozštěpení řádu roku 1701 byl řád (členství) propůjčen 618krát, bourbonští velmistři pak udělili dalších 1387 Řádů zlatého rouna a habsburský řád byl udělen v 685 případech, celkem tedy měl 2 690 členů - nositelů.


Členy řádu byli mj.:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]