Filip Belgický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip Belgický
král Belgičanů
Král Filip v roce 2018
Král Filip v roce 2018
Doba vlády 21. července 2013 – dosud (7 let)
Úplné jméno Philippe Léopold Louis Marie (francouzsky)
Filips Leopold Lodewijk Maria (nizozemsky)
Narození 15. duben 1960
Laken
Předchůdce Albert II.
Manželka Mathilde Belgická
Rod Koburkové
Dynastie Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Albert II. Belgický
Matka Paola Belgická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip (* 15. dubna 1960 na zámku Belvedère u Lakenu) je belgický král vládnoucí od 21. července 2013. Filip je syn Alberta II. ze Sasko-Kobursko-Gothajské dynastie a jeho ženy Paoly Ruffo di Calabria.

Život[editovat | editovat zdroj]

Královská zástava Filipa Belgického

Jako syn králova bratra, bývalého krále Alberta II., byl vychováván jako následník trůnu, aby jednoho dne nastoupil na trůn po svém strýci Baudouinovi, avšak když ten předčasně zemřel, nebyl Filip považován za zralého a na trůn nastoupil jeho otec jako Albert II.

Vysokou školu začal studovat na jezuitské koleji Saint-Michel v Bruselu a pokračoval na benediktinské univerzitě v Lophem, kde se vyučuje vlámsky. Ze zahraničních univerzit OxforduStanfordu si odnesl titul magistr politických věd. V roce 1989 absolvoval řadu speciálních zkoušek na Královské vysoké škole národní obrany. Od této doby se objevoval po boku krále jako jeho následník.

Král je spíše introvertní a hluboce věřící člověk, poznamenaný manželskou krizí, kterou prošli jeho rodiče, a proto měl problém navázat vztah s vhodnou dívkou a oženit se. Na trůně by někteří Belgičané raději viděli jeho mladší sestru, princeznu Astrid, provdanou za rakouského arcivévodu Lorenze d'Este[zdroj?].

Oficiální povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Král Filip po ukončení svých studií převzal od svého otce mnohé oficiální povinnosti. Vedl například zahraničí misi skupiny belgických podnikatelů. Je členem Římského klubu. V roce 2012 se účastnil bilderberské konference, neformálního soukromého setkání světově nejvlivnějších osob. Mezi jeho zájmy patří literatura, hospodářské záležitosti a sport.

V roce 1995 byl Filipovi propůjčen velkokříž rytířského Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě. V roce 1998 jej přijal rovněž Maltézský řád jako čestného a oddaného rytíře.

3. července 2013 oznámil jeho otec Albert II. svou abdikaci k 21. červenci 2013, na den belgického dne nezávislosti.[1] Poté co Albert II. podepsal abdikační listinu, složil přísahu na belgickou ústavu.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Královský monogram Filipa Belgického

Výběr manželky byl choulostivý, belgický kontext si žádá, aby se princ nespojil s žádnou z dívek ze soupeřících stran. V září 1999 bylo oznámeno jeho zasnoubení s dívkou z belgické aristokracie, Mathilde d'Udekem d'Acoz, terapeutkou řečových vad a psycholožkou, jejíž rodina, původně vlámská, žije ve Valonsku. Její otec Patrick vykonává krajské funkce jak ve Valonsku, tak Vlámsku. Matkou Mathilde je polská komtesa Anna Komorowská.

Král Filip s manželkou královnou Mathildou

Sňatek uzavřený francouzsky, vlámsky a německy se uskutečnil 4. prosince 1999 v Katedrále sv. Michala a Guduly a uspokojil obě soupeřící komunity.

Ze svazku Philippa a Mathildy se narodily čtyři děti:

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Filipa Belgického.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Filip Belgický
 
 
Albert I. Belgický
 
 
 
 
 
 
Marie Hohenzollernská
 
 
Leopold III. Belgický
 
 
 
 
 
 
Karel Teodor Bavorský
 
 
Alžběta Gabriela Bavorská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Portugalská
 
 
Albert II. Belgický
 
 
 
 
 
 
Oskar II. Švédský
 
 
Karel Švédský
 
 
 
 
 
 
Žofie Nasavská
 
 
Astrid Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik VIII. Dánský
 
 
Ingeborg Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Švédská
 
Filip Belgický
 
 
 
 
 
Fulco VI. Ruffo di Calabria
 
 
Fulco VII. Ruffo di Calabria
 
 
 
 
 
 
Eleonora Galletti dei Marchesi di San Cataldo
 
 
Fulco Ruffo di Calabria
 
 
 
 
 
 
Theodore Mosselman du Chenoy
 
 
Laura Mosselman du Chenoy
 
 
 
 
 
 
Isabelle Coghen
 
 
Paola Belgická
 
 
 
 
 
 
Calisto Gazelli di Rossana e di San Sebastiano
 
 
Augusto Gazelli
 
 
 
 
 
 
Francesca Cotti di Ceres
 
 
Luisa Gazelli
 
 
 
 
 
 
Enrico Vittore Felice Rignon
 
 
Maria Cristina dei Conti Rignon
 
 
 
 
 
 
Luisa Perrone dei Marchesi di San Martino
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Albert II. Belgický
Znak z doby nástupu král Belgičanů
od 2013
Znak z doby konce vlády