Poláci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o slovanském národu. O ptácích pojednává článek Poláci (ptáci).

Poláci
(Polacy)
Populace
ca. 60 milionů [1]
Země s významnou populací
Polsko Polsko 36 983 720 [2][3]
US flag 48 stars.svg USA 8 977 235 [4]
Flag of Germany.svg Německo 1 500 000 - 2 000 000 [1][5][6]
Flag of Brazil.svg Brazílie 1 500 000 [7]
Flag of Canada.svg Kanada 984 565 [8]
Flag of the United Kingdom.svg Spojené království 500 000 - 560 000 [1][9]
Flag of Argentina.svg Argentina 500 000 [10]
Flag of Belarus.svg Bělorusko 294 549 [11]
Flag of Lithuania.svg Litva 212 800 [12]
Flag of Ireland.svg Irsko 200 000 [13]
Flag of Australia.svg Austrálie 78 340 [14]
Flag of Ukraine.svg Ukrajina 144 130 [15]
Flag of Norway.svg Norsko 120 000 [16]
Flag of Italy.svg Itálie 109 018 [17]
Flag of France.svg Francie 90 000 [18]
Flag of Russia.svg Rusko 73 000 [19]
Flag of Latvia.svg Lotyšsko 50 960 [20]
Flag of the Czech Republic.svg Česko 39 269 [21]
Flag of Kazakhstan.svg Kazachstán 34 057 [22]
Flag of the Netherlands.svg Nizozemí 39 500 [23]
Flag of South Africa.svg Jihoafrická republika 30 000 [24]
Flag of Sweden.svg Švédsko 27 518 [25]
Flag of Austria.svg Rakousko 21 000 [26]
Flag of Iceland.svg Island 10 540 [27]
Jazyk(y)

polština

Náboženství

drtivá většina římští katolíci

Příbuzné národy

Češi, Slováci, Lužičtí Srbové

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku. K polské národnosti se hlásí přibližně 60 milionů osob; jde tedy o největší západoslovanský a po Rusech druhý největší slovanský národ. Poláci hovoří polským jazykem a používají latinku; většina jich je římskokatolického vyznání.

Podle definice v preambuli polské ústavy jsou však polským národem všichni obyvatelé Polské republiky.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Poláci jsou šestou největší národní skupinou v Evropě. 38 milionů Poláků obývá středoevropský stát Polsko, kde tvoří 98,7 % obyvatelstva.[28]

Polská diaspora[editovat | editovat zdroj]

Změny hranic Polska v průběhu historie

Poláci mají jednu z nejpočetnějších diaspor (tzv. Polonia): v USA jich žije přes 9 milionů, v Německu 1,5 milionu, v Brazílii 1,5 milionu , v Kanadě a Francii po necelém milionu.

Poláci v České republice[editovat | editovat zdroj]

Dvojjazyčné česko-polské nápisy v Albrechticích

V Česku se k polské národnosti v roce 2001 přihlásilo 51 968 osob, tj. 0,5% všech obyvatel státu.[29] V roce 2011 se k polské národnosti přihlásilo 39 096 obyvatel.[30] Polská menšina je v České republice soustředěna především v okresech Karviná a Frýdek-Místek,[29] na území české části historického Těšínska. Obcí s nejvyšším procentuálním podílem Poláků na obyvatelstvu je v České republice Hrádek (skoro 43%).[31] Stejně jako v případě ostatních tradičních národnostních menšin v České republice (Slováků, Němců a Maďarů), podíl Poláků na celkové populaci České republiky má do roku 2011 snižující se trend.[29] V souvislosti se sčítáním lidu v roce 2011 se objevuje historicky první kampaň, jejímž cílem je přesvědčit Poláky žijící v ČR, aby se při nadcházejícím Sčítání lidu, domů a bytů 2011 přihlásili k polské národnosti. Akci spustil Kongres Poláků v ČR. Tvářemi kampaně pojmenované Sázka na polskost (Postaw na polskość) je zpěvačka Ewa Farna a vedoucí folklorního souboru Górole Alojzy Martynek.[32][33]

organizace polské národnostní menšiny v ČR[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Poláci se mohou pochlubit dvěma velkými osobnostmi v dějinách vědy: Mikuláš Koperník je tvůrcem heliocentrického modelu v moderní astronomii, Marie Curie-Skłodowská, badatelka v oblasti radioaktivity, je první ženou, která získala Nobelovu cenu. Také nositel Nobelovy ceny za fyziologii z roku 1977 Andrew Schally měl polský původ. Stejnou cenu získal Tadeus Reichstein, který se narodil ve městě Włocławek. Ve Strzelnu se zase narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku Albert Abraham Michelson. Ve Varšavě se narodil i zakladatel fraktálové geometrie a nositel Nobelovy ceny za fyziku Benoît Mandelbrot, stejně jako matematik Alfred Tarski. Maria Göppert-Mayerová, další nositel Nobelovy ceny za fyziku, se narodila v Katovicích, stejného ocenění se dostalo Maxi Bornovi, rodáku z Vratislavi, Otto Sternovi, rodáku ze Żorů. V Niegosławicích se narodil držitel Nobelovy ceny za fyziologii Günter Blobel, v Nyse další držitel této ceny Konrad Bloch, v Gdaňsku vynálezce teploměru Gabriel Fahrenheit a také významný středověký astronom Johannes Hevelius, známý svým výzkumem Měsíce. I člen proslulé Lvovské matematické školy Stefan Banach se narodil na území dnešního Polska, v Krakově, který tehdy ovšem patřil Rakousko-Uhersku (stejně jako Lvov, kam odešel). Dalším významným členem této školy byl Hugo Steinhaus, rodák z Jasla. Banachovým žákem byl Stanisław Ulam, rodák přímo ze Lvova. V tomto proslulém "městě talentů" se narodil i další významný matematik Jan Łukasiewicz, do tamní slavné Skotské kavárny chodívali i Kazimierz Kuratowski či Wacław Sierpiński, kteří oba později významně přispěli k topologii a teorii množin. Matematik Marian Rejewski prolomil roku 1932 šifrovací kód německé armády Enigma, což později zásadně ovlivnilo průběh druhé světové války. Ignacy Łukasiewicz vynalezl petrolejovou lampu. Astronom Aleksander Wolszczan objevil jako první ve Vesmíru planety, které nekrouží kolem hvězdy. Jako chemik, ale i jako esperantista se proslavil Antoni Grabowski.

V oblasti humanitních a sociálních věd vynikl sociolog Zygmunt Bauman, byť toho z Polska roku 1968 vyštvala antisemitská kampaň. Významným kulturním antropologem je Bronislaw Malinowski. Předchůdcem osvícenství a moderní pedagogiky byl Stanisław Konarski. Filozof Józef Maria Hoene-Wroński zavedl známý pojem "mesianismus". Významným jazykovědcem 19. století byl Jan Niecisław Baudouin de Courtenay, ve 20. století myšlení o jazyce silně ovlivnil filozof Alfred Korzybski. Filozof Leszek Kołakowski byl ctěn jako velký znalec marxistického myšlení. Polský rodák Leonid Hurwicz získal Nobelovu cenu za ekonomii. Ludvík Lazar Zamenhof vytvořil nejúspěšnější umělý jazyk - esperanto. Ve Włocławku se narodil německy píšící literární teoretik Marcel Reich-Ranicki.

Za nejvýznamnější osobnost politickou Poláci považují papeže Jana Pavla II., prvního polského a slovanského papeže v historii. Za zakladatele polského státu považují svého prvního krále Boleslava Chrabrého. Ctí také vůdce velkých vzpour - Tadeusze Kościuszka, Józefa Bema a Emilii Platerovou. Také marxistickou revolucionářku Rosu Luxemburgovou lze považovat za Polku. Polským národním hrdinou je předseda londýnské exilové vlády za druhé světové války Władysław Sikorski. Hrdinkou protifašistického odboje byla též Irena Sendlerová. Také osud pediatra Janusze Korczaka se stal příběhem univerzálního dosahu. Vůdce odborového svazu Solidarita Lech Wałęsa získal roku 1983 Nobelovu cenu za mír. Fyzik Joseph Rotblat, rodák z Varšavy, získal stejné ocenění za boj za jaderné odzbrojení. V Polsku se narodil i známý "lovec nacistů" Simon Wiesenthal. K významným disidentům a zakladatelům Solidarity patřil i Adam Michnik, později šéfredaktor největšího polského deníku Gazeta Wyborcza. K pilířům intelektuálního okruhu kolem Solidarity patřili historik Bronisław Geremek či kněz Jerzy Popiełuszko, zavražděný nakonec tajnou policií. Z postkomunistické politické generace to až na "prezidenta" Evropské unie dotáhl Donald Tusk.

Nejslavnějším polským hudebním skladatelem je Frederic Chopin. K jeho proslulosti se zčásti přiblížili Stanisław Moniuszko, Henryk Wieniawski či Ignacy Jan Paderewski. Osud skladatele Władysława Szpilmana vypráví slavný Polanského film Pianista. Hudbu k tomuto filmu napsal klasik polské filmové hudby Wojciech Kilar. Ke Kieślowského filmovým opusům psal slavnou hudbu Zbigniew Preisner. Modernistickou vážnou hudbu ovlivnil Karol Szymanowski, pod jeho silným vlivem tvořila Gražyna Bacewiczová. Britský deník Guardian za největšího žijící polského skladatele roku 2012 označil Krzysztofa Pendereckiho. Tuto štafetu převzal patrně od Henryka Góreckiho, a ten zase od Witolda Lutosławskiho. Wanda Landowska byla světově proslulou cembalistkou, k nejslavnějším světovým klavíristům patřil Arthur Rubinstein. Kabaretní zpěvačka Violetta Villasová, narozená v Belgii polským rodičům, se stala ženou nevšedního životního příběhu.

Do pokladnice světové literatury vstoupilo dílo spisovatelů Adama Mickiewicze a Henryka Sienkiewicze. Mickiewicz je v Polsku řazen k tzv. třem bardům polské literatury, dalšími dvěma jsou Juliusz Słowacki a Zygmunt Krasiński. V žánru sci-fi patří ke klasikům Stanislav Lem, v příbuzném žánru fantasy má podobnou pozici tvůrce slavné ságy o Zaklínačovi Andrzej Sapkowski, legendárním humoristou je Stanisław Jerzy Lec. Za hranicemi dožil Witold Gombrowicz. Nobelovu cenu za literaturu získali krom Sienkiewicze též Władysław Reymont, Wisława Szymborska a Czesław Miłosz. Nedaleko Varšavy se narodil též další nositel této ceny, slavný židovský spisovatel Isaac Bashevis Singer. Polský původ však má i spisovatel Joseph Conrad, na území dnešního Polska se narodil také německý nositel Nobelovy ceny Günter Grass, držitel stejné ceny Gerhart Hauptmann či americký spisovatel Jerzy Kosiński, rodák z Lodže. Renesanční básník Jan Kochanowski patří ke klasikům polské literatury, v realistické próze podobnou pozici zastává Bolesław Prus. Vytříbeným stylem vstoupil do polské literatury Bruno Schulz. Ke známým autorům patřili též Stefan Żeromski, Zbigniew Herbert, Julian Tuwim, Tadeusz Różewicz, nebo Sławomir Mrożek. Z žijících lze jmenovat Leszka Engelkinga. Ke slavné polské novinářské škole patřil Ryszard Kapuściński.

Nejvýznamnějším polským malířem je Jan Matejko, pokud ovšem nepřiznáme polskou identitu legendě avatgardy Kazimiru Malevičovi (jeho rodiče byli etničtí Poláci, narodil se na Ukrajině, splynul s ruským kulturním prostředím). Byl to také Matejko, kdo objevil talent Stanisława Wyspiańského. Tamara de Lempicka byla uhrančivou představitelkou Art deco. Ve 2. polovině 20. století upoutal pozornost světa svými erotikou nabitými malbami Balthus. Ze sochařů lze jmenovat Józefa Gosławského či Magdalenu Abakanowiczovou. V Lodži se narodil architekt Daniel Libeskind.

Velkou tradici má polská filmová škola, jejím nekorunovaným králem je režisér Andrzej Wajda. Vedle Vajdy se do dějin evropského filmu zapsal především Krzysztof Kieślowski. Řadu festivalových ocenění přivezl též Jerzy Skolimowski. K silné generaci patřil i Krzysztof Zanussi. Agnieszka Hollandová začínala jako asistentka Vajdy i Zanussiho. V Polsku se však narodil i slavný americký režisér Roman Polanski. Dvorním kameramanem Stevena Spielberga je Janusz Kamiński.

Polská herečka Pola Negri byla hollywoodskou hvězdou v éře němého filmu. Izabella Scorupcová, jež emigrovala v 70. letech 20. století do Švédska, se proslavila rolí v bondovce Zlaté oko. Polský populární film zajistil proslulost například Jerzy Stuhrovi, především díky nejúspěšnější polské filmové komedii všech dob - Sexmisi z roku 1984.

Významným divadelním režisérem a teoretikem byl Jerzy Grotowski.

Prvním polským kosmonautem byl Mirosław Hermaszewski. Nejznámějším polským cestovatelem je Kazimierz Nowak.

Nejúspěšnější polskou tenistkou je Agnieszka Radwańská. Adam Malysz a Kamil Stoch učinili z Polska světovou velmoc ve skocích na lyžích. Dvě zlaté ze dvou olympiád přivezla běžkyně na lyžích Justyna Kowalczyková. Hvězdou nejúspěšnější polské fotbalové generace byl Zbigniew Boniek, k pilířům slavného reprezentačního mužstva 70. a 80. let patřil i Grzegorz Lato. Několik posledních let vyhrává anketu fotbalista roku jednoznačně Robert Lewandowski. Prvním Polákem ve formuli 1 se stal Robert Kubica, podařilo se mu vyhrát jeden závod, dvanáctkrát stát na stupních vítězů a v roce 2008 skončit na celkovém 4. místě. Nejúspěšnějším polským šachistou je Miguel Najdorf, slavnými šachisty byli i Johannes Zukertort či Samuel Reshevsky. Čtyři zlaté olympijské medaile má chodec Robert Korzeniowski, tři sprinterka Irena Szewińská.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Świat Polonii, witryna Stowarzyszenia Wspólnota Polska: „Polacy za granicą” (Polish people abroad as per summary by Świat Polonii, internet portal of the Polish Association Wspólnota Polska)
  2. Excel spreadsheet from Polish Central Statistical Office
  3. http://www.stat.gov.pl/gus/45_4520_PLK_HTML.htm
  4. USA National Census 2000. Ancestries With 100,000 or More People in 2000.
  5. (německy) Erstmals mehr als 16 Millionen Menschen mit Migrationshintergrund in Deutschland Statistisches Bundesamt Deutschland (German text about migrants in Germany)
  6. (polsky) Raport o sytuacji Polonii i Polaków za granicą 2009. Ministerstwo Spraw Zagranicznych 2009. p. 177, ISBN 978-83-89607-81-2
  7. Stowarzyszenie Wspólnota Polska, Strona finansowana przez SENAT RP, http://www.wspolnota-polska.org.pl/index.php?id=pwko89, http://www.wspolnota-polsaka.org.pl/index.php?id=pwko114
  8. http://www40.statcan.gc.ca/l01/cst01/demo26a-eng.htm
  9. (anglicky)British Office for National Statistics, Population by Country of Birth & Nationality, Jan 2009 to Dec 2009
    ^ (anglicky) "UK lets in more Poles than there are in Warsaw", Steve Doughty, Daily Mail; see also: "Record numbers leave Britain as Poles head home - but new arrivals increase to half a million" by James Slack, Daily Mail, November 27, 2009. Please note: The British Office for National Statistics recorded the number of Poles who have travelled to the UK in 2006 at over 2,000,000; they are not to be mistaken for permanent residents.
  10. http://edant.clarin.com/diario/2004/04/27/t-749506.htm
  11. Belarus National Census 2009 (preliminary results)(rusky)
  12. [1]
  13. Poles in Ireland
  14. 2006 Census Community Profile Series : Australia
  15. Poles in Ukraine
  16. Aftenposten.no: - 120.000 polakker i Norge (Innenriks)
  17. Istat.it
  18. http://www.prezydent.pl/
  19. Polish minority in Russia, WorldNews.com
  20. [2]
  21. http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/PVCR062.pdf Tab. 6.2 Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů
  22. Kazakhstan National Census 2009
  23. http://www.cbs.nl/NR/rdonlyres/CCD504EA-9D41-40C2-AE28-BFB0A51C2045/0/2005k3b15p096art.pdf
  24. http://www.wspolnota-polska.org.pl/index.php?id=dubd2
  25. http://www.immi.se/alfa/p.htm
  26. Poles in Austria
  27. Mannfjöldi eftir fæðingarlandi 1981-2008: Pólland
  28. CIA World Factbook
  29. a b c http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002DD869/$File/Kapitola2.pdf
  30. Tab. 604 Obyvatelstvo podle náboženské víry, národnosti a pohlaví [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-05-29, [cit. 0206-08-09]. Dostupné online.  
  31. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/512176?OpenDocument
  32. http://www.novinky.cz/domaci/scitani-lidu/226795-ewa-farna-presvedcuje-polaky-aby-se-pri-scitani-prihlasili-ke-sve-narodnosti.html Ewa Farna přesvědčuje Poláky, aby se při sčítání přihlásili ke své národnosti
  33. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/scitani-lidu-bude-i-bitvou-o-cesko-polske-cedule_193179.html Sčítání lidu bude i bitvou o česko-polské cedule

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]