August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský
Úplné jméno August Leopold Filip Maria Michael Gabriel Rafael Gonzaga
Narození 6. prosince 1867
Rio de Janeiro, Brazilské císařství
Úmrtí 11. října 1922
Schladming, Rakousko
Pohřben kostel sv. Augustina, Coburg
Manželka Karolina Marie Rakousko-Toskánská
Potomci August Klemens Karel Sasko-Kobursko-Gothajský
Klementina Marie Sasko-Kobursko-Gothajská
Marie Karolína Sasko-Kobursko-Gothajská
Rainer Sasko-Kobursko-Gothajský
Filip Sasko-Kobursko-Gothajský
Tereza Kristýna Sasko-Kobursko-Gothajská
Leopoldina Blanka Sasko-Kobursko-Gothajská
Arnošt František Sasko-Kobursko-Gothajský
Dynastie Koburkové
Otec Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka Leopoldina Brazilská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (August Leopold Filip Maria Michal Gabriel Rafael Gonzaga; 6. prosince 1867, Rio de Janeiro11. října 1922, Schladming), v Brazílii známý jako Dom Augusto Leopoldo, byl princ Brazilského císařství z rodu sasko-gothajsko-kobursko-kohárského. Narodil se jako druhý ze čtyř synů německého prince Ludvíka Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského a princezny Leopoldiny Brazilské.

Jako druhý vnuk brazilského císaře Petra II. byl několik let mezi předpokládanými dědici císařské brazilské koruny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Augustova matka (stojící), držící Augusta, a teta Isabel (sedící), držící jeho bratra Petra Augusta (Rio de Janeiro, 1866)
Princ August (sedící vlevo) jako pomocník admirála Wandenkolka (uprostřed
Princ v typickém japonském oblečení během cesty křižníku Almirante Barroso do Japonska v roce 1889

August Leopold se narodil v Rio de Janeiro v Brazílii jako princ August Leopold Filip Maria Michal Gabriel Rafael Gonzaga Sasko-Kobursko-Gothajský, vévoda v Sasku. Byl synem Ludvíka Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského a princezny Leopoldiny Brazilské. Jeho prarodiči z otcovy strany byli August Sasko-Kobursko-Gothajský a Klementina Orleánská (dcera francouzského krále Ludvíka Filipa), z matčiny strany byl vnukem brazilského císaře Petra II. a jeho manželky Terezy Kristýny (dcery krále Františka I. Neapolsko-Sicilského). August měl staršího bratra Petra Augusta a dva mladší bratry Josefa Ferdinanda a Ludvíka Gastona.

Jeho narození bylo národu oznámeno císařem v Trůnní řeči 9. května 1868̠

"A jsem potěšen, že vám mohu oznámit, že má milovaná dcera princezna Leopoldina, navrátivší se z Evropy s vévodou saským, mým drahým zetěm, porodila 6. prosince minulého roku prince, který dostal jméno August."

Princ měl však se svou matkou, která zemřela 7. února 1871, když mu byly tři roky, jen málo kontaktu. Jeho otec se rozhodl definitivně usadit v Rakousko-Uhersku, kde děti svěřil do péče své matky. Isabela Brazilská, dědička brazilského trůnu, v době úmrtí své sestry ještě neměla žádné děti a nedostatek dědiců vyvolával mezi Brazilci obavy.

Na své první cestě do Evropy v roce 1871 se císař Petr II. rozhodl přivést svá vnoučata do Brazílie, aby z nich udělal případné dědice trůnu. Rodinná rada rozhodla, že dva nejstarší synové princezny Leopoldiny budou vychovávány prarodiči z matčiny strany a budou vychováváni a vzděláváni v Brazílii. Tak Dom Petr August a Dom August Leopold 1. dubna 1872 dorazili v doprovodu císařského páru do Rio de Janeiro, kde byli přivítáni s velkým nadšením.

Opětovná aklimatizace na rodnou vlast byla pro bratry náročná. Již si zvykli na luxus paláců ve Vídni a Štýrsku a nyní začali žít ve skromném a staromódním paláci São Cristóvão, kde si hráli jen málo kvůli přísné studijní rutině, kterou zavedl jejich dědeček. Jejich učitelem byl rektor Externato Doma Petra II., Manuel Pacheco da Silva, a princové trávili dny tréninkem a studiem francouzské klasiky, rétoriky, historie, zeměpisu, jazyků a hudby.

Přestože Petr August užíval statutu oblíbeného císařova vnuka kvůli své náklonnosti ke studiu, si jiní letopisci všimli, že Augustova povaha, zcela opačná než povaha jeho dědečka, z něj udělala panovníkova oblíbence.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

August, který po otci a dědečkovi zdědil lásku k námořnictvu, vstoupil jako uchazeč v prosinci 1882 do námořnické akademie. Se školními osnovami popsanými jako brilantní August vytvořil v roce 1886 námořní stráž.

V císařském brazilském námořnictvu August získal post druhého poručíka, sloužícího na lodi 'Niterói, bitevní lodi Riachuelo a křižníku Almirante Barroso, kromě toho byl pomocníkem admirála Eduarda Wandenkolka, budoucího republikánského vůdce.

Republika a exil[editovat | editovat zdroj]

Princ August (vpravo) a jeho starší bratr v exilu v Cannes

15. prosince 1889 byl princ na východě, na palubě Almirante Barroso, když byla v Brazílii vyhlášena republika. Komunikační potíže zabránily posádce dozvědět se o tom, co se stalo před prosincem. Telegramy admirála Wandenkolka - nyní ministra námořnictva v prozatímní vládě - nařídily veliteli křižníku, aby nahradil císařské odznaky vlajkami a přiměl Augusta k rezignaci. Po poradě se svým dědečkem a strýcem hrabětem z Eu se princ rozhodl neodstoupit, ale požádat o dvouměsíční dovolenou. V telegramu ministr na žádost odpovědělː "Odstoupení prince, uděluji dovolenou. Wandenkolk."

August z lodi vystoupil v Kolombu na Cejlonu, kde mu posádka nabídla večeři na rozloučenou. Rozrušený princ rozdělil své věci mezi své společníky.

Po několika měsících se připojil ke své rodině a zůstal s Petrem II. až do jeho smrti 5. prosince 1891. Potom se usadil ve Vídni, kde získal prostřednictvím svého otce zvláštní povolení císaře Františka Josefa I. připojit se k rakousko-uherskému námořnictvu. Po provedení přijímacích zkoušek byl princ August přijat do rakouské námořní zálohy, aniž by tím byl dotčen jeho status brazilského občana, jak vysvětlil v dopise ze dne 6. května 1893 baronu z Estrely, svému advokátovi v Brazíliiː

"Jak jsem psal Antoniovi, rozhodl jsem se vstoupit do služeb Rakouska, protože mě císař přivítal jako brazilského prince, aniž bych musel ztratit svá brazilská práva..."

Princ August Leopold s manželkou arcivévodkyní Karolinou Marií a třemi jejich dětmi (zleva): princezna Klementina, princezna Marie a princ August, asi 1900

Ve službách rakouského námořnictva měl August možnost navštívit další země, kde byl nadále přijímán s úctou vyhrazenou členům vládnoucích rodů. V roce 1897 na palubě lodi Wien navštívil Portugalsko, kde byl přijat králem Karlem I., a Spojené království Velké Británie a Irska, kde jej přijala královna Viktorie.

Se zhoršením psychických problémů jeho bratra začali brazilští monarchisté během zmařených plánů na obnovu režimu uvažovat o Augustovi, aby převzal brazilský trůn. Princ se dokonce zúčastnil pokusu o restauraci monarchie, při kterém se v roce 1893 vrátil do Brazílie, ale bylo mu zabráněno přistát na národním území.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

30. května 1894 se šestadvacetiletý August ve Vídni oženil s o dva roky mladší arcivévodkyní Karolinou Marií. Nevěsta byla čtvrtým dítětem a druhou dcerou arcivévody Karla Salvátora Rakousko-Toskánského a jeho manželky Marie Imakuláty Neapolsko-Sicilské. Obřad vedl vídeňský kardinál-arcibiskup Anton Josef Gruscha a účastnil se ho císař František Josef, císařovna Alžběta a další knížata a panovníci. Manželé spolu měli osm dětíː

  • August Klemens Karel Sasko-Kobursko-Gothajský (27. října 1895 – 22. září 1908)
  • Klementina Marie Sasko-Kobursko-Gothajská (23. března 1897 – 7. ledna 1975)
  • Marie Karolína Sasko-Kobursko-Gothajská (10. ledna 1899 – 6. června 1941)
  • Rainer Sasko-Kobursko-Gothajský (4. května 1900 – po 7. lednu 1945)
  • Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (18. srpna 1901 – 18. října 1985)
  • Tereza Kristýna Sasko-Kobursko-Gothajská (23. srpna 1902 – 24. ledna 1990)
  • Leopoldina Blanka Sasko-Kobursko-Gothajská (13. května 1905 – 24. prosince 1978)
  • Arnošt František Sasko-Kobursko-Gothajský (25. února 1907 – 9. června 1978)

Poslední léta[editovat | editovat zdroj]

V posledních letech života August získal slabost své rodiny z otcovy strany pro umělecké sbírky, když začal sbírat díla vyrobená ze slonoviny. Nikdy se plně nepřizpůsobil životu v Evropě a nadále udržoval úzké vztahy s Brazilci. Zámek Gerasdorg, jeho residence na předměstí Vídně, byla vyzdobena předměty a fotografiemi z Brazílii.

Zrušení zákona o vyhnanství, které bránilo vylodění kteréhokoli člena staré vládnoucí rodiny v Brazílii, přineslo princi velkou radost a naději, že znovu navštíví rodnou zemi. Na oslavy stého výročí nezávislosti Brazílie v roce 1922 se s celou rodinou připravoval na návrat do země, vážně však onemocněl a vysněnou cestu neuskutečnil.

Dom August Leopold zemřel 11. října 1922 ve věku 54 let ve Schladmingu v Rakousku. Pohřben byl v kryptě kostela sv. Augustina v Coburgu.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 6. prosince 1867 – 11. října 1922ː Jeho Výsost princ August Leopold Brazilský, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Princ August Leopold obdržel následující řády:

Brazilská vyznamenání

BRA Order of the Southern Cross - Grand Cross BAR.png Řád Jižního kříže

Imperial Order of Pedro I.gif Řád Petra I.

Imperial Order of the Rose (Brazil) - ribbon bar.png Řád růže

Zahraniční vyznamenání

PRT Military Order of the Tower and of the Sword - Grand Cross BAR.png Řád věže a meče

Grand Crest Ordre de Leopold.png Řád Leopolda

D-SAX Sachsen-Ernestinischer Hausorden BAR.svg Vévodský sasko-ernestinský domácí řád

Legion Honneur GC ribbon.svg Řád čestné legie

Пластина на орден „Св. Александръ“.jpg Řád svatého Alexandra

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
August Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Ferenc Josef Koháry de Csábrág
 
 
Maria Antonia Koháry de Csábrág
 
 
 
 
 
 
Marie Antonie z Valdštejna-Vartenbergu
 
 
Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Filip II. Orleánský
 
 
Ludvík Filip
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie Adelaida Bourbonská
 
 
Klementina Orleánská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
Petr I. Brazilský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Španělská
 
 
Petr II. Brazilský
 
 
 
 
 
 
František I. Rakouský
 
 
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
Leopoldina Brazilská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
Tereza Marie Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince August Leopold of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]