Klementina Orleánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klementina Francouzská
sasko-kobursko-gothajská princezna
vévodkyně v Sasku
portrét princezny Klementiny Orleánské (Franz Xaver Winterhalter, 1832)
portrét princezny Klementiny Orleánské (Franz Xaver Winterhalter, 1832)
Manžel August Sasko-Kobursko-Gothajský
Úplné jméno Marie Clémentine Léopoldine Caroline Clotilde d'Orléans
Narození 6. března 1817
Neuilly-sur-Seine
Úmrtí 16. února 1907
Vídeň
Pohřbena St. Augustin, Coburg
Potomci Filip Sasko-Kobursko-Gothajský
Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský
Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská
Amálie Sasko-Coburská
Ferdinand I. Bulharský
Dynastie Bourbon-Orléans
Otec Ludvík Filip
Matka Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klementina Orleánská čili Klementina Francouzská (6. března 1817 - 16. února 1907), byla sasko-kobursko-gothajskou princeznou a vévodkyní v Sasku, šestým z deseti dětí a nejmladší dcerou krále Francouzů, Ludvíka Filipa, a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Byla matkou bulharského cara Ferdinanda I.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Marie Klementina Leopoldina Karolina Klotilda Orleánská, Mademoiselle de Beaujolais, se narodila 6. března 1817 v Château de Neuilly v Neuilly-sur-Seine ve Francii, brzy po bourbonské restauraci. Stala se královskou princeznou a v roce 1830 se stal její otec králem.

V mládí byla popisována jako "velmi krásná a vzdělaná". Klementinu učil historii historik Jules Michelet.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Jako princezna byla Klementina vyhledávanou nevěstou královských rodin po celé Evropě. V roce 1836 se říkalo, že se má provdat za svého bratrance Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského.

Král Leopold I. Belgický sjednal sňatek Klementiny a Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského, který byl úzce spřízněn s královskými rodinami ve Velké Británii, Portugalsku, Španělsku, Belgii, Brazílii, Mexiku a Rakousko-Uhersku. Augustův bratranec Albert byl manželem Augustovy další sestřenice, královny Viktorie.

Manželská smlouva mezi Klementinou a Augustem byla podepsána ve Vídni 24. února 1843 francouzským velvyslancem Charlesem-Josephem de Flahaut, zastupujícím Klementinu a belgickým velvyslancem Baronem O'Sullivanem, zastupujícím Augusta.

Před svatbou pár žádal o bydlení v Rakousku, a byla podána žádost, aby kníže Metternich obdařil Klementina manžela u vídeňského dvora oporou. Odpovědí bylo, že Klementinu u dvora přijmou jako princeznu z rodu Bourbonů, ale že vídeňský dvůr neuzná Augusta za Královskou Výsost. V důsledku toho bylo rozhodnut, že princ August bude žít ve Francii, opustí rakouskou službu a vstoupí do francouzské, přesto, že byl Rakušan.

20. dubna 1843 se Klementina v Château de Saint-Cloud provdala za Augusta "za velké účasti evropských královských rodin". Pár měl pět dětí.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Klementina je popisována jako "žena ohromného charakteru a ambicí...Klementina dominuje svému manželovi a rozmazluje své děti. Sama si vzala ne více než bohatého, ale nevýrazného prince, hledala trůny pro své syny."

Jméno Narození Úmrtí Poznámka
Filip Sasko-Kobursko-Gothajský 28. března 1844 3. července 1921 4. února 1875 se oženil se svou sestřenicí, princeznou Luisou, dcerou krále Leopolda II. Belgického; měl děti
Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský 8. srpna 1845 14. září 1907 15. prosince 1864 se oženil s Leopoldinou Brazilskou, mladší dcerou císaře Petra II. Brazilského; měl děti
Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská 1846 1927 12. května 1864 se provdala za Josefa Karla Ludvíka Habsbursko-Lotrinského, rakouského arcivévodu z uherské větvě Habsbursko-Lotrinské dynastie; měla děti
Amálie Sasko-Coburská 1848 1894 provdala se za Maxmiliána Emanuela Bavorského, nejmladšího bratra císařovny Alžběta Bavorské; měla děti
Ferdinand I. Bulharský 26. února 1861 10. září 1948 20. dubna 1893 se oženil s Marií Luisou Parmskou, dcerou Roberta I. Parmského; měl děti

Rok 1848 a následky[editovat | editovat zdroj]

Revoluční rok 1848 ve Francii vedl ke konci vlády Klementina otce, donutil ji i její rodinu k útěku z Francie, ačkoli Klementina a August, poté co zajistili, aby byly jejich děti v bezpečné vzdálenosti, se na Place de la Concorde během abdikace smísili s davem. Klementina doprovodila svého otce na francouzské velvyslanectví v Londýně, pak odjela do Koburgu a posléze do Vídně, kde se stal její manžel důstojníkem rakousko-uherské armády.

August v roce 1881 zemřel a Klementina se již znovu nikdy nevdala.

Klementina a volba na bulharský trůn[editovat | editovat zdroj]

Klementina pochopila, že nikdy nebude královnou, a tak se snažila svému oblíbenému synovi Ferdinandovi vštěpit myšlenku, že jakožto potomek nejen krále Ludvíka Filipa, ale také Krále Slunce, si zaslouží být králem.

Klementina zajistila Ferdinandovi široké vzděláníː hovořil plynně několika jazyky a měl velký záje o přírodní vědy a přírodu.

Jak se ukázalo, Klementina aktivně bojovala za Ferdinandovu volbu bulharským knížetem.

Poté pracovala na zajištění evropského uznání Ferdinanda jako hlavy státu. Pracovala na tom například u císaře Viléma II. nebo sultána Abdulhamida II. Byla prý "dobročinnou a civilizační září kolem Ferdinanda, odstraňovala mu z cesty mnohé obtíže svým ženským taktem a lidumilnou činností".

Klementina si také našla čas pro navržení Ferdinandovy královské koruny, včetně "potřebného počtu šperků z jejího vlastního neceséru".

Klementina v Bulharsku[editovat | editovat zdroj]

Klementina následovala svého syna do Bulharska, kde se jako panovníkova matka stala velmi důležitou osobou. Mimořádně bohatá Klementina darovala čtyři miliony franků na dokončení železniční trati spojující Bulharsko se železniční sítí v Evropě. Financovala stavbu několika budov a institucí, jako jsou školy pro nevidomé a nemocnice. Byla také jedním ze zakladatelů bulharského Červeného kříže.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Klementina zemřela 16. února 1907 ve Vídni. Její vliv na Ferdinanda byl tak výrazný, že lidé začali předpovídat jeho pád. Pohřbena byla v Koburgu.

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 6. března 1817 - 6. března 1817ː Její Jasnost Mademoiselle de Beaujolais.
  • 6. března 1817 - 20. dubna 1843: Její Královská Výsost princezna Klementina Orleánská.
  • 20. dubna 1843 - 16. února 1907: Její Královská Výsost princezna Klementina Sasko-Kobursko-Gothajská, vévodkyně Saska.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Clémentine of Orléans na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]