Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský
| Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský | |
|---|---|
 Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský na litografii od Josefa Kriehubera | |
| Narození | 28. března 1785 Coburg |
| Úmrtí | 27. srpna 1851 (ve věku 66 let) Vídeň |
| Manželka | Maria Antonia Koháry de Csábrág |
| Potomci | Ferdinand II. Portugalský, August Sasko-Kobursko-Gothajský, Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská a Leopold Sasko-Kobursko-Kohárský |
| Otec | František Sasko-Kobursko-Saalfeldský |
| Matka | Augusta Reussová z Ebersdorfu |
| Příbuzní | Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Antoinette Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Arnošt I. Sasko-Kobursko-Saalfeldský a Leopold I. Belgický (sourozenci) Petr V. Portugalský, Ludvík I. Portugalský, Jan Maria Portugalský, Marie Anna Portugalská, Antonie Marie Portugalská, August Potrugalský, Marie Portugalská[1], Ferdinand Maria Ludvík Portugalský[1], Leopold Portugalský[1], Marie da Gloria Portugalská[1] a Evžen Portugalský[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (28. březen 1785, Coburg – 27. srpen 1851, Vídeň; celým jménem Ferdinand Georg August Sasko-Kobursko-Gothajský) byl sasko-kobursko-gothajský princ z koburské dynastie a bratr prvního belgického krále Leopolda I., otec portugalského krále Ferdinanda II. a děd bulharského cara Ferdinanda I. Dále byl Ferdinand také strýcem britské královny Viktorie i jejího manžela prince Alberta, mexické císařovny Charloty nebo belgického krále Leopolda II. Ferdinand sloužil v rakouské armádě a jako důstojník jezdectva se několikrát vyznamenal v průběhu napoleonských válek. Později zastával velitelské posty vyšších jednotek ve Vídni a v roce 1841 byl penzionován v hodnosti generála jezdectva. Sňatkem se spříznil s uherskou šlechtickou rodinou Koháryů a jeho potomkům patřily do 20. století rozsáhlé velkostatky v Horních Uhrách.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z knížecí rodiny sasko-kobursko-saalfeldských vévodů, narodil se jako mladší syn Františka Sasko-Kobursko-Saalfeldského (1750–1806) a jeho manželky Augusty von Reuss-Ebersdorf (1757–1831).[3] Jako příslušník panovnické dynastie získal již v dětství důstojnické hodnosti v armádě a od roku 1791 byl poručíkem. Díky přízni svého prastrýce prince Friedricha Sasko-Koburského se v roce 1798 stal kapitánem. Fakticky se vojákem stal až v roce 1805 jako major v rakouské armádě během války v roce 1805, ve vojsku v té době vystupoval inkognito jako hrabě Sorbenburg. Ještě v roce 1805 byl povýšen na podplukovníka a v roce 1808 byl jmenován plukovníkem. V tažení roku 1809 bojoval v bitvách u Eggmühlu, u Aspern a Wagramu. Za zásluhy byl dekorován rytířským křížem prestižního Vojenského řádu Marie Terezie (1810).[4] K datu 3. dubna 1811 byl sice povýšen do hodnosti generálmajora, ale během spojenectví Rakouska a napoleonské Francie byl mimo aktivní službu. Po přechodu Rakouska do protifrancouzské koalice v roce 1813 se znovu vyznamenal v bitvě u Chlumce, kde byl vážně zraněn a získal vyšší stupeň Řádu Marie Terezie jako komandér.[5]
Po skončení napoleonských válek zastával funkci velitele brigády ve Vídni[6] a ke dni 28. prosince 1824 získal hodnost polního podmaršála.[7] Jako velitel divize nadále pobýval ve Vídni. V roce 1830 byl odeslán do stavu záloh s polovičním platem, definitivně byl penzionován k datu 3. dubna 1841, krátce poté ještě obdržel hodnost generála jezdectva (General der Kavallerie, 11. června 1841).[8]
Zemřel ve Vídni 27. srpna 1851 ve věku 66 let, pochován byl v rodovém mauzoleu v Coburgu.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Jako příslušník sasko-koburské vládnoucí dynastie užíval od narození titul vévody s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht). Po úmrtí svého tchána Františka Josefa Koháryho a převzetí dědictví v Horních Uhrách přijal v roce 1826 jméno Sachsen-Coburg-Koháry. Během služby v armádě se stal nositelem řady vyznamenání. Od roku 1828 byl čestným majitelem 8. husarského pluku.
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1810, Rakousko)
komandérský kříž Řádu Marie Terezie (1813, Rakousko)
Řád červené orlice I. třídy (1815, Prusko)
velkokříž Řádu routové koruny (Sasko)
velkokříž Řádu Guelfů (1819, Hannoversko)
velkokříž Řádu Leopolda (1834, Belgie)
velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (1834, Sasko)
velkokříž Řádu Kristova (1839, Portugalsko)
velkokříž Řádu věže a meče (1839, Portugalsko)
velkokříž Řádu lázně (1840, Spojené království)
velkokříž Řádu čestné legie (1840, Francie)
velkokříž Řádu zähringenského lva (1844, Bádensko)
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Dne 30. listopadu 1815 se ve Vídni oženil s uherskou šlechtičnou Marií Antonií Koháry de Csabrág, dědičkou magnáta Františka Josefa Koháryho (1767–1826).[9] Z manželství se narodily čtyři děti vychované v katolické víře, což byla podmínka pro převzetí obrovského dědictví Koháryů v Uhrách.
- Ferdinand II. Portugalský (29. října 1816 – 15. prosince 1885) ⚭ 1836 Marie II. Portugalská (4. dubna 1819 – 15. listopadu 1853), portugalská královna, ⚭ 1869 herečka Elisa Hensler (22. května 1836 – 21. května 1929), morganatický sňatek
- August Sasko-Kobursko-Gothajský (28. března 1818 – 27. srpna 1881) ⚭ 1843 Klementina Orleánská (6. března 1817 – 16. února 1907), francouzská princezna
- Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská (14. února 1822 – 10. prosince 1857) ⚭ 1840 Ludvík Orleánský (25. října 1814 – 26. června 1896), vévoda z Nemours
- Leopold Sasko-Kobursko-Kohárský (31. ledna 1824 – 20. května 1884) ⚭ Constanze Geiger (16. října 1835 – 24. srpna 1890), morganatický sňatek
Jeho starší bratr Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (1784–1844) byl také důstojníkem rakouské armády a posledním svrchovaným vládcem Sasko-Kobursko-Saalfeldského knížectví.[10] Díky sňatkům svých sester byl také švagrem belgického krále Leopolda I. a ruského velkoknížete Konstantina Pavloviče, dále by strýcem britské královny Viktorie.[11] Díky sňatku sestry Žofie (1778–1835) byl též švagrem rakouského generála Emanuela Mensdorff-Pouilly (1777–1852), s nímž se zúčastnil bojů v napoleonských válkách.[12]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech, České Budějovice, 2011; s. 38 ISBN 978-80-254-9315-1
- ↑ Rodokmen sasko-koburské dynastie dostupné online
- ↑ Přehled nositelů Vojenského řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian-army.co.uk. dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 115
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1819; Vídeň, 1819; s. 43 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1826; Vídeň, 1826; s. 42 dostupné online
- ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 85 dostupné online
- ↑ Rodokmen Koháryů dostupné online
- ↑ Přehled představitelů Sasko-Kobursko-Saalfeldského knížectví na webu worldstatesmen.org dostupné online
- ↑ LOUDA, Jiří: Les dynasties d'Europe; Paříž, 1984; s. 85 ISBN 2-04-012873-5
- ↑ Biografie Emanuela Mensdorff-Pouilly na webu napoleon-series dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- [napoleon-series https://www.napoleon-series.org/research/biographies/Austria/AustrianGenerals/c_AustrianGeneralsS1.html#S4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století; Praha, 2007; 436 s. ISBN 978-80-7203-859-6
- Sasko-kobursko-gothajská dynastie
- Rakouští generálové
- Rakouští velitelé napoleonských válek
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Rytíři velkokříže Řádu Kristova
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Řádu svatého Jiří (Rusko)
- Rytíři Řádu svatého Ondřeje
- Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského
- Nositelé Řádu routové koruny
- Nositelé Řádu věže a meče
- Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie
- Nositelé Řádu Guelfů
- Nositelé Řádu Leopolda (Belgie)
- Nositelé Řádu zähringenského lva
- Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu
- Nositelé Řádu červené orlice
- Narození v roce 1785
- Narození 28. března
- Narození v Coburgu
- Úmrtí v roce 1851
- Úmrtí 27. srpna
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení v Coburgu