Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Vévoda Brunšvicko-wolfenbüttelský
Portrét
Narození 22. července 1671
Wolfenbüttel
Úmrtí 1. března 1735
Wolfenbüttel
Pohřben Katedrála svatého Blažeje v Brunšviku
Předchůdce August Vilém Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Nástupce Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Manželky Kristýna Luisa Öttingenská
Potomci Šarlota Sofie
Alžběta Kristýna
Antonie Amálie
Rod Welfové
Otec Antonín Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Matka Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Nordburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (22. července 1671, Wolfenbüttel1. března 1735, Wolfenbüttel) byl vévodou Brunšvicko-wolfenbüttelským a členem rodu Welfů. Jeho otcem byl Antonín Oldřích Brunšvicko-Wolfenbüttelský a matka Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská. Vnučkou Ludvíka Rudolfa byla rakouská vládkyně Marie Terezie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludvík Rudolf byl nejmladší ze sedmi sourozenců. Stal se generálem ve službě habsburského císaře Leopolda I. Poté, co byl propuštěn roku 1690, dostal darem od otce Brunšvické hrabství v Blankenburgu, se souhlasem svého nejstaršího bratra Augusta Viléma, čímž byl porušen princip dědictví, který stanovil vévoda Jindřich V.

Když se jeho otci podařilo roku 1707 zasnoubit Ludvíkovu prvorozenou dceru Alžbětu Kristýnu s habsburským arcivévodou Karlem, jeho starší bratr císař Josef I. pozvedl panství Blankenburg na knížectví. Postavení Ludvíka Rudolfa jako imperiálního knížete však bylo omezené, protože jeho hlas v Říšském sněmu nebyl dědičný.

Po smrti bratra Augusta Viléma v roce 1731 zdědil Wolfenbüttel, a tak vládl v obou knížectví. Přestěhoval se do Wolfenbüttelu, hlavního města zděděného většího knížectví. Po několika letech vlády obnovit ekonomiku, kterou August Vilém téměř zničil.

Ludvík Rudolf neměl mužského potomka. Dědicem byl jeho první bratranec, vévoda Ferdinand Albrecht II., který se oženil s jeho nejmladší dcerou Antonií Amálií.

Manželství a dcery[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se oženil s Kristýnou Luisou Öttingenskou 22. dubna 1690 v Aurichu. Z manželství vzešly čtyři dcery:

  1. Alžběta Kristýna (28. srpna 1691, Brunšvik21. prosince 1750, Vídeň) byla manželkou Karla VI. a matkou Marie Terezie.
  2. Šarlota Augusta (*/† 1692)
  3. Šarlota Sofie (29. srpna 1694, Brunšvik2. listopadu 1715, Petrohrad) manželka Alexeje Petroviče, následníka ruského trůnu.
  4. Antonie Amálie (14. dubna 16966. března 1762) se stala vévodkyní Brunšvicko-lüneburskou.