Albert I. Belgický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albert I.
král Belgičanů
Portrét
Doba vlády 23. prosince 190917. února 1934
Úplné jméno Albert Leopold Clément Marie Meinrad
Tituly král Belgičanů
princ belgický
vévoda saský
kníže sasko-kobursko-gothajský
Narození 8. dubna 1875
Brusel, BelgieBelgie Belgie
Úmrtí 17. února 1934 (ve věku 58 let)
Marche les Dames, BelgieBelgie Belgie
Pohřben Kostel Notre-Dame de Laeken
Předchůdce Leopold II.
Nástupce Leopold III.
Manželky Alžběta Gabriela Bavorská
Potomci Leopold
Karel
Marie Josefa
Rod Wettinové
Dynastie Koburkové
Otec Princ Filip, hrabě Flanderský
Matka Marie Hohenzollernská
Podpis Signature du Prince Albert de Belgique 1898.jpg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 1875 Brusel17. února 1934 Marche-les-Dames, Belgie) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho záliby patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého staršího bratra Balduina, který zemřel v roce 1891 ve svých 22 letech bezdětný, se stal Albert třetím v pořadí na belgický trůn. V roce 1905 po smrti svého otce Filipa se stal flanderským hrabětem a zároveň belgickým korunním princem. V roce 1909 po smrti strýce a krále Leopolda se stal králem Belgičanů.

Na počátku první světové války se Německé císařství rozhodlo neuznat mezinárodní smlouvy o neutralitě Belgie a přejít přes ni na Francii. Proti tomu se však Albert ohradil výrokem „Belgie je národ, nikoli silnice,“ který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády. Během německého útoku ztratil velkou část Belgie, ale pomohl spojencům, aby se mohli připravit na německou invazi a zastavit ji na Marně.

Po celé čtyři roky byl účastníkem války. Zprvu se mu v roce 1914 podařilo uhájit Antverpy, později vedl úspěšněji armádu do bitvy o Yser a na konci války dobyl Belgii zpět. Později, když se vrátil do Bruselu, byl vítán lidem jako národní hrdina.

Ve svém soukromém životě se choval velmi pokrokově, sám sebe považoval pouze za obyčejného občana a proto někdy vycházel do ulic. K jeho zálibám patřily různé sportovní disciplíny, jako jízda na koni a horolezectví. S horolezectvím začal až ve svých třiceti letech, ale o to více byl k němu nakloněn.

Po válce zlezl několik náročných útesů ve Švýcarsku a Tyrolsku. Až na domácí půdě, v jeho oblíbených skalách Marche les Dames ho dostihla smrt, když vystupoval k místu La vieux bon Die (Starý dobrý Pán Bůh), kde bylo nalezeno jeho bezvládné tělo. Vzhledem k absenci svědků tragédie se vyrojilo několik teorií o tom, že král Albert byl zavražděn, avšak to se nezdá pravděpodobné.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. října 1900 si v Mnichově vzal za manželku princeznu Alžbětu Gabrielu Bavorskou (1876–1965).

1926 princezna Astrid Švédská
1941 Mary Lilian Baels

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Alberta I. Belgického.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • 8. duben 1875 – 23. prosinec 1909: Jeho královská výsost Princ Albert Belgický, princ Sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
  • 23. prosinec 1909 – 17. únor 1934: Jeho veličenstvo Leopold, král Belgičanů, suverén Konga

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert I of Belgium na anglické Wikipedii.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Praha: Knižní klub, 2006. ISBN 80-242-1559-4. S. 5–6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Albert I. Belgický Nástupce
Leopold II. Znak Belgických králů
král Belgičanů

19091934
Leopold III.