Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
Alfred-sachsen-coburg-gotha.jpg
Narození 6. srpna 1844
Windsor
Úmrtí 30. července 1900 (ve věku 55 let) nebo 31. července 1900 (ve věku 55 let)
Zámek Rosenau
Příčina úmrtí rakovina jícnu
Místo pohřbení Coburg
Ocenění Řád slona (1875)
rytíř Čestné legie
Řád sv. Ondřeje
Řád červené orlice 1. třídy
rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Marie Alexandrovna Romanovová (od 1874)
Děti Alfréd Sasko-Koburský
Marie Edinburská
Viktorie Melita Sasko-Koburská
Alexandra Sasko-Koburská
unnamed daughter Saxe-Coburg and Gotha
Beatrix Sasko-Koburská
Rodiče Albert Sasko-Kobursko-Gothajský a Viktorie Britská
Příbuzní Viktorie Sasko-Koburská[1], Alice Sasko-Koburská[1], Beatrix Sasko-Koburská, Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská[1], Leopold, vévoda z Albany, Artur Sasko-Koburský[1] a Eduard VII.[1] (sourozenci)
Funkce člen britské Soukromé rady
člen Sněmovny lordů
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévoda Alfréd se svou rodinou - manželkou, dcerami a tchyní

Alfréd, Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský (6. srpna 1844 Windsor30. července 1900 zámek Rosenau (zámek), Coburg[2]) byl člen britské královské rodiny, vévoda Sasko-Kobursko-Gothajskéhý, vévoda z Edinburghu, hrabě z Kentu, hrabě z Ulsteru a peer Spojeného království.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako čtvrté dítě a druhý syn britské královny Viktorie a jejího manžela, vévody Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. V rodině byl nazýván "Affie". Dítě pokřtil 6. září 1844 v soukromé kapli windsorského zámku arcibiskup z Canterbury William Howley.

Námořní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1856 zahájil kariéru v Royal Navy. V srpnu roku 1858 složil poddůstojnické zkoušky a nastoupil do služby na HMS Euryalus. V roce 1862 byl jedním z kandidátů na řecký trůn po svrženém řeckém králi Ottovi I. Řeckém. Dne 24. února 1863 byl povýšen do hodnosti poručíka a sloužil na HMS Racoon pod velením hraběte Gleichen. 23. února 1866 získal hodnost kapitána a následně velení na HMS Galatea.[3]

Vévoda Alfred (F.X. Winterhalter, 1865)

Dne 24. dubna 1866 získal pairovský titul vévody z Edinburgu, hraběte z Kentu a hraběte z Ulsteru.[4] Parlament mu přiznal roční důchod ve výši 15 000 liber šterlinků. Dne 8. července vévoda poprvé zasedl ve Sněmovně lordů. Dne 24. ledna 1867 vyplul z Plymouthu na palubě Galatei na cestu kolem světa, 15. srpna přistal na ostrově Tristan da Cunha[5] a přes mys Canaveral doplul 31. října do Austrálie a stal se tak prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Austrálii, která byla britskou kolonii. Dne 12. března 1868 ho v Sydney do ramene postřelil Henry James O'Farrell.[3] Za tento čin byl Henry O'Farrell 21. dubna oběšen. Vévoda po zotavení se na počátku dubna vydal na další cestu. Do Anglie se vrátil 26. června 1868.

V roce 1869 se stal prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Nový Zéland, v prosinci pak Indii a Hongkong. Posléze několik let pobýval na Maltě. Dne 30. prosince 1878 získal hodnost kontradmirála. Dne 10. listopadu 1882 se stal viceadmirálem a 18. října 1887 admirálem. Dne 3. června 1893 získal hodnost admirála flotily. V letech 1883-1884 velel flotile v Lamanšském průlivu, v letech 1886-1889 Středomořské flotile, v letech 1890-1893 velel základně Devonport.[3]

Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého strýce Arnošta II., staršího bratra svého otce se v roce 1893 stal novým panovníkem Sasko-kobursko-gothajského vévodství, poté, co se práv k trůnu vévodství zřekl jeho starší bratr, princ waleský Eduard. Po získání tohoto trůnu se zřekl ročního důchodu od britského parlamentu a místa ve Sněmovně lordů. Třebaže byl zpočátku ve své nové zemi považován za cizozemce, podařilo se mu postupně získat oblibu u svých poddaných.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 30. července 1900[2] na rakovinu hrtanu. Pochován byl v mauzoleu vévodské rodiny na hřbitově v Coburgu. Jeho nástupcem na trůnu se stal jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. ledna 1874 se v Zimním paláci v Petrohradě oženil s ruskou velkokněžnou Marií Alexandrovnou (17. října 1853 – 22. října 1920), dcerou ruského cara Alexandra II. a jeho manželky, carevny Marie Alexandrovny, jež byla sestřenicí Ludvíka Hessenského, manžela Alfrédovy sestry Alice; poznali se u příležitosti pobytu carevny a velkokněžny na zámku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a Julie von Hauke s niž žil v morganatickém manželství. Marie Alexandrovna nebyla nakloněna tomu, aby se její dcera za něho provdala, přesto se manželství uzavřelo. Ze šťastného manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové.

Jeden chlapec však zemřel hned po narození a nejstarší syn spáchal ve 24 letech sebevraždu (1899), proto po své smrti 30. července 1900, nezanechal následníka. Na koburský trůn tedy nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Meiningenská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. a b Alfred Ernest Albert Saxe-Coburg and Gotha, 1st and last Duke of Edinburgh. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c GIBBNEY, H. J. Edinburgh, Duke of (1844–1900). Australian Dictionary of Biography [online]. National Centre of Biography, Australian National University [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DUKE OF EDINBURGH'S THRONE; AN ENGLISH PRINCE TO RULE A GERMAN DUCHY. Death of the Duke of Saxe-Coburg and Gotha -- Queen Victoria's Son Recognized as the Heir and Takes the Oath of Alle- giance to the Constitution -- The Em- peror William Present -- Much Comment on the Succession -- The New Duke May Abdicate in Favor of His Son, Prince Alfred.. The New York Times [online]. 1893-08-24 [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. MILLINGTON, Peter. Tristan da Cunha Stamps: 150th Anniversary of the visit of Prince Alfred. www.tristandc.com [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Arnošt II.
Znak z doby nástupu Vévoda sasko-kobursko-gothajský
18931900
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Eduard