Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
| Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský | |
 | |
| Narození |
6. srpna 1844 Windsor |
|---|---|
| Úmrtí |
30. července 1900 (ve věku 55 let) Zámek Rosenau |
| Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
| Místo odpočinku | Coburg |
| Ocenění |
Řád slona (1875) rytíř Čestné legie Řád sv. Ondřeje Řád červené orlice 1. třídy rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Marie Alexandrovna Romanovová (od 1874) |
| Děti |
Alfréd Sasko-Koburský Marie Edinburská Viktorie Melita Sasko-Koburská Alexandra Sasko-Koburská Beatrix Sasko-Koburská |
| Rodiče | Albert Sasko-Kobursko-Gothajský a Viktorie |
| Příbuzní |
Viktorie Sasko-Koburská Alice Sasko-Koburská Beatrix Sasko-Koburská Helena Britská Luisa Sasko-Koburská Leopold, vévoda z Albany Artur Sasko-Koburský Eduard VII. |
| Funkce | Člen britského Privy Council |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfréd, Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský (6. srpna 1844, Windsor – 30. července 1900, zámek Rosenau, Francie) byl člen britské královské rodiny, pair Spojeného království, Kromě titulu vévody Sasko-Kobursko-Gothajského měl v držení tituly: vévoda z Edinburghu, hrabě z Kentu a hrabě z Ulsteru.
Obsah
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]
Vévoda Alfred se narodil jako čtvrté dítě a druhý syn britské královny Viktorie a jejího manžela, vévody Alberta von Sachsen-Coburg-Gotha. V rodině byl nazýván "Affie". Dítě pokřtil 6. září 1844 v soukromé kapli windsorského zámku arcibiskup z Canterbury William Howley.
Námořní kariéra[editovat | editovat zdroj]
V roce 1856 zahájil kariéru v Royal Navy. V srpnu roku 1858 složil poddůstojnické zkoušky a nastoupil do služby na HMS Euryalus. V roce 1862 byl jedním z kandidátů na řecký trůn po svrženém řeckém králi Ottovi I. Řeckém. 24. února roku 1863 byl povýšen do hodnosti poručíka a sloužil na HMS Racoon pod velením hraběte Gleichen. 23. února 1866 získal hodnost kapitána a následně velení na HMS Galatea.
24. dubna roku 1866 dostal Alfred pairovské tituly vévody z Edinburgu, hraběte z Kentu a hraběte z Ulsteru. Parlament mu přiznal roční důchod ve výši 15 000 liber šterlinků. 8. července vévoda poprvé zasedl ve Sněmovně lordů. 24. ledna roku 1867 vyplul z Plymouthu na palubě Galatei na cestu kolem světa. 31. října připlul do Glenelg v jižní Austrálii a stal se tak prvním členem britské královské rodiny, který navštívil tuto britskou kolonii. 12. března roku 1868 ho v Sydney postřelil do ramene Henry James O'Farrell; ten byl 21. dubna oběšen. Vévoda rychle znovu nabyl sil a na počátku dubna vyrazil na další cestu. Do Anglie se vrátil 26. června téhož roku.
V roce 1869 se stal Alfréd prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Nový Zéland, v prosinci pak Indii a Hongkong. Posléze několik let pobýval na Maltě. 30. prosince 1878 získal hodnost kontradmirála. 10. listopadu 1882 se stal viceadmirálem a 18. října 1887 admirálem. 3. června roku 1893 získal hodnost admirála flotily. V letech 1883-1884 velel flotile na kanále La Manche, v letech 1886-1889 Středomořské flotile, v letech 1890-1893 velel základně Devonport.
Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský[editovat | editovat zdroj]
Po smrti svého strýce Ernesta II., staršího bratra svého otce, roce 1893 se Alfréd stal novým panovníkem Sasko-kobursko-gothajského vévodství, poté, co se práv k trůnu vévodství zřekl jeho starší bratr, princ waleský Eduard. Po získání tohoto trůnu se zřekl ročního důchodu od britského parlamentu a místa ve Sněmovně lordů. Třebaže byl zpočátku ve své nové zemi považován za cizozemce, podařilo se mu postupně získat oblibu u svých poddaných.
Smrt[editovat | editovat zdroj]
Vévoda Alfréd zemřel 30. července roku 1900 na rakovinu hrtanu. Pochován byl v mauzoleu vévodské rodiny na hřbitově v Coburgu. Jeho nástupcem na trůnu se stal jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
23. ledna roku 1874 se v Zimním paláci v Sankt Petersburgu Alfréd oženil s ruskou velkokněžnou Marií Alexandrovnou (17. října 1853 - 22. října 1920), dcerou ruského cara Alexandra II. a jeho manželky, carevny Marie Alexandrovny, jež byla sestřenicí Ludvíka Hessenského, manžela Alfrédovy sestry Alice; poznali se u příležitosti pobytu carevny a velkokněžny na zámku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a jeho morganatické manželky Julie von Hauke. Marie Alexandrovna nebyla nakloněna tomu, aby se její dcera za Alfréda provdala, přesto však se k manželství došlo. Ze šťastného manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové.
- Alfréd Alexandr Vilém Ernest Albert (15. října 1874 - 6. února 1899), spáchal sebevraždu;
- Marie Alexandra Viktorie (29. října 1875 - 18. července 1938), manželka rumunského krále Ferdinanda I.;
- Viktorie Melita (25. listopadu 1876 - 2. března 1936), první manžel hesenský vévoda Arnošt Ludvík Hesenský; druhý manžel ruský velkokníže Kirill Vladimirovič;
- Alexandra Luisa Olga Viktorie (1. září 1878 - 16. dubna 1942), manžel vévoda Ernest von Hohenlohe-Langenburg;
- mrtvě narozený syn 13. října 1879);
- Beatrix Leopoldina Viktorie (20. dubna 1884 - 13. července 1966), manžel španělský infant Alfons Orleánský, vévoda Gallierský;
Jeden chlapec však zemřel hned po narození a nejstarší syn spáchal ve 24 letech sebevraždu (1899), když tedy vévoda Alfréd 30. července roku 1900 zemřel, nezanechal po sobě následníka. Na koburský trůn pak nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský ve Wikimedia Commons - adb.online.anu.edu.au
- thepeerage.com
- DUKE OF EDINBURGH'S THRONE; AN ENGLISH PRINCE TO RULE A GERMAN DUCHY - The New York Times
| Předchůdce: Arnošt II. |
|
Vévoda sasko-kobursko-gothajský 1893 – 1900 |
|
Nástupce: Karel Eduard |
