Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
Alfred-sachsen-coburg-gotha.jpg
Narození6. srpna 1844
Windsor
Úmrtí30. července 1900 (ve věku 55 let)
Zámek Rosenau
Příčina úmrtírakovina jícnu
Místo pohřbeníCoburg
Povolánífilatelista, politik a aristokrat
OceněníŘád slona (1875)
rytíř Řádu zlatého rouna
velkokříž Řádu čestné legie
Řád zlatého rouna
Řád sv. Patrika
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníanglikánská církev
Manžel(ka)Marie Alexandrovna Romanovová (1874–1900)
DětiAlfréd Sasko-Koburský
Marie Edinburská
Viktorie Melita Sasko-Koburská
Alexandra Sasko-Koburská
Celith Lisbeth Saxe-Coburg and Gotha
Beatrix Sasko-Koburská
RodičeAlbert Sasko-Kobursko-Gothajský a Viktorie Britská
Rodsasko-kobursko-gothajská dynastie
PříbuzníViktorie Sasko-Koburská[1], Eduard VII. Britský[1], Alice Sasko-Koburská[1], Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská[1], Artur Sasko-Koburský[1], Leopold, vévoda z Albany a Beatrix Sasko-Koburská (sourozenci)
FunkceDuke of Edinburgh (1866–1900)
člen Sněmovny lordů
člen britské Soukromé rady
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vévoda Alfréd se svou rodinou - manželkou, dcerami a tchyní

Alfréd (6. srpna 1844 Windsor30. července 1900 zámek Rosenau (zámek), Coburg[2]) byl člen britské královské rodiny, sasko-kobursko-gothajský a edinburský vévoda, hrabě z Kentu a Ulsteru a peer Spojeného království.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako čtvrté dítě a druhý syn britské královny Viktorie a jejího manžela, vévody Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. V rodině byl nazýván „Affie“. Dítě pokřtil 6. září 1844 v soukromé kapli windsorského zámku arcibiskup z Canterbury William Howley.

Námořní kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1856 zahájil kariéru v Royal Navy. V srpnu roku 1858 složil poddůstojnické zkoušky a nastoupil do služby na HMS Euryalus. V roce 1862 byl jedním z kandidátů na řecký trůn po svrženém řeckém králi Otovi I. Řeckém. Dne 24. února 1863 byl povýšen do hodnosti poručíka a sloužil na HMS Racoon pod velením hraběte Gleichen. 23. února 1866 získal hodnost kapitána a následně velení na HMS Galatea.[3]

Vévoda Alfred (F.X. Winterhalter, 1865)

Dne 24. dubna 1866 získal pairovský titul vévody z Edinburghu, hraběte z Kentu a hraběte z Ulsteru.[4] Parlament mu přiznal roční důchod ve výši 15 000 liber šterlinků. Dne 8. července vévoda poprvé zasedl ve Sněmovně lordů. Dne 24. ledna 1867 vyplul z Plymouthu na palubě Galatei na cestu kolem světa, 15. srpna přistal na ostrově Tristan da Cunha[5] a přes mys Canaveral doplul 31. října do Austrálie a stal se tak prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Austrálii, která byla britskou kolonii. Dne 12. března 1868 ho v Sydney do ramene postřelil Henry James O'Farrell.[3] Za tento čin byl Henry O'Farrell 21. dubna oběšen. Vévoda se po zotavení na počátku dubna vydal na další cestu. Do Anglie se vrátil 26. června 1868.

V roce 1869 se stal prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Nový Zéland, v prosinci pak Indii a Hongkong. Posléze několik let pobýval na Maltě. Dne 30. prosince 1878 získal hodnost kontradmirála. Dne 10. listopadu 1882 se stal viceadmirálem a 18. října 1887 admirálem. Dne 3. června 1893 získal hodnost admirála flotily. V letech 1883-1884 velel flotile v Lamanšském průlivu, v letech 1886-1889 Středomořské flotile, v letech 1890-1893 velel základně Devonport.[3]

Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého strýce Arnošta II., staršího bratra svého otce, se v roce 1893 stal novým panovníkem Sasko-kobursko-gothajského vévodství, poté, co se práv k trůnu vévodství zřekl jeho starší bratr, princ waleský Eduard. Po získání tohoto trůnu se zřekl ročního důchodu od britského parlamentu a místa ve Sněmovně lordů. Třebaže byl zpočátku ve své nové zemi považován za cizince, podařilo se mu postupně získat oblibu u svých poddaných.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 30. července 1900[2] na rakovinu hrtanu. Pochován byl v mauzoleu vévodské rodiny na hřbitově v Coburgu. Jeho nástupcem na trůnu se stal jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. ledna 1874 se v Zimním paláci v Petrohradě oženil s ruskou velkokněžnou Marií Alexandrovnou (17. října 1853 – 22. října 1920), dcerou ruského cara Alexandra II. a jeho manželky, carevny Marie Alexandrovny, jež byla sestřenicí Ludvíka Hesenského, manžela Alfrédovy sestry Alice; poznali se u příležitosti pobytu carevny a velkokněžny na zámku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a Julie von Hauke s niž žil v morganatickém manželství. Marie Alexandrovna nebyla nakloněna tomu, aby se její dcera za něho provdala, přesto se manželství uzavřelo. Ze šťastného manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové.

Jeden chlapec však zemřel hned po narození a nejstarší syn spáchal ve 24 letech sebevraždu (1899), proto po své smrti 30. července 1900 nezanechal následníka. Na koburský trůn tedy nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Meiningenská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. a b Alfred Ernest Albert Saxe-Coburg and Gotha, 1st and last Duke of Edinburgh. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c GIBBNEY, H. J. Edinburgh, Duke of (1844–1900). Australian Dictionary of Biography [online]. National Centre of Biography, Australian National University [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DUKE OF EDINBURGH'S THRONE; AN ENGLISH PRINCE TO RULE A GERMAN DUCHY. Death of the Duke of Saxe-Coburg and Gotha -- Queen Victoria's Son Recognized as the Heir and Takes the Oath of Alle- giance to the Constitution -- The Em- peror William Present -- Much Comment on the Succession -- The New Duke May Abdicate in Favor of His Son, Prince Alfred.. The New York Times [online]. 1893-08-24 [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. MILLINGTON, Peter. Tristan da Cunha Stamps: 150th Anniversary of the visit of Prince Alfred. www.tristandc.com [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Arnošt II.
Znak z doby nástupu Sasko-kobursko-gothajský vévoda
18931900
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Eduard