Boris III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boris III.
Portrét
Narození 30. ledna 1894
Sofie
Úmrtí 28. srpna 1943 (ve věku 49 let)
Sofie
Pochován Rilský klášter
Potomci Marie Luisa Bulharská a Simeon II.
Otec Ferdinand I. Bulharský
Matka Marie Luisa Bourbonsko-Parmská
Podpis Podpis

Boris III. (30. ledna 1894 Sofie28. srpna 1943 tamtéž) byl bulharský car (král) v době druhého bulharského království, od 5. listopadu 1918 do 15. září 1946.

Panování[editovat | editovat zdroj]

Na trůně vystřídal svého otce Ferdinanda I., který abdikoval po bulharské porážce v první světové válce. Panovníkem se stal 3. října 1918, ve chvíli nejtěžších politických, ekonomických a náboženských krizí. Hned po nástupu do funkce musel svou monarchii bránit proti dvěma republikánským[zdroj?] stranám – Agrární straně Alexandra Stambolijského a komunistické straně.

Královský monogram Borise III.

Stejně jako jako jeho otec Ferdinand, také Boris byl rozvážný a tichý panovník, který nikdy nešel do sporů. Po převratu dne 9. června 1923 se rozpadla agrární strana a v září téhož roku ji následovala strana komunistická. Jeho postavení se upevnilo. Od té doby mohl začít reformovat církev, s jejíž pomocí se dokázal v 30. letech zviditelnit jakožto její první reformátor.

V září 1940 získalo Bulharsko za Hitlerova zprostředkování od Rumunska jižní Dobrudžu a Borisovi se v této souvislosti dostalo titulu car osvoboditel. Na počátku druhé světové války se připojil ke státům Osy s cílem znovu získat Makedonii ztracenou po 2. balkánské válce a bulharská vojska se aktivně podílela na porobení Řecka.

Na jaře 1943 sice odmítl německý požadavek na vydání bulharských Židů, povolil však extradici více než jedenácti tisíc Židů z Bulharskem okupovaných území. Boris odolával Hitlerovu naléhání na aktivní zapojení se do války proti Spojencům (k oficiálnímu vyhlášení války Spojeným státům americkým a Velké Británii došlo sice ze strany Bulharska v prosinci 1941, stále však byla zachovávána neutralita vůči SSSR). V této souvislosti byl v srpnu 1943 povolán na setkání s Adolfem Hitlerem, v jehož rámci se Hitler snažil panovníka donutit k větší aktivitě vůči SSSR. Krátce po návratu z této návštěvy Německa Boris dne 28. srpna 1943 náhle zemřel. Příčinou smrti bylo patrně selhání srdce.

Borisovou manželkou byla Jana Savojská a jeho synem a následníkem car Simeon II.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bulharští carové
Předchůdce:
Ferdinand I.
19181943
Boris III.
Nástupce:
Simeon II.