Albert Viktor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Albert Viktor
Sasko-Kobursko-Gothajský
Albert Viktor kolem roku 1880 fotografie od Alexandra Bassana
Albert Viktor kolem roku 1880
fotografie od Alexandra Bassana
Narození8. ledna 1864
Frogmore Estate
Úmrtí14. ledna 1892 (ve věku 28 let)
Sandringham House
Příčina úmrtízápal plic
Alma materTrinity College
Univerzita Heidelberg
Titulvévoda Clarence a Avondale
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva (1885)
Podvazkový řád
čestný doktor Dublinské univerzity
čestný doktor Univerzity v Cambridgi
komandér Řádu věže a meče
… více na Wikidatech
RodičeEduard VII.
Alexandra Dánská
Rodsasko-kobursko-gothajská dynastie
Funkcevévoda z Clarence a Avondale (1890–1892)
člen Sněmovny lordů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Victor, vévoda Clarence a Avondale (8. ledna 186414. ledna 1892) byl člen britské královské rodiny, syn prince waleského Eduarda a dánské princezny Alexandry. Jeho otec – syn královny Viktorie – nosil v historii Anglie nejdéle titul následníka trůnu; princ Albert jako jeho nejstarší syn byl druhý v linii nástupnictví koruny. V roce 2017 ho překonal současný princ Charles.

Život[editovat | editovat zdroj]

Albert Victor se narodil jako nedonošený, což bývá považováno za příčinu jeho nevalných intelektuálních schopností. Začal studovat v Cambridgi, studia však pro slabé studijní výsledky přerušil a nastoupil službu v armádě. Vedl velmi volný způsob života, byl zapleten do řady skandálů; existuje dokonce teorie spojující prince s neodhaleným sériovým vrahem Jackem Rozparovačem, která přetrvala v několika filmových adaptacích, třebaže historikové prokázali, že v době londýnských vražd princ pobýval ve Skotsku.

Zasnoubil se s princeznou Marií z Tecku; k manželství však již nedošlo, princ zemřel na zápal plic v roce 1892. Princezna Mary se pak provdala za jeho mladšího bratra, budoucího krále Jiřího V.

Ani smrt prince nezůstala bez komentářů a různých teorií. Jedna z nich hovořila o syfilidě, jiná o předávkování morfiem, objevila se i hypotéza, že princ se dožil 20. let 20. století v izolaci na ostrově Wight a že jeho smrt byla mystifikací, která jej měla eliminovat z jeho nástupnictví na trůn.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Ernest I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
princ Albert
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
'Albert Viktor'
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Wiktor, książę Clarence i Avondale na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]