Luisa Hesensko-Kasselská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Hesensko-Kasselská
královna dánská
Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská
Doba vlády 18631898
Sňatek 24. dubna 1842
Úplné jméno Luisa Vilemína Bedřiška Marie Karolína Augusta Julie Hesensko-Kasselská
Tituly vévodkyně šlesvicko-holštýnská a sasko-lauenburská
Narození 7. září 1817
Kassel
Úmrtí 29. září 1898
palác Bernstorff v Gentofte
Pochována Katedrála v Roskilde
Předchůdce Karolina Amálie Augustenburská
Následník Luisa Švédská
Panovník Kristián IX.
Potomci Frederik
Alexandra
Vilém
Marie Sofie Dagmar
Thyra
Valdemar
Dynastie Hesenští
Otec Vilém Hesenský
Matka Luisa Šarlota Dánská

Luisa Hessensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 18631898.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako dcera hesenského landkraběte Viléma Hesenského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání.

Královna Luisa (uprostřed) se svou dcerou Alexandrou, pozdější britskou královnou (vpravo), a vnučkou Luisou, vévodkyní z Fife, britskou Princess Royal (vlevo) (1893).

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

24. dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.

Z manželství se narodilo šest potomků:

Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.

Skandál na dánském dvoře[editovat | editovat zdroj]

Těžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841–1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871–1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.

Následnictví dánského trůnu[editovat | editovat zdroj]

Následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak Luisa Hesensko-Kasselská byla pravnučkou Frederika V. (vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka .

Náhrobek Kristiána IX. a Luisy Hesenské v katedrále v Roskilde

Královna Luisa zemřela 29. záři roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiza Hessen-Kassel na polské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánská královna
Arms of Denmark.svg
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631898
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Luisa Švédská
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
(spory o titul)
DEU Schleswig-Holstein COA.svg
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631864
(Adelaida z Hohenlohe-Langenburgu)
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
připojení vévodství k pruskému království
Lauenburská vévodkyně
Sachsen-Lauenburg.PNG
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631864
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Augusta Sasko-Výmarská
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská
(spory o titul)
DEU Schleswig-Holstein COA.svg
Předchůdce:
18641898
s (Adelaidou z Hohenlohe-Langenburgu, 1864–1880)
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
(Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská)
Luisa Švédská