Luisa Dánská (1726–1756)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luisa Dánská
sasko-hildburghausenská vévodkyně
Sňatek 1. října 1749
Manžel Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
Narození 19. října 1726
Kodaň
Úmrtí 8. srpna 1756 (29 let)
Hildburghausen
Potomci Frederika Žofie Sasko-Hildburghausenská
Dynastie Oldenburkové
Otec Kristián VI.
Matka Žofie Magdalena Braniborská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Dánská (19. října 1726, Kodaň8. srpna 1756, Hildburghausen) byla dánskou princeznou, dcerou krále Kristiána VI. a jeho manželky Žofie Magdaleny Braniborské. Po sňatku s vévodou Arnoštem Fridrichem III. se stala sasko-hildburghausenskou vévodkyní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Luisa byla zahraničními diplomaty popisována jako půvabná bytost, nepříliš vhodná k přísnému a náboženskému dvoru jejích rodičů. Její vztahy s rodiči nebyli dobré, kvůli jejich odlišným osobnostem. Nenáviděla přísné zvyky u dvora; otec si v dopise svému příteli hraběti Kristiánovi Güntherevi Stolbergovi stěžoval na Luisin "vzpurný charakter". Luisino jméno je spojeno s její rolí v delikátní diplomatické hře, která se odehrála v posledních letech vlády Kristiána VI.

Skandál a sňatek[editovat | editovat zdroj]

Nejdříve se považoval za vhodného manžela pro Luisu syn britského krále Jiřího II., vévoda z Cumberlandu, ale od tohoto nápadníka se upustilo po Kristiánově pokusu učinit z dcery švédskou královnu během volby dědice uvolněného trůnu v letech 1742–1743. Kristián VI. se o to pokusil skrze Luisin sňatek s francouzským kandidátem, zweibrückensko-birkenfeldským knížetem nebo s knížetem z Meklenburku. Žádný z těchto plánů se však neuskutečnil, uprostřed napětí mezi dánsko-norským státem a Švédskem, byl holštýnsko-gottorpský kandidát Adolf Fridrich v roce 1743 zvolen budoucím švédským králem, a tak se objevilo vážné téma, že by Luisino manželství s ním vedlo ke spojenectví mezi oběma královstvími. Plán však ztroskotal na Kristiánově nerozumné neochotě vidět svou dceru provdanou za gottorpského prince.

Za vlády svého bratra Frederika V. měla Luisa v roce 1749 poměr - a pravděpodobně dítě - s komorníkem z dánské šlechtické rodiny Ahlefeldtů, který byl posléze odsouzen k trestu odnětí svobody. Později toho roku byla princezna spěšně provdána za sasko-hildburghausenského vévodu Arnošta Frisricha III. K urychlení svatby a zabránění skandálu obdržela Luisa velké věno. Svatba se uskutečnila v paláci Hirschholm severně od Kodaně 1. října 1749.

Sasko-hildburghausenská vévodkyně[editovat | editovat zdroj]

Jako vévodkyně vedla dvůr proslulý formální etiketou, velkými náklady a mnoha slavnostmi; byla popisována jako pyšná s "královskými životními výdaji", zábavná vlastním baletem, maškarádami, plesy, lovem a hazardními hrami, jízdami ulicemi kočárem (v zimě na saních) ze zlata a stříbra.

Princezna Luisa Dánská zemřela 8. srpna 1756 při porodu jediného dítěte, které zemřelo o měsíc později, dcery Frederiky Žofie.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Louise of Denmark (1726–1756) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sasko-hildburghausenská vévodkyně
Předchůdce:
Karolína Erbašsko-Fürstenauská
17491756
Luisa Dánská (1726–1756)
Nástupce:
Žofie Šarlota Braniborská