Anna Žofie Dánská
| Anna Žofie Dánská | |
|---|---|
| kurfiřtka saská | |
 Anna Žofie Dánská | |
| Doba vlády | 22. srpna 1680 – 12. září 1691 |
| Narození | 1. září 1647 Flensburg |
| Úmrtí | 1. července 1717 (ve věku 70 let) zámek Lichtenburg u Prettinu |
| Předchůdce | Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská |
| Nástupce | Eleonora Sasko-Eisenašská |
| Manžel | Jan Jiří III. Saský |
| Potomci | Jan Jiří IV. Saský August II. Silný |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Frederik III. Dánský |
| Matka | Žofie Amálie Brunšvická |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Žofie Dánská, německy: Anna Sophie von Dänemark, dánsky: Anna Sophie af Danmark, nebo také Kurfyrstinde Anna Sophie af Sachsen (1. září 1647, Flensburg – 1. července 1717, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako nejstarší dcera dánského krále Frederika III. (1609–1670) a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické (1628–1685).
Anna Žofie byla sestrou dánského krále Kristiána V., švédské královny Ulriky Eleonory, falcké kurfiřtky Vilemímy Ernestiny a anglického spolukrále Jiřího.
Tak jako ostatním jejím sourozencům se jí dostalo dobrého vzdělání. Ovládala řadu jazyků - kromě rodné dánštiny i němčinu, latinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu. Po smrti jejího otce 6. února roku 1670 nastoupil na dánský trůn její nejstarší bratr Kristián jako Kristián V.; s ním Anna Žofie udržovala velmi intenzivní korespondenci, v níž spolu pojednávali otázky dánské politiky.
Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]
Dne 9. října roku 1666 se provdala za saského kurfiřta Jana Jiřího III. (1647–1691). Z manželství se narodili dva následující synové:
- Jan Jiří IV. Saský (18. října 1668 – 27. dubna 1694), saský kurfiřt od roku 1691 až do své smrti, ⚭ 1692 Eleonora Sasko-Eisenašská (13. dubna 1662 – 9. září 1696)
- August II. Silný (12. května 1670 – 1. února 1733), saský kurfiřt, polský král, velkokníže litevský od roku 1797 až do své smrti, ⚭ 1693 Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská (19. prosince 1671 – 4. září 1727)
Její manžel měl řadu milenek; s operní zpěvačkou Margaritou Salicola měl nelegitimního syna a s Ursulou Margaretou von Haugwitz měl mít dceru, Magdalenu Sibyllu von Neidschutz. Zemřel v Tübingen 12. září roku 1691 při epidemii, pravděpodobně cholery nebo moru, a byl pohřben v katedrále ve Freibergu.
Sklonek života, smrt[editovat | editovat zdroj]
V roce 1685 k ní do Saska přijela a zůstala u ní na zámku Lichtenburg u Prettinu pobývat její sestra, falcká kurfiřtka Vilemína Ernestina, vdova po falckém kurfiřtovi Karlu II. Falckém. Zemřela 22. nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro Annu Žofii. Ta zemřela o jedenáct let později, 1. července roku 1717, a byla uložena po boku své sestry. Náhrobek byl v roce 1811 přemístěn do knížecí kaple dómu ve Freibergu.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Žofie Dánská na Wikimedia Commons - http://thepeerage.com/p10350.htm#i103495
- http://runeberg.org/dbl/1/0306.html (dánsky)
- Anna Žofie na stránkách genealogy.euweb Archivováno 29. 1. 2013 na Wayback Machine.
Saská kurfiřtka | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská |
1680–1691 Anna Žofie Dánská |
Nástupce: Eleonora Sasko-Eisenašská |
