Seznam polských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak Polského království za panování dynastie Jagellonců, kolem roku 1500
Velký znak Polsko-litevské unie (1569–1795)

Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.

Piastovci – polští vévodové a králové (do 1138)[editovat | editovat zdroj]

Seznam polských knížat (žlutě) a králů (zeleně); pod krále jsou zařazeni i ti panovníci, kteří měli tento titul pouze pro část své vlády. Prvním vládcem Polska, který byl potvrzen moderními prameny, byl Měšek I. Z polských vládců dynastie Piastovců, vládnoucích mezi lety 960 a 1138, byli korunováni tři: v roce 1025 Boleslav I. Statečný, ve stejném roce Měšek II. Lambert a v roce 1076 Boleslav II. Smělý.

Podle zprávy pražského kronikáře Kosmy v roce 1085 císař Jindřich IV. udělil Vratislavovi II., tehdejšímu českému vládci, titul polského krále.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Měšek I. ~960992 Siemomysł * asi 935 25. květen 992 První historicky doložený polský kníže.
Boleslav I. Chrabrý 9921025 Měšek I. Polský
Doubravka Přemyslovna
* 967 17. červen 1025 V roce 1025 první polský král.
Měšek II. Lambert 10251031 Boleslav I. Chrabrý
Emnilda
* asi 990 10. květen 1034 Králem do roku 1031, poté jen kníže.
Bezprym 10311032 Boleslav I. Chrabrý * cca 986/987 1032
Měšek II. Lambert 10321034 Boleslav I. Chrabrý
Emnilda
* asi 990 10. květen 1034
Kazimír I. Obnovitel 10391058 Měšek II. Lambert
Richenza Lotrinská
* 25. červenec 1016 28. listopad 1058
Boleslav II. Smělý 10581079 Kazimír I. Obnovitel
Dobroněga Kyjevská
* asi 1042 2. nebo 3. dubna 1081/1082 Od roku 1076 král.
Vladislav I. Herman 10791102 Kazimír I. Obnovitel
Dobroněga Kyjevská
* cca 1042 4. červen 1062
Boleslav III. Křivoústý 11021138 Vladislav I. Herman
Judita Přemyslovna
* 20. srpna 1086 28. října 1138

Období regionálního členění[editovat | editovat zdroj]

Nástupnický akt Boleslava III. Křivoústého zahájil v Polsku období regionálního rozpadu. Nejdůležitější z knížat měl být vládce seniorského okresu (uvnitř jeho hranic bylo hlavní město státu - Krakov), který byl také - podle principu seniority – nejstarší z rodu. Tato zásada byla zpochybněna již v roce 1146 vyloučením vyhnanství Vladislava II. A rozpadla se v důsledku rozhodnutí lečického kongresu v roce 1180, ačkoli ve 13. století se někteří uchazeči krakovského okresu dovolávali práva z důvodu nejstarší v rodině. Princip svrchovanosti Krakova nad celým státem (princip knížectví) platil až do smrti knížete Leška Bílého v Gąsawě v roce 1227. Od tohoto okamžiku postupně postupovala fragmentace polských zemí, což souviselo s posilováním separatismu okresních knížectví.

Piastovci – vynikající knížata[editovat | editovat zdroj]

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Vladislav II. Vyhnanec 11381146 Boleslav III. Křivoústý
Zbyslava Kyjevská
* 1105 30. květen 1159
Boleslav IV. Kadeřavý 11461173 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* ok. r. 1125 5. ledna 1173
Měšek III. Starý 11731177 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* 1126/1127 13. března 1202
Kazimír II. Spravedlivý 11771191 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* 1138 5. květen 1194
Měšek III. Starý 1191 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* 1126/1127 13. března 1202
Kazimír II. Spravedlivý 11911194 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* 1138 5. květen 1194
Lešek I. Bílý 11941198 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 24. listopadu 1227
Měšek III. Starý 11981199 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* 1126/1127 13. března 1202
Lešek I. Bílý 1199 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 5. květen 1194
Měšek III. Starý 11991202 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu
* 1126/1127 13. března 1202
Vladislav III. Tenkonohý 12021206 Měšek III. Starý
Eudoxia Kyjevská
* 1161/1167 3. listopadu 1231
Lešek I. Bílý 12061210 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 5. květen 1194
Měšek I. Křivonohý 12101211 Vladislav II. Vyhnanec
Anežka Babenberská (1157)
* (11311146) 16. květen 1211
Lešek I. Bílý 12111227 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 5. květen 1227

Piastovci – krakovští vévodové[editovat | editovat zdroj]

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Vladislav III. Tenkonohý 12271229 Měšek III. Starý
Eudoxia Kyjevská
* 1161/1167 3. listopadu 1231 Druhé období vlády.
Konrád I. Mazovský 12291231 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * 1187/1188 31. srpen 1247
Jindřich I. Bradatý 12321238 Boleslav I. Vysoký
Kristina
* 1165/1170 19. březen 1238
Jindřich II. Pobožný 12381241 Jindřich I. Bradatý
Hedvika Slezská
* 1196/1207 9. dubna 1241
Konrád I. Mazovský 12411243 Kazimír II. Spravedlivý * 1187/1188 31. srpen 1247 Druhé období vlády.
Boleslav V. Stydlivý 12431279 Lešek I. Bílý * 21. června 1226 7. prosince 1279
Lešek II. Černý 12791288 Kazimír I. Kujavský
Konstancie Vratislavská
* kolem 1241 30. září 1288
Jindřich IV. Probus 12881290 Jindřich III. Bílý
Judita Mazovská
* 1257/1258 23. června 1290
Přemysl II. Velkopolský 12901291 Přemysl I. Velkopolský
Alžběta Vratislavská
* 14. října 1257 8. února 1296

Piastovci – král Polska (de facto Velkopolska a Gdaňska Pomořanska)[editovat | editovat zdroj]

Přemysl II., navzdory ztrátě moci v Malopolsku, stále vládl Velkopolsku a Gdaňskému Pomořansku. V roce 1295 byl korunován za polského krále.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Přemysl II. Velkopolský 12951296 Přemysl I. Velkopolský
Alžběta Vratislavská
* 14. října 1257 8. února 1296 Král

Přemyslovci – krakovští vévodové[editovat | editovat zdroj]

V roce 1291 se krakovské vévodství dostalo do rukou českého krále Václava II. V roce 1292 se ujal vévodství Sandoměř a v roce 1299 také Velkopolska a Gdaňského Pomořanska. V roce 1300 byl korunován polským králem arcibiskupem z Hnězdna Jakubem Svinkou.

Václav II. zemřel 21. června 1305 a jeho syn Václav III. převzal vládu. 4. srpna 1306 byl však zavražděn při přípravě na cestu do Polska. V září téhož roku byl Krakov v rukou Vladislava I. Lokýtka.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Václav II. 13001305 Přemysl Otakar II., Kunhuta Uherská *27. září 1271 21. června 1305 Také král český.
Václav III. 13051306 Václav II., Guta Habsburská * 6. října 1289 4. srpna 1306 Také král český a uherský.

Lucemburkové[editovat | editovat zdroj]

Poté, co na český trůn nastoupil v roce 1310 Jan Lucemburský, právem užíval také titul polského krále. V roce 1335 se titulu vzdal výměnou za 20 tisíc kop českých grošů, zatímco Kazimír III. Veliký se vzdal nároků na Slezsko.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Jan Lucemburský 1310–1335 Jindřich Lucemburský

Markéta Brabantská

10. srpna 1296 26. srpna 1346 Také král český.

Piastovci – polští králové[editovat | editovat zdroj]

V roce 1306 se Vladislav I. Lokýtek z linie kujavských Piastovců stal krakovským knížetem, který se již zmocnil Sandoměřského vévodství. V roce 1314 obsadil Velkopolsko. 20. ledna 1320 byl korunován za polského krále.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Vladislav I. Lokýtek 13061333 Kazimír I. Kujavský, Eufrosina Opolská * 1261 2. března 1333 Králem od roku 1320.
Kazimír III. Veliký 13331370 Vladislav I. Lokýtek, Hedvika Kališská * 30. dubna 1310 5. listopadu 1370
Anjouovci (13701386)
Ludvík I. Veliký 13701382 Karel I. Robert, Alžběta Lokýtkovna * 5. březen 1326 10. září 1382 Také král uherský.
Hedvika z Anjou 13841386 Ludvík I. Veliký, Alžběta Bosenská * 18. února 1374 17. července 1399 V roce 1386 se provdala za litevského (velko)knížete Vladislava Jagella (Vladislava), který se poté stal polským králem.
Jagellonci (13861572)
Vladislav II. Jagello 13861434 Algirdas
Uljana Tverská
* kolem r. 1362 1. června 1434 Také velkokníže litevský.
Vladislav III. Varnenčik 14341444 Vladislav II. Jagello
Sofie Halšanská
* 31. října 1424 10. listopadu 1444 Také uherský král.
Kazimír IV. 14471492 Vladislav II. Jagello
Sofie Halšanská
* 30. listopadu 1427 30. listopadu 1427
Jan I. Olbracht 14921501 Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská
* 27. prosince 1459 17. června 1501
Alexandr Jagellonský 15011506 Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská
* 5. srpna 1461 19. srpna 1506
Zikmund I. Starý 15061548 Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská
* 1. listopadu 1467 1. dubna 1548
Zikmund II. August 15481572 Zikmund I. Starý
Bona Sforzová
* 1. srpna 1520 7. července 1572
Valois (15731575)
Jindřich z Valois 15731574 Jindřich II. Francouzský, Kateřina Medicejská * 19. září 1551 2. srpna 1589 Poté francouzský král.
Báthoryové (15751586)
Štěpán Báthory 15751586 Štěpán VIII. Báthory, Kateřina Telegdi * 27. září 1533 12. prosince 1586 Také sedmihradský kníže.
Vasovci (15871668)
Zikmund III. Vasa 15871632 Jan III. Švédský, Kateřina Jagellonská * 20. června 1566 29. dubna 1632 Také švédský král.
Vladislav IV. Vasa 16321648 Zikmund III. Vasa, Anna Habsburská * 9. červen 1595 22. května 1648
Jan II. Kazimír 16481668 Zikmund III. Vasa, Konstance Habsburská * 22. března 1609 16. prosince 1672
Wiśniowiečtí (16691673)
Michał Korybut Wiśniowiecki 16691673 Jeremi Wiśniowiecki, Gryzelda Zamoyská * 31. července 1640 10. listopadu 1673
Sobieští (16741696)
Jan III. Sobieski 16741696 Jakub Sobieski, Zofia Teofila Daniłowiczówna * 17. srpna 1629 17. června 1696
Wettinové (16971704)
August II. Silný 16971704 Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská * 12. května 1670 1. února 1733 Také saský kurfiřt.
Leszczyňští (17041709)
Stanislav I. Leszczyński 17041709 Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska * 20. října 1677 23. února 1766
Wettinové (17091763)
August II. Silný 17091733 Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská * 12. května 1670 1. února 1733 Druhé období vlády.
August III. 17331763 August II. Silný, Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová * 17. října 1696 5. října 1763 Také saský kurfiřt.
Leszczyňští (17331736)
Stanislav I. Leszczyński 17331736 Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska * 20. října 1677 23. února 1766 Druhé období vlády. Spor o trůn.
Poniatovští (17641795)
Stanislav II. August 17641795 Stanisław Poniatowski, Konstancja Czartoryská * 17. ledna 1732 12. února 1798
Roku 1795 došlo k tzv. třetímu dělení Polska, během něhož Polsko jako samostatný stát zaniklo. Roku 1815 Pak bylo vyhlášeno tzv. Kongresové Polsko, jež bylo v personální unii s Ruským impériem. Od roku 1831 jsou ruští carové pouze titulární polští králové.
Holstein‑Gottorp‑Romanov (18151917)
Alexandr II. 18151825 Pavel I. Ruský, Sofie Dorota Württemberská * 23. prosince 1777 1. prosince 1825 Ruský car Alexandr I.
Mikuláš I. 18251855 Pavel I., Sofie Dorota Württemberská * 6. července 1796 2. března 1855 Ruský car Mikuláš I.
Alexandr III. 18551881 Mikuláš I., Alexandra Fjodorovna * 29. dubna 1818 13. března 1881 Ruský car Alexandr II.
Alexandr IV. 18811894 Alexandr II. Nikolajevič, Marie Alexandrovna (Marie Hesenská) * 10. března 1845 1. listopadu 1894 Ruský car Alexandr III.
Mikuláš II. 18941917 Alexandr III., Marie Sofie Dánská * 18. května 1868 17. července 1918 Ruský car Mikuláš II.

Kníže varšavský[editovat | editovat zdroj]

Wettinové[editovat | editovat zdroj]

V letech 18071815 krátce existovalo tzv. Varšavské vévodství jako Napoleonův satelitní stát, jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále.

Polští králové do roku 1795[editovat | editovat zdroj]

Václav III.Václav II.Kazimír III. VelikýVladislav I. LokýtekPřemysl II. VelkopolskýBoleslav II. SmělýMěšek II. LambertBoleslav Chrabrý
Hedvika z AnjouLudvík I. VelikýZikmud II. AugustZikmund I. StarýAlexndr JagellonskýJan I OlbrachtKazimír IV JagellonskýVladislav III. VarnenčikVladislav II. Jagello
Stanislav I. LeszczyńskiStanislav I. LeszczyńskiAugust III. SasAugust II. SilnýJan III SobieskiMichal Korybut WiśniowieckiJan II. Kazimír VasaVladislav IV. VasaZikmund III. VasaŠtěpán I. BáthoryJindřich z Valois

V letech 19161918 existovala tzv. regentská vláda Polského regentského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát ústředních mocností.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen polských panovníků (s důrazem na kontinuitu)
Rodokmen polských panovníků (s důrazem na kontinuitu)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]