Karel I. Robert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel I. Robert
Král uherský
Ondřej III.
Karel Robert z Anjou, Chronicon Pictum.
Doba vlády 1308 - 1342
Narození 1288
Neapol
Úmrtí 16. července 1342
Visegrád
Pochován katedrála v Székesfehérváru
Předchůdce Ota III. Dolnobavorský
Nástupce Ludvík I. Veliký
Manželky Marie Bytomská
Beatrix Lucemburská
Alžběta Polská
Potomci Kateřina Uherská
Karel
Ladislav
Ludvík I. Uherský
Ondřej Uherský
Štěpán z Anjou
Dynastie Anjouovci
Otec Karel I. Martel
Matka Klemencie Habsburská

Karel Robert z Anjou (maďarsky Károly Róbert, maďarsky Carlo Roberto d'Angiò, 1288/1291, Neapol16. července 1342, Visegrád) byl uherský král z dynastie Anjou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karlovi Martellovi se z manželství s dcerou císaře Rudolfa Klemencií narodil syn, kterého nejdřív v jeho zemi nazývali Karobertem, teda Karlem Robertem. V Uhrách ho nazývali bez jména Robert, tedy jenom Karel.
— Dubnická kronika[1]

Karel Robert byl jediný syn neapolského prince Karla Martela a Klemencie, dcery římskoněmeckého krále Rudolfa I. Karel Martel po vraždě uherského krále Ladislava Kumána roku 1290 vznesl nárok na uherskou korunu. Za podpory části uherské šlechty se stal titulárním uherským králem. Vzhledem k vratké politické situaci na domácí půdě se do Uher nevydal a skutečná koruna nakonec připadla Ondřejovi.[pozn. 1] Ondřejova vláda orientovaná na spojenectví s Habsburky nebyla po chuti části domácích magnátů.

Mezitím Karel Robert zcela osiřel a nespokojení magnáti, především rody Šubić, Frankapan, Babonić začaly otevřeně podporovat jeho kandidaturu. Roku 1300 se Karel Robert ukázal v Uhrách, Ondřej zřejmě doufal, že spor urovná diplomatickou cestou. 14. ledna 1301 Ondřej zemřel a jím po meči vymřela dynastie Arpádovců. Za jeho nástupce zvolila šlechta syna českého krále, snoubence Ondřejovy dcery Alžběty, Václava III., kterého uherští magnáti za tučných úplatků v podobě českého stříbra a přislíbených hodností 27. srpna 1301 nechali korunovat uherským králem a který v Uhersku vládl pod jménem Ladislav V.

Zmiňovaný král, kterého Uhři pojmenovali Ladislav, sídlil v Budíně, ale baroni mu nedali ani jeden hrad, žádnou moc a vládu, žádné královské právo podobně jako chlapci Karlovi. Jedna část země vyhlásila králem Karla, druhá Ladislava, ale pouze podle jména, ne ve skutečnosti, ve smyslu královské svrchovanosti a pravomoci...
— Vídeňská obrázková kronika

Václav fakticky držel i přes protesty kurie svatoštěpánskou korunu až do října 1305, kdy se jí vzdal ve prospěch bavorského bratrance Oty III.

Karla Roberta uherský sněm uznal za krále v roce 1307, nakonec s podporou papeže uherský trůn definitivně získal v roce 1308. V roce 1312 porazil odbojné velmože, jimž pomáhal Matúš Čák Trenčanský, v bitvě u Rozhanovic. V roce 1321 po smrti Matúša Čáka Trenčanského sjednotil celé Uhersko. V roce 1322 uzavřel spojenectví s českým králem Janem Lucemburským proti Habsburkům. V roce 1326 založil Řád svatého Jiří. Povzbuzoval obchod v Uhersku, zvedl daně kvůli zabezpečení armády. Jako uherský král zavedl nutné reformy, dal razit nové mince a jeho dvůr se proslavil pro Evropě jako škola rytířství. Jeho největším úspěchem byla unie Uherska a Polska v obraně proti českým králům a Habsburkům.

Svému dědici Ludvíkovi zajistil také polskou korunu, uzavřel s Kazimírem Velikým dohodu, jíž se roku 1339 zavázal, že v případě své bezdětnosti odkáže trůn svému synovci, Karlovu synovi. Polským králem se v roce 1370 stal syn Karla Roberta a Kazimírovy sestry Alžběty, uherský král Ludvík I. Veliký.

Karel Robert zemřel v létě 1342 a byl pohřben v katedrále ve Stoličném Bělehradu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Karel Martel odvozoval nárok od své matky Marie, dcery Štěpána V. a Ondřej po otci, pohrobkovi Ondřeje II.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 96.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ondřej III. a Karel I. Martel
Chorvatský a Dalmátský král
13001342
Nástupce:
Ludvík I. Uherský
Předchůdce:
Ota III. Dolnobavorský
Znak z doby nástupu Uherský král
Karel I.
1308 - 1342
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I. Veliký
Předchůdce:
Ota III. Dolnobavorský
Znak z doby nástupu Král Haličsko-Lodomerský
Karel I.
1308 - 1342
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I. Veliký