Kateřina Medicejská

Kateřina Medicejská
	Královna francouzská
Doba vlády	1547–1559
Narození	13. dubna 1519; Florencie
Úmrtí	5. ledna 1589 (ve věku 69 let); Zámek Blois
Pohřbena	Bazilika Saint-Denis
Potomci	František II. Francouzský, Alžběta z Valois, Claude Francouzská, Ludvík Francouzský, Karel IX. Francouzský, Jindřich III. Francouzský, Markéta z Valois, František z Anjou, Viktorie z Valois a Johana Francouzská
Rod	Medicejští
Otec	Lorenzo II. Medicejský
Matka	Madeleine de la Tour d'Auvergne
Příbuzní	Alexandr Medicejský a Antonín Medicejský (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Medicejská (italsky Caterina de' Medici, francouzsky Catherine de Médicis , 13. dubna 1519, Florencie – 5. ledna 1589, Blois) byla italská šlechtična z florentského rodu Medicejských a jako manželka francouzského krále Jindřicha II. královna francouzská.

Byla matkou posledních francouzských králů z rodu Valois Františka II., Karla IX. a Jindřicha III. Její starší dcera Alžběta se stala manželkou španělského krále Filipa II., mladší Markéta se stala ženou pozdějšího francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského, prvního panovníka z bourbonské větvě francouzského královského rodu.

Jako regentka za své nezletilé syny se stala jednou z ústředních postav francouzské vlády 60. let 16. století.

Původ a dětství

Pocházela z florentského rodu Medici, který s malými přestávkami vládl Florencii v letech 1434–1737. Byla jedinou dcerou Lorenza II. Medicejského a Madeleine de la Tour d'Auvergne pocházející z jedné z větví rodu Bourbonů. Florencie byla v době Kateřinina dětství stále signorií a i Medicejští, přestože byli jednou z nejbohatších italských rodin, náleželi stále ještě formálně k pouhému patriciátu. Po brzké smrti rodičů se její výchovy ujal strýc – papež Klement VII., vlastním jménem Giulio z Medici.

Klement VII. se spojil s Francii, Benátskem, Florencií a Anglií proti Karlu V., který se snažil obnovit císařskou moc. Jeho snahy vyústily ve vyplenění Říma císařskými žoldáky – v Sacco di Roma. V jeho rodném městě vypukly nepokoje, které vyústily ve svržení Medicejských. Kateřina se stala rukojmím republiky a zůstala jím až do roku 1530, kdy vládu nad městem převzal opět Klement VII.

Manželka krále

Klement VII. se podobně jako většina renesančních papežů snažil zajistit po dobu svého pontifikátu širokou rodinu. Svého nelegitimního syna Alessandra oženil s nemanželskou dcerou Karla V. Markétou. Kateřina se pak stala prostředkem pro upevnění vztahů s francouzským králem. Roku 1533 se provdala za druhorozeného syna francouzského krále, prince Jindřicha Orleánského.

Po smrti Klementa VII. následujícího roku se opět rozhořelo nepřátelství mezi novým papežem a Francií. Sňatek Jindřicha s Kateřinou ztratil svoji diplomatickou hodnotu. Byla zdůrazňována nerovnorodost páru a Kateřina se dostala na francouzském dvoře do izolace. Roku 1536 náhle zemřel Jindřichův starší bratr a on sám se stal následníkem trůnu. Dosavadní bezdětnost manželství přičítaná Kateřině (Jindřich měl už nemanželskou dceru) se stala příčinou úvah o možném rozvodu. Kateřině se podařilo svoji pozici uhájit a roku 1543 porodila Jindřichovi první z celkem deseti dětí. Po dobu svého manželství se musela smířit s neustálou přítomností Diany de Poitiers, která byla milenkou Kateřinina manžela a měla na něj velký vliv v osobním i politickém životě. Když pak Jindřich II. roku 1559 neočekávaně zemřel, zanechal zde královnu vdovu bez jakýchkoliv vladařských zkušeností.

Po dobu vlády svého syna Františka II. (1544–1560) stála pouze v pozadí, hlavní roli hrála její snacha – královna Marie Stuartovna a její strýcové z rodu de Guise.

Královna regentka

Po předčasné smrti bezdětného Františka vládla v letech 1560–1572 za svého dalšího, nezletilého a neduživého syna Karla IX. Ve Francii ovlivněné podobně jako velká část Evropy reformací vypukly náboženské nepokoje mezi katolíky a hugenoty – tzv. hugenotské války. V čele katolické strany stála rodina de Guisů, v čele protestantů Jindřich Navarrský. Znesvářené strany měl smířit sňatek mezi Kateřininou dcerou Markétou a Jindřichem Navarrským. Namísto usmíření však několik dní po svatbě, 24. srpna 1572 začalo v Paříži a posléze v celé Francii krvavé vraždění hugenotů, označované jako Bartolomějská noc. Kateřina měla být údajně hlavní iniciátorkou celé akce.

Za vlády Jindřicha III.

Po smrti staršího bratra Karla IX. (30. května 1574) další Kateřinin syn Jindřich, nedlouho předtím zvolený polským králem, utekl ze své nové země přes českou část Slezska^[1], aby převzal trůn rodné Francie jako Jindřich III. Již plnoletý panovník však těžko snášel matčino poručnictví a Kateřina postupně ztrácela vliv. Konec života strávila na zámku v Blois, kde byl krátce před její smrtí z podnětu Jindřicha III. zavražděn i vůdce katolických Guisů, vévoda Jindřich. To ovšem bez Kateřinina vědomí.

Potomci

František II. (19. leden 1544 – 5. prosinec 1560), francouzský král od roku 1559 až do své smrti, ⚭ 1558 Marie Stuartovna (8. prosinec 1542 – 8. únor 1587), skotská královna v letech 1542–1567
Alžběta z Valois (2. duben 1545 – 3. říjen 1568), ⚭ 1559 Filip II. Španělský (21. květen 1527 – 13. září 1598), král anglický, španělský, jeruzalémský, obojí Sicílie, irský, filipínský a portugalský, ochránce víry, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský a brabantský, hrabě habsburský, flanderský a tyrolský
Claude (12. listopad 1547 – 21. únor 1575), ⚭ 1559 Karel III. Lotrinský (18. únor 1543 – 14. květen 1608), vévoda lotrinský
Ludvík (3. únor 1549 – 24. říjen 1549)
Karel IX. (27. červen 1550 – 30. květen 1574), francouzský král od roku 1560 až do své smrti, ⚭ 1571 Alžběta Habsburská (5. červenec 1554 – 22. leden 1592)
Jindřich III. (19. září 1551 – 2. srpen 1589), vévoda z Anjou, polský král a litevský velkovévoda v letech 1573–1575, francouzský král od roku 1574 až do své smrti, ⚭ 1575 Luisa Lotrinská (30. duben 1553 – 29. leden 1601)
Markéta z Valois (14. květen 1553 – 27. březen 1615), ⚭ 1572 Jindřich IV. Francouzský (13. prosinec 1553 – 14. květen 1610), král Francie a Navarry, spolukníže Andorry
František (18. březen 1555 – 19. červen 1584), vévoda z Alençonu a Anjou, svobodný a bezdětný
Jeanne (*/† 24. červen 1556)
Viktorie (24. červen 1556 – 17. srpen 1556), dvojče Jeanne

Vývod z předků

Piero di Cosimo de' Medici

Lorenzo I. Medicejský

Lucrezia Tornabuoniová

Piero de Medici

Jacopo Orsini

Clarice Orsiniová

Magdalena Orsiniová

Lorenzo II. Medicejský

Robert Orsini z Noly

Robert Orsini

Pavla Jeronyma Orsiniová

Alfonsina Orsini

Q61725788

Caterina Sanseverino

Margherita Sanseverino

Kateřina Medicejská

Bertrand V de La Tour

Bertrand VI de La Tour d'Auvergne

Jacquette du Peschin

Jean III, Comte D'Auvergne

Georges de La Trémoille

Louise de la Trémoille

Catherine de l'Isle Bouchard

Madeleine de la Tour d'Auvergne

Ludvík z Vendôme

Jan VIII. z Vendôme

Jeanne de Laval

Jana Bourbonská-Vendôme

Louis de Beauvau

Isabelle de Beauvau

Margaret de Chambley

Reference

↑ Městská památková zóna Karviná, část 6 Radnice https://www.frystat-karvina.cz/kralovska-trasa-v-karvine/

Literatura

Georges Duby: Dějiny Francie od počátků po současnost, Karolinum, Praha 2003, ISBN 80-7184-514-0
Marc Ferro: Dějiny Francie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2006, ISBN 80-7106-888-8
Leonie Friedová: Kateřina Medicejská, Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1434-4
Christopher Hibbert: Vzestup a pád rodu Medici, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1997, ISBN 80-7106-201-4

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Medicejská na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kateřina Medicejská
Seznam prací o Kateřině Medicejské v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)

Orleánská vévodkyně
Předchůdce: Johana Francouzská	1533–1547 Kateřina Medicejská	Nástupce: Marie z Montpensier

Bretaňská vévodkyně
Předchůdce: Klaudie Francouzská	1536–1559 Kateřina Medicejská	Nástupce: Marie Stuartovna

Francouzská královna
Předchůdce: Eleonora Habsburská	1547–1559 Kateřina Medicejská	Nástupce: Marie Stuartovna

[1] Městská památková zóna Karviná, část 6 Radnice https://www.frystat-karvina.cz/kralovska-trasa-v-karvine/

[1]