Marie Antoinetta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Antoinetta
Královna Francie a Navarry
královna Francouzů
Marie Antoinetta
Marie Antoinetta
Doba vlády 10. května 177410. srpna 1792
Manžel Ludvík XVI.
Úplné jméno Maria Antonia Josepha Johanna von Habsburg-Lothringen
Tituly Rakouská arcivévodkyně
Narození 2. listopadu 1755
palác Hofburg, Vídeň
Úmrtí 16. října 1793 (37 let)
Paříž
Pochována bazilika Saint-Denis, Paříž
Potomci Marie Terezie Šarlota, kněžna z Angoulême
Ludvík Josef
Ludvík Karel
Žofie Helena Beatrice
Dynastie Habsbursko-lotrinská
Otec František I. Štěpán Lotrinský
Matka Marie Terezie Rakouská
Podpis podpis

Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, (2. listopadu 1755 Vídeň16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 17741793 byla jako manželka krále Ludvíka XVI. královnou francouzskounavarrskou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie Antonie byla dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka Štěpána I. Ve čtrnácti letech byla poslána na francouzský královský dvůr, aby tam spojila svůj život se životem budoucího krále Ludvíka XVI. Jako královna, jíž se stala v necelých dvaceti letech, vedla poněkud rozmařilý život. V roce 1789 došla hladovému lidu trpělivost, krále s královnou svrhl a po jejich nezdařeném útěku, ve kterém figuroval její dlouholetý milenec Axel Fersen, byla uvězněna v Templu. Byla popravena devět měsíců po svém manželovi, její život v říjnu 1793 na dnešním Náměstí svornosti ukončila gilotina. Cesta královny na popraviště ve vozíku pro odsouzené je zachycena na autentické skice od J. L. Davida

Původ[editovat | editovat zdroj]

Arcivévodkyně Marie Antonie se narodila z manželství Marie Terezie Habsburské (1717–1780) a Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765). Přišla na svět jako patnácté dítě a poslední dcera tohoto páru. Byla členkou habsbursko-lotrinské dynastie.

Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce). Za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala, se provdala v roce 1736. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako její sourozenci se také Marie Antonie již v mladém věku stala objektem matčiny sňatkové politiky. Zřejmě v roce 1766 pojala Marie Terezie plán na sňatek dcery s francouzským následníkem trůnu, čímž by utužila křehké spojenectví mezi Rakouskem a Francií.[1] V roce 1770 se Marie Antoinetta ve Vídni v zastoupení provdala za francouzského následníka trůnu Ludvíka, poté se vydala s družinou na cestu do Francie. Podle zvyku na hranicích obou říší proběhlo předání arcivévodkyně, Marie Antoinetta musela svléci a odložit vše rakouské včetně svého psíka Mopse. Po sňatku přijala jméno Marie Antoinetta a stala se francouzskou korunní princeznou („dauphinkou“). Manžel usedl jako Ludvík XVI. na trůn po smrti svého děda Ludvíka XV. v roce 1774. Po jeho boku byla Marie Antoinetta královnou až do pádu království za Velké francouzské revoluce v roce 1792, kdy byl nejdříve popraven Ludvík a devět měsíců po něm i ona. Se svým manželem neměla vůbec dobrý vztah, on byl tichý a tajemný, zatímco ona byla veřejnosti otevřená. Antoinetta se snažila co nejvíce myšlenkami utéct z tohoto manželství. Pomohl jí v tom její velmi dobrý přítel a později i milenec Axel Fersen, kterého z celého srdce milovala. Bohužel v té době byla už vdaná za Ludvíka XVI. 19. prosince 1778 se po osmi letech manželství páru narodilo první dítě – dcera, Marie Terezie Šarlota, „Madame Royale“, pozdější kněžna z Angoulême, která byla jediným potomkem, co přežil Francouzskou revoluci. Jako další dítě královny se narodil 22. října 1781 vymodlený dauphinLudvík Josef Xaver. Později měli ještě Ludvíka Karla, vévodu z Normandie a dceru Madame Sophie, která však byla znetvořená a v jedenácti měsících zemřela. Vévoda z Normandie zemřel za Hrůzovlády, když byl dán na převýchovu ševci Simonovi. Vévoda z Normandie je označován také jako Ludvík XVII. I přesto, že se Antoineta stala matkou, nepřestala navštěvovat oslavy a plesy, hrát karty a hazardní hry, ve kterých nechala nemalé mění, které získávala ze státní pokladny. Díky tomuto byla přezdívána Madame Déficit . Ačkoliv náklady na královský dvůr byly rovny desetině ročního státního rozpočtu, hlavní příčinou bankrotu bylo financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii. Z velké části může za obrovský státní dluh i neschopnost tehdejších ministrů a krále prosadit zdanění šlechty, která se postavila proti vůli krále a tím neumožnila ozdravení ekonomiky království. Ludvík a Antoinetta se nezajímali o politiku a o svůj lid. Poddaní svou královnu vnímali jako bezstarostnou osobu, která se zajíma jen o své blaho a bohatství. Tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci. Z rozhodnutí Revolučního tribunálu byla dne 16. října 1793Paříži Antoinetta sťata gilotinou. Její bratr Josef II., při jedné z návštěv Antoinetty měl pravdu, když pronesl větu ,,La révolution sera cruelle ...´´ Revoluce bude krvavá ...

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Marie Antoinetty ve třech generacích
Marie Antoinetta
Habsbursko-Lotrinská
Otec:
František I. Štěpán
Lotrinský
Děd:
Leopold Josef Lotrinský
Praděd:
Karel V. Lotrinský
Prababička:
Eleonora Marie Josefa
Habsburská
Babička:
Alžběta Charlotta Orléanská
Praděd:
Filip I. Orléanský
Prababička:
Alžběta Šarlota Falcká
Matka:
Marie Terezie
Děd:
Karel VI.
Praděd:
Leopold I.
Prababička:
Eleonora Falcko-Neuburská
Babička:
Alžběta Kristýna Brunšvická
Praděd:
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Prababička:
Kristýna Luisa Öttingenská

Filmová zpracování osudu Marie Antoinetty[editovat | editovat zdroj]

Rok Název Režisér Představitelka M. A.[2]
1923 Marie Antoinetta – Život královny Rudolf Meinert Diana Karenne
1938 Marie Antoinetta W.S. Van Dyke Norma Shearerová
1956 Marie Antoinetta, královna Francie Jean Delannoy Michèle Morgan
1975 Marie Antoinetta Guy-André Lefranc Geneviève Casile
1996 Marie Antoinette is niet dood
(Marie Antoinetta není mrtvá)
Irma Achten Antje de Boeck
2001 Aféra s náhrdelníkem Charles Shyer Joely Richardson
2006 Marie Antoinetta Sofia Coppola Kirsten Dunstová
2012 Sbohem, královno Benoît Jacquot Diane Kruger

Portréty Marie Antoinetty a její rodiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WEISSENSTEINER, Friedrich. Dcery Marie Terezie. Překlad Churaň Milan. 1. vyd. Praha : Ikar, 1995. 245 s. ISBN 80-85944-29-4. Kapitola Marie Antoinetta: Dlouhá cesta ke zralosti, s. 185–233.  
  2. Zdroj IMDB

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HANNELORE K. – POMLUVA aneb Jak to bylo doopravdy (dramatický text, světová premiéra leden 2012, Divadlo v Řeznické, herečka Luba Skořepová)

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Francouzská královna
Předchůdce:
Marie Leszczyńská
17741792
Marie Antoinetta
Nástupce:
Marie Savojská
Navarrská královna
Předchůdce:
Marie Leszczyńská
17741792
Marie Antoinetta
Nástupce:
Marie Terezie Bourbonská