Přeskočit na obsah

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Římskoněmecká císařovna, královna česká, uherská, chorvatská, sicilská, sardinská a neapolská, rakouská arcivévodkyně
Portrét
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Korunovace18. říjen 1714, Prešpurk
(uherskou královnou)
8. září 1723, Praha
(českou královnou)
Narození28. srpna 1691
Brunšvik
Úmrtí21. prosince 1750 (ve věku 59 let)
Vídeň
PohřbenaCísařská hrobka ve Vídni
PředchůdceAmálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
NástupceMarie Amálie Habsburská
Sňatek1. srpna 1708
ManželKarel VI.
PotomciLeopold Jan
Marie Terezie
Marie Anna
Marie Amálie
DynastieWelfové
OtecLudvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
MatkaKristýna Luisa Öttingenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Kristýna (28. srpna 1691 Brunšvik21. prosince 1750 Vídeň) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou z dynastie Welfů a provdanou císařovnou Svaté říše římské, královnou německou, českou, uherskou, chorvatskou, sardinskou, neapolskou a sicilskou.

Byla manželkou Karla VI. a její dcera Marie Terezie se stala první a jedinou ženou na habsburském trůně.

Alžběta Kristýna v mládí

Alžběta Kristýna přišla na svět na konci srpna roku 1691 jako prvorozená ze čtyř dcer brunšvicko-wolfenbüttelského vévody Ludvíka Rudolfa a jeho manželky Kristýny Luisy Öttingenské.

Měla tři mladší sestry: Šarlotu Augustu (*/† 1692), Šarlotu Kristýnu (1694–1715) a Antonii Amálii (1696–1762).

Ve Španělsku

[editovat | editovat zdroj]

Před uzavřením sňatku s budoucím císařem musela Alžběta Kristýna konvertovat. Na římskokatolickou víru přestoupila v Bambergu 1. května 1707.[1] Sňatek se španělským králem Karlem III. (VI.) Habsburským byl nejdříve uzavřen 23. dubna 1708 per procurationem (v zastoupení).[1] Druhý svatební obřad se konal 1. srpna 1708 v Barceloně.[2] Cílem sňatku bylo posílení protifrancouzské koalice, protože v té době se vedly války o dědictví španělské a Karel byl pretendentem trůnu.

Ve Španělsku žili manželé spokojeně, i když stále probíhala válka o španělské dědictví a Karel musel často cestovat a řešit složitou situaci. Své manželce svěřoval drobné politické úkoly a ona je byla schopna hladce řešit.

Ve Španělsku žili manželé do roku 1711, problémem ovšem bylo, že Alžběta byla protestantka – to bylo v katolickém Španělsku nepřijatelné. Karlova manželka tak musela změnit vyznání.[zdroj?]

Královna a císařovna

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1711, kdy zemřel Karlův starší bratr císař Josef I., musel se jeho bratr jako Karel VI. ujmout vlády nad habsburskou monarchií a získal i trůn římského císaře. Opustil Španělsko a Alžbětu Kristýnu nechal v zemi jako svou místodržitelku. Až v roce 1713, kdy již bylo jasné, že Karel svůj boj o španělské království v důsledku změny mocensko-politických podmínek v Evropě prohrál, opustila Španělsko i Alžběta a zbytek života prožila v Rakousku.

18.10. 1714 byla v bratislavském dómu sv. Martina korunovaná uherskou královnou. V září 1723 byli oba manželé v Praze korunováni českým králem a královnou.

Alžběta Kristýna přežila svého manžela o deset let, své dny dožila na císařském dvoře ve Vídni u starší dcery Marie Terezie, která se stala otcovou nástupkyní na trůně. Pochována je ve vídeňské císařské hrobce.

Alžběta Kristýna na svého prvního potomka čekala dlouho: až v roce 1716, osm let po svatbě, se jí narodil syn Leopold Jan, který však žil jen několik měsíců. Po něm už následovaly jen tři dcery:

Pořadí Jméno Portrét Datum narození Datum úmrtí Poznámky
1. Leopold Jan 13. duben 1716 4. listopad 1716 Rakouský arcivévoda.
2. Marie Terezie 13. květen 1717 29. listopad 1780 Dědička Habsburské monarchie, v roce 1736 provdaná za Františka I. Štěpána Lotrinského.
3. Marie Anna 26. září 1718 16. prosinec 1744 Rakouská arcivévodkyně, v roce 1744 provdaná za Karla Lotrinského, guvernérka Nizozemí.
4. Marie Amálie 5. duben 1724 19. duben 1730 Rakouská arcivévodkyně.

Alžbětu velmi mrzelo, že se jí nedaří otěhotnět a porodit následníka. Ve snaze otěhotnět se stále léčila a často podléhala i radám nejrůznějších šarlatánů. Jedna z rad, že k otěhotnění pomůže pití červeného vína, ji přivedla až k alkoholismu. Nepomohl ani pobyt v Karlových Varech.  

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 14. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 
  2. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 53. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Amálie Vilemína
17111740
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Amálie Habsburská
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Amálie Vilemína
17111740
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Amálie Habsburská
Česká, uherská, chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Amálie Vilemína
17111740
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Ludovika Španělská
Sicilská královna
Předchůdce:
Anna Marie Orleánská
17201734
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce:
Marie Amálie Saská