Císařská hrobka ve Vídni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Císařská hrobka ve Vídni
Capuchin Church - Vienna - 2.jpg
Základní informace
Výstavba1633
Poloha
AdresaVídeň, Vnitřní město, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail barokní hrobky císaře Karla VI. – lebka s císařskou korunou

Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nachází se v centru Vídně, na náměstí Neuer Markt, pod kostelem Panny Marie zdejšího kapucínského kláštera.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hrobka byla mnohokrát rozšiřována, např. v roce 1657, 1701, 1710–1720, 1748 a 1753. Roku 1824 byla rozšířena o Františkovu hrobku, roku 1840 o Ferdinandovu, v letech 1840–1842 přibyla toskánská hrobka. Za Františka Josefa byly připojeny ještě 2 místnosti. V roce 1909 zde byla zavedena elektřina. Poslední přestavby se uskutečnily v období druhé republiky, v letech 1960–1962.

Místo svého posledního odpočinku zde nalezlo 146 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. Posledními zde pohřbenými příslušníky rodu byli v červenci 2011 korunní princ Otto von Habsburg (19122011), syn posledního rakouského císaře a českého krále Karla I., se svou ženou Reginou (19252010).

Pohřební ceremoniál[editovat | editovat zdroj]

Habsbursko-lotrinský rod používal po staletí před uložením zesnulého člena rodiny do útrob hrobky zvláštní ceremoniál. Zesnulý se do císařské hrobky dostal až po absolvování ceremonie před vchodem do hrobky. Do společnosti dvanácti císařů, devatenácti císařoven a několika dalších desítek členů rodu byl vpuštěn až po pronesení trojí žádosti. Po prvním a druhém zaklepání a po odříkání plné i zkrácené verze všech světských titulů byl žadatel odmítnut. Vpuštěn byl až po třetím zaklepání a odpovědi, že o vstup žádá hřešící smrtelník.

Když došel pohřební průvod se zesnulým k bráně Kapucínské hrobky, muž v čele průvodu na ni zaklepal poprvé. Za bránou se ozvalo: „Kdo žádá o vstup?“ Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“ Mnich odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal podruhé a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl zkráceným titulem zesnulého. Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“ Muž zaklepal potřetí a na otázku: „Kdo žádá o vstup?“ odpověděl: „Kajícný hříšník.“ Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ Poté vpustil průvod dovnitř.

—Habsburská pohřební ceremonie

Mezi lety 16541878 bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých Habsburků pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, vnitřnosti ve Vévodské hrobce v katedrále svatého Štěpána.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Hrobka císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána. Hrobku vytvořil sochař Balthasar Ferdinand Moll na přání císařovny ještě za jejího života. V téže místnosti jsou další 4 rakve s ostatky s dcerami, snachami a vnučkami Marie Terezie.
Detail hrobky barokního císaře Karla VI.

Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení[editovat | editovat zdroj]

Tučně jsou vyznačeni panovníci a panovnice a jejich manželky a manželé.

Hrobka zakladatelů (Gründergruft)[editovat | editovat zdroj]

Hrobka zakladatelů

Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1–2).

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
1. Anna Tyrolská z rodu Habsburků 4. 10. 1585 Innsbruck 15. 12. 1618 Vídeň Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621) 4. 12. 1611 Vídeň:
Matyáš Habsburský (č. 2), její bratranec
urna č. 1 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císařovna (1612–1618), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky.
2. Matyáš Habsburský 24. 2. 1557 Vídeň 20. 3. 1619 Vídeň Maxmilián II. (1527–1576) Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603) 4. 12. 1611 Vídeň:
Anna Tyrolská (č. 1), jeho sestřenice
urna č. 2 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky.

Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft)[editovat | editovat zdroj]

Sarkofág Ferdinanda III.

Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3–8, 10–15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16–23, v jižní části č. 25–32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
3. Anna Marie Žofie 1674 1674 Leopold I. (č. 37) Klaudie Felicitas (č. 24) urna č. 30 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
4. Ferdinand Josef 1657 1658 Ferdinand III. Habsburský (č. 27) Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19) urna č. 22 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
5. Ferdinand Václav 1667 1668 Leopold I. (č. 37) Markéta Tereza Habsburská (č. 20) urna č. 26 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály urna č. 25 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
6. Jan Leopold 20. 2. 1670 Vídeň 20. 2. 1670 Vídeň Leopold I. (č. 37) Markéta Tereza Habsburská (č. 20) urna č. 27 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře.
7. Marie Anna 1672 1673 Leopold I. (č. 37) Markéta Tereza Habsburská (č. 20) urna č. 28 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře
8. Marie Josefa 1675 1676 Leopold I. (č. 37) Klaudie Felicitas Tyrolská (č. 24) srdce v zlatostříbrné urně umístěno nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni urna č. 32 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
9. Marie Anna Josefa 7. 9. 1683 Linec 14. 8. 1754 Lisabon Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32) 27. 10. 1708:
Jan V. Portugalský z rodu Braganza (1689–1750), portugalský král (1706–1750)
urna se srdcem zde Portugalská královna (1708–1750). Její tělo je pohřbeno v Lisabonu
10. Marie Markéta 1690 1691 Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32) urna č. 35 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály urna č. 34 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
11. Maxmilián Tomáš 21. 12. 1638 29. 6. 1639 Ferdinand III. Habsburský (č. 27) Marie Anna Španělská (č. 22) Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
12. Filip August 15. 7. 1637 22. 6. 1639 Ferdinand III. Habsburský (č. 27) Marie Anna Španělská (č. 22) Kolumbárium. Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
13. Kristina 18. 6. 1679 18. 6. 1679 Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32) Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, mrtvě narozená dcera císaře.
14. Tereza Marie 27. 3. 1652 26. 7. 1653 Ferdinand III. Habsburský (č. 27) Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19) Kolumbárium. Arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře.
15. bezejmenný syn 1686 1686 Jan Vilém Falcko-Neuburský (1658–1716) Marie Anna Josefa Habsburská (č. 17) Kolumbárium. Nedospělý vnuk císaře Ferdinanda III. (č. 27)
16. Marie Josefa 6. 3. 1687 Vídeň 14. 4. 1703 Vídeň Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) urna č. 10 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šestnácti letech.
17. Marie Anna Josefa 20. 12. 1654 Řezno 4. 4. 1691 Vídeň Ferdinand III. Habsburský (č. 27) Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19) 25. 10. 1678 Vídeňské Nové Město:
Jan Vilém Falcký z rodu Wittelsbachů (1658–1716), falcký kurfiřt (1690–1716)
Kurfiřtka falcká (1690–1691).
18. Eleonora Marie 21. 5. 1653 Řezno 17. 12. 1697 Vídeň Ferdinand III. Habsburský (č. 27) Eleonora Magdalena Gonzagová (č. 19) 1670:
Michał Korybut Wiśniowiecki (1640–1673), polský král (1669–1673)
Královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690). Druhý manžel byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
1678:
Karel V. Lotrinský (1643–1690)
19. Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy 18. 11. 1629 Mantova 6. 12. 1686 Vídeň Karel II. Gonzaga (1609–1631) Marie Gonzagová (1609–1660) 30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město:
Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto třetí manželka
urna č. 7 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
20. Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků 12. 8. 1651 Madrid 12. 3. 1673 Vídeň Filip IV. Španělský (1605–1665) Marie Anna Habsburská (1634–1696) 12. 12. 1666 Vídeň:
Leopold I. (č. 37), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka
urna č. 6 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císařovna (1666–1673).
21. Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků 6. 4. 1632 Innsbruck 7.8. 1649 Vídeň Leopold V. Habsburský (1586–1632) Klaudie Medicejská (1604–1648) 1648:
Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhá manželka
Císařovna (1648–1649).
22. Marie Anna Španělská z rodu Habsburků 18. 8. 1606 El Escorial 13. 5. 1646 Linec Filip III. Španělský (1578–1621) Markéta Habsburská (1584–1611) Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto první manželka Císařovna (1637–1646), matka císaře Leopolda I. (č. 37).
23. Marie Amálie 5. 4. 1724 Vídeň 19. 4. 1730 Vídeň Karel VI. (č. 40) Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) urna č. 45 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně, dcera císaře zemřela v šesti letech, sestra Marie Terezie (č. 55).
24. Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsburků 30. 5. 1653 Innsbruck 8. 4. 1676 Vídeň Ferdinand Karel Tyrolský (1628–1662) Anna Medicejská (1616–1676) 1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Leopold I. (č. 37), tohoto 2. manželka
urna se srdcem zde urna č. 31 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císařovna (1673–1676). Její tělo oděné do roucha dominikánské jeptišky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v dominikánském kostele Maria Rotunda ve Vídni, vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka Anna Medicejská.
25. [[Marie Tereza Rakouská (1684–1696)|Marie Terezie] 22. 8. 1684 Vídeň 28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32) urna č. 9 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Dvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
26. Leopold Josef 2. 6. 1682 3. 8. 1684 Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32) Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře.
27. Ferdinand III. 13. 7. 1608 Štýrský Hradec 2. 4. 1657 Vídeň Ferdinand II. (č. 19) Marie Anna Bavorská (1574–1616) 1631 Vídeň:
Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)
urna č. 21 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císař (1637–1657).
1648:
Marie Leopoldina Tyrolská z rodu Habsburků (1632–1649)
1651 Vídeň:
Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686)
28. Marie Antonie 18. 1. 1669 Vídeň 24. 12. 1692 Vídeň Leopold I. (č. 37), tohoto první dcera Markéta Habsburská (1651–1673) 15. 7. 1685 Vídeň:
Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)
urna č. 8 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně zemřela ve věku 23 let.
29. Ferdinand IV. 8. 9. 1633 Vídeň 9. 7. 1654 Vídeň Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto nejstarší syn Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646) urna č. 4 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Římský král (1653–1654), zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla členů císařské rodiny ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami.
30. Leopold Jan 13. 4. 1716 Vídeň 4. 11. 1716 Vídeň Karel VI. (č. 40), tohoto jediný syn Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) urna č. 44 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály urna č. 43 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévoda, jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce.
31. Marie Magdaléna 26. 3. 1689 Vídeň 1. 5. 1743 Vídeň Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (č. 32) Arcivévodkyně rakouská. Neprovdala se. Zemřela na zápal plic.
32. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská z rodu Wittelsbachů 6. 1. 1655 Düsseldorf 19. 1. 1720 Vídeň Filip Vilém Falcký (1615–1690) Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská (1635–1709) Leopold I. (č. 37), tohoto třetí manželka Císařovna (1676–1705).

Karlova hrobka (Karlsgruft)[editovat | editovat zdroj]

Nachází se pod kněžištěm kostela.

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
33. Leopold Josef 29. 10. 1700 Vídeň 4. 8. 1701 Vídeň Josef I. (č. 35) Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (č. 34) urna č. 39 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály urna č. 38 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře, zemřel na vodnatelnost hlavy.
34. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská 21. 4. 1673 Lüneburg 10. 4. 1742 Vídeň Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (1625–1679) Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská (1652–1730) 24. 2. 1699 Vídeň:
Josef I. (č. 35)
urna se srdcem zde Císařovna (1705–1711). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela.
35. Josef I. 26. 7. 1678 Vídeň 17. 4. 1711 Vídeň Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) 24. 2. 1699 Vídeň:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)
urna č. 12 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Římský císař (1705–1711), bratr císaře Karla VI. (č. 40). Zemřel ve věku 32 let.
36. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská 28. 8. 1691 Brunšvik 21. 12. 1750 Vídeň Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1671–1735) Kristýna Luisa z Öttingen-Öttingenu (1671–1747) 1. 8. 1708 Barcelona:
Karel VI. (č. 40)
urna č. 17 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císařovna (1711–1740), matka Marie Terezie (č. 55). Zemřela ve věku 59 let.
37. Leopold I. 9. 6. 1640 Vídeň 5. 5. 1705 Vídeň Ferdinand III. Habsburský (č. 27), tohoto druhý syn Marie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646) 12. 12. 1666 Vídeň:
Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků (č. 29)
urna č. 11 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Římský císař (1657–1705), otec císařů Josefa I. (č. 35) a Karla VI. (č. 40). Vládl 48 let. Bránil Evropu proti Turkům a zapojil se do války o španělské dědictví.
1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsbursků (č. 31)
14. 12 1676 Pasov:
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)
38. Marie Alžběta 13. 12. 1680 Linec 26.8.1741 zámek Mariemont, Belgie Leopold I. (č. 37) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) urna č. 14 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně, místodržící Nizozemí (1725–1741), zemřela ve věku 60 let. Původně do roku 1749 pohřbena v katedrále sv. GudulyBruselu.
39. Marie Anna 14. 9. 1718 Vídeň 16. 12. 1744 Brusel Karel VI. (č. 40) Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) leden 1744 Vídeň:
Karel Lotrinský (1712–1780)
urna č. 15 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Mladší sestra Marie Terezie (č. 55).
40. Karel VI. 1. 10. 1685 Vídeň 20. 10. 1740 Vídeň Leopold I. (č. 41) Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) 1. 8. 1708 Barcelona:
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53)
urna č. 13 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 48 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Římský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 55). Vládl 29 let a zemřel ve věku 55 let.

Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft)[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Marie Terezie

Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti a vnučky.

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
41. Karolina von Fuchs-Mollard 1675 1754 Hraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny Marie Terezie (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu.
42. Josef II. 13. 3. 1741 Vídeň 20. 2. 1790 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 55), této první syn a čtvrté dítě 5. 9. 1760 Padova per procurationem / 6. 10. 1760 Vídeň:
Isabela Parmská (č. 50)
Římský císař (1765–1790).
13. 1. 1765 Mnichov per procurationem / 23. 1. 1765 Schönbrunn:
Marie Josefa Bavorská (č. 49)
43. Marie Karolina 17. 9. 1748 17. 9. 1748 František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 55), této desáté dítě Arcivévodkyně, mrtvě narozená.
44. Karel Josef 1. 2. 1745 Vídeň 18.1.1761 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 55), této druhý syn urna č. 18 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévoda, zemřel na neštovice krátce před 16. narozeninami.
45. Johanna Gabriela 4. 2. 1750 Vídeň 23. 12. 1762 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 55), této osmá dcera urna č. 19 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně, zemřela na neštovice ve věku 12 let.
46. Marie Josefa (19. 3. 1751 Vídeň 15. 10. 1767 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 55), této dvanácté dítě Arcivévodkyně, zemřela na neštovice.
47. bezejmenná princezna 1744 1744 Karel Alexandr Lotrinský (1712–1780) Marie Anna Habsburská (č. 39) urna č. 16 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Neteř Marie Terezie (č. 55).
48. Marie Alžběta 5. 2. 1737 Vídeň 7. 6. 1740 Laxenburg František I. Štěpán Lotrinský (č. 56), tohoto nejstarší dcera Marie Terezie (č. 55), této první dcera urna č. 47 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály urna č. 46 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně, zemřela mladá.
49. Marie Josefa Bavorská z rodu Wittelsbachů 30. 3. 1739 Mnichov 28. 5. 1767 Vídeň Karel VII. Bavorský (1697–1745) Marie Amálie Habsburská (1701–1756) 13. 1. 1765 Mnichov per procurationem / 23. 1. 1765 Schönbrunn:
Josef II. (č. 42), tohoto druhá manželka
Císařovna (1765–1767).
50. Isabela Parmská 31. 12. 1741 Buenretiro u Madridu 27. 11. 1763 Vídeň Filip Parmský (1720–1765) Luisa Alžběta Francouzská (1727–1759) 5. 9. 1760 Padova per procurationem / 6. 10. 1760 Vídeň:
Josef II. (č. 42)
Korunní princezna, vnučka španělského krále Filipa V.
51. Kristýna 22. 11. 1763 22. 11. 1763 Josef II. (č. 42), tohoto druhá dcera Isabela Parmská (č. 50) Korunní princezna zemřela dvě hodiny po jejím narození.
52. Marie Terezie 20. 3. 1762 Schönbrunn 23. 1. 1770 Schönbrunn Josef II. (č. 42), tohoto první dcera Isabela Parmská (č. 50)
53. Marie Karolína 12. 1. 1740 Vídeň 25. 1. 1741 Vídeň František I. Štěpán Lotrinský (č. 56) Marie Terezie (č. 55) urna č. 50 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály urna č. 49 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Arcivévodkyně.
54. Kristýna 16. 5. 1767 17. 5. 1767 Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 111) Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 112)
55. Marie Terezie 13. 5. 1717 Vídeň 29. 11. 1780 Vídeň Karel VI. (č. 40) Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 53) 12. 2. 1736 Vídeň:
František I. Štěpán Lotrinský (č. 56)
urna č. 21 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 57 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Císařovna (1745–1765), matka 16 dětí. Zemřela ve věku 63 let. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem. Cínový sarkofág zhotovil dvorní cínař Ferdinand Baltazar Moll (1717–1785).
56. František I. Štěpán Lotrinský 8. 12. 1708 Nancy 18. 8. 1765 Innsbruck Leopold Josef Lotrinský (1679–1729) Alžběta Charlotta Orleánská (1676–1744) 12. 2. 1736 Vídeň:
Marie Terezie (č. 55)
urna č. 20 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 56 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Římský císař (1745–1765). Zemřel ve věku 56 let. Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou.

Františkova hrobka (Franzensgruft)[editovat | editovat zdroj]

Sarkofág Františka II./I.

Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58–61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
57. František II./I. 12. 2. 1768 Florencie 2. 3. 1835 Vídeň Leopold II. (č. 113) Marie Ludovika Španělská (č. 114) 6. 1. 1788 Vídeň:
Alžběta Vilemína Württemberská (č. 59)
urna č. 43 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele Poslední římský (1792–1806) a první rakouský císař (1804–1835).
15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60)
6. 1. 1808 Vídeň:
Marie Ludovika Modenská (č. 58)
29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň:
Karolína Augusta Bavorská (č. 61)
58. Marie Ludovika Modenská z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu 14. 12. 1787 Monza 7. 4. 1816 Vídeň Ferdinand Karel d'Este (č. 34) Marie Beatrice d'Este (1750–1829) 6. 1. 1808 Vídeň:
František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto třetí manželka a zároveň sestřenice
urna č. 39 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Rakouská císařovna (1808–1816).
59. Alžběta Vilemína Württemberská 21. 4. 1767 Trzebiatów 18. 2. 1790 Vídeň Fridrich II. Evžen Württemberský (1732–1797) Bedřiška Braniborsko-Schwedtská (1736–1798) 6. 1. 1788 Vídeň:
František II. (č. 57), tohoto první manželka
Korunní princezna.
60. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů 6. 6. 1772 Neapol 13. 4. 1807 Vídeň Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825) Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 107) 15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto druhá manželka a zároveň sestřenice
urna č. 35 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807). Matka Napoleonovy manželky Marie Luisy (č. 127) a císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62).
61. Karolína Augusta Bavorská z rodu Wittelsbachů 8. 2. 1792 Mannheim 9. 2. 1873 Vídeň Maxmilián I. Josef Bavorský (1756–1825) Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (1765–1796) 8. 6. 1808 Mnichov:
Vilém I. Württemberský (1781–1864)
Rakouská císařovna (1816–1835).
29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň:
František I. (č. 57), tohoto čtvrtá manželka

Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft)[editovat | editovat zdroj]

Ferdinandova hrobka

Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenku východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce – 37 sarkofágů (č. 64–100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky.

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
62. Ferdinand I. Dobrotivý 19. 4. 1793 Vídeň 29. 6. 1875 Praha František II./I. (č. 57) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60) 12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň:
Marie Anna Savojská (č. 63)
urna č. 53 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály 2. rakouský císař (1835–1848). Duševně zaostalý, abdikoval v roce 1848, zbytek života strávil v Praze.
63. Marie Anna Savojská 19. 9. 1803 Řím 4. 5. 1884 Praha Viktor Emanuel I. (1759–1824) Marie Tereza Rakouská-Este (1773–1832) 12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň:
Ferdinand I. Dobrotivý (č. 62)
Císařovna (1835–1848).

Jihozápadní roh[editovat | editovat zdroj]

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
64. Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský 14. 8. 1772 Florencie 12. 7. 1795 Laxenburg Leopold II. (č. 113), tohoto 4. syn Marie Ludovika Španělská (č. 114) urna č. 26 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Uherský palatin (1790–1795). Zemřel ve věku 22 let.
65. Marie Amálie 15. 10. 1780 Florencie 25. 12. 1798 Vídeň Leopold II. (č. 113) Marie Ludovika Španělská (č. 114) urna č. 27 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Zemřela ve věku 18 let.
66. Luisa Alžběta 18. 2. 1790 Vídeň 24. 6. 1791 Vídeň František II./I. (č. 57), tohoto první dcera Alžběta Vilemína Württemberská (č. 59) urna č. 22 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Zemřela mladá.
67. Marie Eleonora 19. 11. 1864 Židlochovice 9. 12. 1864 Židlochovice Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121) Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903) Zemřela mladá.
68. František Josef 5. 3. 1855 Židlochovice 13. 3. 1855 Židlochovice Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (č. 121), tohoto první syn Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903) urna č. 47 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele Zemřel v kojeneckém věku.
69. Josef František 9. 4. 1799 Vídeň 30. 6. 1807 Laxenburg František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto druhý syn Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60) urna č. 36 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Zemřel mlád.
70. Leopold Ludvík 6. 6. 1823 Milán 24. 5. 1898 zámek Hernstein Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (1783–1853) Alžběta Savojsko-Carignanská (1800–1856) Arcivévoda a důstojník.
71. Jan Nepomuk Karel 29. 8. 1805 Vídeň 19. 2. 1809 Vídeň František II./I. Rakouský (č. 57), tohoto čtvrtý syn Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60) urna č. 37 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály Zemřel mlád.
72. Robert Ferdinand 15. 10. 1885 Salcburk 2. 8. 1895 Salcburk Ferdinand IV. Toskánský (č. 108), tohoto desáté dítě Alice Bourbonsko-Parmská (1849–1935) Zemřel mlád.

Jihovýchodní roh[editovat | editovat zdroj]

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
73. Marie Antonie Toskánská 10. 1. 1858 Florencie 13. 4. 1883 Cannes Ferdinand IV. Toskánský (č. 108) Anna Saská (1836–1859) Abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech.
74. Marie Anna 27. 10. 1835 5. 2. 1840 Vídeň František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 135) Žofie Bavorská (č. 137) Sestra císaře Františka Josefa I. (č. 142), zemřela v pěti letech na epileptický záchvat.
75. Marie Karolína 6. 2. 1821 23. 1. 1844 Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (1783–1853) Alžběta Savojsko-Carignanská
76. Ferdinand Salvátor 2. 6. 1888 28. 7. 1891 Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90) Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
77. Rainer Salvátor 27. 2. 1880 4. 5. 1889 Karel Salvátor Rakousko-Toskánský (č. 90) Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská (č. 89)
78. Žofie Frederika 5. 3. 1855 Vídeň 29. 5. 1857 Budín František Josef I. (č. 142) Alžběta Bavorská – Sissi (č. 143) Zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa.
79. Karolína Ferdinanda 2. 8. 1793 Florencie 5. 1. 1802 Vídeň František II./I. (č. 57) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60) urna č. 31 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály

Severozápadní roh[editovat | editovat zdroj]

8 hrobek obsahujících 9 těl

Po-řa-dí Jméno Datum a místo narození Datum a místo úmrtí Otec Matka Datum a místo svatby, choť Srdce Vnitřnosti Poznámky
80. Natálie 12. 1. 1884 Prešpurk (Bratislava) 23. 3. 1898 Prešpurk (Bratislava) Bedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), tohoto 4. dcera Isabela z Croy ( 1856–1931) Vnučka Karla Ferdinanda (č. 121).
81. Štěpánka 1. 5. 1886 Prešpurk (Bratislava) 29. 8. 1890 Ostend Bedřich Rakousko-Těšínský (1856–1936), tohoto 5. dcera Isabela z Croy ( 1856–1931) Vnučka Karla Ferdinanda (č. 121).
82. Marie Anna 8. 6. 1804 Vídeň 28. 12. 1858 zámek Hetzendorf František II./I. (č. 57) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60) urna č. 48 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
83. Marie Karolína 10. 9. 1825 Vídeň 17. 7. 1915 Baden u Vídně Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 122) Jindřiška Nasavsko-Weilburská (č. 123–124) 21. 2. 1852: Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský (č. 110) Abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě (1844–1852).
84. Louisa Marie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů a její mrtvě narozený bezejmenný syn 27. 7. 1773 Neapol 19. 9. 1802 Vídeň Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825) Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 107) 15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 1. manželka
urna č. 32 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
85. Marie Antonie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů 19. 12. 1814 Palermo 7. 11. 1898 Gmunden František I. Neapolsko-Sicilský (1777–1830) Marie Isabela Španělská (1789–1848) z rodu Bourbonů 7. 6. 1833: Leopold II. Toskánský (č. 109), tohoto 2. manželka
86. Marie Ferdinanda Saská z rodu Wettinů 27. 4. 1796 Drážďany 3. 1. 1865 Brandýs nad Labem Maxmilián Saský (1759–1838) Karolína Bourbonsko-Parmská (1770–1804) 6. 5. 1821 Florencie:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto 2. manželka
urna č. 51 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele
87. Karolína Louisa 9. 12. 1795 Vídeň 30. 6. 1799 zámek Hetzendorf František II./I. (č. 57) Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 60) urna č. 29 v Hrobce srdcíaugustiniánském kostele urna č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. Nedospělá dcera císaře.

Severovýchodní roh[editovat | editovat zdroj]

13 hrobek - především toskánská linie

G/ Toskánská hrobka (Toskana-Gruft)[editovat | editovat zdroj]

Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 18401842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.

H/ Nová hrobka (Neue Gruft)[editovat | editovat zdroj]

Sarkofág Marie Luisy, manželky Napoleona I.
Sarkofág mexického císaře Maxmiliána I.

Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.

I/ Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft)[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Františka Josefa

Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.

  • 142. František Josef I. (18. 8. 1830 Schönbrunn - 21. 11. 1916 Schönbrunn), předposlední (3.) císař rakouský (1848–1916).
  • 143. Alžběta Bavorská (24. 12. 1837 Mnichov - 10. 9. 1898 Ženeva) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi", rakouská císařovna (1854–1898), manželka (∞ 24. 7. 1854 Vídeň) císaře Františka Josefa I. (č. 142). Zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
  • 144. Rudolf Habsburský (21. 8. 1858 Laxenburg - 30. 1. 1889 Mayerling), korunní princ, syn Františka Josefa I. (č. 142) a císařovny Alžběty - "Sissi" (č. 143), spáchal sebevraždu v Mayerlingu.

J/ Kaple (Gruftkapelle)[editovat | editovat zdroj]

Busta císaře Karla I.

Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.

Vpravo, kolmo k západní stěně.

  • 147. Zita Bourbonsko-Parmská (9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie - 14. 3. 1989 Zizers, Švýcarsko), poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918), manželka (∞ 21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld) posledního císaře a krále Karla I. (č. x887). Její srdce bylo uloženo pod srdcem jejího manžela v Loretánské kapli benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku. Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se po pohřbu stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
  • Pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.
  • 148. Karel Ludvík (Carl Ludwig, 10. 3. 1918 Baden – 11. 12. 2007 Brusel), 4. syn posledního císaře a krále Karla I. (č. x887).
  • 149. místo pro: Yolande de Ligne (* 6. 5. 1923 Madrid), manželka (∞ 17. 1. 1950 Belœil) arcivévody Karla Ludvíka (č. 148).

Vpravo od oltáře podél jižní stěny

Vlevo od oltáře

Vlevo před východní stěnou:

V jihovýchodním rohu:

  • Pamětní busta posledního rakouského císaře (1916–1918) Karla I. (1887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.

Ostatní Habsburkové[editovat | editovat zdroj]

Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu.

Po otevření Císařské krypty v roce 1633:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]