Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
Brunšvicko-lüneburský vévoda
Kníže z Calenbergu
Portrét Jana Fridricha, Johann Hulsman, asi 1675
Portrét Jana Fridricha, Johann Hulsman, asi 1675
Narození 25. dubna 1625
Herzberg am Harz
Úmrtí 18. prosince 1679
Augsburg
Manželka Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
Potomci Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská
Šarlota Brunšvicko-Lüneburská
Henrieta Marie Brunšvicko-Lüneburská
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Dynastie Hannoverská dynastie
Otec Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Matka Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (25. dubna 1625, Herzberg am Harz18. prosince 1679, Augspurg) byl brunšvicko-lüneburský vévoda. Od roku 1665 vládl nad knížectvím Calenberg.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Fridrich se narodil jako třetí syn Jiřího Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Anny Eleonora Hesensko-Darmstadtské. Jan Fridrich navštívil v Itálii Josefa Kopertinského a následkem toho v roce 1651 jako jediný člen rodiny přestoupil na katolickou víru. Když jeho starší bratr Jiří Vilém zdědil lüneburské knížectví, obdržel Jan Fridrich Calenberg. V roce 1666 si nechal v Herrenhausenu u Hannoveru postavit palác inspirovaný zámkem ve Versailles.

V roce 1667 zaměstnal jako svého hlavního stavitele benátského architekta Girolama Sartoria, který ve městě navrhl mnoho budov, včetně Neustädter Kirche, a byl nápomocen při rozšiřování známých zámeckých herrenhausenských zahrad.

V roce 1676 najal Jan Fridrich Gottfrieda Wilhelma Leibnize jako tajného radu a knihovníka významné vévodské knihovně. Tak začal Leibnizův čtyřicetiletý styk s hannoverskou dynastií, což vedlo k tomu, že tři generace Hannoverů byli patrony jednoho z nejvýznamnějších filozofů a matematiků Evropy.

Jan Fridrich zemřel 18. prosince 1679 ve věku 54 let.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

30. listopadu 1668 se třiačtyřicetiletý Jan Fridrich oženil s o dvacet sedm let mladší Benediktou Jindřiškou Falcko-Simmernskou, nejmladší dcerou Eduarda Falckého a Anny Gonzagové. Manželé spolu měli čtyři dcery, z nichž se dvě dožily dospělosti:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Markéta Saská
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Uršula Braniborská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Dorothea Dánská
 
 
 
 
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Bernhard VIII. z Lippe
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Waldecku
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Saská
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jáchym Arnošt Anhaltský
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Anežka z Barby-Mühlingen
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Frederick, Duke of Brunswick-Calenberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jiří Vilém
Znak z doby nástupu Brunšvicko-lüneburský vévoda
Kníže z Calenbergu

Jan Fridrich
16651679
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt August