Přeskočit na obsah

Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
Brunšvicko-lüneburský vévoda
Kníže z Calenbergu
Portrét
Portrét Jana Fridricha, Johann Hulsman, asi 1675
Narození25. dubna 1625
Herzberg am Harz
Úmrtí18. prosince 1679 (54 let)
Augsburg
ManželkaBenedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
PotomciŠarlota Felicita Brunšvicko-Lüneburská, Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, Anne Sophie von Braunschweig-Lüneburg-Kalenberg a Henriette Marie von Braunschweig-Lüneburg-Kalenberg
DynastieHannoverská dynastie
OtecJiří Brunšvicko-Lüneburský
MatkaAnna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (25. dubna 1625, Herzberg am Harz18. prosince 1679, Augspurg) byl brunšvicko-lüneburský vévoda. Od roku 1665 vládl nad knížectvím Calenberg.

Jan Fridrich se narodil jako třetí syn Jiřího Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Anny Eleonora Hesensko-Darmstadtské. Jan Fridrich navštívil v Itálii Josefa Kopertinského a následkem toho v roce 1651 jako jediný člen rodiny přestoupil na katolickou víru. Když jeho starší bratr Jiří Vilém zdědil lüneburské knížectví, obdržel Jan Fridrich Calenberg. V roce 1666 si nechal v Herrenhausenu u Hannoveru postavit palác inspirovaný zámkem ve Versailles.

V roce 1667 zaměstnal jako svého hlavního stavitele benátského architekta Girolama Sartoria, který ve městě navrhl mnoho budov, včetně Neustädter Kirche, a byl nápomocen při rozšiřování známých zámeckých herrenhausenských zahrad.

V roce 1676 najal Jan Fridrich Gottfrieda Wilhelma Leibnize jako tajného radu a knihovníka významné vévodské knihovně. Tak začal Leibnizův čtyřicetiletý styk s hannoverskou dynastií, což vedlo k tomu, že tři generace Hannoverů byli patrony jednoho z nejvýznamnějších filozofů a matematiků Evropy.

Jan Fridrich zemřel 18. prosince 1679 ve věku 54 let.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

30. listopadu 1668 se třiačtyřicetiletý Jan Fridrich oženil s o dvacet sedm let mladší Benediktou Jindřiškou Falcko-Simmernskou, nejmladší dcerou Eduarda Falckého a Anny Gonzagové. Manželé spolu měli čtyři dcery, z nichž se dvě dožily dospělosti:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jindřich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Markéta Saská
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Meklenburský
 
 
Žofie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Uršula Braniborská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Dorothea Dánská
 
 
 
 
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Bernhard VIII. z Lippe
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Waldecku
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Saská
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Jáchym Arnošt Anhaltský
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Anežka z Barby-Mühlingen
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Frederick, Duke of Brunswick-Calenberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Jiří Vilém
Znak z doby nástupu Brunšvicko-lüneburský vévoda
Kníže z Calenbergu

Jan Fridrich
16651679
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt August