Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský | |
---|---|
Brunšvicko-lüneburský vévoda Kníže z Calenbergu | |
Portrét Jana Fridricha, Johann Hulsman, asi 1675 | |
Narození | 25. dubna 1625 Herzberg am Harz |
Úmrtí | 18. prosince 1679 (54 let) Augsburg |
Manželka | Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská |
Potomci | Šarlota Felicita Brunšvicko-Lüneburská, Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, Anne Sophie von Braunschweig-Lüneburg-Kalenberg a Henriette Marie von Braunschweig-Lüneburg-Kalenberg |
Dynastie | Hannoverská dynastie |
Otec | Jiří Brunšvicko-Lüneburský |
Matka | Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (25. dubna 1625, Herzberg am Harz – 18. prosince 1679, Augspurg) byl brunšvicko-lüneburský vévoda. Od roku 1665 vládl nad knížectvím Calenberg.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan Fridrich se narodil jako třetí syn Jiřího Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Anny Eleonora Hesensko-Darmstadtské. Jan Fridrich navštívil v Itálii Josefa Kopertinského a následkem toho v roce 1651 jako jediný člen rodiny přestoupil na katolickou víru. Když jeho starší bratr Jiří Vilém zdědil lüneburské knížectví, obdržel Jan Fridrich Calenberg. V roce 1666 si nechal v Herrenhausenu u Hannoveru postavit palác inspirovaný zámkem ve Versailles.
V roce 1667 zaměstnal jako svého hlavního stavitele benátského architekta Girolama Sartoria, který ve městě navrhl mnoho budov, včetně Neustädter Kirche, a byl nápomocen při rozšiřování známých zámeckých herrenhausenských zahrad.
V roce 1676 najal Jan Fridrich Gottfrieda Wilhelma Leibnize jako tajného radu a knihovníka významné vévodské knihovně. Tak začal Leibnizův čtyřicetiletý styk s hannoverskou dynastií, což vedlo k tomu, že tři generace Hannoverů byli patrony jednoho z nejvýznamnějších filozofů a matematiků Evropy.
Jan Fridrich zemřel 18. prosince 1679 ve věku 54 let.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]30. listopadu 1668 se třiačtyřicetiletý Jan Fridrich oženil s o dvacet sedm let mladší Benediktou Jindřiškou Falcko-Simmernskou, nejmladší dcerou Eduarda Falckého a Anny Gonzagové. Manželé spolu měli čtyři dcery, z nichž se dvě dožily dospělosti:
- Anna Žofie Brunšvicko-Lüneburská (10. února 1670 – 24. března 1672)
- Šarlota Brunšvicko-Lüneburská (8. března 1671 – 29. září 1710), ⚭ 1696 Rinaldo d'Este (26. dubna 1655 – 26. října 1737), vévoda z Modeny a Reggia
- Jindřiška Marie Brunšvicko-Lüneburská (9. března 1672 – 4. září 1687)
- Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 – 10. dubna 1742), ⚭ 1699 Josef I. (26. července 1678 – 17. dubna 1711), pozdější římský císař, uherský a český král
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Frederick, Duke of Brunswick-Calenberg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Jiří Vilém |
Brunšvicko-lüneburský vévoda Kníže z Calenbergu Jan Fridrich 1665–1679 |
Nástupce: Arnošt August |