Přeskočit na obsah

Düsseldorf

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Düsseldorf
Düsseldorf – znak
Znak
Düsseldorf – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice51°13′32″ s. š., 6°46′58″ v. d.
Nadmořská výška38 m n. m.
Časové pásmoEurope/Berlin
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodDüsseldorf
Düsseldorf
Düsseldorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha217,41 km²[1]
Počet obyvatel631 217 (2023)[2]
Hustota zalidnění2 903,3 obyv./km²
Správa
StarostaStephan Keller
Oficiální webwww.duesseldorf.de
Telefonní předvolba02104, 0211 a 0203
PSČ40210, 40211, 40212, 40213, 40215, 40217, 40219, 40221, 40223, 40225, 40227, 40229, 40231, 40233, 40235, 40237, 40239, 40468, 40470, 40472, 40474, 40476, 40477, 40479, 40489, 40545, 40547, 40549, 40589, 40591, 40593, 40595, 40597, 40599, 40625, 40627 a 40629
Označení vozidelD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Düsseldorf (výslovnost [ˈdʏsl̩dɔʁf]IPA) je hlavním městem německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (německy Nordrhein-Westfalen). Žije v něm přibližně 631 tisíc[2] obyvatel na ploše 217,41 km².[3] Nejstarší část města je čtvrť Kaiserswerth. Z Düsseldorfu pocházel známý spisovatel Heinrich Heine, po kterém je zde pojmenovaná i univerzita. Je jedním z obchodních center Německa. Nachází se zde největší mezinárodní letiště v oblasti.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije přibližně 631 tisíc[2] obyvatel, z toho přibližně 18 % (asi 105 000) cizinců, převážně Turků a Řeků. První vysoký nárůst zaznamenalo město v polovině 19. století, kdy z původních 13 000 se počet přehoupl přes 100 000 obyvatel. V letech 1905–1910 se připojením okolních měst počet obyvatel ztrojnásobil na 350 000. Těsně před druhou světovou válkou sídlilo ve městě asi 540 000 obyvatel, ale během války klesl počet o více než polovinu na 235 000, město se rychle vzpamatovalo a v roce 1951 mělo stejný počet jako před válkou. V roce 1962 žilo ve městě 705 391 obyvatel, což je historicky nejvyšší číslo, v dalších letech počet obyvatel ale klesal. V posledních letech se počet obyvatel příliš neměnil od dnešních 581 000, což je úbytek od rekordního roku 1961 více než 120 000.

Členění města

[editovat | editovat zdroj]
číslo obvodu městské části počet obyvatel rozloha [1000 m²]
Městský obvod 1 Altstadt, Derendorf, Golzheim, Carlstadt, Pempelfort, Stadtmitte 74 900 6597
Městský obvod 2 Düsseltal, Flingern-Nord, Flingern-Süd 56 200 7828
Městský obvod 3 Bilk, Flehe, Friedrichstadt, Hafen, Hamm, Oberbilk, Unterbilk, Volmerswerth 109 320 4517
Městský obvod 4 Heerdt, Lörick, Niederkassel, Oberkassel 39 600 3100
Městský obvod 5 Angermund, Kaiserswerth, Kalkum, Lohausen, Stockum, Wittlaer 32 350 636
Městský obvod 6 Lichtenbroich, Mörsenbroich, Rath, Unterrath 59 000 3027
Městský obvod 7 Gerresheim, Grafenberg, Hubbelrath, Ludenberg 44 200 1581
Městský obvod 8 Eller, Lierenfeld, Unterbach, Vennhausen 56 520 2685
Městský obvod 9 Benrath, Hassels, Himmelgeist, Holthausen, Itter, Reisholz, Urdenbach, Wersten 89 160 2438
Městský obvod 10 Garath, Hellerhof 24 920 4456

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Sídlo bylo nazváno vesnice na řece Düssel, leží na jeho soutoku s Rýnem. Oblast byla osídlena od pravěku, sídlo v době galských válek v 1. století př. n.l. dobyto Římany, v 1. století našeho letopočtu osídleno Germány kmene Tenkterů. Uměle navršený ostrov na Rýně Kaiserswerth daroval franský vévoda Pipin II. a jeho manželka Plektrudis anglosaskému mnichovi Suitbertovi, který zde založil kolem roku 700 n. l. první klášter. V té době na ostrově již existovalo franské panské sídlo chráněné hliněným valem, příkopem a palisádou. Z něj se vyvinula opevněná celnice.

Ruiny císařské falce v Kaiserswerthu

Roku 1016 zde císař Jindřich II. ve své listině připomíná hrad, jehož správou byl pověřen falckrabí Ezzo von Loth. V roce 1288 toto sídlo získalo městská práva. Od konce 14. do začátku 19. století sloužilo jako sídlo vlády pro několik území Svaté říše římské a Rýnské konfederace: vévodství Berg, vévodství Jülich-Berg, Jülich-Cleves-Berg a velkovévodství Berg.

Merianův pohled na Düsseldorf (1647)

V letech 1690 až 1716 byl sídlem falckého hraběte a kurfiřta Jana Viléma Falckého renesanční zámek na břehu Rýna v Düsseldorfu, protože dosavadní zámecké sídlo v Heidelbergu bylo po devítileté válce poničeno. Zámek byl rozšířen a kolem roku 1705 k němu přistavěna kurfiřtova galerie umění, jedna z prvních samostatně stojících budov této funkce v Evropě. V roce 1773 byla ve městě založena akademie výtvarných umění, první ve střední Evropě.

Po Vídeňském kongresu v roce 1815 se město stalo součástí Pruska a v roce 1816 sídlem správního okresu Düsseldorf. V letech 1824 až 1933 bylo sídlem parlamentu Rýnské provincie a v letech 1887 až 1953 sídlem jejího zemského sdružení. Roku 1836 byla založena paroplavební společnost na Rýně a roku 1838 město napojeno na západoněmeckou železniční dráhu. To vedlo k intenzivní industrializaci města, Düsseldorf se stal centrem těžkého průmyslu a celého Porúří. V roce 1882 jeho populace překročila 100 000. Průmyslová zóna a železnice se staly hlavními terči bombardování za druhé světové války. V letech 1943 až 1945 byla zničena asi polovina budov včetně civilních domů a dalších 40 procent jich poškozeno.

Po založení spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko v roce 1946 byl Düsseldorf jmenován jejím hlavním městem. Od 50.-60.let 20. století bylo město zásadně přestavěno.

Little Tokyo

[editovat | editovat zdroj]
Dvojjazyčné názvy ulic v Düsseldorfu (japonsky a německy)
Ekō-dům pro japonskou kulturu

V Düsseldorfu žije přibližně 8 000 Japonců, což z něj činí jednu z největších japonských komunit v Evropě. Po druhé světové válce přišlo mnoho Japonců za prací do Německa a industrializace Porúří přilákala do nedalekého Düsseldorfu řadu japonských společností. V 70. letech 20. století se oblast kolem Immermannstrasse, poblíž hlavního vlakového nádraží, vyvinula v japonskou čtvrť s mnoha japonskými kancelářemi, restauracemi a obchody.

V roce 1993 byl v Düsseldorfu-Niederkasselu postaven „Ekō-dům pro japonskou kulturu“, kde se nachází největší japonský chrám v Evropě. Kromě chrámu se v areálu nachází také japonská zahrada a japonské denní centrum. Düsseldorf každoročně slaví „Den Japonska“, který přiláká přes 600 000 návštěvníků. Součástí oslav je řada kulturních akcí a ohňostroj nad Rýnem.[4]

Památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaiserpfalz Kaiserswerth, ruina středověké císařské falce, nejstarší budova města
  • Zámek - z renesanční stavby dochována jedna z válcových věží, kurfiřtská rezidence vyhořela roku 1794, v 19. století přestavěna pro zemský soud, galerie přestěhována do Mnichova
  • Kostel sv. Lamberta, založen roku 1159 jako románská kaple při falci; v 15. století přestavěn z cihel na síňové trojlodí pozdně gotického městského kostela, renesanční náhrobek knížete Viléma z Jülich-Cleves-Bergu († 1592)
  • Bazilika svaté Markéty v Gerresheimu, románsko-gotická bazilika s klášterem kanovníků, založena roku 1236.
  • Kostel sv. Ondřeje - postaven r. 1629, jezuitský a dvorní kostel s mauzoleem kurfiřtů, klášter je od roku 1972 dominikánský
  • Zámek Kalkum, klasicistní vodní zámek

Současná architektura

[editovat | editovat zdroj]
  • Televizní věž Rheinturm měří 240,5 m, je nejvyšší stavbou města
  • Mrakodrapy a další výškové budovy: 10 nejvyšších
    • ARAG-Tower (125 m, sídlo soukromé pojišťovny)
    • LVA-Hauptgebäude (123 m, sídlo všeobecné pojišťovny)
    • Victoria-Haus (108 m, sídlo soukromé pojišťovny)
    • Thyssen-Haus (94 m, ocelářský koncern)
    • GAP 15 (90 m)
    • Vodafone-Hochhaus (89 m)
    • Sky-Office (89 m, soukromá televize)
    • Erweiterungsbau Landeszentralbank (74 m, zemská banka)
    • Stadttor (72,5 m)
    • Stadtsparkasse Düsseldorf (72 m, městská spořitelna)
  • Divadlo (Schauspielhaus)

Muzea a galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kunstakademie Düsseldorf - sbírky düsseldorfské malířské školy 19. století a školy fotografické
  • Galerie: Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen
  • Aquazoo Löbbecke Museum - zoo, akvárium a přírodovědecké muzeum

Starostové města od konce druhé světové války

[editovat | editovat zdroj]
  • 1945–1946: Walter Kolb (SPD)
  • 1946–1947: Karl Arnold (CDU)
  • 1947–1956: Josef Gockeln (CDU)
  • 1956–1959: Georg Glock (SPD)
  • 1960–1961: Willi Becker (SPD)
  • 1961–1961: Fritz Vomfelde (CDU)
  • 1961–1964: Peter Müller (CDU)
  • 1964–1974: Willi Becker (SPD)
  • 1974–1979: Klaus Bungert (SPD)
  • 1979–1984: Josef Kürten (CDU)
  • 1984–1994: Klaus Bungert (SPD)
  • 1994–1999: Marie-Luise Smeets (SPD)
  • 1999–2008: Joachim Erwin (CDU)
  • 2008–2014: Dirk Elbers (CDU)
  • 2014–2020: Thomas Geisel (SPD)
  • 2020–nyní : Stephan Keller (CDU)

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online.
  2. 1 2 3 Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  3. ↑ Amt für Statistik, Landeshauptstadt Düsseldorf. [Cit.2008-03-11]. Dostupné online (německy) Archivováno 12. 10. 2008 na Wayback Machine.
  4. ↑ Japan in Düsseldorf. duesseldorf-nrw.de [online]. [cit. 2026-04-05]. Dostupné online.
  5. ↑ Anne of Cleves. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  6. ↑ HRH Princess Eleonore-Magdalena of Neuburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  7. ↑ DI GIOVANNI, George; LIVIERI, Paolo. Friedrich Heinrich Jacobi. Příprava vydání Edward N. Zalta. Summer 2020. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online.
  8. ↑ Shakespeare Album : Peter von Cornelius : Akademie der Wissenschaften und der Literatur | Mainz. www.shakespearealbum.de [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  9. ↑ FOUNDATION, Poetry. Heinrich Heine. Poetry Foundation [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Oswald Achenbach (1827-1905) - Evening. www.rct.uk [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ Felix Klein | Famous Mathematicians [online]. 2012-01-20 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ KIM, Alan. Paul Natorp. Příprava vydání Edward N. Zalta. Fall 2021. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online.
  13. ↑ Luise Rainer. www.hollywoodsgoldenage.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  14. ↑ Dotyk | Hezoun Panenka K. Franz: Sadistický velitel tábora vraždil vězně ze sedla koně. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  15. ↑ Biography [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ www.artnet.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  17. ↑ Biography. Uli Jon Roth [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-23. (anglicky)
  18. ↑ Heike Makatsch. IMDb [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
  19. ↑ Maria Radner. Opera-Arias.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ↑ Amin Younes - Player profile 22/23. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Düsseldorf&oldid=25791734“