Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská
Rakouská arcivévodkyně
Johanna Gabriela
Johanna Gabriela
Úplné jméno Maria Joanna Gabriella Josepha Antonia
Narození 4. února 1750
Hofburg, Vídeň
Úmrtí 23. prosince 1762
Hofburg, Vídeň
Pochována Císařská hrobka ve Vídni
Dynastie Habsbursko-Lotrinští
Otec František I. Štěpán Lotrinský
Matka Marie Terezie

Johana Gabriela (4. února 1750 Vídeň23. prosince 1762 Vídeň) byla dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. V necelých třinácti letech zemřela na neštovice.

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie Johana Gabriela Josefa Antonie byla princeznou z královské krve a náležel jí titul Její Královská Výsost arcivévodkyně rakouská. Narodila se na císařském dvoře ve Vídni jako osmá dcera (jedenácté dítě) císařského páru v početné rodině, měla patnáct sourozenců. Výchova a vzdělání malé arcivévodkyně podléhalo přísnému řádu stanovenému Marií Terezií, jejímž výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. V necelých třinácti letech podlehla neštovicím.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Portrét Johany Gabriely

Johana Gabriela byla dosti svéhlavá, ale velmi nadaná, stejně jako většina dětí císařského páru. Její vychovatelka hraběnka Walpurga Lerchenfeldová s ní měla zřejmě potíže stejně jako s její sestrou Josefou, která se matce zdála dosti hrubá a tvrdohlavá. I ona, tři roky po Johanině smrti, těsně před svatbou s Ferdinandem Neapolským, zemřela na stejnou nemoc, v té době častou a většinou smrtelnou.

Víme také, že Johana nesnášela ryby. Často po nich zvracela a jelikož v matčiných poučeních bylo: "co přijde na stůl, to se také sní", malá arcivévodkyně velmi trpěla. Když si císařovna blíže všimla potíží, poradila se se svým dvorním lékařem Gerardem van Swietenem o malém výchovném experimentu. Marie Terezie se pokusila nechuť k rybím pokrmům omezit, a proto Johanu brala do podniku na chov pstruhů, kde malá arcivévodkyně mohla sledovat pohyb ryb a také v učivu se objevovala často anatomie těchto tvorů. Dokonce ji matka vzala do kuchyně, aby sledovala, jak se rybí pokrmy připravují. Tento postup nechuť k rybám pomohl odstranit.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Mala arcivévodkyně musela zvládnout velký obsah učiva. Denně měla výuku psaní, čtení a francouzštiny, třikrát týdně po hodině náboženství, zeměpisu a tance. Později přibyly hodiny dějepisu, hudební výchovy a dalších cizích jazyků.

Sňatková politika a smrt[editovat | editovat zdroj]

Předčasná Johanina smrt poněkud narušila matčinu sňatkovou politiku. Johana byla zasnoubena s Ferdinandem Neapolsko-Sicilským; když dívka zemřela, nahradila ji její mladší sestra Marie Josefa. I ona však podlehla neštovicím a nakonec se Ferdinandovou manželkou stala další mladší sestra, Marie Karolina .

Smrt arcivévodkyně nejvíce zasáhla Marii Josefu, jež s ní vyrůstala a měla společnou ayu, a první manželku Josefa II., Isabelu Parmskou.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Předci Johanna Gabriela Alžběty ve třech generacích
Johanna Gabriela
Habsbursko-Lotrinská
Otec:
František I. Štěpán
Lotrinský
Děd:
Leopold Josef Lotrinský
Praděd:
Karel V. Lotrinský
Prababička:
Eleonora Marie Josefa
Habsburská
Babička:
Alžběta Charlotta Orléanská
Praděd:
Filip I. Orléanský
Prababička:
Alžběta Šarlota Falcká
Matka:
Marie Terezie
Děd:
Karel VI.
Praděd:
Leopold I.
Prababička:
Eleonora Falcko-Neuburská
Babička:
Alžběta Kristýna Brunšvická
Praděd:
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Prababička:
Kristýna Luisa Öttingenská

Literatura[editovat | editovat zdroj]