Ludvík XIII.
| Ludvík XIII. | |
|---|---|
| z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry etc. | |
 |
|
| Ludvík XIII. | |
| Doba vlády | 14. květen 1610 – 14. květen 1643 |
| Korunovace | 17. říjen 1610, Remeš |
| Narození | 27. září 1601 |
| zámek ve Fontainebleau | |
| Úmrtí | 14. května 1643 (ve věku 41 let) |
| Saint-Germain-en-Laye | |
| Pochován | Bazilika Saint-Denis |
| Předchůdce | Jindřich IV. |
| Nástupce | Ludvík XIV. |
| Královna | Anna Rakouská |
| Potomci | Ludvík Filip |
| Rod | Kapetovci |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | Jindřich IV. |
| Matka | Marie Medicejská |
Ludvík XIII. (27. září 1601, zámek ve Fontainebleau – 14. května 1643, Saint-Germain-en-Laye) byl král Francie a Navarry. Za jeho vlády došlo k poklesu moci Habsburské dynastie. Význam pro vnitřní politiku mělo omezení moci francouzské šlechty a zrušení některých privilegií udělených hugenotům Ediktem nantským.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Regentská vláda Marie Medicejské[editovat | editovat zdroj]
Byl nejstarším synem krále Jindřicha Navarrského z rodu Bourbonů a Marie z rodu Medici. Králem se stal již v devíti letech, po otcově zavraždění náboženským fanatikem. Regentkou byla stanovena královna matka. Byl mrzoutským a samotářským dítětem, o kterého se starala nikoliv jeho sobecká matka, ale kuchaři, panoši, komorníci a vychovatelé. Matka doufala, že zanedbáváním jeho výchovy a prohlašováním jeho mentální slabosti a zaostalosti (král občas koktal) prodlouží jeho nezletilost a tak svou regentskou vládu. Byla ovládána Leonorou Galigai, svou soukojenkou a jejím manželem Concinim. Oběma zajistila vysoké tituly (maršál d'Acre) a vysoké příjmy. Ač Jindřich IV. důsledně prosazoval protišpanělskou politiku, která tolik ovlivnila i jeho syna, Marie Medicejská dojednala Ludvíkův sňatek se španělskou infantkou Annou Rakouskou a naproti tomu se španělský následník trůnu, budoucí Filip IV. Španělský oženil s Ludvíkovou sestrou Alžbětou. Ludvík se ve věku šestnácti let rozhodl provést převrat, během nějž byl zavražděn Concini, jeho manželka byla popravena za čarodějnictví a Ludvíkova matka, společně se svým sekretářem Richelieuem, internována. Dle svého prohlášení se teprve tehdy stal králem. Zemi i krále i nadále oslabovaly vnitřní války mezi ním, matkou a vysokou šlechtou.
Ludvíkova vláda[editovat | editovat zdroj]
Vztah mezi Ludvíkem a Richelieuem je předmětem historických pojednání i románů. Biskup z Luconu, Armand Jean du Plessis, kardinál de Richelieu byl původně sekretářem královny, ale v pravý čas krále upozornil na svou loajalitu. Ludvík měl nejprve obavu z agilního a nebezpečného preláta, ale později v důsledku působení otce Josefa, mystického kapucína, došlo k setkání krále s kardinálem a nic poté nebránilo Richelieuovu vstupu do královské Rady s tím, že se posléze stal královým prvním ministrem. Richelieu byl oddaný králi a Francii. Ludvík se však s jeho takřka neomezenou mocí často špatně smiřoval.[pozn. 1]
Roku 1635 na příkaz Ludvíka XIII. byla založena v Paříži botanická zahrada na pěstování "lékařských" rostlin; dostala název Jardin du Roi a stala se základem budoucí slavné Jardin des plantes.[pozn. 2]
Manželství[editovat | editovat zdroj]
První dítě se v manželství s Annou Rakouskou uzavřeném roku 1615 narodilo až 23 let po svatbě. Byl jím však následník trůnu, budoucí Ludvík XIV. O dva roky později přišel na svět druhý syn Filip. Následnictví francouzského trůnu bylo zajištěno.
Ludvík XIII. zemřel v květnu 1643 a byl pohřben v Saint-Denis. Svou závětí ustanovil radu sestavenou z mužů vybraných svým kardinálem, jež měla za nezletilosti Ludvíka XIV. dozírat na regentku Annu Rakouskou.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Proslul jeho výrok, kdy dal Richelieuovi přednost ve dveřích při vstupu do místnosti proto, že je prý stejně on považován za krále Francie. Kardinál sice vstoupil první, ale dle jeho slov pouze proto, aby králi posvítil.
- ↑ V roce 1794 byla do ní přemístěna zvířata ze zvěřince Ludvíka XIV. ve Versailles a od té doby se tam pak přemísťovala zvířata darovaná francouzským králům. Městská rada dokonce zakázala na svém území všechny kočovné zvěřince a zvířata od nich odkoupila pro zahradu. Jardin des plantes s rozsáhlými expozicemi zvířat je v Paříži dodnes.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha : Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík XIII. ve Wikimedia Commons- (francouzsky) Biografie Ludvíka XIII.
| Předchůdce: František V. z Viennois |
 |
Dauphin z Viennois 1601–1610 |
|
Nástupce: Ludvík V. z Viennois |
| Předchůdce: Jindřich IV. |
 |
král Francie a Navary Ludvík XIII. (II.) 1610–1643 |
|
Nástupce: Ludvík XIV. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
