Seznam francouzských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Francouzští panovníci vládli od středověku až do roku 1870, napřed jako králové, poté i jako císaři.

Mnoho středověkých historiků bylo toho názoru, že historie Francie nezačíná dříve než za vlády dynastie Kapetovců v roce 987; jako nejstarší datum se objevuje 843 - rok podpisu Verdunské smlouvy, která rozdělila tehdejší franskou říši na tři části. Z dnešního hlediska se však založení Francie datuje do 5. století, kdy král Chlodvík I. vytvořil celistvou říši sjednocením Franků.

Tento seznam začíná rokem 843, předchozí panovníky obsahuje seznam franských králů.

Karel Veliký, i když je považován za francouzského panovníka, také založil Svatou říši římskou a uznává se jako jeden z vládců Německa.

Řada panovníků tehdejší Anglie se prohlašovala za francouzské krále, i když v roce 1453 Francie vyhostila všechny Angličany ze svého území.

Karlovci (843–987)[editovat | editovat zdroj]

Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).

Portrét Jméno Král od Král do
KarlII monks.jpg Karel II. Holý 843 877
LudvikKokta.jpg Ludvík II. Koktavý 877 879
King Louis III.gif Ludvík III. 879 882
Carloman II of France.jpg Karloman II. 879 884
Charles the Fat.jpg Karel III. Tlustý 884 887
Eudes Ier de France.jpg Odo Pařížský 888 898
CharlesIII le simple Jean de Tillet-Recueil des rois de France.jpg Karel III. Prostý 898 923
Robert I de France.jpg Robert I. 922 923
Raoul Ier.jpg Rudolf Burgundský 923 936
Louis IV d'Outremer.jpg Ludvík IV. Zámořský 936 954
Lothar1.jpg Lothar I. 954 986
Louis V.jpg Ludvík V. Lenivý 986 987

Kapetovci (987–1328)[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva králové západofranští králové v éře Karlovců.

Portrét Jméno Král od Král do
HugoKapet.jpg Hugo Kapet 987 24. října 996
Robert2Kral.jpg Robert II. 24. října 996 20. července 1031
Jindrich1France.jpg Jindřich I. 20. července 1031 4. srpna 1060
Philippe1France.JPG Filip I. 4. srpna 1060 29. července 1108
Ludvik6 hlava.jpg Ludvík VI. 29. července 1108 1. srpna 1137
Louis 7 of France.jpg Ludvík VII. 1. srpna 1137 18. září 1180
Sacre de Philippe Auguste.jpg Filip II. 18. září 1180 14. července 1223
Coronation of Louis VIII and Blanche of Castille 1223.jpg Ludvík VIII. 14. července 1223 8. listopadu 1226
Ludvik svaty.jpg Ludvík IX. 8. listopadu 1226 25. srpna 1270
Miniature Philippe III Courronement.jpg Filip III. 25. srpna 1270 5. října 1285
FilipusSlicny.jpg Filip IV. 5. října 1285 29. listopadu 1314
Louis10.JPG Ludvík X. 29. listopadu 1314 5. června 1316
John I of France.jpg Jan I. 15. listopadu 1316 20. listopadu 1316
Filip5.jpg Filip V. 20. listopadu 1316 3. ledna 1322
Isabela Karel Eda.jpg Karel IV. 3. ledna 1322 1. února 1328

Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)[editovat | editovat zdroj]

Hlavní větev (1328–1498)[editovat | editovat zdroj]

Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.

Portrét Jméno Král od Král do
Phil6france.jpg Filip VI. 1. února 1328 22. srpna 1350
Meister des Porträts des Jean le Bon 001.jpg Jan II. 22. srpna 1350 8. dubna 1364
Paix entre Charles de Navarre et Charles V.jpg Karel V. 8. dubna 1364 16. září 1380
Charles6lefou.jpg Karel VI. 16. září 1380 21. října 1422
KarlVII.jpg Karel VII. 21. října 1422 22. července 1461
Louis XI préside le chapitre de Saint-Michel, 1470 (thumb).jpg Ludvík XI. 22. července 1461 30. srpna 1483
Charles VIII de france.jpg Karel VIII. 30. srpna 1483 7. dubna 1498

vedlejší větev z Orléans (1498–1515)[editovat | editovat zdroj]

Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.

Portrét Jméno Král od Král do
Ludvig XII av Frankrike på målning från 1500-talet.jpg Ludvík XII. 7. dubna 1498 1. ledna 1515

vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.

Portrét Jméno Král od Král do
FrancisIFrance.jpg František I. 1. ledna 1515 31. července 1547
Henri2.jpg Jindřich II. 31. července 1547 10. července 1559
Francois II de france.jpg František II. 10. července 1559 5. prosince 1560
CharlesIX.jpg Karel IX. 5. prosince 1560 30. května 1574
Anjou 1570louvre.jpg Jindřich III. 30. května 1574 2. srpna 1589

Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)[editovat | editovat zdroj]

Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.

Portrét Jméno Král od Král do
Henry IV of france by pourbous younger.jpg Jindřich IV. 2. srpna 1589 14. května 1610
LouisparDumonstier.jpg Ludvík XIII. 14. května 1610 14. května 1643
Louis XIV of France.jpg Ludvík XIV. 14. května 1643 1. září 1715
Louis XV France by Louis-Michel van Loo 002.jpg Ludvík XV. 1. září 1715 10. května 1774
Ludvig XVI av Frankrike porträtterad av AF Callet.jpg Ludvík XVI. 10. května 1774 10. srpna 1792

První republika (1792–1804)[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.

První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)[editovat | editovat zdroj]

První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.

Portrét Jméno Císař od Císař do
Jacques-Louis David 017.jpg Napoleon I. 18. května 1804
20. března 1815
11. dubna 1814
22. června 1815
Nap-receis 50.jpg Napoleon II. 22. června 1815 7. července 1815

Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.

Portrét Jméno Král od Král do
Louis18.jpg Ludvík XVIII. 2. května 1814
7. července 1815
13. března 1815
16. září 1824
François Pascal Simon Gérard 006.JPG Karel X. 16. září 1824 2. srpna 1830

Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.

Portrét Jméno Král od Král do
Louis-Philippe de Bourbon.jpg Ludvík Filip 9. srpna 1830 24. února 1848

Druhá republika (1848–1852)[editovat | editovat zdroj]

Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.

Druhé císařství (1852–1870)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.

Portrét Jméno Císař od Císař do
Napoleon3.PNG Napoleon III. 2. prosince 1852 4. září 1870

Tato chronologie pokračuje článkem Seznam prezidentů Francie.

Související články[editovat | editovat zdroj]