Přeskočit na obsah

Robertovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robertovci
Země Západofranská říše
Titulyzápadofranský král
franský vévoda
burgundský vévoda
markrabě Neustrie
pařížský hrabě
hesbayeský hrabě
orleánský hrabě
wormský hrabě
ZakladatelRobert z Hesbaye
Rok založenícca 800
Konec vlády956
Poslední vládceHugo Veliký
Větve roduKapetovci
Valois
Bourboni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robertovci byli v 8.–10. století mocnou franskou šlechtickou rodinou, ze které vzešli dva západofranští králové a Hugo Kapet, zakladatel francouzského královské dynastie Kapetovců.

Nejstarší Robertovci pocházeli pravděpodobně z hrabství Hesbaye, okolo města Tongeren v současné Belgii. Dynastie získala své jméno po neustrijském markraběti Robertu Silném,[1] který byl otcem dvou králů západofranské říše, Odona Pařížského a Roberta I. Francouzského. Byl zároveň pradědečkem Huga Kapeta, který je považován za prvního francouzského krále, zakladatele dynastie Kapetovců, ze které pocházejí i další evropské panovnické rody.

Vzestup Robertovců je spojen se vznikem Západofranské říše.[2] Po smrti syna Karla Velikého byla jeho říše rozdělena na západofranskou, středofranskou a východofranskou říši. V průběhu 9. století rod Robertovců v boji o moc přicházel do sporů s dynastií Karlovců. V roce 888 si západofranští magnáti zvolili králem hraběte Odona Pařížského z dynastie Robertovců jako uznání za jeho zásluhy v bojích proti Normanům, čemuž se příznivci Karlovců vzepřeli a v opozici v čele s remešským arcibiskupem Fulkem, roku 893 korunovali Karla III. jako protikrále.[3]

Robertovci u moci

[editovat | editovat zdroj]

Roku 888 byl Odo zvolen západofranským králem. Jeho bratr Robert byl králem západofranské říše v letech 922-923. Za Odonovy vlády se členové dynastie stali hrabaty z Paříže. Mezi Robertovými syny Hugem Velikým a Ludvíkem IV. pokračoval boj o moc, který ukončili až po vzestupu Lothara I. Francouzského z dynastie Karlovců,[4] který jmenoval Huga vévodou burgundským a akvitánským, čímž rozšířil dominia dynastie Robertovců. Robertovci vlastnili pozemky v Neustrii, především kolem Paříže a s podporou vikomtů také v údolí Loiry. Ve vlastnictví měli i významná opatství, především St. Martin v Tours.[5]

Pokračování rodem Kapetovců

[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Ludvíka V. v roce 987, kdy karolínská dynastie ztrácela již na své moci, byl jeho následníkem jmenován Hugo Kapet, který je považován za prvního francouzského krále. Korunovace proběhla 3. července 987 v Noyonu s plnou podporou císaře Oty III. Po Hugovi dynastie nese pojmenování Kapetovci. Jako Kapetovci, pak Valois a Bourboni vládli Francii až do Velká francouzská revoluce. K moci se vrátili po roce 1815, kdy vládli až do svržení Ludvíka Filipa v roce 1848.

Potomci Kapetovců přes dynastii Bourbon-Anjou vládnou ve Španělsku.

  1. URBANSKI, Charity. Writing history for the king : Henry II and the politics of vernacular historiography pp.160 [online]. Cornell University Press: Ithaca : Cornell University Press, 2013 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5131-7. (anglicky) 
  2. BRADBURY, Jim. Philip Augustus: King of France 1180-1223. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-89902-0. S. 400. (anglicky) 
  3. JACKIEWICZ, Andrzej Igor. Białystok Law Books 4 Territorial Organization Of European States. Federalism, Regionalism, Unitarism. [s.l.]: Wydawnictwo Temida 2 Dostupné online. ISBN 978-83-62813-16-2. (anglicky) 
  4. FASSLER, Margot Elsbeth. The Virgin of Chartres: Making History Through Liturgy and the Arts. Yale: Yale University Press 612 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-11088-3. S. 29. (anglicky) 
  5. BÉLY, Lucien. The History of France. [s.l.]: Editions Jean-paul Gisserot 126 s. Dostupné online. ISBN 978-2-87747-563-1. S. 22. (anglicky)