Robertovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robertovci
ZeměOriflamme of Constantine VI (version 2).png Západofranská říše
Titulyzápadofranský král
franský vévoda
burgundský vévoda
markrabě Neustrie
pařížský hrabě
hesbayeský hrabě
orleánský hrabě
wormský hrabě
ZakladatelRobert z Hesbaye
Rok založenícca 800
Konec vlády956
Poslední vládceHugo Veliký
Větve roduKapetovci
Valois
Bourboni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robertovci byli franskou šlechtickou rodinou, která byla předkem dynastie Kapetovců, kteří jsou v záznamech uváděni jako první mocní šlechtici vládnoucí pod karolinskou dynastií. Nejstarší Robertovci pocházeli pravděpodobně z hrabství Hesbaye, okolo města Tongeren v současné Belgii. Dynastie získala své jméno po neustrijském markraběti Robertu Silném,[1] který byl otcem dvou králů západofranské říše, Odona Pařížského a Roberta I. Francouzského. Byl zároveň pradědečkem Huga Kapeta, který je považován za prvního francouzského krále, zakladatele dynastie Kapetovců, která vládla Francii až do roku 1328, kdy se králem stal Filip VI. Francouzský z dynastie Valois.

Vzestup Robertovců je spojen se vznikem Západofranské říše.[2] Po smrti Karla Velikého byla jeho říše rozdělena na západofranskou, středofranskou a východofranskou říši. V průběhu 9. století rod Robertovců v boji o moc přicházel do sporů s dynastií Karlovců. V roce 888 si západofranští magnáti zvolili králem hraběte Odona Pařížského z dynastie Robertovců jako uznání za jeho zásluhy v bojích proti Normanům, čemuž se příznivci Karlovců vzepřeli a v opozici v čele s remešským arcibiskupem Fulkem, roku 893 korunovali Karla III. jako protikrále.[3]

Robertovci u moci[editovat | editovat zdroj]

Roku 888 byl Odo zvolen západofranským králem. Jeho bratr Robert byl králem západofranské říce v letech 922-923. Za Odonovy vlády se členové dynastie stali hrabaty z Paříže. Mezi Robertovými syny Hugem Velikým a Ludvíkem IV. pokračoval boj o moc, který ukončili až po vzestupu Lothara I. Francouzského z dynastie Karlovců,[4] který jmenoval Huga vévodou burgundským a akvitánským, čímž rozšířil dominia dynastie Robertovců. Robertovci vlastnili pozemky v Neustrii, především kolem Paříže a s podporou vikomtů také v údolí Loiry. Ve vlastnictví měli i významná opatství, především St. Martin v Tours.[5]

Pokračování rodem Kapetovců[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Ludvíka V. v roce 987, kdy karolínská dynastie ztrácela již na své moci, byl jeho následníkem jmenován Hugo Kapet, který je považován za prvního francouzského krále. Korunovace proběhla 3. července 987 v Noyonu s plnou podporou císaře Oty III. Po Hugovi dynastie nese pojmenování Kapetovci. Jako Kapetovci, pak Valois a Bourboni vládli Francii až do Velká francouzská revoluce. K moci se vrátili po roce 1815, kdy vládli až do svržení Ludvíka Filipa v roce 1848.

Potomci Kapetovců přes dynastii Bourbon-Anjou vládnou ve Španělsku.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. URBANSKI, Charity. Writing history for the king : Henry II and the politics of vernacular historiography pp.160 [online]. Cornell University Press: Ithaca : Cornell University Press, 2013 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5131-7. (anglicky) 
  2. BRADBURY, Jim. Philip Augustus: King of France 1180-1223. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-89902-0. S. 400. (anglicky) 
  3. JACKIEWICZ, Andrzej Igor. Białystok Law Books 4 Territorial Organization Of European States. Federalism, Regionalism, Unitarism. [s.l.]: Wydawnictwo Temida 2 Dostupné online. ISBN 978-83-62813-16-2. (anglicky) 
  4. FASSLER, Margot Elsbeth. The Virgin of Chartres: Making History Through Liturgy and the Arts. Yale: Yale University Press 612 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-11088-3. S. 29. (anglicky) 
  5. BÉLY, Lucien. The History of France. [s.l.]: Editions Jean-paul Gisserot 126 s. Dostupné online. ISBN 978-2-87747-563-1. S. 22. (anglicky)