Rudolf Burgundský
Raoul I. | |
---|---|
západofranský král | |
Rudolf Burgundský na obraze Françoise-Louise Dejuinne (1786–1844) | |
Doba vlády | 923 – 14. květen 936 |
Korunovace | 13. července 923 |
Narození | 890 Auxerre |
Úmrtí | 15. ledna 936 (ve věku 45–46 let) Auxerre |
Předchůdce | Robert I. Francouzský |
Nástupce | Ludvík IV. Francouzský |
Manželka | Ema Francouzská |
Potomci | Ludvík |
Dynastie | Bosovci |
Otec | Richard I. Burgundský |
Matka | Adélaïde de Bourgogne |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raoul I. také Rudolf Burgundský (asi 890 – 14. leden 936 Auxerre) byl francouzský král v letech 923 až 936.
Život
[editovat | editovat zdroj]

V roce 921 zdědil Burgundské vévodství po svém otci a oženil se s Emmou, dcerou francouzského krále Roberta I.[1] Po smrti tchána Roberta I. byl franskou šlechtou zvolen králem, proti sesazenému králi Karlu Prostému. Korunován byl 13. července 923 v opatství Saint-Médard v Soissons. Po převzetí koruny předal burgundské vévodství svému mladšímu bratrovi Hugovi Černému. Král Karel Prostý byl v té době stále naživu a nárokoval si království, ale Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois ho lstí pozval na setkání, během něhož ho zajal a uvěznil.
Císaři Jindřich I. Ptáčník se mezitím podařilo v roce 925 odtrhnout od Francie Lotrinsko. Na jihu a západě země byl Rudolf úspěšnější, v roce 924 mu složil hold Vilém II. Akvitánský a po smrti Karla III. 9. října 929 i mnoho franských šlechticů, kteří se dosud chovali neutrálně. Po roce 930 dosáhl několika vítězství, což posílilo jeho legitimitu. Vilém I. Normandský ho uznal králem v roce 933, čímž královské území rozšířil po Bretaň.
Největší problém měl Rudolf se švagrem Herbertem II. z Vermandois, který se přidal k franské opoziční frakci a do roku 929 využíval uvězněného krále Karla III., k manipulování a získání moci nad Rudolfa I. V roce 925 Heribert dosadil svého pětiletého syna Huga z Vermandois do úřadu remešského arcibiskupa na místo Seulfa z Remeše, který náhle zemřel. Herbert tím získal další moc v království a bohaté církevní statky. Toto skončilo s Karlovou smrtí v roce 929. V následujícím období se na Rudolfovu stranu přiklonil pařížský hrabě Hugo Veliký, syn krále Roberta I. a společně dobyli Remeš, přičemž sesadili Heribertova syna Huga z úřadu biskupa. Po smrti Karla III. a neutralním postoji císaře Jindřicha Rudolf získával na moci v celé říši. V roce 935 na hraniční řece Chiers se setkal z Jindřichem I. a Rudolfem II. Burgundským, přičemž s nimi uzavřel smlouvu o přátelství.
Posledním Rudolfovým politickým činem bylo vykázání Herbertových stoupenců do Laonu. Na podzim 935 král onemocněl a zemřel 14. ledna 936 v Auxerre. Pohřben v klášteře v Saint-Denis-lès-Sens po boku svého otce.
Zdá se, že Rudolf a jeho manželka měli jediného syna.[2][3] Je také možné, že měli i dceru jménem Judita.[4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]- Otec: Richard Burgundský
- Matka: Adelaida, dcera Konráda z Auxerre
- Sourozenci:
- Boso, hrabě v Lotrinsku
- Hugo (Černý), hrabě v Burgundsku
- Manželka: Ema Francouzská (890–934), dcera krále Roberta I., svatba v roce 921
- Děti: syn Ludvík, zemřel před otcem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GLABER, Rodulfus. Rodulfi Glabri Historiarum libri quinque [online]. Oxford [England] : Clarendon Press ; New York : Oxford University Press, 1989 [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822241-5. (anglicky)
- ↑ “Rodulfo rege… filius eius Ludovicus… ex Emma regina”
- ↑ Abbé E. Bougaud. 1875. Chronique de l'abbaye de Saint-Bénigne de Dijon (Chronicle St-Bénigne de Dijon), str. 126.
- ↑ CAWLEY, Charles. Burgundy Dukes. fmg.ac [online]. [cit. 2025-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd. Francouzští králové v období středověku: = Die französischen Könige des Mittelalters: von Odo bis Karl VIII. ; 888 - 1498. Praha: Argo, 2003. 422 s. Dostupné online. ISBN 80-7203-465-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Burgundský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Robert I. Francouzský |
![]() |
Západofranský král 923–936 |
![]() |
Nástupce: Ludvík IV. Francouzský |
- Bosovci
- Francouzští panovníci
- Franští válečníci
- Franští šlechtici
- Burgundští vévodové
- Hrabata z Troyes
- Hrabata z Auxerre
- Vůdci, kteří převzali moc převratem
- Katoličtí panovníci
- Osoby s nejistým datem narození
- Narození v 9. století
- Úmrtí 14. ledna
- Úmrtí v roce 936
- Úmrtí v Auxerre
- Pohřbení v klášteře Saint-Denis-lès-Sens