Burgundské vévodství

Burgundské vévodství Duché de Bourgogne (fr) Ducatus Burgundiae (la) ←  ←  ←  843–1477  →  → vlajka znak
geografie Burgundsko-nizozemské panství vévody Karla Smělého v letech 1467-1477
hlavní město:	Dijon
obyvatelstvo
jazyky:	latina, starofrancouzština
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie
mateřská (nadřazená) země:	Francouzské království
vznik:	843 – Verdunská smlouva
zánik:	1477 – bitva u Nancy 1493 – rozdělení
Státní útvary a území
Předcházející: První Burgundské království Burgundské hrabství Švábské vévodství Nástupnické: Francouzské království Habsburské Nizozemí

Burgundské vévodství (francouzsky Duché de Bourgogne, latinsky Ducatus Burgundiae) byl stát existující na východě dnešní Francie v letech 843–1477.

Dnes se velké části území bývalého vévodství rozkládá francouzský region Burgundsko.

Historie

Starý znak vévodů burgundských

Po smrti Václava Lucemburského zdědil burgundský vévoda Filip Smělý Brabantsko a Limbursko. V roce 1411 zdědila Lucemburské vévodství Eliška Zhořelecká, jelikož jí ho odkázal její strýc Zikmund Lucemburský, protože je nebyl schopný vyplatit.

Ta roku 1441 uzavřela dohodu s burgundským vévodou Filipem III. Dobrým, která mu umožňovala okamžitě převzít administrativu Lucemburska a zdědit po její smrti vévodství. Filip souhlasil, ale o dva roky později nařídil na její území noční útok a převzal území hned. Eliška byla ze země vypovězena. Lucembursko se tak stalo součásti držav burgundských Kapetovců z rodu Valois.

Vévoda Karel Smělý syn Filipa III. Dobrého a Isabely Portugalské, dále rozšířil moc a území burgundského vévodství. Jeho snem bylo vytvořit z Burgundska a dalších svých území samostatné království nezávislé na Francii. Za tímto účelem podobně jako jeho otec utvořil koalici s Anglií proti francouzskému králi Ludvíkovi XI..

Francie roku 1477, Burgundsko a jeho državy jsou světle žlutě

V rámci rozšiřování svého panství a hlavně spojením svých držav, které rozdělovalo Lotrinské vévodství, vedl válku proti Ludvíkovým spojencům Švýcarům a Ludvíkovi věrným šlechticům sídlícím poblíž švýcarských hranic. Dočasně získal Lotrinské vévodství vévody Reného s hlavním městem Nancy, tak byly dočasně spojeny burgundské državy. Lotrinský vévoda René zanedlouho ale uspěl v pokusu získat zpět Lotrinsko a vévoda Karel o něj přišel. Karel Smělý ale chtěl získat Lotrinsko zpět, ale zemřel na bitevním poli 5. ledna 1477. Lotrinský vévoda René najmul jeho nepřátele: Švýcarskou pěchotu a připravil tak Karlovi drtivou porážku, jež vévodu stála život (nechal se opět překvapit a jeho armáda se opět rozutekla).

Jeho dcera Marie se po otcové smrti stala burgundskou vévodkyní a podle dohody se provdala za císařova syna Maximiliána Habsburského. Práva na burgundské dědictví museli mladí manželé hájit zejména proti nárokům francouzského krále Ludvíka XI. a jeho nástupců, kteří je považovali za odumřelé léno. Uhájit všechny rozsáhlé Karlovy državy pro potomky se nepodařilo.

Podle mírové smlouvy v Senlis 1493 bylo burgundské vévodství rozděleno:

• Picardie a bývalé vévodství Burgundsko připadly Francii
• Burgundské hrabství (část Burgundského vévodství na východ od řeky Saone) a nizozemské provincie získali Habsburkové

Zároveň od té doby probíhá spor mezi Kapetovci a Habsburky o to komu má náležet titul vévody burgundského.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Burgundy na anglické Wikipedii.

Literatura

• DRŠKA, Václav. Dějiny Burgundska : Nomen Burgundiae ve středověku. České Budějovice: Veduta, 2011. 464 s. ISBN 978-80-86829-65-4. 

Související články

• Burgundské hrabství
• Seznam burgundských vévodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Burgundské vévodství ve Wikimedia Commons
• Burgundské vévodství

Portály: Francie | Středověk