Dijon

	Dijon
	Typický dům v Dijonu
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°19′40″ s. š., 5°2′40″ v. d.
Nadmořská výška	220-410 m n. m.
Stát	Francie
region	Burgundsko-Franche-Comté
departement	Côte-d'Or
arrondissement	Dijon
kanton	chef-lieu 8 kantonů
	Dijon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	40,41 km²
Počet obyvatel	151 672 (2011)
Hustota zalidnění	3 753,3 obyv./km²
Správa
Starosta	François Rebsamen
Oficiální web	www.dijon.fr
PSČ	21000
INSEE	21231
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svatého Benigna

Dijon [dyžoⁿ] je historické město na východě Francie na řece Ouche, hlavní město departmentu Côte-d'Or a regionu Burgundsko-Franche-Comté, ve středověku sídlo mocných burgundských vévodů. Má 151 000 obyvatel, je to důležité středisko obchodu a průmyslu i dopravní uzel. Je sídlem arcibiskupství, Burgundské univerzity, ENS Dijon a dalších škol. Nedaleko města pramení řeka Seina.

Je střediskem burgundské vinařské oblasti a obchodu s vínem, nejznámějším dijonským produktem je „dijonská hořčice“. Každým rokem na začátku září probíhá v Dijonu vinobraní, kterého se účastní různé folklorní soubory z celé Evropy včetně zastoupení z Moravy. Každé tři roky pořádá Dijon mezinárodní výstavu květin Florissimo. Na severozápadě města se nachází závodní dráha Dijon-Prenois, která je místem mnoha motoristických událostí. V minulosti se zde jezdila i Grand Prix Francie vozů Formule 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo osídleno už v době halštatské, Římané zde založili tábor a město Divionum a počátkem 3. století zde zemřel maloasijský misionář Benignus z Dijonu. Kolem roku 500 zde porazil francký panovník Chlodvík I. Burgundy a kolem roku 1000 se město stalo sídlem burgundských vévodů. Roku 1187 získalo městská práva, postavilo hradby a založilo nemocnici Charité. Po smrti Filipa Burgundského 1361 dostal město syn francouzského krále Jana Dobrého Filip Smělý. Po smrti Karla Smělého 1477 připadlo Burgundsko Francii a král Ludvík XI. zřídil burgundský parlament. V 17. století začíná rozvoj města, 1722 byla založena univerzita, 1725 obnoveno biskupství a roku 1740 založil parlament Akademii věd a umění a botanickou zahradu. Roku 1833 byl dokončen Burgundský kanál, roku 1844 bylo město připojeno k železnici a dále rostlo. Roku 1940 bylo bombardováno nacisty a obsazeno, 1944 osvobozeno. Synagogu z roku 1870 zachránil starosta Kir před zbořením.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V případě vypuknutí války mezí západním a východním blokem během Karibské krize měla Československá armáda postupovat přes Západní Německo až do francouzského města Dijon, kde měla být definitivně zničena a nahrazena Sovětskou záložní armádou.^[1]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vévodský palác - historické sídlo burgundských vévodů, dnes radnice, na Place de la Libération osazeném pásy vodotrysků s působivým nočním nasvícením
Gotická Katedrála svatého Benigna Dijonského z let 1271-1325 na místě velkolepé pětilodní stavby z 11. stol. V bývalých klášterních budovách je archeologické muzeum
Gotický kostel Notre-Dame z let 1230-1251
Kostely sv. Štěpána, sv. Michaela archanděla, sv. Jana a sv. Filiberta
Convent des Bernardines - bývalý ženský klášter
Botanická zahrada
Palais de Justice
Vítězný oblouk na náměstí Darcy
Jardin Darcy - veřejný park na náměstí Darcy

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Burgundského života
Archeologie
François Rudeho
Náboženského umění
Umění

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Burgundy School of Business

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Katedrála sv. Benigna
Interier
Dormitorium býv. benediktinského kláštera
Kostel sv. Michaela
Ulička v centru

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dijon leží na trati TGV Paris – Lyon – Marseiile, z Paříže 1;40 hod. jízdy. V Burgundsku je poměrně kvalitní pokrytí vlakovou (TER a SNCF) a autobusovou (TRANSCO) dopravou. Dijon leží na dálnici A 31 (Beaune – Luxembourg) a A 38 (Dijon – Paris), jižně od města je letiště Dijon-Bourgogne.

Městskou dopravu obstarává 21 autobusových linek, linka minibusů zdarma v okruhu přes celé centrum, a to i uličkami jinak určenými pouze pro pěší, a od roku 2012 i dvě tramvajové linky.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Dijon FCO – fotbalový klub^[2]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dijon ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Dijon ve Wikislovníku
(francouzsky)(anglicky)(německy)(italsky)(španělsky)Oficiální stránky města

[1] ttps://www.stream.cz/slavnedny/762998-den-kdy-zacala-karibska-krize-16-rijen

[2] ttp://www.weltfussballarchiv.com/club-profile/france/dijon-football-c%C3%B4te-d%27or/599/

[1]

[2]

Francie – France – (F)

Regiony metropolitní Francie a jejich správní centra	Auvergne-Rhône-Alpes (Lyon) • Burgundsko-Franche-Comté (Dijon) • Bretaň (Rennes) • Centre-Val de Loire (Orléans) • Grand Est (Štrasburk) • Hauts-de-France (Lille) • Île-de-France (Paříž) • Korsika (Ajaccio) • Normandie (Rouen) • Nová Akvitánie (Bordeaux) • Okcitánie (Toulouse) • Pays de la Loire (Nantes) • Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille)

Zámořské regiony	Guadeloupe (Basse-Terre) • Martinik (Fort-de-France) • Francouzská Guyana (Cayenne) • Réunion (Saint-Denis) • Mayotte (Mamoudzou)

Zámořské společenství	Francouzská Polynésie (Papeete) • Svatý Bartoloměj (Gustavia) • Svatý Martin (Marigot) • Saint Pierre a Miquelon (Saint-Pierre) • Wallis a Futuna (Matāʻutu)

Zvláštní statut	Nová Kaledonie (Nouméa)

Neobydlená území	TAAF (Crozetovy ostrovy • Kergueleny • Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam • Adélina země • Roztroušené ostrovy) • Clippertonův ostrov