Burgundsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Burgundsko
Zámek Tanlay, Yonne
Zámek Tanlay, Yonne
Burgundsko – znak
znak
Burgundsko – vlajka
vlajka
Geografie
Bourgogne in France.svg
Hlavní město Dijon
Souřadnice
Rozloha 31 582 km²
Časové pásmo +1
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 633 891
Hustota zalidnění 51,7 obyv./km²
Jazyk francouzština, franko-provensálština
Národnostní složení Francouzi
Náboženství římskokatolické křesťanství, judaismus, islám
Správa regionu
Nadřazený celek Francie
Druh celku region
Podřízené celky 4 départementy
- Côte-d'Or
- Nièvre
- Saône-et-Loire
- Yonne
15 arrondisementů
174 kantony
2 045 obcí
Oficiální web www.cr-bourgogne.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Burgundsko, francouzsky Bourgogne (Burgoň), frankoprovensálsky Borgogne) je bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zvonice ve Cluny

Burgundsko vděčí za své jméno kmenům germánských Burgundů, kteří založili v 5. století v jihovýchodní Galii svoji říši, jež se v 6. století stala součástí franské říše. Během 7. století se pak Burgundsko konstituovalo jako jedno z jejích dílčích království.

Ve středověku existovalo hrabství burgundské, vévodství burgundské a dolní a horní burgundské království, která se později sjednotila. První (v současnosti Franche-Comté) bylo říšským územím, druhé, tvořené hrabstvími Mâcon, Chalon, Sens, Auxerre, Tonnerre, Nevers, Autun, patřilo pod lenní svrchovanost francouzského království. Burgundské království (též Arelatské království) se v letech 1032-1034 stalo součástí Svaté říše římské.[1] V roce 1378 je daroval císař Karel IV. francouzskému princi (budoucímu králi Karlu VI.) a tím bylo připojeno k Francii. Kromě starého vévodství zahrnuje od roku 1601 většinu savojských provincií na pravém břehu řeky Rhôny a později i někdejší svrchované panství Dombes, které k němu svým ediktem připojil král Ludvík XVI. v roce 1781. Z těchto posledních akvizicí byl v roce 1790 ustaven departement Ain.

V burgundštině se region jmenuje Bregogne a v arpitánštině Borgogne.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sever[editovat | editovat zdroj]

Severní část, též nazývaná Dolní Burgundsko, se rozkládá v sedimentárních pánvích. Zahrnuje zemědělsky intenzivně obdělávané území Sénonais a lesnatý kraj Othe, převážně náležející do povodí řek Yonne a Armançon. Nejznámějším a největším městem severu Burgundska je Auxerre.

Východ[editovat | editovat zdroj]

Východní část Burgundska se rozkládá především v povodí řeky Saône. Nacházejí se v ní především četné rozlehlé louky a pole, na nichž se nejčastěji pěstuje pšenice, kukuřice, olejniny a květiny; intenzivní je také zahradnická a ovocnářská produkce.

Střed[editovat | editovat zdroj]

Střed Burgundska charakterizují vápencové plošiny, které klesají zvolna k severozápadu a prudce k jihovýchodu. Nachází se zde například kraj Auxerrois, skalnatá plošina osázená vinicemi (Chablis v nejsevernějším koutě burgundského vinařského regionu, známé bílým vínem), kraj Tonnerrois v nižších polohách, lesnatý kraj Chatillonnais, tzv. dijonská křižovatka a kuesta Côte-d'Or na západní straně údolí Saôny, jedna z nejslavnějších vinařských oblastí ve Francii. K méně známým patří starý lesnatý masiv vrchoviny Morvan, regionální přírodní park obklopený hlinitými plošinami s intenzivním zemědělstvím.

Jih[editovat | editovat zdroj]

JIh Burgundska, obvykle nazývaný Maconnais podle největšího tamního města, je kraj se smíšenou rostlinnou i živočišnou výrobou a vinicemi. Nachází se v podhůří Francouzského středohoří. Maconnais je nejjižnější částí Burgundska a svým návštěvníkům nabízí přitažlivou krajinu s pahorkatým až vrchovinným reliéfem (s kopci vysokými kolem 700 m n.m.), kterou protéká řeka Saône.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Burgundské zemědělství je dynamické, výkonné a vysoce specializované: obilniny (pšenice a ječmen v Yonne a na Côte-d'Or), olejniny, chov skotu (Charolais, Morvan, Nivernais), vinařství (Côtes de Beaune, Nuits, Hautes-Côtes, Côte Chalonnaise, Mâconnais, Beaujolais).

Průmysl, jenž se rozvíjí již od 19. století (těžba uhlí v Montceau-les-Mines, ocelářství v Creusot, doly v La Machine), doznal nového rozmachu po roce 1945, zejména v povodí Saony, v Dijonu a v Yonne, avšak nebyl ušetřen hospodářské krize. Naproti tomu severní část regionu, která je na velké podniky poměrně chudá, získává svou obživu v zavedení lehčích forem průmyslu – více diverzifikovaných a méně zranitelných: lehká chemie, farmaceutický průmysl, elektronika, plastikářský a papírenský, strojírenský, automobilový a potravinářský průmysl. Významný je také zahraniční obchod a cestovní ruch (související obory gastronomie, kulturní a zelená turistika – viz Přírodní park Morvan)

Obyvatelstvo a společnost[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Burgundska a regionu Franche Comté(Bourgogne-Franche-Comté) činí 2 820 623 (údaj k 1.1.2014). Nejlidnatějším útvarem je Saône-et-Loire. Nejhustěji zalidněnou oblastí je Doubs, který se svou hustotou blíží větším metropolím. Ostatní oblasti Burgundska jsou mnohem méně zalidněné. Nejmenší oblast regionu představuje Territoire de Belfort se svou rozlohou 609 km² a hustotou zalidnění 238 ob./km².

Region Burgundsko

oblast No populace hustota  zalidnění krajské město
Saône-et-Loire 71 555 788 65 hab./km2 Mâcon
Doubs 25 538 549 103 hab./km2 Besançon
Côte-d'Or 21 531 380 61 hab./km2 Dijon
Yonne 89 341 814 46 hab./km2 Auxerre
Jura 39 260 681 52 hab./km2 Lons-le-Saunier
Haute-Saône 70 238 347 44 hab./km2 Vesoul
Nièvre 58 213 569 31 hab./km2 Nevers
Territoire de Belfort 90 144 334 238 hab./km2 Belfort

Vývoj populace[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejlidnatější regiony se řadí Saône-et-Loire, Doubs a Côte-d'Or, jejichž počet obyvatel přesahuje 500 000 (tj. více než polovina celkového regionálního obyvatelstva). V posledních desetiletích zůstala populace stabilní pouze v regionu Saône-et-Loire.

Demografická situace se v obou regionech značně liší. Západně od hranice Dijon-Macon je populace starší a počet klesá, zatímco na východě je populace mladší a její počet roste. Obyvatelstvo regionu Franche-Comté oproti obyvatelstvu Burgundska mladší a dynamičtější.

Městské oblasti[editovat | editovat zdroj]

Region se skládá z šestnácti městských oblastí. Každý pátý obyvatel pochází z části Dijon nebo Besançon.

Vzdělávání a výuka[editovat | editovat zdroj]

Stejná jména jako nejobývanější městské části se nazývají i akademie, které se nachází v těchto regionech.

Středoškolské vzdělání dokončí zhruba jedna desetina všech zapsaných studentů. Počet studentů zapsaných k základnímu vzdělávání se z posledních letech také sniuje a to v důsledku pomalé regionální demografie. Region Bourgogne a Franche Comté se řadí mezi regiony s nejmenším počtem absolventů vysokých škol mezi 25-34 lety.

L'université Bourgogne - Franche-Comté (UBFC) je společenství univerzit a zařízení asi 56 000 studentů, rozložených na 22 místech. Patří sem Burgundská univerzita, University of Franche-Comté, University of Technology v Belfort-Montbéliard, AgroSup Dijon a další. Každé zařízení si zachovává svoji právní samostatnost. Hlavní univerzitní sídlo se nachází v Besançonu.

Zdraví[editovat | editovat zdroj]

Průměrná délka života se pohybuje kolem 78 let u mužů a 85 let u žen (údaj z

roku 2013).

Nejčastější příčinou úmrtí je rakovina (28%) a na druhém místě jsou kardiovaskulární choroby (26%).

Nabídka lékařů je velmi slabá. Počet praktických lékařů se pohybuje kolem 5 600, zdravotních sester kolem 6 400 (tzn. 10 sester na 10 000 obyvatel), zubařů 2 600 a fyzioterapeutů kolem 5 700, což představuje na hustotu obyvatel v tomto regionu opravdu silný deficit.

Sporty[editovat | editovat zdroj]

Region je známý pro své basketbalové, fotbalové, rugbyové a házenkářské kluby. Mezi nejznámější patří:

Basketbal:[editovat | editovat zdroj]
  • Chalon Basket Club
  • Élan sportif chalonnais
  • JDA Dijon Basket
Fotbal:[editovat | editovat zdroj]
  • Football Club Sochaux-Montbéliard
  • Racing Besançon
  • Association de la jeunesse auxerroise
  • FC Gueugnon
  • DFCO
Rugby:[editovat | editovat zdroj]
  • Racing Tango Chalonnais
  • Olympique de Besançon Rugby
  • Stade dijonnais Côte d'Or
  • USON Nevers rugby
Házená:[editovat | editovat zdroj]
  • Entente sportive bisontine féminin
  • Grand Besançon Doubs Handball
  • Jeanne d’Arc Dijon Handball
  • Dijon Métropole Handball

Média[editovat | editovat zdroj]

V regionu funguje hustá síť poboček France 3, spojením sil France 3 Bourgogne a France 3 Franche-Comté vznikla redakce France 3 Bourgogne-Franche-Comté. Každá pobočka však stále vysílá odděleně a nezávisle. Známá je také síť France Bleu. Písemný tisk je zde velmi rozmanitý. Est Républicain je velmi známým tiskem v regionu Franche- Comté s výjimkou Jury, kde byl již v minulosti zřízen zpravodaj Progress. Denní výtisk vydává nakladatelství Le Bien  v Côte d'Or, v Chalon-sur-Saône se sídlem v Le Journal de Saône-et-Loire a v Auxerre L'Yonne Républicaine.

Podniky se sídlem v Burgundsku[editovat | editovat zdroj]

Burgundské vinice (město Fixin, Côte-d'Or)

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Přírodní a kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Burgundsko je proslulé jak přírodním bohatstvím, tak hmotným kulturním, a to především stavbami. Mezi hojně navštěvovaná architektonická díla patří, středověké hrady, renesanční zámky, ale i velké množství staveb sakrálních. Konkrétně pak: vévodský palác v Dijonu Palais des ducs de Bourgogne, zámky Château de Cormatin a Château de Tanlay, hospic Hospices de Beaune, kláštery Abbaye Saint-Philibert de Tournus a Abbaye de Pontigny, katedrály Cathédrale Saint-Étienne de Sens, Cathédrale Saint-Lazare d'Autun nebo Cathédrale Saint-Étienne d'Auxerre a mnoho dalších. V tomto regionu se také nachází významná muzea jako Musée des Beaux-Arts de Dijon a Le musée Nicéphore-Niépce de Chalon-sur-Saône nebo divadla, například Théâtre Dijon Bourgogne.

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Zde je důležité zmínit svátek Kvetoucích vinic v Auxerre, Mezinárodní festival sakrální hudby v Dijonu a festival Chalon v ulicích Chalon-sur-Saône se svátky vína, historickými představeními a pouličním uměním. Mezi další oblíbené akce se dále řadí: Mezinárodní festival barokní hudby v Beaune, Gurmánské dny v Saulieu en Côte-d’Or a další hudební festivaly jako Blues en Bourgogne v Creusot nebo D'Jazz Nevers Festival.[2]

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Burgundsko je považováno za jednu z oblastí Francie, které se nejvíce podílí na produkci vína, a to jak bílého, tak červeného. Zdejší víno se nejčastěji vyrábí z vinné révy odrůdy rulandské modré a chardonnay. Mezi nejznámější značky vína patří například Romanée-Conti nebo Louis Jadot. Reputace a kvalita vína spolu se skutečností, že bývá produkováno v malém množství, vedla k vysokým poptávkám a cenám. Některé z burgundských vín se řadí mezi nejdražší na světě.

Oblast je také známá svou kuchyní. A to zejména pokrmy, jako je hovězí po burgundsku (Boeuf bourguignon), kohout na víně (Coq au vin), žabí stehýnka (Cuisses de grenouille), Dijonská hořčice nebo šunka v petrželi (Jambon persillé).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Region je mimo jiné taky domovem mnoha známých osobností. Patří mezi ně například Gustave Eiffel, konstruktér a architekt, který se proslavil konstrukcí všemi dobře známou Eiffelovou věží a návrhem kostry Sochy Svobody. Burgundy jsou také rodným místem několika zástupců z královské rodiny Valois (ze které pochází i jedna z manželek Karla IV.), jako je třeba Jan I. Burgundský, zvaný též nebojácný, nebo Filip III. Dobrý. Narodil se zde také známý francouzský fotbalista Antoine Griezmann, hrající ve španělském klubu FC Barcelona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bourgogne-Franche-Comté na francouzské Wikipedii, Morvan na francouzské Wikipedii a Côte-d'Or na francouzské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bourgogne na francouzské Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burgundy na anglické Wikipedii.

  1. HONZÁK, František; PEČENKA, Marek; VLČKOVÁ, Jitka. Evropa v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Libri, 1995. 592 s. ISBN 80-85983-00-1. S. 100. 
  2. Burgundsko. ee.france.fr [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRŠKA, Václav. Dějiny Burgundska : Nomen Burgundiae ve středověku. České Budějovice: Veduta, 2011. 464 s. ISBN 978-80-86829-65-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]