Druhé Burgundské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Arelatské království
Burgundské království

Regnum Arelatense (la)
Regnum Burgundiae (la)
 Dolní Burgundsko
 Horní Burgundsko
9331378
geografie
Mapa
Burgundské království kolem roku 1000
rozloha:
133 400 km² (v roce 1000)
obyvatelstvo
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (od roku 1032 království Svaté říše římské)
státní útvary a území
předcházející:
Dolní Burgundsko Dolní Burgundsko
Horní Burgundsko Horní Burgundsko
následující:
Burgundské hrabství Burgundské hrabství
Savojské hrabství Savojské hrabství
Montbéliardské knížectví Montbéliardské knížectví
Sionské knížecí biskupství Sionské knížecí biskupství
Venaissinské hrabství Venaissinské hrabství
Zähringenské vévodství Zähringenské vévodství
Ženevské hrabství Ženevské hrabství
Provensálské hrabství Provensálské hrabství
Oranžské knížectví Oranžské knížectví
Basilejské knížecí biskupství Basilejské knížecí biskupství
Provensálský markýzát Provensálský markýzát
Hrabství Forez Hrabství Forez
Vivarais Vivarais
Lyonnais Lyonnais
Dauphiné Dauphiné

Druhé Burgundské království (francouzsky Second Royaume de Bourgogne) je historický termín pro vrcholně středověké Burgundské království (latinsky Regnum Burgundiae), od 12. století zvané jako Arelatské království (latinsky Regnum Arelatense, v moderní francouzštině Royaume d'Arles) neboli zkráceně Arelat podle hlavního města Arles na území Burgundska. Arelatské království se rozkládalo na jihu dnešní Francie v letech 9331378. Někdy také bývá označováno jako „Království obojích Burgund“ (Royaume des Deux-Bourgognes), protože sjednotilo dosud rozdělené obě části Burgundska.

Roku 1032 bylo Arelatské království včleněno do Svaté říše římské (tehdy zvané ještě jako Říše římské) a spolu s Německým královstvím a Italským královstvím patřilo k tzv. „tria regna“, tj. třem královstvím tvořícím (Svatou) říši římskou.

V současnosti je území bývalého Arelatského (burgundského) království rozděleno mezi francouzské regiony Provence-Alpes-Côte d'Azur a Auvergne-Rhône-Alpes.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Království (žluté) a Burgundské vévodství (hnědá) v letech 10331378

V roce 843 byla Franská říše verdunskou smlouvou rozdělena mezi Karlovce na říši západofranskou (dnešní Francii), východofranskou (dnešní Německo) a na císařský úděl (Itálie, Burgundsko, Lotrinsko). Tím se také rozpadlo Burgundské království na Horní a Dolní Burgundské království. Po smrti Lothara I. získal (dolno)Burgundské království a Provence jeho syn Karel z Provence. Jím držené Bugundské království ale bylo po jeho smrti definitivně rozděleno a přičleněno ke královstvím jeho bratrů Ludvíka II. (dolnoburgundské) a Lothara II. (hornobugundské).

Znak přisuzovaný království pozdějšími heraldiky

Od roku 879 bylo hlavním městem Království (dolno)burgundského město Arles, podle kterého bývá toto království nazýváno Arelatským.

Horní a Dolní Burgundsko byly sjednoceny v roce 933 Hugem I. jako Arelatské království. Toto království zůstalo nezávislé do roku 1032, kdy vymřel místní rod a získal ho římský císař Konrád II. A tak se v roce 1033 Arelatské království stalo součástí Svaté říše římské. Od té doby tvořila říši tria regna (tři království): Německo, Itálie a Arelat, resp. Burgundsko. Panovník, který byl řádně zvolen německým králem, měl nárok být korunován (železnou korunou Langobardů) také italským králem a arelatským (burgundským) králem.

Posledním arelatským králem byl Karel IV., který roku 1378 daroval Arelatské království francouzskému korunnímu princi Karlovi (budoucímu králi Karlu VI.). Tím bylo Arelatské království připojeno k francouzskému a zaniklo.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]